Sluneční rentiéři nastupují

12. července 2004, 00:00 - VÍT SMRČKA
12. července 2004, 00:00

SOLÁRNÍ ENERGETIKASolární energetika prožívá v Německu obrovský boom. Staví se sluneční parky, nový byznys zasáhl architekturu, výrobu, finance, cestovní ruch a ovlivňuje život ve městech i obcích. Pomalu se dostává i do Česka.

SOLÁRNÍ ENERGETIKA

Solární energetika prožívá v Německu obrovský boom. Staví se sluneční parky, nový byznys zasáhl architekturu, výrobu, finance, cestovní ruch a ovlivňuje život ve městech i obcích. Pomalu se dostává i do Česka.

Němci se sdružují v komanditní společnosti, aby mohli podnikat se sluneční energií. Nainstalují na střechu fotovoltaické panely, připojí je na eletrickou síť, občas z nich setřou prach a pošlou fakturu distribuční společnosti. To je vše, pak už nic nedělají. Nepřevážejí uhlí či jiné suroviny, nezatěžuje je výroba, starost o elektrárny s desítkami či stovkami zaměstnanců. Slunce pracuje za ně. Jsou to solární rentiéři. Tak vypadá byznys v energetice 21. století.

RADNÍ JSOU V ČELE Zájem o solární panely přeměňující sluneční svit na eletrickou energii je v Německu v součanosti tak velký, že jich je na trhu nedostatek. To je také jediný významnější problém, na který v souvislosti s novým druhem podnikání upozorňuje místostarosta bavorské obce Rettenbach am Auergerg Reiner Friedl. Obec má 700 obyvatel, celkový výkon fotovoltaických panelů ve vesnici dosahuje 300 kW, k tomu mají nainstalováno 350 čtverečních metrů solárních kolektorů, které ohřívají vodu. Na jednoho obyvatele připadá půl čtverečního metru solárního kolektoru a téměř půl kilowattu výkonu fotovoltaického panelu. I na německé poměry je to hodně. Rettenbach v současností vede solární Bun-desligu, neformální soutěž měst a obcí v počtu solárních instalací. Příkladem jdou v Rettenbachu představitelé obce. Dvě třetiny radních mají nainstalovány zdroje pro využití sluneční energie. Starosta Fischer, který hospodaří na zemědělské půdě, instaloval již před čtyřmi lety 240 panelů na střechu stodoly. Osm měničů upravuje stejnosměrný proud ze solárního systému na střídavý proud a ten starosta prodává do veřejné sítě. Ceny solárních zařízení s tím, jak se rozšiřuje výroba, jdou dolů. Starostu stály sluneční panely 8000 euro, o dva roky později by stejný výkon koupil za 4500 euro. Místní truhlář Ulrich Pfanzelt produkuje v solární elektrárně, kterou má na střeše truhlárny, dokonce dvakrát až třikrát více energie, než potřebuje. Vyrobil si speciální koště, kterým lehce smete sníh ze střechy. Starosta má na střeše stáje kromě fotovoltaických článků i solární kolektory, které se během chvíle postarají, že sníh roztaje. Místostarosta v Rettenbachu Friedl má pokrytou střechu domku. Pracuje jako bankéř v Mnichově, kam dojíždí. TURISTICKÝ PRŮVODCE Sluneční panely měly přijít i na střechu rettenbachského kostela. To se nepovedlo, proti byli památkáři. Jinde po Německu ale církev společně s věřícími instaluje na kostelní střechy, které nejsou památkově chráněny, sady panelů. Zvláštností je například kostel v Neufrachu u Salemu s křížem vytvořeným z fotovoltaických panelů na střeše. Ke kostelu jezdí turisté možná více než k památkově hodnotným stavbám. Město Freiburg, které vede solární Bundes-ligu v kategorii měst nad sto tisíc obyvatel, se kromě historických pamětihodností snaží nalákat turisty na zajímavé aplikace solární energie. Pro turisty vydalo solární průvodce s plánem města. Na okraji města je například futuristicky laděná stavba zvaná Heliotrop, která se jednou za den otočí kolem své osy, aby nejlépe využívala sluneční záření. Domy na solár- ním sídlišti ve Freiburgu vyrobí více energie, než stačí spotřebovat jejich obyvatelé. Přebytky elektřiny jsou dodávány do veřejné sítě. Místní hotel Victoria má na střeše fotovoltaické panely a ekonomiku provozu vylepšují i solární kolektory na ohřev vody pro potřeby hotelu. Hotel vlastní i čtyři obrovité větrné elektrárny, které stojí na kopcích nad Freiburgem. VÝDĚLEČNÁ SKLÁDKA Zajímavých příkladů podnikání v solární energetice je v Německu mnoho. Řada zemědělských farem má v Bavorsku solárními panely pokryté střechy obytných stavení a hospodářských budov. Solární energii využívají na fasádách nebo střechách administrativní domy, výrobní haly, penziony, banky a hotely. Nový byznys ovlivňuje i realitní trh. Ti, kdo nechtějí investovat do nákupu solární elektrárny, alespoň jiným investorům pronajímají střechy svých domů pro instalace solárních panelů. Lepší je uložit peníze do solární energie, než do banky, řeklo si například více než sto obyvatel ve Furthu u Norimberku. Každý z nich dal nejméně 5000 euro, investici podpořilo město a na okraji města vznikl na konci loňského roku projekt solární hory. Bývalou skládku komunálního odpadu pokryly solární panely o celkovém výkonu jednoho megawattu, za rok se zde vyrobí 950 000 kWh elektřiny. Investorům vynese solární elektrárna ročně z vložené investice sedm až osm procent. Bývalá skládka navíc produkuje bioplyn, který se spaluje v kongenerační jednotce na teplo a elektřinu. OSM PROCENT ROČNĚ

Ještě větší solární park byl otevřen letos v dubnu v bavorském Hemau u Regensburgu. Na ploše bývalého muničního skladu byly umístěny 32 tisíce fotovoltaické panely s celkovým výkonem čtyři megawatty. Instalované solární články jsou schopny v plném rozsahu pokrýt spotřebu elektrického proudu v přilehlém pětitisí-covém městě Hemau. Náklady projektu dosáhly 18,4 milionu euro a celý projekt financovala akciová společnost Voltwerk. I na tomto unikátním solárním parku, který je největší na světě, se mohli podílet občané. Minimální vklad byl určen opět na 5000 euro s odhadovanou úrokovou mírou 7,64 procenta za rok po dobu dvaceti let. I na dalších místech se v Německu sdružují občané do komanditních společností, které realizují větší projekty na využití sluneční energie.

Výhodnost investice do solární energetiky je zřejmá. Podle zákona musí německé distribuční společnosti povinně vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, tedy i ze slunce. Státem garantovaná cena s povinností výkupu na dvacet let dává bohaté záruky, že investice do solární energetiky se zaplatí a investor ještě vydělá.

Zařízení o výkonu 10 kW vyjde nyní v Německu asi na 50 tisíc euro. Kdo instaluje tento systém na střechu, má na 20 let dopředu garantovanou pevnou výkupní cenu 57 euro-centů za kilowatthodinu solární elektřiny. Přitom běžná elektřina ze sítě stojí 0,20 euro.

Do dvanácti let celou investici podnikatelé se solární energií splatí a pak vydělávají. V Rettenbachu počítají ročně s tisíci hodinami slunečního svitu, v Německu je průměr 850 hodin. Jeden kilowatt výkonu přinese v obci v průměru za rok na tržbách 570 euro. _ Loňský rok byl na sluneční svit obzvláště dobrý a dosáhl 1500 hodin.

NEROVNÝ TRH

Mnohým energetickým expertům se ovšem tato praxe nelíbí. Upozorňují, že se tím narušuje trh a diskriminují klasické elektrárny. Zvýšené výkupní ceny musí někdo zaplatit. Distribuční energetické firmy to být nemohou. Pro většinu z nich by to znamenalo krach. Proto se zvýšené náklady za zelenou elektřinu rozpočítávají na každého spotřebitele elektřiny.

S kritikou této praxe ale nesouhlasí například místostarosta Rettenbachu Friedl. Připomíná, že každé pracovní místo v dolech se v Německu dotuje částkou sto tisíc euro. „Přitom emise z uhelných elektráren škodí prostředí, ale nikdo se na tyto dotace neptá,“ říká Friedl.

Podobná praxe je i u nás, ačkoliv zatím nebyl přijat zákon o podpoře obnovitelných zdrojů elektřiny. Nyní se projednává v parlamentu. Přijat by měl být společně s novelou energetického zákona do konce letošního roku. „Úplně převzít německý zákon však nelze,“ upozorňuje poradce ministra životního prostředí Dalibor Stráský. Výraznou podporu obnovitelným zdrojům energie, včetně solární energie, jak to požadují i směrnice Evropské unie, ale s největší pravděpodobností přinese. Otevře se zajímavý energetický trh, na kterém se budou moci mnohem více uplatnit i jiné subjekty, než jsou dosavadní energetické firmy.

PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ FIRMY

Bouřlivě se rozvíjející německý trh se solární energií nabízí příležitosti českým firmám. „Otevírají se pro nás nové trhy,“ potvrzuje zájem zahraničních odběratelů obchodní ředitel firmy T.W.l. Vrbno pod Pradědem

Jaromír Dohnal. T.W.l. je společně se Solar Power Hodonín a Ekosolaris Kroměříž nejvýznamnějším výrobcem solárních kolektorů v České republice. Firma letos vystavovala na mezinárodním veletrhu Intersolar ve Freiburgu. Na veletrhu převažovaly především výrobci fotovoltaických panelů, protože hlavní byznys se v Německu odehrává ve výrobě elektřiny za pomoci slunce.

ČESKÁ LIGA

Výroba tepla z kolektorů není tak bouřlivá, ekologicky vyráběné teplo není na rozdíl od elektřiny za zvýhodněnou cenu povinně vykupováno. Přesto se T.W.l. ve Freiburgu neztratila a získala nové obchodní kontakty. „Vstupem do Evropské unie se to změnilo,“ tvrdí Dohnal. Zájem odběratelů o produkci T.W.l. se podle něj po vstupu České republiky na společný trhu EU výrazně zlepšil. „Padly bariéry,“ dodává Dohnal. Firma řadu komponentů do kolektorů dováží, na českém trhu chybí například solární sklo. Exportovat chce nově především do Španělska, Itálie a Francie. Očekává rovněž zvýšení podílu na německém trhu. Důvodem rostoucího zájmu o sluneční kolektory ve vyspělých státech EU jsou stále se zvyšující ceny za fosilní paliva, především topný olej.

Po vzoru německé Solární Bundesligy, která se koná již třetím rokem, mohou poměřovat počty solárních instalací rovněž tuzemská města a obce. Na konci loňského roku vyhlásilo občanské sdružení Liga ekologických alternativ Solární ligu České republiky. V polovině prvního ročníku zaznamenal vyhlašovatel na 150 přihlášek ze 45 obcí a 61 města. Souhrnně bylo přihlášeno přes 2000 m2 solárních kolektorů a více než 500 m2 fotovoltaických systémů. ,Víme, že jsme na počátku,“ vyjádřil se k počtu instalací Jiří Dvořák z Ligy ekologických alternativ. Připomněl, že na počátku soutěžilo v Německu pouze šest sídel. V Česku zatím vedou vesnice o stovkách obyvatel - první městečkem je. dvoutisícová jihočeská Horní Planá na třináctém místě a nejlepšího zástupce velkých měst Litoměřice lze najít až na 24. příčce. V letošní Solární Bundeslize se soutěže účastní 614 sídel.

INTERNET Solární liga České republiky:

www.solarniliga.cz

Liga ekologických alternativ:

www.lea.ecn.cz

PRŮBĚŽNÉ POŘADÍ SOLÁRNÍ LIGY

Umístění Obec KrajObyvatelé Body 
 1. Pístina  Jihočeský172  50,2
 2. Bělá u Jevička Vysočina369 25,6
 3. Dubovice Vysočina62 18,9
 4.  Dolní Zdar Jihočeský112 17,9
 5. Nedabyle Jihočeský234 17,1

Poznámky: stav k 7. červenci. Počet bodů za 1 m solárního systému: 100 b. - sluneční kolektor, 40 b. - Fresnelovy

čočky, 180 b. - vakuový kolektor, 100 b. - totovoltaický systém

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče