Škrty od stolu by nám šly

03. prosince 2010, 12:13 - Kristýna Balajová
03. prosince 2010, 12:13

Podpory pro zaměstnavatele lidí s postižením se zneužívají

Podpory pro zaměstnavatele lidí s postižením se zneužívají. Pouhé krácení příspěvků ale nic neřeší.

Poslední dobou se začaly objevovat optimistické zprávy o tom, že lidé se zdravotním postižením prý konečně snáze nacházejí práci. Ve skutečnosti ale možná ještě přijdou horší časy. Objevují se totiž úvahy o dalším omezování podpůrných nástrojů ze strany státu. Důležitý bude výsledek chystané analýzy ministerstva práce a sociálních věcí.
Ze zhruba čtvrt milionu hendikepovaných, kteří jsou schopni vykonávat některé z běžných zaměstnání, pracuje podle Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP) zhruba 190 tisíc lidí. Necelá polovina z nich nalezne uplatnění na volném pracovním trhu. Ostatní získají zaměstnání na takzvaném trhu chráněném, tedy ve firmách nebo občanských sdruženích, v nichž lidé s postižením tvoří víc než polovinu, což zaměstnavateli přináší podporu od státu. Nezaměstnaných je mezi lidmi s postižením formálně 65 tisíc, dalších minimálně pět až sedm tisíc hendikepovaných zaměstnávají fiktivně podvodníci, kteří zneužívají státní příspěvky a daňové úlevy, říkají zástupci Asociace. Podvody i těžkou ekonomickou situaci firem na chráněném trhu by měla zmapovat první hloubková analýza, kterou si objednalo ministerstvo práce a sociálních věcí jako součást projektu s názvem Zvýšení efektivnosti systému podpory zaměstnávání OZP v ČR. „Součástí výstupů z projektu bude doporučení úprav stávajícího systému podpor (finančních i nefinančních) politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postižením,“ popisuje mluvčí ministerstva Viktorie Plívová. Nyní probíhá výběrové řízení na zhotovitele, materiál by měl být hotov ke konci roku 2011. Najde-li se potřebná politická vůle, výsledky analýzy by mohly podnítit systémové změny.

Dieta i pro hubené

„Kroky, které vlády v posledních třech letech v této oblasti podnikly, k hlubší reformě nepřispěly. Místo toho, aby se našel způsob, jak odlišit skutečné zaměstnavatele od těch parazitujících, se jen škrtalo,“ konstatuje Karel Rychtář, místopředseda AZZP. Postup v neprospěch lidí, kteří měli v životě smůlu, se zdůvodňuje nutností zasáhnout proti podvodům. Ty se od roku 2004 skutečně vyrojily a pro stát to nebylo levné. Běžně dochází k tomu, že se firma a zaměstnanec „dohodnou“ na srážce ze mzdy, například na fiktivní vzdělávací kurz, lázeňské pobyty nebo příspěvky pro občanské sdružení. Výsledná mzda zdravotně znevýhodněného zaměstnance, kterému leckdy ani není uložena žádná práce, tak nakonec klesne třeba na 1500 korun. Zaměstnavateli pak ze státního příspěvku, který může činit až 8000 korun měsíčně, přistane v kapse 6500 korun. Dalším způsobem, jak si přilepšit zaměstnáním hendikepovaných, bylo donedávna zneužívání padesátiprocentního daňového odpočtu. Nebylo nic snazšího než v rámci skupiny vytvořit dceřinou společnost s nadpolovičním podílem zaměstnanců se zdravotním hendikepem a nahrnout na ni veškeré zisky… Proti fiktivnímu zaměstnávání lidí s postižením byla namířena zákonná úprava z roku 2008. Příspěvek na pracovní místo pro člověka s těžkým postižením byl snížen z limitních 13 000 na maximálních 8000 korun měsíčně. Kromě podvodníků ale změnu pocítilo i mnoho chráněných dílen. Příkladem může být výrobní družstvo Styl Plzeň, výrobce konfekce a textilních a elektrotechnických výrobků. Z původních sedmi dílen zbylo jen pět a desítky zaměstnanců musely být propuštěny. Letos v listopadu bylo potom schváleno zrušení zmíněné slevy z daně z příjmu, zůstala jen sleva základní na každého hendikepovaného zaměstnance. Zrovna toto opatření by přístup lidí se zdravotním hendikepem ke skutečné práci nemělo ohrozit, existují ale obavy, že tažení proti podvodníkům poslouží ke zdůvodnění dalších, podstatně bolestnějších škrtů. Z ministerstva začaly prosakovat úvahy o tom, že od začátku roku 2012 se přestane vyplácet příspěvek na provoz společností s nadpolovičním podílem hendikepovaných zaměstnanců. Ten dělá ročně na jednoho pracovníka zhruba 25 000 Kč. Resort plány na tak radikální zásah popírá: „Co se týče příspěvků na provoz chráněných dílen, uvažuje se o změně systému, ale ne o definitivním zrušení,“ tvrdí Plívová. Hovoří se také o možném zrušení náhradního plnění. Jeho principem je umožnit společnostem nad 25 zaměstnanců, aby nahradily svoji povinnost zaměstnat člověka s postižením odběrem výrobků či služeb od firem, ve kterých pracuje více než polovina hendikepovaných. Realita je bohužel často taková, že firmy odebírají od nejlevnějšího dodavatele bez ohledu na to, koho zaměstnává. Po formální stránce se pak nesrovnalost vyřeší přefakturací. I přes běžné obcházení zákona ale náhradní plnění zůstává pro chráněné dílny a firmy důležitým zdrojem zakázek. V tomto případě ministerstvo obavu dílen potvrzuje: „Zrušení možnosti náhradního plnění je skutečně ve fázi úvah, odpověď by mohly přinést i průběžné výsledky projektu,“ uvedla mluvčí.

Chytřejší podpora

Firmy, které zaměstnávají převážně lidi se zdravotním postižením, na tom nejsou v poslední době vůbec dobře. Mnohé z nich se tradičně orientují na výrobu drobných dárkových předmětů a práci s textilem, tedy nepříliš lukrativní oblasti, navíc ochromené levným dovozem. „Šijeme hlavně ložní prádlo a školní kapsáře. Konkurence z Asie je ale obrovská, i přes státní dotace jsme v permanentní finanční tísni. Nevíme jak dál,“ říká Bohumil Klatovský, jednatel společnosti Boja z Ústeckého kraje
O moc lépe se nedaří ani firmám, které se rozhodly zkusit štěstí s prodejem kancelářských potřeb a nábytku. To je zkušenost pražské B.P.T., jež se pokusila zaměřit na zboží, které firmy nejvíce poptávají v rámci náhradního plnění. „Brzy jsme zjistili, že v konkurenci s velkými firmami nemáme šanci. Mají vždycky nižší ceny. Nemůžeme ani nabídnout výhodu náhradního plnění, protože i to si vždycky nějak seženou, i když pokoutně,“ vysvětluje ředitelka B.P.T. Olga Zelenková. Výroba šperků, keramiky a dřevěných divadélek se nakonec ukázala jako životaschopnější. Některé ohrožené firmy si mohou pomoci samy, například diverzifikací nabízených služeb, případně přechodem na úplně jiný, výnosnější typ činnosti. Inspiraci by bylo možné hledat v zahraničí, kde je zvykem, že lidé se zdravotním hendikepem nacházejí uplatnění v komunálních službách. To se ale neobejde bez spolupráce s obcemi, která zatím často pokulhává. Ne všechny subjekty, mezi jejichž zaměstnanci je více než 50 % osob se zdravotním postižením, ale mohou produkovat práci s přidanou hodnotou. Zákon však nerozlišuje mezi sociálně terapeutickou dílnou, kde se lidé spíše zacvičují a vzdělávají se, a firmou, která může obstát na trhu. Oba typy dostávají podporu jen na pracovní místo. Přitom společnostem s tržním potenciálem by prospěla spíš podpora zaměřená na obchodní rozvoj a vzdělávání. „Jádro problému je v tom, že tu není žádný systém. Nejdřív musíme jasně definovat, kde se jedná o sociální službu a kde o podnikání. Podle toho pak pro jednotlivé kategorie definovat jasná kritéria, která musejí zaměstnavatelé splnit nejdřív, než uplatní nárok na podporu. Tím by se snad dalo předejít podvodům,“ shrnuje Rychtář. Takový proces by měla nastartovat plánovaná analýza. Doufejme, že neskončí v šuplíku.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče