Škrty bez analýz jsou špatné škrty

19. srpna 2010, 14:05 - Petra Sýkorová
19. srpna 2010, 14:05

Dělat rozpočtové škrty bez toho, aby byla zároveň provedena i důkladná analýza jejich dopadů na stav ekonomiky, je nebezpečné. Na to, že plošné škrty mohou přinést víc škody než užitku, upozorňuje ekonomický žurnalista Jan Macháček.

Autor: Jakub Stadler

Jsou škrty na výdajové stránce státního rozpočtu tou správnou strategií? Je třeba rozlišovat politický a ekonomický přístup – z hlediska rozumného ekonomického přístupu jsou ty škrty samozřejmě úplně špatné, protože nejsou podepřeny žádnými analýzami. Jednotlivá opatření nejsou testována z hlediska dopadu na růst ekonomiky. To znamená, že nevíme, zda situaci ještě nezhorší. Ale každá vláda by musela udělat nějaké škrty ještě v rozpočtu na tento rok a musela by je udělat rychle, tedy hned po volbách. V této souvislosti bych rád připomněl, že už v únoru letošního roku řekl v rozhovoru pro Lidové noviny ekonomický expert ČSSD Jan Mládek, že až jeho strana vyhraje volby, bude muset škrty v rozpočtu udělat. Jiří Paroubek mu sice za to tenkrát vynadal, ale stalo se to – a Mládek přitom mluvil v podstatě o stejných částkách, které se seškrtávají nyní. Z politického hlediska jsou tedy škrty dobrou strategií? Současná vláda musí jednat rychle, nemůže si dovolit neměnit zákon o státním rozpočtu, je nucena zvolit cestu nejmenšího odporu – a nejsnáze se prosadí plošné škrty, tedy to, že se vezme všem stejně. V tomto ohledu má ministr Miroslav Kalousek asi pravdu. Říká totiž, že státní rozpočet je politická záležitost a v případě, že se chce vyhnout změně rozpočtového zákona, zbývá mu jen možnost plošných škrtů. Na tom asi něco je, ale já se bojím, že i návrh rozpočtu na příští rok je v této fázi postaven na představě plošných škrtů – a to je rozhodně špatně. Jsou plošné škrty spravedlivé? Znamenají, že všechny resorty na tom budou stejně špatně? Každý ministr musí ušetřit stejný díl investičních a provozních výdajů, respektive všech těch, které nejsou mandatorní, což jsou výdaje, jejichž zaplacení předepisuje zákon, to znamená například výdaje na různé sociální dávky. Ministři některých resortů si ale stěžují, že je škrty postihly nejhůře… Ono to tak podle mého soudu skutečně je – v případě ministra vnitra a ministra dopravy vidím největší potenciál rozpadu současné koalice. Až si ti ministři uvědomí, co řídí – že ministr dopravy Vít Bárta bude mít image ministra, který zastavuje stavby – a to i ty, které jsou financovány z velké části ze zdrojů Evropské unie. Bude to muset dělat bez nějaké hlubší analýzy důsledků těch opatření – konkrétně například toho, co to udělá se zaměstnaností, kolik lidí se ocitne na dávkách, jaký to bude mít ve svém důsledku vliv na daně. Zastavení staveb, to znamená jejich zakonzervování, je přitom obrovsky nákladné. Bártovi hrozí, že vejde do dějin jako ministr jakýchsi stavebních torz. Ministr vnitra Radek John mluví o snižování platů hasičů, což je zrovna v současné době, tedy po povodních, kdy si všichni hasičů váží, dost nepopulární. Ministr školství Josef Dobeš sliboval, že učitelům zvýší platy, ale letos jim je bude muset vzhledem ke škrtům naopak snížit a zvýšit jim je bude moci snad až příští rok. Ministři Věcí veřejných ale o své resorty stáli, a teď prostě jen musí nést následky svých rozhodnutí. Až přijdou první průzkumy veřejného mínění, které budou svědčit o tom, že popularita těch ministrů se výrazně snižuje, tak budou dny současné vládní koalice sečteny. Jaký vliv budou mít Kalouskovy škrty na růst ekonomiky a potažmo na příjmy státního rozpočtu?

JAN MACHÁČEK (45)
Narodil se v roce 1965 v Praze. Je novinář a hudebník. V roce 1983 vystudoval gymnázium, následné studium na VŠE nedokončil. Po roce 1989 se stal redaktorem týdeníku Respekt. Jako žurnalista se od počátku specializoval na ekonomickou tematiku. V roce 1998 získal stipendium na University of Michigan. Je členem správní rady Transparency International, členem správní rady Knihovny Václava Havla a přednáší žurnalistiku na New York University v Praze. Byl členem hudební skupiny The Plastic People of the Universe a je kytaristou skupiny Garáž. Získal několik novinářských ocenění – posledním z nich je Cena Ferdinanda Peroutky za rok 2009.

To samozřejmě nevíme, a právě v tom spočívá ten největší problém. Každé fiskální opatření má nějaký dopad na růst ekonomiky. Aby se rozpočtová politika mohla dělat rozumně, vždycky je třeba mít analýzy, výpočty a odhady toho, jaké dopady budou mít konkrétní opatření na stav ekonomiky a také na zaměstnanost. Jedině tak se dá dělat rozumná politika. Nadnárodní organizace typu Mezinárodního měnového fondu či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj to vědí a chovají se podle toho, naše vláda ten moment ale, myslím, trochu zanedbala. Když se ptáte, jaký to bude mít dopad na růst, tak říkám, že nevím, ale neví to ani ministr Kalousek – a to je právě ta chyba.

Je možné předpokládat, že rozpočtová opatření naší ekonomice pomohou?**

Ta opatření s ekonomikou příliš nesouvisejí. Česká ekonomika je otevřená a silně provázána s evropskými ekonomikami, takže celá naše prosperita je závislá v prvé řadě na zahraničním vývoji. Fiskální opatření naší vlády mohou naši ekonomickou situaci ovlivnit jen nepatrně. Náš ekonomický osud je diktován především tím, co se bude dít ve světě.

Pokud se celý svět z krize rychle vzpamatuje, podaří se to i nám a i to současné období škrtů bude poměrně rychle zapomenuto, protože se s růstem ekonomiky zvýší objem vybraných daní a ten problém se spraví. Náš rozpočet sice má své strukturální problémy, které nejsou malé, ale pro naši hospodářskou situaci je primárně důležité to, co se bude dít ve světě.

Jako velmi pravděpodobný já teď bohužel vidím ne sice další propad, ale velmi chabý růst, který může trvat i několik let. Škrty budou dlouhodobé a permanentní, a pak je ještě více potřebné, aby dopady těch škrtů byly dobře propočítány. V konkrétním případě to znamená třeba to, že rozhodne-li se vláda omezit státní podporu hypoték nebo stavebního spoření, tak by měla vědět, jaký dopad to bude mít na výstavbu rodinných domů a bytů.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče