Slovo zůstane slovem

14. října 2010, 18:30 - Petr Matějček
14. října 2010, 18:30

Digitalizace ohrožuje budoucnost knihoven po celém světě

Už v minulém století si spisovatel Erich Maria Remarque stěžoval, že na světě je tolik knih, že při příští potopě Bůh pravděpodobně nepoužije vodu, ale papír. Díky společnosti Google víme, s jakým arsenálem by Hospodin teoreticky mohl do boje s lidstvem vyrukovat. Populární vyhledávač nedávno totiž vypočítal, že na světě se vyskytuje 129 864 880 knižních titulů. A protože hoši v kalifornském Googleplexu mají v popisu práce zabraňovat všem špatnostem, rozhodli se zkáze předejít postupnou digitalizací knih. Napomáhají jim při tom další koncerny jako třeba Amazon či Sony. Remarqueův Armagedon 2.0 se tedy pravděpodobně konat nebude. Ale ani z nového trendu k digitalizaci nemají radost všichni. Tak například provozovatelé knihoven se obávají, že pradávným institucím sloužícím primárně zpřístupňování knihovních jednotek veřejnosti odzvonilo.

Návštěvnost roste?

S tím ale vůbec nesouhlasí specialista na knihovny americké společnosti 3M Rory Yanchek. „Od knihovníků z celého světa čím dál častěji dostávám otázku, kdy lidé definitivně přestanou chodit do knihoven. Odpověď je jasná – nepřestanou,“ zdůraznil expert během své nedávné návštěvy Prahy. „Zní to paradoxně, ale návštěvnost knihoven dokonce stoupá, průměrně o dvě až tři procenta ročně. To ale neznamená, že nebude muset dojít k výrazným změnám. Faktem totiž rovněž je, že lidé dnes knihovny využívají zcela jiným způsobem,“ vysvětlil bývalý důstojník americké armády Yanchek svým posluchačům v rámci přednášky na Filozofické fakultě UK. V Americe lidé prý už dávno nechodí do veřejných knihoven jen proto, aby si vypůjčili knihu. Chodí tam hlavně hledat novou práci, popohnat svou kariéru či podnikání anebo se naučit zacházet s nejnovějšími technologiemi. Měsíčně 2,8 milionů podnikatelů zavítá do knihovny, aby se tam informovalo, jakým způsobem mohou pobídnout svůj byznys a vydělat víc peněz. Téměř půl milionu Američanů každý den s pomocí knihoven hledá práci. Přes pět tisíc knihoven ve Spojených státech nabízí bezplatné počítačové kurzy a v téměř každé z 16 600 veřejných knihoven v Americe je přístup k internetu zdarma. Navíc fungují jako půjčovny filmů anebo konferenční centra.

Čipy ulehčují práci

Těmto trendům výrazně napomáhá využívání čipů RFID. Identifikace na rádiové frekvenci je další generace identifikátorů navržených k rozeznání zboží, navazující na systém čárových kódů. Knihovny jsou zatím jedinými institucemi, kde se RFID skutečně dostala mezi široké vrstvy obyvatelstva. V Česku RFID používá více než dvacet knihoven, zejména univerzitních. Jako první si systém využívající RFID pořídila Fakulta stavební VÚT Brno v roce 2006. Nejmodernější knihovnou v tomto směru je Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Jindřich Vobora ze společnosti LSE Integration, která instaluje v současné době zřejmě nejdokonalejší systémy od firmy 3M, tvrdí, že štítky RFID dokážou zázraky: „Zkuste najít špatně zařazenou knihu v regálech, kde je sto tisíc knih. Digitální knihovní asistent ji najde snadno.“ O 93 procent se v těchto knihovnách dokonce snížil počet ukradených knih. Podle Yancheka je realita taková, že většina knihovníků ani neví, co vlastně mají ve sbírce. „To RFID mění, jakmile knihy opatříte čipem, budete přesně vědět, co máte a kde věci jsou. Objeví se dokonce chybějící knížky, po kterých již léta pátráte,“ tvrdí Američan. Systém si také každoročně neříká o zvýšení platu. „Instalace není levná, ale návratnost je rychlá – do tří let. Podílí se na tom zejména mzdové náklady knihoven, protože ani při rostoucím počtu titulů po mnoho let nepotřebují vyšší počet zaměstnanců,“ upozorňuje Vobora. V moderních knihovnách lze knížky půjčovat i vracet jen tak, že je čtenář položí na speciální desku, která na displeji provede všechny potřebné úkony. Časy, kdy knihovník musel každou knihu otevřít a čtečkou načíst čárový kód, začínají patřit minulosti. Pomocí RFID lze knížky vracet i po uzavírací době prostřednictvím zařízení, které se neliší od bankomatů. V těch se knihy rozdělí podle žánrů. Takových systémů se knihovníci pochopitelně obávají jako instruktoři lyžování oblevy.

Reálný Facebook

Podle Yanchecka se ale knihovníci nemají důvod strachovat. Ve světě jsou prý dnes už knihovny, v nichž 95 procent provozu spočívá na principu samoobsluhy. Počet zaměstnanců se tam ale přesto nezměnil. „Nová zařízení totiž umožní českým knihovníkům věnovat se podstatě původní profese. Už nebudou ztrácet čas komplikovaným vracením knih do regálů. Budou mít čas na poskytování servisu zákazníkům, pomáhat jim s rešeršemi a vyhledávat informace, jak je to dnes již běžné v Americe, kde jsou knihovny čím dál tím populárnější,“ zdůraznil Yanchek, podle kterého se z knihoven stane v příštích letech něco jako Facebook, jen v reálném světě. „Nebudu vašim čtenářům lhát, digitalizace postupuje neskutečně rychle. Děti už knihy nečtou. Dokonce mnoho studentů po celém světě své učebnice získává on-line,“ konstatoval Yanchek a dodal: „Dnes chodí do knihoven, aby našli nového partnera, kamaráda, s kým by se mohli učit, kdo jim doporučí, co mají číst, anebo prostě jen kvůli klidnému místu na studium.“ S tím souhlasí i zakladatel společnosti Microsoft a jeden z nejbohatších mužů planety Bill Gates: „Chytří dnes hledají vzdělání na internetu. Studenti tam snadno najdou konstruktivní odezvu, dobrou diskusi, zajímavá videa.“ Gates dodal, že kvalitní vzdělání je dnes značně drahé a peníze se obtížně shánějí. „Přitom se snažíme vzdělání umožnit každému, kdo o ně projeví zájem. To bude možné jen pomocí moderních technologií,“ uzavřel Gates. Dle něj současný vzdělávací systém neposkytuje dostatečný prostor pro inovaci, a proto již v příštích pěti letech ztratí na významu.

Elektronický Harvard

Přesunout velkou část vzdělávání na web se snaží i ředitel elitní americké soukromé školy Cushing Academy James Tracey. Před několika měsíci dokonce ohlásil vznik knihovny bez knížek. „V uplynulých letech jsem navštívil nespočet knihoven a víc lidí tam kouká do počítačů než do tištěných médií. Dnes je hlavním úkolem knihoven umožnit lidem přístup k internetu,“ řekl Tracey, podle kterého jsou knihy zcela zastaralým médiem. „Slovo je slovo a je úplně jedno, jestli si ho přečtete v prastaré knize nebo elektronické čtečce, důležité je, aby bylo kdykoliv a kdekoliv přístupné,“ konstatoval ředitel. Traceyho směrem se vydala i nejprestižnější a zároveň největší univerzitní knihovna na světě – knihovna Harvardovy univerzity. Počet digitálních položek tam vzrostl z 1,2 milionu v roce 2004 na 12,4 milionu v letošním roce. To má hned dva důvody. „Studenti dnes provádějí rešerše převážně on-line a my jim musíme umožnit, aby tam našli to, co právě potřebují. Navíc nám v posledních letech výrazně zkrátili budget. Díky internetu nemusíme hned všechno fyzicky vlastnit,“ vysvětlil David Lamberth, který je odpovědný za inovace probíhající v Harvardské knihovně. Lamberth pozoruje ještě jeden trend. Knihovny již nejsou tichými hrobkami. Lidé tam dnes chodí, aby se potkali se svými kamarády. V té Harvardské se dokonce nedávno otevřela kavárna. „Je to místo, kde se můžete socializovat a zároveň udělat velký kus práce,“ zdůraznil Lamberth. Na takovém místě by lidi dokonce mohlo časem začít bavit číst zase opravdové knihy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče