S korunou špatné, bez ní ještě horší

04. srpna 2008, 08:00 - Pavel Páral
04. srpna 2008, 08:00

ANALÝZA PROFITU - Koruna je letos nejrychleji posilující měnou světa. Někdo má radost a někdo se děsí nad měnou utrženou ze řetězu likvidující bez milosti nadějné české exportní firmy a dožaduje se co nejrychlejšího zavedení eura. Může ale rychlý postup ke společné měně českým podnikatelům opravdu pomoci? Odpověď není zdaleka jednoznačná.

Nesporným faktem je, že česká měna posílila více, než odpovídá skutečné síle ekonomiky. Pro Česko, zcela závislé na zahraničním obchodě, to samozřejmě má silně negativní důsledky. Exportním firmám propadají zisky a některé z nich budou možná muset i skončit. Nejohroženější jsou podniky vyvážející za dolary. Americká měna se vůči koruně zřítila o neuvěřitelných 40 procent. Pokud takový podnik není schopen podstatnou část svých vstupů dovážet za stejnou měnu a nemá šanci najít alespoň pro část svých výrobků odbyt na domácím trhu, nemá asi šanci, byť může jít jinak o firmu úspěšnou s kvalitní produkcí.

Index Big Mac, který porovnává cenovou úroveň jednotlivých zemí podle ceny na celém světě stejného hamburgeru, ukazuje, že v Česku je cenová hladina o 28 procent výše než v USA, což jistě není nic normálního a nevyhnutelně to musí mít dopad nejen na hotely a cestovní kanceláře, kterým ubývají zahraniční klienti.

Cenová brzda funguje

Neuvěřitelný a absurdní kurz koruny má ale, jak už to bývá, i svou druhou stránku, o níž se až tak často nemluví. Například jen silná koruna zatím drží na uzdě ceny energií a zejména pohonných hmot. Polovinu ceny nafty či benzinu představuje cena ropy. Pokud by dolar zůstal tam, kde byl před rokem, tedy o 40 procent silnější, zdražilo by to naftu o 20 procent, tedy zhruba o sedm korun na litru. Ještě horší dopady by to mělo u dováženého zemního plynu.

Dopad takového cenového šoku do celkové cenové hladiny by určitě nebyl zanedbatelný a zdražovalo by všechno, od rohlíků po lokomotivy. Protiinflační efekt vývoje kurzu české měny je sice v diskusích ekonomů zmiňován, ale stále zůstává nedoceněn. Zejména podnikatelé příliš nevnímají, že inflace nad deset procent by bez působení kurzu nebyla vůbec vyloučena. A to by mělo dopad na mzdové požadavky zaměstnanců, ale také na domácí odbyt zboží. Obecně navíc platí, že při inflaci nad deset procent je velmi obtížné plánovat investice, protože rostou úrokové sazby a podnikatelské prostředí se často a výrazně mění.

O vlivu zpevňující měny na inflaci jednoznačně svědčí i to, že zatímco v Česku se růst cen nastartovaný zejména daňovými změnami a šokem z cen energií zpomaluje, tak inflace v zemích eurozóny neustále roste.

Kromě tohoto protiinflačního faktoru sehrává silná měna i další roli, která by domácím podnikatelům mohla být prospěšná. Posunem kurzu zdražují pro cizince nejen čeští dělníci, ale především další aktiva, jako jsou nemovitosti. Pozemky, budovy či orná půda oceněné v eurech jsou nyní o 20 procent dražší než před rokem a to dává větší šanci českým podnikatelům a zemědělcům získat to, co potřebují, bez nerovné soutěže s německými či nizozemskými spekulanty.

Pro ty ještě ambicióznější se otvírá šance investovat za výhodných podmínek v zahraničí, a dostat se tak na nové trhy.

Nahoru a zase dolů

Je tedy hlasitý křik Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy a desítek podnikatelů přehnaný? To by asi bylo příliš odvážné tvrzení; kurz koruny pod třiadvacet korun za euro či pod patnáct za dolar je v současnosti opravdu silně přemrštěný a slovní intervence guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, který před více než týdnem prohlásil, že takto silná koruna opravdu vážně poškozuje ekonomiku, byla zcela na místě.

Je však otázkou, zda kromě slov má centrální banka či vláda nějaký jiný, účinnější nástroj k dispozici. Je docela možné, že ČNB skutečně sáhne ke snížení úrokových sazeb a to stabilizuje kurz někde nad 24 korunami za euro. V optimálním případě, když pomůže i Evropská centrální banka a zvedne své základní sazby tak, jak se očekává, by se kurz mohl posunout možná až někam k 25 korunám za euro. Zvětšil by se totiž ještě více rozdíl mezi úročením korun a eur a pro obchodníky s devizami by koruna výrazně ztratila na atraktivitě.

Z dlouhodobějšího hlediska je však jasné, že koruna bude silnější a silnější, byť na této stoupající cestě mohou být místy i občasné sešupy.

Zdá se přitom, že takový sešup může být nyní docela blízko. Jedním z klíčových faktorů, které ovlivnily vývoj kurzu v posledním půl roce, je nestabilita světových finančních trhů a hypoteční krize v USA. To je ještě komplikováno tím, že ve světě je nadbytek volného kapitálu. Investoři, kteří pod vlivem špatných zpráv v USA odcházeli od dolaru a dalších aktiv denominovaných v dolarech, hledali alespoň na krátkou dobu bezpečný přístav, kde by se jejich peníze neznehodnocovaly. Tím přístavem se stal region střední Evropy. I ostatní zdejší měny, nejen česká koruna, zaznamenaly významné zhodnocení.

Jenže s tím, jak se budou zlepšovat zprávy o stavu americké ekonomiky, budou ze středoevropského přístavu odjíždět lodě naložené dolary a eury. Americká ekonomika bude i v budoucnu, po překonání současných potíží, nepochybně schopna zhodnocovat investice výrazně nadprůměrným způsobem a investoři se budou k dolarovým aktivům zcela jistě vracet. Citelné oslabení koruny, nejen vůči dolaru, ale k oběma světovým měnám, je tedy fakticky nevyhnutelné, otázkou pouze je, jak bude silné, a především, kdy přijde.

Zprávy z finančních trhů naznačují, že by k tomu okamžiku již nemuselo být příliš daleko, ale na jednoznačnější předpovědi si zatím analytici ani obchodníci netroufají.

Každopádně největší možnou chybou, jaké by se mohla nyní česká vláda dopustit, je přesně to, co minulý týden v médiích požadoval předseda ČSSD Jiří Paroubek, tedy urychlený vstup do mechanizmu ERM II, který je jakousi předsíní eura. A následně jeho co nejrychlejší zavedení. Takovým krokem by se totiž ČNB zavázala, že bude udržovat korunu na současné úrovni a nedovolí její pokles o více než dvě a čtvrt procenta.

A jak v našem předcházejícím textu upozorňuje analytik Aleš Michl, koruna by se tak stala dobře pojištěnou dojnou krávou pro spekulanty, kteří by bez rizika ztráty mohli využívat její neomezené posílení. Před ztrátou by je chránil právě mechanizmus ERM II, který znemožňuje výraznější oslabení své členské měny.

Předseda ČSSD v minulosti opakovaně prokázal své hluboké nepochopení zákonitostí makroekonomie a měnové politiky zvláště, jeho recept proti silné koruně je však zatím jeho zdaleka největším kiksem, který neospravedlní ani celkem logická potřeba šéfa opozice těžit ze všech možných potíží politický kapitál na úkor vlády.

I pokud bychom totiž hned zítra vstoupili do ERM II, euro bychom přijali nejdříve 1. ledna 2011. A do té doby by směnný kurz mohl hravě atakovat hranici 18 korun k euru, jak naznačuje zkušenost Slováků, kteří světový rekord v posilování drželi před námi do doby, než Evropská centrální banka zveřejnila hodnotu, v níž se bude slovenská koruna na euro směňovat o letošní silvestrovské půlnoci.

Času dost

Navíc ani současná, pro řadu firem velmi bolestná zkušenost není dostatečným argumentem pro to, aby se Česko brzy vzdalo své měny a své měnové politiky. Růst ekonomiky a zvyšování produktivity práce se tak stále může promítat do kurzu měny, což zdražuje české zboží pro cizince, ale ne pro Čechy. Pokud by to nebylo možné, znamenalo by to zvýšení inflačních tlaků a rychlejší růst domácích cen.

Velký význam má i stále existující možnost oslabení kurzu, což je důležité v obdobích hospodářského zpomalení, kdy devalvace kompenzuje firmám dočasnou ztrátu konkurenceschopnosti. Měli bychom si být vědomi toho, že struktura české ekonomiky není ideální a dříve nebo později nás čeká odchod spousty firem vybudovaných nadnárodními koncerny za pomoci investičních pobídek. Pokud by v tomto období nemohla koruna dočasně oslabovat a vytvářet tak zahraničním, ale i domácím firmám lepší podmínky pro nové, perspektivnější investice, mělo by to za následek masivní růst nezaměstnanosti, silné sociální otřesy a recesi. Takže s momentálně silnou korunou je to nyní v podnikání někdy hodně těžké. V jiné situaci by to ale bez ní mohlo být ještě mnohem horší. Pro euro bude česká ekonomika opravdu zralá nejspíše někdy v druhé polovině příštího desetiletí. Do té doby by společná měna nejspíše způsobila více škody než užitku.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče