Slováci neskousli zvýšení DPH

24. července 2006, 00:00 - PAVEL KOHOUT
24. července 2006, 00:00

ANALÝZA Není pravda, že Slováci jsou vysíleni náročnými ekonomickými reformami. Slovenské volby rozhodlo zejména zvýšení DPH na potraviny a neúplná reforma zdravotnictví. V posledních slovenských volbách zvítězila levicová opozice.

ANALÝZA Není pravda, že Slováci jsou vysíleni náročnými ekonomickými reformami. Slovenské volby rozhodlo zejména zvýšení DPH na potraviny a neúplná reforma zdravotnictví. V posledních slovenských volbách zvítězila levicová opozice. Pokud jde o složení nové vlády, britský časopis The Economist doslova píše o „populistovi Ficovi“ nebo o „divoké figuře“ Slotovi. Pokud jde o Vladimíra Mečiara, renomovaný a v zásadě umírněný Economist ho nazývá „autokratickým bývalým boxerem“, jehož zločinecká vláda (doslova „thuggish rule“) přivedla zemi v 90. letech do ekonomické stagnace a mezinárodní izolace. UNAVENI REFORMAMI? HLOUPOST

Proč si Slováci zvolili vládu, která budí mezinárodní opovržení? Jedno vysvětlení hovoří o tom, že občané jsou unaveni a vysíleni náročnými reformami. To jsou ovšem hlouposti. Pokud by Slováci měli být čím vyčerpáni, pak právě důsledky Mečiarovy vlády. Když Dzurindova koaliční vláda přebírala moc, Slovensko bylo ekonomicky takřka na kolenou. Podívejme se do tiskového archivu. „Slovenský kabinet včera zahájil léčbu ekonomiky, která svůj růst dlouho financovala na dluh. Ministři schválili první rozpočtové škrty, dotýkající se například výstavby dálnic a zeštíhlení státní správy, a dohodli se na postupném uvolňování cen energie i nájemného. Bratislava podle vicepremiéra Ivana Mikloše ještě v polovině prosince přijme komplexní balík opatření umožňující postupně nastolit makroekonomickou rovnováhu. Vláda chce především snížit schodek veřejných financí dosahující nyní kolem 5,5 procenta hrubého domácího produktu. Utlumením domácí poptávky by se měl zmírnit tlak také na běžný účet platební bilance, jehož schodek koncem letošního prvního pololetí odpovídal 10,5 procenta HDP.“ Tolik Mladá fronta Dnes ze 3. prosince 1998. ÓDA NA RADOST Od té doby tisk psal zprávy jako: „Na špici se letos s razantními reformami prodralo Slovensko“ (2003), „Slovensko se stává dravou ekonomikou“ (2004), „Slovensko má nižší dluh, než se čekalo“ (2005), případně „Slovensko začíná dýchat Česku na záda“ (2005). Dzurindova vláda splnila všechny cíle, které si tehdy stanovila: růst HDP, pokles nezaměstnanosti, zkrocení státního dluhu atd. Vzrostly výdaje domácností, banky začaly vydatně půjčovat na hypotéky, nastal stavební a spotřební boom. Kromě toho podstatně poklesla daňová zátěž. „Daně a odvody zhltnou obyvatelům Slovenska nejmenší procento z příjmu v rámci celé Evropské unie,“ tvrdil letos v květnu tehdejší ministr financí Ivan Mikloš. Reálné mzdy vzrostly v roce 2005 o 6,3 procenta, nejvíce od roku 1997 (kdy šlo ovšem o růst financovaný na dluh). Indikátor hospodářské důvěry dosáhl nejvyšších hodnot v historii vůbec. ZATRACENÉ DÉPÉHÁČKO Nicméně tyto úspěchy nepomohly. Reformní koalice prohrála volby. Proč? Příčinou zdaleka není rozsáhlé zbídačování sociálně slabších vrstev obyvatelstva, jak tvrdí česká i slovenská levicová propaganda. Určité sociální skupiny si nepolepšily, ale za prvé nejde o masy, za druhé jejich příslušníci se vyznačují tradičně nízkou volební účastí. Důvodem byl patrně fakt, že zdaleka ne všechny ekonomické reformy byly provedeny úplně perfektně. Za zmínku stojí například reformy daní, penzijního systému a zdravotnictví. Začněme daněmi. Zavedení rovné daně z příjmů bylo velmi úspěšné a příznivě přijímané mezi podnikateli i mezi veřejností. Rovná daň z příjmů způsobila relativní (nikoli absolutní) pokles růstu příjmů v roce 2004, ale v roce 2005 již bylo inkaso daní z příjmu na původní úrovni před daňovou reformou. Úspěch po všech stránkách, což rozhodně nelze říci o dani z přidané hodnoty. Sjednocení sazeb DPH na úrovni 19 procent bylo totiž veřejností vnímáno jednoznačně negativně. Čeští ekonomové tehdy obdivovali odvahu slovenských reformátorů a někteří (včetně autora tohoto komentáře) vyjadřovali obavy z politických důsledků. VAROVÁNÍ PRO ODS Oprávněné obavy, jak se později ukázalo. Zvyšování DPH u potravin a podobných citlivých položek je spolehlivý zabiják volebních preferencí. Ukázalo se to na Slovensku a v roce 2005 také v Německu, kde výsledkem byla neblahá velká koalice CDU-SPD. Pokud jde o Českou republiku, předvolební slib rovné DPH byl hazardem, kvůli kterému přišla ODS o možnost sestavit pravicovou koalici s většinovou podporou. Ukazuje se, že zvýšení dolní sazby DPH vnímají voliči jako velké příkoří, které nevyrovná ani snížení horní sazby DPH. MÁLO KONKURENCE VE ZDRAVÍ A DŮCHODECH Reforma penzijního systému sama o sobě nebyla neúspěšná. Mohla však přinést i lepší výsledky. Reformátoři udělali chybu v zákonné úpravě fondů. Ve snaze o maximálně bezpečný systém vytvořili prostředí, v němž penzijní fondy nikdy nebudou přinášet klientům výrazné zisky a v němž nikdy nebude existovat skutečná konkurence na tomto trhu. Podobného omylu se slovenská vláda dopustila ve zdravotnictví. Zavedení poplatků za vyšetření a všeobecné zvýšení finanční zátěže nebylo doprovázeno nutným krokem potřebným ke snížení nákladů a zvýšení kvality: demonopolizací, zavedením konkurence a omezením role státu. Kdyby se Slováci poučili od Švédů a začali razantně (a s dostatečným předstihem před volbami) privatizovat nemocnice (především velké a fakultní), zjistili by, že tento odvážný krok by způsobil pokles nákladů a zlepšení kvality a dostupnosti péče. ZDEVASTOVAT SLOVENSKO DÁ PRÁCI**

Slovenské volby tedy s největší pravděpodobností rozhodlo zvýšení DPH na potraviny a neúplná reforma zdravotnictví. I tak ovšem slovenští reformátoři udělali hodně. Pokud jejich následníci budou chtít ekonomiku uvést do původního zdevastovaného stavu, dá jim to práci.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče