Škromach zasadil malým firmám další ránu

02. ledna 2006, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
02. ledna 2006, 00:00

NEMOCENSKÉ DÁVKY Zejména menším firmám zřejmě přinese existenční potíže nový způsob vyplácení nemocenských dávek. Ty mají v prvních dvou týdnech stonání od roku 2007 hradit právě zaměstnavatelé. Počítá s tím zákon, jehož návrh schválila Poslanecká sněmovna.

NEMOCENSKÉ DÁVKY Zejména menším firmám zřejmě přinese existenční potíže nový způsob vyplácení nemocenských dávek. Ty mají v prvních dvou týdnech stonání od roku 2007 hradit právě zaměstnavatelé. Počítá s tím zákon, jehož návrh schválila Poslanecká sněmovna.

Nový zákon o nemocenských dávkách, které mají za prvních 14 dnů hradit firmy, tvrdě narazil u Hospodářské komory. „Když bude chřipková epidemie a z deseti zaměstnanců šest onemocní, tak nevím, jak si s tím firma poradí,“ říká její mluvčí Viktorie Plívová. Komora se proto bude ještě při projednávání návrhu v Senátu snažit prosadit, aby si všechny podniky mohly vybrat, zda přejdou na nový systém, či zůstanou u nynějšího stavu.

Protestují i samotné firmy: Proč máme dělat něco, co s daleko většími možnostmi účinně nedokázal ani stát? Podle ministra Škromacha je hlavním cílem připravované změny umožnit firmám lepší kontrolu, zda jsou jejich zaměstnanci skutečně nemocní.

O nedokonalosti dosavadní právní úpravy svědčí také poněkud absurdní statistika: přestože se zdravotní stav populace rok od roku zlepšuje, průměrná doba nemocenské naopak roste. Zatímco v roce 1993 promarodili lidé v Česku v průměru 23,2 dne, v roce 2003 už to bylo 30,5 dne. V roce 2004 se průměr zvýšil dokonce na 34,7 dne.

Zvýší se také možné postihy při zneužívání systému. Doktorům, kteří nebudou plnit povinnosti vyplývající ze zákona (tedy třeba napíší neschopenku zdravému člověku), hrozí vysoké pokuty. V nejtěžších případech jim bude moci být odebráno oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti.

VÝHODNÉ PRO VĚTŠÍ

Naopak pro větší firmy by nový způsob placení nemocenské mohl být výhodný. Klesnou jim totiž odvody na zdravotní pojištění z dnešních 3,3 procenta na 1,4 procenta. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha tak stát vybere o 18 miliard korun do rozpočtu méně. A tyto peníze přitom firmám zůstanou.

Firmy s méně než 25 zaměstnanci si pak mohou zvolit, zda budou mít nižší odvody 1,4 procenta a náhrady za nemocenskou zaplatí samy. Pokud by odváděly 3,3 procenta, tak jim polovinu vyplacených náhrad vrátí správa sociálního zabezpečení.

„Jako velká firma zaměstnávající 320 lidí se s novým zákonem nějakým způsobem vypořádáme, ovšem za cenu mnohem důslednější kontroly nemocných. To zvýší náklady na personální práci,“ upozorňuje personální ředitel Úpravny kovů Poldi Hütte Zdeněk Štěpánek.

Ředitel poradenské společnosti Triton Luděk Pfeifer tvrdí, že se nový systém vyplatí především společnostem se zaměstnanci, kteří mají vyšší příjmy. Nadprůměrně placeným zaměstnancům se totiž nevyplatí marodit, takže úspory ze snížení odvodů státu u těchto firem převýší skutečnou výplatu nemocenské z vlastních zdrojů.

„Pokud by byl člověk se mzdou 20 tisíc korun nemocný dvakrát ročně po 14 dnech, zvýšily by se firmě náklady na pracovníka o více než 5000 korun,“ spočítala analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Při jedné nemoci ročně v délce 14 dnů by firma naopak vydělala necelých 500 korun.

PŘIBUDE ADMINISTRATIVA

Stejně jako Štěpánek se i stínová ministryně práce a poslankyně ODS Alena Páralová obává, že nový zákon zvýší administrativu jak pro stát, tak pro podniky. „Vzniknou problémy hlavně u malých a středních firem. Například u firem, kde je více manuálních pracovníků, kde je větší nemocnost,“ zdůraznila.

V tom také vidí jedno z největších rizik nového zákona místopředseda Sdružení podnikatelů a majitel pekárny v severočeském Jirkově Otakar Svoboda. Podle jeho slov patří pekařství mezi ty obory, jejichž existence je nejvíce ohrožena. „Když mi onemocní polovina zaměstnanců, tak mohu pekárnu zavřít. To, abych si platil náhradníky, si nemohu dovolit,“ říká.

„Budeme muset mnohem důsledněji kontrolovat, zda jsou lidé opravdu nemocní. To však zřejmě nepůjde, protože zaměstnáváme 3300 lidí a v průměru je každý den 300 lidí na nemocenské. Navíc u nás pracují lidé z celého regionu, takže je téměř nemožné jezdit za nimi a kontrolovat je,“ dodává personální ředitel plzeňského Panasoniku Pavel Rastislav.

CO PŘINÁŠÍ NOVÝ ZÁKON

  • první dva týdny nemoci bude zaměstnancům místo státu platit zaměstnavatel
  • sníží se odvody na zdravotní pojištění zaměstnanců z nynějších 3,3 procenta na 1,4 procenta
  • poslanci neprosadili strop pro odvody, maximem přitom měl být pětinásobek průměrné mzdy
  • firmy do 25 zaměstnanců se mohou přihlásit do systému spoluúčasti (připojištění), polovinu nemocenské dávky by pak za ně i v prvních 14 dnech platil stát

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Přenos čísla do 10 dnů a dva noví operátoři [podcast]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít