Skončí půlstoletí sváru?

18. března 2009, 16:12 - David Kasl
18. března 2009, 16:12

USA zmírnily cestovní embargo a chystají další kroky...

(celý podtitulek)
USA zmírnily cestovní embargo a chystají další kroky k narovnání americko-kubánských vztahů

(text)
Do konce roku 2007 budou na Kubě demokratické volby, ze kterých vzejde demokratická vláda. Tuto individuální sázku přijal Tipsport počátkem roku 2006, v době, kdy začaly prosakovat agenturní informace o zhoršujícím se zdravotním stavu kubánského prezidenta Fidela Castra. Bookmakeři na ni tehdy vypsali vysoký kurz 5:1. Nemýlili se a sázející Vladimír Basel prohrál 500 korun.
Americký prezident Barack Obama by si na tak radikální změnu poměrů na perle Antil jistě nevsadil. Nicméně zmírnění embarga vůči Kubě, nikoliv jeho úplné zrušení, slíbil již během své předvolební kampaně a první významnější krok ke zlepšení americko-kubánských vztahů učinil předminulý týden. Zákon podepsaný Obamou zmírňuje sankce ohledně cestování a vývozu léků a potravin na Kubu.
Nový předpis sice zvýší kýžený přísun americké měny kubánským rodinám, některé skupiny kubánských exulantů v USA jej však považují za nedostatečný. „Prezident Obama by měl zrevidovat celkovou politiku vůči Kubě, jak přislíbil již vloni během setkání s kubánskou komunitou v Miami,“ prohlásil například prezident Kubánsko-americké národní nadace Pepe Hernández.

Neopakovatelná příležitost

Dle španělského deníku El País je zákon jen prvním krůčkem ambiciózního plánu americké administrativy ukončit půlstoletí sváru a zahájit konstruktivní dialog s komunistickým režimem na Kubě, který by vedl k demokratizaci ostrova. Diplomatické a politické zdroje deníku ve Washingtonu a v Miami potvrdily, že výrazný obrat ve vzájemných vztazích chystá Obama do zahájení summitu amerických zemí, jenž proběhne na Trinidadu a Tobagu 17. až 19. dubna. Pokud by vztahy s USA chtěla narovnat i sama Kuba, má nyní jedinečnou příležitost.
Nezanedbatelný je i tlak dalších latinskoamerických zemí. Nikoliv náhodou během uplynulého roku navštívilo Kubu osm latinskoamerických prezidentů. „Chtějí-li USA zlepšit své vztahy s Jižní Amerikou, je pro ně klíčovou změna jejich politiky vůči Kubě,“ uvedl brazilský ministr obrany Nelson Jobim.
Právě Brazílie sehraje nejen v kubánské otázce, ale i v budoucích vztazích USA s celou Latinskou Amerikou klíčovou roli. Její prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který 14. března jako první latinskoamerický prezident navštívil ve Washingtonu Obamu, se s americkým prezidentem dohodl na společném postupu v období před dubnovým summitem.

Raúlisté místo fidelistů?

Oficiální média na Kubě zatím Obamovu iniciativu nijak nekomentují. Za pozitivní signál pro budoucí vývoj americko-kubánských vztahů nicméně některá zahraniční média považují změny v kabinetu kubánského prezidenta Raúla Castra. Dosud vládl obklopen lidmi „zděděnými“ po bratrovi. Začátkem března ale vyměnil osm dosavadních ministrů a další vrcholné politiky a zrušil dvě ministerstva. Mnozí hovoří o nahrazení „fidelistů“ „raúlisty“, což ale sám Fidel na internetových stránkách www.cubadebate.cu popřel. „Jména nových ministrů se mnou byla konzultována,“ dodal.
Přestože Fidel i Raúl již v minulosti vyjádřili sympatie s Obamou, není tak úplně jasné, zda je nedávná ministerská rošáda tak úplně dobrou zprávou. Z Castrova kabinetu totiž vypadli například i bývalý ministr zahraničí Felipe Pérez Roque či viceprezident Carlos Lage, kteří sice tvořili jádro Fidelova týmu, avšak na druhé straně udržovali čilé diplomatické styky nejen s Washingtonem, ale i s Evropou. Jejich sesazení také Fidel komentoval slovy, že „vzbuzovali v očích nepřítele přílišné naděje“.
Na Obamu z jedné strany tlačí americké firmy, jež si uvědomují kontinuitu Castrova režimu a sílící obchodní aktivity Evropy a Asie na ostrově (viz Castro zpívá čínsky). Odstranění embarga by pro ně zejména v současné finanční krizi znamenalo kýžené rozšíření exportních příležitostí. Na druhé straně si radikální část kubánských exulantů v USA nepřeje žádné ústupky vůči své vlasti, protože by mohly znamenat potvrzení diktátorského režimu. Otázkou také zůstává, nakolik si zásadnější změny na Kubě přeje většina tamních obyvatel. A zda se Raúl Castro skutečně chystá na zásadnější změnu politického systému na Kubě, kterou USA podmiňují postupné uvolňování obchodních sankcí, je rovněž velkou neznámou.

* (box1)
Castro zpívá čínsky Raúl Castro zazpíval čínskému prezidentovi Chu Ťin-tchaovi, který koncem loňského roku navštívil Kubu, úryvek z čínské písně o nejlidnatější zemi světa a někdejším předsedovi komunistické strany Mao Ce-tungovi. Prý se ji naučil již jako chlapec.
Čínu a Kubu spojuje nejen ideologie. Čínské vedení podepsalo s Kubou několik investičních a obchodních smluv a na ostrově svobody vidí další příležitost, jak se dostat k nerostným surovinám. Zájem Číňanů nepolevuje ani v době krize – chtějí nakupovat od Kubánců nikl a cukr a na oplátku posílají potraviny a stavební materiál, jenž má pomoci odstranit následky loňského hurikánu. Rovněž přislíbili, že v budoucnu Kubě pomohou s modernizací přístavů. To je pro ostrov strategická záležitost, protože zboží se tam dováží většinou lodí. A Čína se spoléhá na to, že bude růst podíl importovaných produktů s označením Made in China.
Během studené války se Kuba orientovala hlavně na Sovětský svaz a spřátelené země, k nimž ale Čína nepatřila. Obrat přišel po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, kdy se Čína stala pro Kubu druhým nejdůležitějším obchodním partnerem hned za Venezuelou, a jedním z jejích největších věřitelů. Návštěva čínského prezidenta na Kubě měla i určitou symboliku. Ozývají se totiž hlasy, že Raúl Castro bude následovat čínský reformní model, tedy postupné zavedení tržní ekonomiky, ovšem pod kontrolou komunistické strany. (box2)
Americké „bloqueo“ Vývoz zbraní na Kubu podléhal embargu již od počátku ozbrojených potyček mezi prezidentem Fulgenciem Batistou a Castrovými rebely v roce 1958 (Fidel Castro svrhl Batistovu vládu v únoru 1959). V červnu 1960 reagovaly USA na znárodňování zavedením kvóty na dovoz kubánského cukru. V říjnu 1960 uvalil na Kubu prezident Dwight Eisenhower částečné embargo a v lednu 1961 přerušil s ostrovem diplomatické styky.
Počátkem roku 1962 prezident John Fitzgerald Kennedy obchodní omezení rozšířil (říká se, že Kennedy požádal svého poradce Pierra Salingera, aby před vstupem embarga v platnost nakoupil tisíce kubánských doutníků do zásoby). Kvůli umístění sovětských raket na ostrově omezil v roce 1963 Kennedy možnost cestování Američanů na Kubu a zmrazil kubánská aktiva v USA.
V roce 2000 prezident Bill Clinton umožnil prodej zemědělských produktů a léčiv na Kubu z humanitárních důvodů. O čtyři roky později George W. Bush opět přitvrdil a na ostrov mohli cestovat pouze přímí příbuzní Kubánců jen jednou za tři roky na maximálně dva týdny. Jejich maximální denní útrata byla stanovena na 50 dolarů. Obamův zákon zkracuje interval návštěv na jednou ročně bez omezení délky pobytu, umožňuje vycestovat i bratrancům, sestřenicím, strýcům a tetám a zvyšuje denní limit útraty na 170 dolarů. BOX
Embargo v praxi**
(výběr omezení) - Do USA nesmějí být dováženy žádné kubánské produkty ani suroviny.
- Americké společnosti ani jejich zahraniční pobočky nesmějí s Kubou obchodovat.
- Lodě, které zakotví na Kubě, nesmějí v následujícím půlroce vplout do přístavu v USA.
- Američtí občané nesmějí bez zvláštního povolení na Kubě utrácet peníze ani přijímat dary.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče