Škromach zasadil malým firmám další ránu

02. ledna 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
02. ledna 2006, 00:00

NEMOCENSKÉ DÁVKY Zejména menším firmám zřejmě přinese existenční potíže nový způsob vyplácení nemocenských dávek. Ty mají v prvních dvou týdnech stonání od roku 2007 hradit právě zaměstnavatelé. Počítá s tím zákon, jehož návrh schválila Poslanecká sněmovna.

NEMOCENSKÉ DÁVKY Zejména menším firmám zřejmě přinese existenční potíže nový způsob vyplácení nemocenských dávek. Ty mají v prvních dvou týdnech stonání od roku 2007 hradit právě zaměstnavatelé. Počítá s tím zákon, jehož návrh schválila Poslanecká sněmovna.

Nový zákon o nemocenských dávkách, které mají za prvních 14 dnů hradit firmy, tvrdě narazil u Hospodářské komory. „Když bude chřipková epidemie a z deseti zaměstnanců šest onemocní, tak nevím, jak si s tím firma poradí,“ říká její mluvčí Viktorie Plívová. Komora se proto bude ještě při projednávání návrhu v Senátu snažit prosadit, aby si všechny podniky mohly vybrat, zda přejdou na nový systém, či zůstanou u nynějšího stavu.

Protestují i samotné firmy: Proč máme dělat něco, co s daleko většími možnostmi účinně nedokázal ani stát? Podle ministra Škromacha je hlavním cílem připravované změny umožnit firmám lepší kontrolu, zda jsou jejich zaměstnanci skutečně nemocní.

O nedokonalosti dosavadní právní úpravy svědčí také poněkud absurdní statistika: přestože se zdravotní stav populace rok od roku zlepšuje, průměrná doba nemocenské naopak roste. Zatímco v roce 1993 promarodili lidé v Česku v průměru 23,2 dne, v roce 2003 už to bylo 30,5 dne. V roce 2004 se průměr zvýšil dokonce na 34,7 dne.

Zvýší se také možné postihy při zneužívání systému. Doktorům, kteří nebudou plnit povinnosti vyplývající ze zákona (tedy třeba napíší neschopenku zdravému člověku), hrozí vysoké pokuty. V nejtěžších případech jim bude moci být odebráno oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti.

VÝHODNÉ PRO VĚTŠÍ

Naopak pro větší firmy by nový způsob placení nemocenské mohl být výhodný. Klesnou jim totiž odvody na zdravotní pojištění z dnešních 3,3 procenta na 1,4 procenta. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha tak stát vybere o 18 miliard korun do rozpočtu méně. A tyto peníze přitom firmám zůstanou.

Firmy s méně než 25 zaměstnanci si pak mohou zvolit, zda budou mít nižší odvody 1,4 procenta a náhrady za nemocenskou zaplatí samy. Pokud by odváděly 3,3 procenta, tak jim polovinu vyplacených náhrad vrátí správa sociálního zabezpečení.

„Jako velká firma zaměstnávající 320 lidí se s novým zákonem nějakým způsobem vypořádáme, ovšem za cenu mnohem důslednější kontroly nemocných. To zvýší náklady na personální práci,“ upozorňuje personální ředitel Úpravny kovů Poldi Hütte Zdeněk Štěpánek.

Ředitel poradenské společnosti Triton Luděk Pfeifer tvrdí, že se nový systém vyplatí především společnostem se zaměstnanci, kteří mají vyšší příjmy. Nadprůměrně placeným zaměstnancům se totiž nevyplatí marodit, takže úspory ze snížení odvodů státu u těchto firem převýší skutečnou výplatu nemocenské z vlastních zdrojů.

„Pokud by byl člověk se mzdou 20 tisíc korun nemocný dvakrát ročně po 14 dnech, zvýšily by se firmě náklady na pracovníka o více než 5000 korun,“ spočítala analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Při jedné nemoci ročně v délce 14 dnů by firma naopak vydělala necelých 500 korun.

PŘIBUDE ADMINISTRATIVA

Stejně jako Štěpánek se i stínová ministryně práce a poslankyně ODS Alena Páralová obává, že nový zákon zvýší administrativu jak pro stát, tak pro podniky. „Vzniknou problémy hlavně u malých a středních firem. Například u firem, kde je více manuálních pracovníků, kde je větší nemocnost,“ zdůraznila.

V tom také vidí jedno z největších rizik nového zákona místopředseda Sdružení podnikatelů a majitel pekárny v severočeském Jirkově Otakar Svoboda. Podle jeho slov patří pekařství mezi ty obory, jejichž existence je nejvíce ohrožena. „Když mi onemocní polovina zaměstnanců, tak mohu pekárnu zavřít. To, abych si platil náhradníky, si nemohu dovolit,“ říká.

„Budeme muset mnohem důsledněji kontrolovat, zda jsou lidé opravdu nemocní. To však zřejmě nepůjde, protože zaměstnáváme 3300 lidí a v průměru je každý den 300 lidí na nemocenské. Navíc u nás pracují lidé z celého regionu, takže je téměř nemožné jezdit za nimi a kontrolovat je,“ dodává personální ředitel plzeňského Panasoniku Pavel Rastislav.

CO PŘINÁŠÍ NOVÝ ZÁKON

  • první dva týdny nemoci bude zaměstnancům místo státu platit zaměstnavatel
  • sníží se odvody na zdravotní pojištění zaměstnanců z nynějších 3,3 procenta na 1,4 procenta
  • poslanci neprosadili strop pro odvody, maximem přitom měl být pětinásobek průměrné mzdy
  • firmy do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do systému spoluúčasti (připojištění), polovinu nemocenské dávky by pak za ně i v prvních 14 dnech platil stát

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče