Škrty jako zlatý důl

24. ledna 2013, 14:11 - Dalibor Dostál
24. ledna 2013, 14:11

Ambiciózní plán Evropské unie ušetřit do roku 2020 dvacet procent energie dělá mnohým firmám těžkou hlavu. Jiné se chopily příležitosti a docela slušně na úsporách vydělávají.

Na opavskou firmu Mobigem dopadla krize velmi tvrdě. Výrobci počítačových programů se vlivem škrtů a úspor téměř zhroutil odbyt jeho produktů. Přesto se šetření nestalo pro společnost zkázou, ale šancí k novému růstu.

„Když na nás dopadla krize, přemýšleli jsme, co s tím. Zvažovali jsme, co dělat, když všichni tak zoufale šetří. A napadlo nás pustit se do obchodu s úsporami, tedy s šetrným LED osvětlením,“ říká pro magazín Profit Radko Nauš, zakladatel a šéf firmy.

Ukázalo se, že se firma novým programem trefila do černého. I když přesunutím svých aktivit do zcela nového oboru musela projít řadu slepých uliček. „Nejdříve jsme se zaměřovali na jednotlivé zákazníky, tedy domácnosti. Předpokládali jsme, že firmy budou mít v době krize úplně jiné starosti. Ale nakonec se ukázalo, že právě podniky si dokážou lépe spočítat, kolik mohou nasazením úsporného LED osvětlení ušetřit. A hlavně mají volné peníze, které mohou na investici do úspor využít,“ připomíná Radko Nauš. Firma se tedy přeorientovala na podnikovou klientelu.

Další zatěžkávací zkoušku představovalo vyřešení problémů s kvalitou, které se u tohoto sortimentu zpočátku objevovaly. Na začátku totiž zákazníci vraceli až tři čtvrtiny prodaného zboží. „Pak jsme začali výrobky navrhovat a vyvíjet sami, zavedli jsme systém kontrol a díky tomu jsme snížili poruchovost jen na tři procenta,“ dodává Radko Nauš.

Firma musela rovněž změnit systém prodeje. Upustila od spolupráce s externími prodejci, s nimiž začínala, a vsadila na vlastní zaměstnance. „Externí prodejci se často poté, co od nás získali know-how, osamostatnili, takže jsme do nich investovali mnoho zbytečné energie,“ vysvětluje Radko Nauš.

Dnes patří Mobigem k vedoucím firmám v oboru na českém trhu. Cesta, kterou firma od roku 2009 urazila, ukazuje, jakou příležitost představují úspory pro tuzemské střední a malé firmy. Jen málokterý obor je tak perspektivní. Závazek Evropské unie ušetřit do roku 2020 na dvacet procent energie dává firmám, které se do této oblasti vrhnou, poměrně solidní jistoty. Nový impulz dala směrnice o energetické účinnosti, kterou Evropská unie přijala loni na podzim (více viz box Plán EU: Ušetřit 20 procent do roku 2020).

„Cíl snížit spotřebu energie do roku 2020 o 20 procent je jedním z pěti cílů evropské strategie Evropa 2020. Její následná implementace v České republice bude motivovat spotřebitele ke snižování spotřeby energie a zároveň podpoří nastartování některých průmyslových odvětví, například trh energeticky účinných produktů a služeb,“ myslí si Kamil Blažek, partner advokátní kanceláře Kinstellar.

Zahraniční inspirace

To, že byznys s úsporami může v době krize rozhýbat ekonomiku, ukazují zkušenosti z vyspělých zemí. „Úspory pro odběratele stimulovaly ve Velké Británii v minulých letech ekonomický růst,“ říká David Purdy, ředitel sekce pro energetickou efektivitu britského ministerstva pro energetiku a klimatické změny. Ten byl hostem konference, kterou k energetické efektivitě uspořádala Nadace Heinricha Bölla spolu s Hnutím Duha a dalšími partnery.

Podle Davida Purdyho má stanovování pravidel pro energetickou účinnost smysl. „Pokud budeme mít ve Velké Británii všechna čerpadla s nejvyšší účinností, ušetříme celou jednu elektrárnu,“ podotýká David Purdy.

Další významný aspekt, který se v české diskusi o úsporách málo zdůrazňuje, připomíná Martin Pehnt, vedoucí oddělení energetiky německého Výzkumného institutu pro energetiku a životní prostředí. „Energetické úspory znamenají podporu lokální ekonomiky. Peníze, které jinak utratíte za ropu nebo plyn, můžete dát za zboží a služby místních podnikatelů,“ říká Martin Pehnt. „Česká republika v roce 2011 zaplatila jen za ropu 98 miliard, které odtekly z tuzemské ekonomiky,“ doplňuje konkrétní obrysy pro české prostředí Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha.

V Německu se úsporné programy staly i důležitou součástí při snižování nezaměstnanosti. Stát totiž školí lidi bez práce, kteří chodí do domácností a pomáhají snižovat spotřebu. Podobně cílené programy však v Česku zatím chybějí.

Přesto se již řada firem do podnikání v oblasti energetických úspor pustila. A nejde jen o LED osvětlení od společnosti Mobigem.

„Potenciál úspor je obrovský. V průměru až 30 procent ve stávajících budovách, především nebytových,“ upozorňuje Jaroslav Doležal ze společnosti Honeywell Česká republika. Zkušenosti firem, které se do šetření pustily, jeho slova potvrzují.

„Díky instalaci LED osvětlení šetříme ročně zhruba 40 procent nákladů za elektřinu. Náklady se nám vrátí za tři až čtyři roky, pak už budeme na úsporách vydělávat,“ pochvaluje si David Byrtus ze třinecké společnosti Pickering Electronics, která patří k zákazníkům opavské firmy Mobigem. Finanční stránka není to jediné, s čím je spokojený.

„Stabilita zářivek je vynikající, jejich údržba je mnohem jednodušší, vůbec neblikají a poskytují velmi příjemné světlo. Navíc jsme za celý rok nemuseli měnit jedinou LED zářivku,“ dodává David Byrtus. Za důležitý pokládá výběr kvalitního dodavatele, protože při testování LED zářivek od různých výrobců narazil rovněž na řadu pochybných produktů s malou životností.

Stále populárnější jsou energetické služby se zárukou, takzvané EPC. U nich dodavatelské firmy garantují úspory svým zákazníkům. Ti poté platí úsporná opatření z ušetřených peněz za energie a díky tomu je úspory nestojí žádné peníze navíc. „Obvyklý rozsah úspor energie je 15 až 50 procent, ceny projektů se pohybují od jednoho milionu až po sto milionů korun,“ popisuje fungování EPC projektů v Česku Miroslav Marada, člen představenstva a obchodní ředitel společnosti Enesa.

„Nepotřebujeme nové investice, pracujeme s penězi, které dosud pohlcuje energetická neefektivnost,“ zdůrazňuje Miroslav Marada. Díky tomu nemají podobné projekty problém s financováním ani v případech, kdy vyžadují úvěr. „Banky se o nás perou,“ tvrdí Miroslav Marada.

Právě EPC projekty mají být jednou z hlavních priorit, které chce české ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podpořit v rámci adaptace evropské směrnice do českého prostředí. „Podporou využití metody EPC dojde ke zvýšení počtu společností poskytujících tyto služby,“ říká mluvčí ministerstva Tomáš Paták.

Podle jeho slov připravuje MPO finanční nástroje, které umožní uplatňovat metody EPC u malých a středních podniků. Směrnice může podle ministerstva výrazně zvýšit objemy úspor, které se díky EPC a dalším úsporným technologiím podaří v Česku dosáhnout.

„U nás je trh energetických služeb již nastaven, ale nikoli obsazen. Implementovaná směrnice má plnit i jakousi osvětovou roli a zvyšovat informovanost o možnostech energetických úspor. Se zvyšujícím se povědomím občanů i firem, jak ušetřit, se bude zvyšovat i poptávka na tomto trhu,“ je přesvědčen Tomáš Paták.

Tři čtvrtiny šetří

To, že je pro malé a střední firmy téma úspor klíčové, ukázal také průzkum Unie malých a středních podniků ČR. Vyplynulo z něj, že téměř 77 procent podnikatelů již muselo v důsledku ekonomické recese zavést ve svém podniku úsporná opatření. U 65 procent z nich se tyto úspory týkaly oblasti spotřeby energií. „Malé a střední podniky čelí vysokým cenám energií úsporami. Snaží se chovat co nejefektivněji,“ dodává předseda Unie malých a středních podniků David Šeich.

Elektřina pro firmy může přitom v letošním v roce dále zdražit. A to nejenom kvůli zvýšení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů o přibližně dvě miliardy, ale také se od ledna 2013 začne projevovat plánované zvýšení dvacetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod. To vše zdraží mnoha firmám účty za energie až o desítky tisíc korun.

Podle odborníků budou hrát výraznou roli dodavatelé energií. „Pečlivým výběrem dodavatele lze ušetřit až pět procent z účtu za energie,“ konstatuje Jiří Gavor ze společnosti Ena, která se specializuje na energetické analýzy.

„Pro malé a střední podniky je v oblasti úspor klíčová spolupráce s dodavateli energií. Tato skutečnost může být významným faktorem pro zachování či zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Rostoucí konkurence v kvalitě služeb poskytovaných energetickými společnostmi, která vede k energetickým úsporám, bude mít pozitivní mikro- i makroekonomické důsledky,“ doplňuje člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jiří Schwarz.

Stále více firem proto využívá služby specializovaných společností, které jim pomáhají s orientací v nabídkách dodavatelů energie, jako je Srovnejenergie.cz, Ušetřeno.cz nebo Cenyenergie.cz. Změnu jim usnadňují i nové zákony. Například od roku 2011 je možné ukončit smlouvu, pokud dosavadní dodavatel zdražuje nebo mění obchodní podmínky.

Šance, nebo hrozba?

I když české firmy deklarují ochotu spořit, na striktní předpisy z Bruselu se přece jen dívají poněkud s nedůvěrou. Jakým způsobem Česko evropskou směrnici přesně zakomponuje do své legislativy, bude navíc záležet především na tuzemských zákonodárcích. Vyplyne z toho, do jaké míry bude energetická směrnice vytvářet pro české firmy příležitosti a nakolik je bude svazovat a omezovat.

Organizace sdružující malé a střední podniky proto již avizují, že budou chtít do výsledné podoby legislativy výrazně promluvit. „Chceme se spolu s dalšími podnikatelskými uskupeními účastnit lobbování při transponování směrnice do národní legislativy. Budeme chtít znát konkrétní odpovědi na dvě otázky -dokdy se budou muset podniky na změnu připravit a jaká bude konkrétní podpora pro malé a střední podniky,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

„Cíle dané směrnicí nesmějí snižovat konkurenceschopnost našich podnikatelů. Proto požadujeme, aby bylo zpracováno komplexní posouzení reálných dopadů, jakým způsobem bude podnikatelské prostředí směrnicí ovlivněno v pozitivním i negativním směru. Necitlivě stanovené úkoly a cíle v této oblasti mohou oslabit konkurenceschopnost celé řady podnikatelských subjektů a snížit životní úroveň obyvatel či potenciálních zákazníků pro ostatní podnikatelské subjekty,“ zdůrazňuje Václav Hrabák, člen představenstva Hospodářské komory a předseda její energetické sekce.

Ten kromě příležitostí vidí v zavádění směrnice i některá rizika. „Hodnocení pokroku v plnění cíle dvacetiprocentních energetických úspor v EU má proběhnout již k 30. červnu 2014. Obáváme se, že pokrok může být v rámci EU vyhodnocen jako nedostatečný. To povede ke stanovení závazných cílů pro každý členský stát. Obáváme se reálné hrozby zavedení závazných cílů pro průmyslovou zemi, kterou Česká republika bezesporu je,“ myslí si Václav Hrabák.

Podle jeho slov je energetická efektivnost jednou ze základních ekonomických nutností každého podnikatelského subjektu, který chce být konkurenceschopný. Zvyšování energetické účinnosti by podle něj mělo primárně vycházet ze strany poptávky, administrativní nařízení totiž vnímají podnikatelé negativně.

Eva Svobodová prosazování energetické efektivity celkově hodnotí pozitivně. „Mnoho nových směrů se již rychle rozvinulo a řada z nich se smysluplně dále rozvíjí a prosperuje. Některé i bez dotací. Je mnoho aplikací v oblasti regulace energií od malých firem, stejně jako je mnoho objektů vybavených energymanagementem od renomovaných velkých společností,“ poznamenává.

Dobrý konec však podle ní nemusí mít řada slibně rozjetých projektů. „Občas jsou přílišnou snahou legislativy o direktivní prosazení některého dílčího bodu firmy poškozovány a špatně nastavený záměr je tvrdošíjně udržován až na hranici únosnosti. Stává se, že po několika letech provozu jsou tyto dobře navržené systémy nefunkční. Chybí kvalifikovaný personál nebo vůle investovat do údržby,“ vysvětluje generální ředitelka AMSP ČR.

To, že v Česku občas zafunguje „zpětný chod“, potvrzují i zkušenosti některých firem, které se zabývají úspornými opatřeními pro bytová družstva a další subjekty. „Znám objekty, kde měření ukončili a vrátili se k rozúčtování dle plochy a osob,“ říká Miroslav Císařovský ze společnosti Kerm. Podle něj je v Česku mnohdy malá ochota přejít od základních řešení k pokročilejším úsporným technologiím. „V posledních letech probíhají v bytových objektech výměny oken a zateplování plášťů budov, což přináší výraznou úsporu energie na vytápění. Velmi malý zájem je naopak o investice do kvalitnější regulace topných systémů a regulace cirkulace teplé vody. Je to zřejmě tím, že tyto úpravy nejsou na první pohled patrné a zákazníci mají pocit, že jim nic nepřinesou a jsou pouze drahé,“ doplňuje Miroslav Císařovský.

Firmy, které se chopily energetické účinnosti jako šance, ukazují, že se díky úsporám dá velmi dobře růst. Bude na českých zákonodárcích, aby při začleňování evropské směrnice dali legislativě takové parametry, aby se možnosti růstu pro české firmy v tomto sektoru otevřely co nejvíce.

Plán EU: Ušetřit 20 procent do roku 2020

„Udělali jsme technologický skok z 50. let minulého století do 21. století. Zároveň jsme ale potřebovali, aby po změně nedošlo ke zvýšení provozní a finanční náročnosti,“ říká tajemník Fakulty informačních technologií VUT Brno Miloslav Morda. Přestože prognózy naznačovaly, že provoz nového areálu bude v porovnání s tím původním o 30 procent dražší, díky nasazení technologií společnosti Honeywell, jak stavebních, tak provázaného řídicího systému, nyní škola neplatí prakticky ani o korunu navíc. Přitom disponuje 150 místnostmi, které umí v zimě vytápět a v létě chladit, a celou řadou moderních technologií. „Za dva roky provozu se ukázalo, že úsporné technologie skutečně fungují,“ dodává Miloslav Morda. |

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče