Slábnoucí koruna – pomocná ruka exportu

23. června 2009, 00:00 - Martina Martinovičová
23. června 2009, 00:00

Ve slábnoucím kurzu koruny získal český export v době krize výrazného pomocníka. Česká měna oslabila k hladině 27 korun za euro a návrat k posilování lze čekat až koncem roku. Na euro si počkáme minimálně ještě šest let.

Autor: Artklee

Otálení s přijetím eura namísto české koruny se české ekonomice v době recese vyplatilo. Oslabená česká měna pomohla exportérům při udržení si svých pozic na zahraničních trzích, a ti tak získali ve srovnání se zeměmi eurozóny či s těmi, jejichž měna je pevně navázána na euro, jednoznačnou výhodu. „Plovoucí kurz koruny se během krize stal významným přizpůsobovacím mechanizmem. Jeho znehodnocení ve druhé polovině roku 2008 a na začátku roku 2009 podpořilo konkurenceschopnost výrobců a vývozců a zároveň pomáhalo tlumit protiinflační poptávkové tlaky, neboť zatímco v eurozóně byla v březnu inflace 0,6 procenta, v České republice to bylo 2,3 procenta,” uvedl na nedávném semináři společnosti Partners viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.

Česká ekonomika má podle Singera solidní předpoklady k tomu, aby se s krizí vypořádala lépe než mnohé jiné země. Kurz koruny bude podle něj nejprve korigovat své znehodnocení z počátku letošního roku a následně bude přibližně stabilní kolem hladiny 26 korun za euro. Průměrný kurz české měny k euru odhaduje ve své prognóze centrální banka letos na úrovni 26,60 a v příštím roce 25,90 koruny za euro. V současné době se aktuální kurz koruny pohybuje k euru kolem úrovně 27 korun.

V klidu i na 25

Podle analytiků České spořitelny zůstane česká koruna v létě bez jednoznačného trendu a její posílení lze očekávat až na podzim. „Momentálně se čeká na zprávy, které by koruně daly směr,” píší ve své poslední analýze. Ta hovoří v podstatě o dvou možných variantách dalšího vývoje měny. První, méně pravděpodobnou, je další zhoršení situace v západní Evropě – v tom případě by patrně došlo i k přehodnocení výhledu pro českou ekonomiku a zhoršení sentimentu vůči celému středoevropskému regionu. I když by v takovém případě zřejmě koruna v rámci měn regionu ztrácela nejméně, oslabení by se nevyhnula. Druhým scénářem (více pravděpodobným) je další postupné uklidňování situace. „Léto se obvykle nese v duchu nižší obchodní aktivity, tudíž volatilita může být větší, mírně slabší koruna v létě tak je celkem reálná. Na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí však čekáme návrat k silnějším úrovním,” uvádí se v analýze. Na konci roku odhadují českou měnu někde kolem 25 až 25,50 koruny za euro.

Rizikem v delším horizontu zůstávají podle analytiků spořitelny veřejné finance nebo nepředvídatelné události v zahraničí, rovněž podzimní volby v Česku mohou investory vystrašit – ačkoliv žádná ze stran nerazí fiskální střídmost, levice by zřejmě pro stabilitu financí či případné přijetí eura znamenala větší riziko.

Slovenský export na euro doplatil Odchodem Slovenska do eurozóny zůstaly ve středoevropském regionu vlastně už jen tři země, a to Polsko, Maďarsko a Česká republika. Většinou se všechny měny pohybují stejným směrem, ale ne ve stejné míře. Měnou, která nejvíce za poslední rok ztratila, je podle Tomáše Volfa, analytika Citco Finanční trhy, polský zlotý. Ten meziročně oslabil o více než 30 procent. Maďarský forint oslabil za stejné období o 16 procent a relativně nejlépe je na tom česká koruna, která ztratila sedm procent. Pakliže Česko na udržení si vlastní měny vydělalo, Slovensko vstupem do eurozóny nikoliv. Pokud by si Slovensko podrželo svoji korunu i v době recese, tak se podle propočtů Tomáše Volfa, které vycházejí z analýzy vývoje ostatních středevropských měn, dá předpokládat, že by slovenská koruna oslabila průměrně o 18,5 procenta. Slováci svoji měnu konvertovali k 1. lednu 2009 kurzem 30,126 slovenské koruny k euru, ale pokud by se tak nestalo, tak s ohledem na současnou ekonomickou situaci by se pravděpodobně nyní obchodovala těsně pod hranicí 35 korun za euro. Na tom by pochopitelně slovenští exportéři vydělali. Vstupem do eurozóny se ovšem o tuto výhodu připravili. „Slabá koruna by pomáhala tamním vývozcům, ale jelikož Slováci platí eurem, tato podpora exportu neexistuje. Spíše naopak, euro má letos mírně vzestupnou tendenci. Zatímco polští, maďarští a čeští exportéři se mohou částečně spolehnout na slabou měnu, slovenští ne. To také přispívá k mnohem hlubšímu pádu slovenského hrubého domácího produktu za letošní první čtvrtletí. „Naše ekonomika se propadla o 3,4 procenta, slovenská o 5,4 procenta,” upozorňuje Volf. Euro v Česku? Nejdříve v roce 2015 **

Propad ekonomiky a nástup recese v Česku oddálil okamžik vstupu do eurozóny minimálně o několik let. Důvod je prostý – česká ekonomika nesplní jeden ze základních požadavků pro vstup, a to je schodek státních financí do výše tří procent hrubého domácího produktu.

Ministr financí Eduard Janota již před poslanci zdůraznil, že má v úmyslu škrtat v rozpočtu tak, aby Česká republika neskončila se schodkem státního rozpočtu nad sedmi procenty hrubého domácího produktu. I tak ale bude podle jeho odhadu realitou schodek ve výši pěti procent HDP. V roce 2010 by tak měl být deficit státního rozpočtu 165 miliard, v roce 2011 by měl činit 160 miliard a v roce 2012 pak 156 miliard korun. To je stále kolem úrovně čtyř až pěti procent HDP. Podle Janoty nebude Česko s to přijmout euro dříve než v roce 2015. I to je ale pouze nejbližší možné datum s ohledem na povinné dvouleté setrvání měny v režimu ERM II, v němž se kurz může pohybovat pouze v předem vymezeném pásmu k euru.

Největším problémem letošního rozpočtu ovlivněného hospodářskou krizí je propad příjmů ve všech položkách rozpočtu. Tomu se proto musí přizpůsobit i nižší výdaje. Janota ujistil, že udělá vše pro to, aby schodek nepřekročil pětiprocentní úroveň. Návrh státního rozpočtu na příští rok je hlavním úkolem úřednické vlády Jana Fischera.

Veřejný dluh České republiky (zjednodušeně deficit státního rozpočtu plus regionálních rozpočtů) loni činil 1,1 bilionu korun, což je 29,8 procenta HDP. Tedy více než sto tisíc korun na jednoho obyvatele. „Letos každou jednu sekundu vzroste veřejný dluh v Česku o 5705 korun. Příští rok přeřadíme na 6365 korun za jednu sekundu. V letech 2009 a 2010 se budeme zadlužovat dvakrát rychleji, než byl průměr v letech 2001 až 2008,” upozorňuje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Letošní dluh přitom odhaduje na 1,285 bilionu korun, tedy 122 445 korun na jednoho obyvatele. V roce 2010 by už na jednoho obyvatele měl připadat dluh ve výši 141 561 korun. Kolem roku 2012 začneme jen na úrocích platit sto miliard korun ročně, zatímco nyní je to zhruba poloviční částka.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče