Skvělé dědictví

02. ledna 2009, 12:33 - Luděk Bednář
02. ledna 2009, 12:33

Loni na Štědrý den zemřel autor kontroverzní teze o střetu civilizací Samuel Huntington

Jen občas se podaří nějakému politickému mysliteli proniknout se svou tezí do povědomí širší veřejnosti. Platí to především o bývalém profesorovi na Harvardově univerzitě Samuelu Phillipsi Huntingtonovi, který zemřel loni na Štědrý den ve věku 81 let. Huntington v devadesátých letech minulého století prorazil se „střetem civilizací“, v němž předvídal nevyhnutelnost konfliktu Západu se zbytkem světa, především s islámem. Jeho proroctví se vyplnilo 11. září 2001, kdy islámští teroristé zaútočili na Světové obchodní centrum v New Yorku. Byl to plodný a původní autor a nepochybně jeden z nejvlivnějších politických myslitelů v posledních padesáti letech. Jako učitel vychoval mnoho takzvaných „Samových dětí“ – mezi jinými dva své neméně známé následovníky, politického myslitele Francise Fukuyamu a šéfredaktora týdeníku Newsweek Fareeda Zakariu.

Plodný autor

Huntington napsal mnoho knih a článků, které se vždy zabývaly vážným problémem své doby a vyvolávaly vášnivé diskuse. Takovou byla i jeho první kniha z roku 1957 Voják a stát, která zkoumala rovnováhu moci civilní vlády a armády. A také knihy Politická moc: USA-SSSR z roku 1964 o dynamice studené války, kterou napsal společně se Zbigniewem Brzezinskim, a Politický řád v měnících se společnostech (1969), jež analyzuje politický a ekonomický vývoj ve třetím světě. V roce 1991 na ni navázal knihou Třetí vlna, která mapovala demokratizační vývoj ve světě před pádem berlínské zdi. Huntingtonovou poslední knihou pak byla Kam kráčíš Ameriko? (2004), ve které analyzoval dopady jiných civilizací a jejich hodnot na USA.
Největší rozruch však vyvolala jeho kniha z roku 1996 Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha vznikla na základě článku, který vyšel v roce 1993 v prestižním americkém dvouměsíčníku Foreign Affairs. Huntington v tomto průkopnickém díle, které se stalo mezinárodním bestsellerem, hájil provokativní a prorockou tezi. Dle ní budou ideologie – zejména nacismus a komunismus, které jakožto primární zdroj konfliktů ovládaly 20. století – v mezinárodní politice nahrazeny kulturními a náboženskými válkami. Huntington v knize tvrdí, že v 21. století budou vládnout mezinárodnímu řádu války mezi civilizacemi. A rozděluje svět na osm hlavních civilizací: západní (USA a Evropa), konfuciánskou (Čína, Vietnam, Korea), japonskou, islámskou, hinduistickou, pravoslavnou (s klíčovým státem Ruskem), latinskoamerickou a možná africkou. Jeho zaměření spíše na náboženství než na ideologie jako zdroj konfliktů vyvolalo obrovskou diskusi o vztazích Západu a islámu, zejména po 11. září 2001. V jednom rozhovoru pak prohlásil: „Jsem přesvědčen, že kulturní identity, antagonismy a vztahy nebudou v budoucnu hrát pouze dílčí, ale hlavní roli ve vztazích mezi státy.“

Politická činnost

V domácích záležitostech byl Huntington klasický americký liberál, v zahraniční politice však byl vždy považován za konzervativního „jestřába“. Vystupoval však proti válce v Iráku a ostře kritizoval neokonzervativce ve vládě prezidenta George Bushe. Celý svůj život zůstal věrný Demokratické straně a pracoval pro několik jejích významných představitelů. V roce 1956 psal projevy jejímu neúspěšnému prezidentskému kandidátovi A. E. Stevensonovi. V roce 1968 byl zahraničněpolitickým poradcem demokratického viceprezidenta H. H. Humphreyho během jeho také neúspěšné prezidentské kampaně. Za vlády demokratického prezidenta Jimmyho Cartera sloužil v letech 1977 až 1978 jako koordinátor bezpečnostního plánování v Radě národní bezpečnosti.
Huntington byl navzdory svým vyhraněným názorům na střet civilizací v 21. století přesvědčen, že není nutné si znepřátelovat jiné kultury a civilizace. Snad nejlépe o tom svědčí jeho dva již zmínění nejúspěšnější žáci Francis Fukuyama a Fareed Zakaria. Oba totiž pocházejí z jiné než západní civilizace. První se sice narodil v USA, ale jeho rodiče jsou japonského původu, druhý přijel do této země na začátku osmdesátých let z Indie.
Samuel Huntington nám lepší dědictví zanechat nemohl.

Box:
Samuel Phillips Huntington

Narodil se 18. dubna 1927 v New Yorku. Studoval na Yaleově, Chicagské a Harvardově univerzitě. Od roku 1951 vyučoval na Harvardově univerzitě. Napsal sedmnáct knih. Tři z nich vyšly česky: Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu (byla přeložena do 39 jazyků); Kam kráčíš Ameriko? Krize americké identity a Třetí vlna. Demokratizace na konci 20. století. V roce 1970 spoluzaložil vlivný americký dvouměsíčník Foreign Policy. Zemřel 24. prosince 2008 u Bostonu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče