Sluneční věštci varují

01. března 2011, 16:39 - Jakub Křešnička
01. března 2011, 16:39

Solární bouře by do dvou let mohly způsobit škody za dva biliony dolarů

O letošním Valentýnu ukázalo i Slunce Zemi, jak moc si jsou blízko. Sluncem vyslaný dárek však ukazuje spíše na italské manželství. Vztah, který ze strany většího z partnerů občas poznamenávají bouře, okusila na vlastní kůži Čína, které solární výboj podle zpráv tamních agentur narušil krátkovlnné rádiové vysílání. Jednalo se o největší sluneční bouři za poslední čtyři roky, zhodnotila americká agentura NASA s tím, že bude hůř.
Aktivita Slunce se počítá ve zhruba jedenáctiletých cyklech a nynější pasivní období by mělo v roce 2013 skončit. Současný klid navíc trvá relativně dlouho a je výjimečně tichý, což by mohlo naznačovat, že nadcházející období aktivity bude obzvlášť drsné. Škody by podle černého scénáře mohly dosáhnout až 2000 miliard dolarů, v přepočtu se jedná o necelých 36 bilionů korun. Z toho by Česká republika mohla žít pětatřicet let.

Záleží na sklonech

Proč se ale bát, když nejhorší sluneční erupce za poslední čtyři roky „jen“ porušila rádiové vlny v Číně? Vědci a „vesmírní meteorologové“ byli připraveni na větší komplikace, a že k nim nedošlo, je v podstatě jen shoda náhod. Bouřící Slunce totiž při erupcích vysílá proudy plazmatu, jejichž magnetická pole se liší od vlastního pole Slunce, a když se tentokrát dostalo k Zemi, bylo pole výboje paralelní s polem Země. „Jsou-li magnetická pole paralelní, pak ,štíty‘ fungují a jsme velmi dobře chráněni,“ vysvětlil dánský vědec Juha-Pekka Luntama za Evropskou kosmickou agenturu ESA ve Washingtonu na každoročním setkání Americké asociace pro pokrok ve vědě letos v únoru, kam se k diskusi o solárních bouřích sjeli vědci z USA i Evropy.
Kdyby stejný výboj zamířil k planetě kolmým směrem, zemská magnetosféra by jeho účinky nezablokovala a dopad by byl podstatně dramatičtější. Situace je navíc komplikovaná kvůli tomu, že se nedá dopředu přesně předpovědět, v jakém sklonu se magnetická pole potkají. I ten největší výboj proto může skončit poměrně banálně.
„K vidění byly pěkné polární záře, ale pozorovat se daly jen z Finska, severní Kanady nebo Aljašky,“ komentoval valentýnskou erupci pro magazín Wired Joe Kunches z amerického Centra pro předpovídání vesmírného počasí (Space Weather Prediction Center – SWPC). Světelná show však byla doprovázena nepříjemnou skutečností, že aerolinky překládaly lety z polárních oblastí pro případ výpadku rádiové komunikace.
Takové štěstí ale Země příště mít nemusí. Vědci z washingtonské konference odhadují, že Slunce si nechává pro nadcházející měsíce dalších 1700 pokusů. Během některého z nich by pak mohlo dojít k podobné situaci jako v roce 1859, kdy planetu postihla prozatím největší zdokumentovaná sluneční bouře, jíž si všiml britský astronom Richard Carrington. Tehdy se lidé radovali z nově postaveného telegrafního systému. Když ale do něj sluneční aktivita vyslala silné elektrické výboje, hrozilo přetížení jeho vedení. „Byly tak silné, že telegrafisté mohli odpojit baterie a dál klidně posílat zprávy,“ cituje list The Guardian Thomase Bogdana, ředitele SWPC v americkém Coloradu.
V menším rozsahu se bouře objevují poměrně často. V roce 1972 přerušily dálkové telefonické spojení v americkém státě Illinois, sedmnáct let na to pak způsobily přerušení elektrického vedení, které uvrhlo do tmy kanadskou provincii Quebec a na začátku jedenadvacátého století pak deset solárních bouří během dvou týdnů vyřadilo z provozu dvě družice v okolí Země a poškodilo zařízení na Mars Orbiteru.

Katastrofický scénář

Pokud by se během nadcházejícího období maxima sluneční aktivity opakovala situace ze září 1859, hrozí Zemi černý scénář hodný katastrofického filmu. Stačí si uvědomit, kam se posunuly technologie během posledních jedenácti let solárního klidu před bouří. Vesmírní odborníci z konference ve Washingtonu varovali, že lidstvo by mohla postihnout „globální Katrina“, tedy obdobně komplikovaná situace jako po hurikánu, s jehož následky se obyvatelé amerického jihu a hlavně města New Orleans vyrovnávají už šest let.
Samotným lidem na zemském povrchu erupce neublíží přímo, pokud na ně nechtějí svádět špatnou náladu či zapomnětlivost. Určité nebezpečí by mohlo hrozit spíš astronautům na vesmírné stanici či posádce raketoplánu. V největším ohrožení jsou ale družice na orbitě a jejich poškození pak lidstvo ohrožuje nepřímo.
Aniž si to uvědomujeme, na signálech fungujících přes satelity jsme dennodenně závislí. Nejde jen o GPS navigace v osobních automobilech, bez nichž by leckterý taxikář nedojel na místo určení. Data z globálního pozičního systému se využívají prakticky všude, přes stejné satelity musejí například projít i transakce platební kartou. Prakticky se bez nich neobejdou ani radiokomunikace a navigace v letadlech. Přesné časové signály ze satelitů nutně potřebuje i koordinace mobilních telefonních sítí, počítačů i třeba obchodů na burzách. Zvlášť silné magnetické bouře mohou z provozu vyřadit nejen internet, ale dokonce roztavit transformátory v rozvodných sítí.
„Dopady by byly cítit i na vzájemně závislé infrastruktuře, například distribuce pitné vody by byla zasažena v řádu několika hodin a rychle se kazící potraviny a léky během dvanácti až 24 hodin. Ihned by bylo postiženo topení, klimatizace, odpadní systémy, telefonní služby, doprava, doplňování paliv,“ vypočítává rizika NASA.
A jde to rychle. Silná sluneční erupce vysílá k osvícené části Země ultrafialové a gama záření, které ionizuje vyšší atmosféru Země a z provozu by mohlo vyřadit GPS satelity. Během deseti až dvaceti minut od erupce dorazí k magnetickým pólům Země vysokoenergetické protony, které mohou způsobit problémy i dalším satelitům. Zhruba o dvacet hodin později se pak proud plazmy „vyplivnutý“ ze sluneční korony srazí s magnetickým polem Země, což může vyústit ve zmiňované problémy s elektrickým vedením.

Místo paniky příprava

„Není otázkou, jestli k tomu dojde, jde prostě jen o to, kdy a v jak veliké míře,“ citují noviny Daily Mail přípěvek Jane Lubchencové, ředitelky amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration – NOAA), pod nějž pozorování vesmíru spadá.
Vědci a vesmírní meteorologové svými slovy nechtějí způsobit paniku. Věrni svým tradicím využívají nejčernější předpovědi budoucnosti k tomu, aby se jejich výzkumům věnovalo více pozornosti. Ty často odhalují přehlížená rizika. Podobně jako když vymalovaly nepříjemný obrázek světa, v němž bude teplota průměrně o čtyři stupně vyšší (viz Euro 50/2010), vystavují účet dvou bilionů dolarů za přehlédnuté sluneční erupce. „Poslední sluneční výboje prostě ilustrují, jak velkou pozornost musíme vesmírnému počasí věnovat. Dalo by se to shrnout do sloganu předvídat a připravit se,“ shrnula Lubchencová na konferenci ve Washingtonu. Satelity, které vesmírné počasí čili sluneční aktivitu sledují, dávají lidem zhruba dvacet hodin na to, aby stihli zareagovat pro případ, že by sluneční výboj směřoval k modré planetě. Právě tato doba, kterou vědci mají od zpozorování tvořící se erupce, a odhad její síly pak umožňují dočasně vypnout ta nejohroženější zařízení. Řada moderních satelitů i přenosových zařízení je už vybavena štíty, jež mají zabránit nejhorším škodám. Všem zájemcům, ale i skeptikům, kteří nevěří tomu, že by vlády či jiné organizace dokázaly zareagovat včas, nabízí NOAA na svých webových stránkách možnost zaregistrovat se a dostávat stejná varování před nebezpečnou sluneční aktivitou. Cesty letadlem i výběry z kreditních karet si pak mohou naplánovat v předstihu, kdyby náhodou došlo i k dočasnému vypnutí satelitů.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče