Skončí zneužívání postižených

24. září 2007, 00:00 - Eva Marzini
24. září 2007, 00:00

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce snížit příspěvek na zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Hodlá zabránit jeho zneužívání spekulanty a tím i ušetřit. Skončí pobírání více dotací na jednu osobu.

Sociální reforma zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí chce snížit příspěvek na zaměstnávání zdravotně postižených lidí. Hodlá zabránit jeho zneužívání spekulanty a tím i ušetřit. Skončí pobírání více dotací na jednu osobu.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas si posvítí na spekulanty, kteří zneužívají dotace na zaměstnávání osob s pracovním omezením. Vláda chce snížit měsíční příspěvek na zaměstnávání těchto osob ze současných maximálně 12 tisíc na maximálně 9 tisíc korun a na výdajích z rozpočtu tak příští rok ušetřit téměř 700 milionů korun. Tuto podporu vyplácí stát firmám, které zaměstnávají více než polovinu pracovníků se zdravotním postižením.

Podle představitelů organizací sdružujících zaměstnavatele postižených osob uškodí návrh i poctivým firmám. Zaměstnavatelé by spíš uvítali zpřísnění čerpání příspěvku v době, kdy například nemá firma zakázky nebo je mimo provoz z technických důvodů. Dalším problémem je takzvaná přefakturace, kdy firma za úplatu získá fakturu na zboží, které si od společnosti zaměstnávající handicapované nevezme.

VÝDAJE NA POSTIŽENÉ ROSTOU NEÚMĚRNĚ

Místo současných dvanácti tisíc by zaměstnavatel podle ministrova návrhu dostával měsíčně na těžce zdravotně postiženého (OTZP) devět tisíc korun. Na ostatní osoby se zdravotním postižením (OZP) by obdržel  naopak víc, místo původních šesti tisíc korun maximálně 6,5 tisíce. Příspěvek bude dostávat ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zdravotně postiženého zaměstnance. Zároveň bude vyloučeno jeho poskytování současně s podporou na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a na vytvoření místa pro postiženého člověka.

Nečas krok odůvodňuje tím, že v letech 2005 a 2006 neúměrně vzrostly výdaje na podporu zdravotně postižených. „Jde vůbec o nejdynamičtěji rostoucí sociální výdaj,“ uvádí ministr. Ještě před třemi léty stát z rozpočtu vyplatil na těchto příspěvcích 650 milionů, letos vydá 1,8 miliardy korun a příští rok to bude již 2,2 miliardy.

DOTACE LONI ZNEUŽILO 18 PROCENT FIREM

„Stále častěji se objevují případy, kdy je dotace pobírána na osoby, které ve skutečnosti vůbec nepracují,“ uvádí ministr.

Podle europoslance Milana Cabrnocha (ODS), který je členem výboru pro sociální věci a zaměstnanost, dochází k podvodům tak, že zaměstnavatel nabídne osobě zdravotně postižené jakousi malou část mzdy, a větší část příspěvku si ponechá. „Jde o fiktivní zaměstnání a postižené osoby jsou jen zneužívány,“ tvrdí Cabrnoch.

Úřady práce loni zkontrolovaly téměř 14 tisíc společností, které ve firmě zaměstnávají nadpoloviční počet handicapovaných pracovníků. Z aktuální statistiky ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že zákon nejčastěji porušovali zaměstnavatelé s více než 26 zaměstnanci, a to ve 2505 případech. Při zjištění nedostatků ale úřady neudělují hříšníkům klasickou pokutu – firmy jenom musejí vrátit státní příspěvek nebo jeho část.

ZAMĚSTNAVATELÉ POSTIŽENýCH JSOU ZKLAMÁNI

Podle předsedy Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených Josefa Šulce je reforma připravena jen kvůli tomu, aby stát ušetřil. „Reforma poškodí většinu poctivých zaměstnavatelů,“ tvrdí Šulc.

Také podnikatelé ze Svazu českých a moravských výrobních družstev jsou znepokojeni rozhodnutím vládní koalice příspěvky snížit. „Třetina z celkového počtu zdravotně postižených by byla v důsledku navrhovaných změn existenčně ohrožena,“ uvádí předseda svazu Jan Wiesner.

Oba představitelé se shodují, že daleko závažnější problém než zneužívání příspěvku jako takového je přefakturace zakázek – objednávky zboží či služeb, ale jen „naoko“.

PROBLÉMEM JSOU FIKTIVNÍ FAKTURY

Některé firmy, aby nemusely objednávat služby nebo výrobky, na nichž se podílejí handicapovaní, nabízejí zaměstnavatelům postižených osob „smluvenou provizi“ za fiktivní dodávky výrobků či služeb.

„Stává se, že nás firma osloví, abychom pro ně nic nedělali a jen něco přefakturovali – nějaké zboží nebo služby, které ve skutečnosti neposkytneme,“ přibližuje zkušenosti z praxe Lenka Kohoutová, ředitelka společnosti B.P.T., která zaměstnává handicapované a poskytuje firmám náhradní plnění formou drobných služeb. Například administrativní práce, výrobu předmětů v keramické a korálkářské dílně. Kohoutová tvrdí, že se takovým nabídkám vyhýbá, což demonstruje na firemním webu výzvou ostatním zaměstnavatelům: „Nepodporujte přefakturaci, je to špatně, protože způsobuje snížení konkurenceschopnosti ostatních zaměstnavatelů, kteří se skutečně zaměstnáváním osob se zdravotním postižením zabývají.“

Firmy s více než 25 zaměstnanci mohou ušetřit, pokud se rozhodnou odebírat služby či výrobky od zaměstnavatelů s více než polovinou zdravotně postižených zaměstnanců či od takzvaných chráněných dílen. Objem dodávky by se měl podle zákona pohybovat ve výši sedminásobku průměrné mzdy za 3. čtvrtletí předchozího roku na jednoho nezaměstnaného pracovníka s postižením.

UŠETŘIT SE DÁ VÝBĚREM FIRMY S HANDICAPOVANÝMI ZAMĚSTNANCI

„Firma šetří při vhodném výběru takového dodavatele, který dokáže konkurovat na trhu se službami nebo výrobky, jež běžně odebírá od jiných společností, např. kancelářské potřeby, běžné spotřební vybavení kanceláře, dárky pro zákazníky nebo zaměstnance a jiné. Například pokud jde o firmu, která by měla zaměstnávat jednu zdravotně postiženou osobu, šetří nejméně 46 tisíc korun ročně,“ uvádí Kohoutová, která zaměstnává handicapované.

Jak najít správnou společnost? Některé firmy jsou registrovány v katalogu organizací zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením – http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp.

**CO ŘÍKÁ ZÁKON

Podle zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb., § 81 odst.1) je zaměstnavatel s 25 za-

městnanci a více povinen zaměstnávat čtyři procenta osob se zdravotním postižením. Úřad práce může zaměstnavateli poskytnout příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny. Některým může uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob a těm, kteří zaměstnávají více než polovinu osob se zdravotním postižením, poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob.

Pokud zaměstnavatel osoby nezaměstnává, povinnost plní, jestliže odebírá výrobky nebo služby od firem zaměstnávajících více než polovinu lidí se zdravotním postižením, nebo zadává zakázky firmám, které postižené zaměstnávají. Poslední možností je jednou ročně odvod takzvané „invalidní daně“ do státního rozpočtu za to, že firma nezaměstnává postižené lidi.

Jinak jsou ještě podnikatelé k zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků motivováni daňovými úlevami. Kromě toho jim může úřad práce poskytnout na jednoho handicapovaného člověka příspěvky v různé výši. Bližší informace poskytne ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo je získáte na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče