Skončí deregulace nájemného?

03. března 2009, 00:00 - Libuše Frantová
03. března 2009, 00:00

Konec deregulace nájemného se možná oddálí o další dva roky.Alespoň ve velkých městech. Pokud však zákonodárci o změně zákona nerozhodnou rychle, zbrzděn postup deregulace nebude.

Regulované nájemné – jeden z posledních přežitků socialismu – mělo skončit po roce 2010. Většina parlamentních stran dala za pravdu majitelům domů a Ústavnímu soudu, že státní regulační opatření deformují trh s byty. Bývalý ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek však těsně před koncem loňského roku přišel s návrhem, aby se růst nájmů plánovaný pro rok 2010 rozložil až do konce roku 2012. Konkrétně v Praze, v obcích Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9999 a městech České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Olomouc a Zlín.

Změna musí být schválena nejpozději do konce května, protože ministerstvo pro místní rozvoj musí už v červnu vyhlásit další regulační krok na příští rok. Proto se ministr rozhodl předložit změnu formou poslaneckého návrhu zákona, pod nímž jsou podepsáni lidovečtí poslanci Tomáš Kvapil, Miroslav Váňa, Jan Kasal a další.

Důvodem odkladu byla skutečnost, že se v posledních letech tempo růstu cen bytů v řadě míst zvýšilo podstatně více, než se původně očekávalo. Podle původních předpokladů se roční nárůsty uvolněných nájmů měly pohybovat jen kolem 20 procent, ale ve skutečnosti se zvedly v některých místech i o více než čtyřicet procent. „Předpokládané zvýšení limitu regulovaného nájemného v roce 2010 by mohlo pro některé domácnosti znamenat příliš vysoké zatížení rodinných rozpočtů,“ zdůvodňuje Čunek.

Majitelé domů marně doufali, že s odchodem Čunka skončí i jeho záměr na rozložení deregulace do více let. Ale jeho nástupce na ministerstvu pro místní rozvoj Cyril Svoboda – rovněž lidovec – se s návrhem předchůdce ztotožňuje. „Jedná se o krok správným směrem,“ potvrzuje jeho mluvčí Hynek Jordán. „Kdyby měla deregulace končit ve všech městech České republiky na konci roku 2010, byl by skok mezi tržním a regulovaným nájemným obrovský. Řada domácností by ze svých příjmů nedokázala tak rychle tržní nájemné platit,“ vysvětluje. Ze stejných důvodů záměr na prodloužení deregulace neodmítají ani ekonomové. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek připouští, že regulované nájemné omezuje fungování trhu s byty, ale současně upozorňuje na zpomalení růstu ekonomiky a zvyšování nezaměstnanosti. „To v souvislosti s dalším prudkým zvyšováním nájemného může způsobit silný náraz do rodinných financí. Proto má logiku deregulaci rozložit do více let,“ je přesvědčen Marek.

Oddálení deregulace může připravit státní rozpočet až o několik miliard korun, o které narostou kvůli prodloužené regulaci vlastníkům domů škody, které jim může Evropský soud pro lidská práva přiznat jako odškodné. Majitelé domů totiž v minulosti podali na Českou republiku kvůli regulovaným nájmům ke štrasburskému soudu kolem 4800 žalob a žádají vysoká odškodnění. Vrchní ředitel sekce bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj a Státního fondu rozvoje bydlení Jan Wagner však upozorňuje, že kdyby stát nepřistoupil k připravovanému prodloužení deregulace, bude muset vydat řádově srovnatelné stamilionové vyšší objemy v podobě státních dávek. „Nepochybně bude pro nás všechny levnější zpomalit tempo deregulace, než vyplácet masivně sociální dávky na bydlení,“ potvrzuje ministr Svoboda.

Stát bude chudým připlácet na bydlení

Ale prodloužení už tolik let odkládané deregulace se nelíbí majitelům domů. Deregulace nájmů navíc podle nich nepomáhá těm, kteří to skutečně potřebují. „Místo toho, aby stát pomohl zaplatit obvyklé nájemné jen sociálně potřebným v nezaviněné nouzi, nabízí nesmyslně nízké nájemné i bohatým nájemníkům,“ kritizuje předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. V bytech s regulovaným nájemným nebydlí sociálně slabí, ale lidé, kteří získali byty před rokem 1989. Mnozí z nich to ani nepotřebují, protože nepatří k sociálně slabým. Ostatní, především mladé rodiny s dětmi, naopak musí obvykle platit vysoké tržní nájemné, pokud chtějí bydlet.

Kdo dnes na nízké regulované nájemné doplácí? Především vlastníci domů a bytů. „Sociální roli stát přesunul na majitele domů,“ konstatuje místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Delin. Dosavadní zákony o hmotné nouzi a sociálních službách, podle nichž se vyplácejí i příspěvky na bydlení, pokládá za nedokonalé, protože na pomoc dosáhnou jen někteří.

Vlastníci domů jsou přesvědčeni, že místo návrhů na prodloužení deregulace by měl řešit problém bydlení sociálně slabých občanů stát. Proto připravilo vlastní návrh zákona, jak by měl stát pomáhat sociálně slabým s náklady na bydlení. Chtějí, aby za ně stát zaplatil část nájmu, pokud nebudou schopni hradit tržní nájemné. Podle sdružení majitelů domů by měla být stanovena standardní velikost bytu, na kterou by stát přispíval, pokud by nájemníci nemohli platit nájem ze svých příjmů. Jako standardní velikost bytu navrhují byt o velikosti čtyřicet metrů čtverečních plus deset čtverečních metrů na každého člena domácnosti, do maximálního počtu šesti lidí. Domácnosti by pak platily nájemné pouze do výše dvaceti až pětadvaceti procent svých příjmů. Zbytek nájmu, až do výše obvyklého nájemného v daném městě, by uhradil příspěvek státu.

Také ministerstvo pro místní rozvoj konečně začalo připravovat návrh, podle kterého by sociálně slabí občané platili tržní nájem jen do určité výše svého příjmu a zbytek by za ně majiteli doplatil stát. A to pouze v případě, že by se vlastník dohodl se státem, že nechá ve svém domě bydlet sociálně potřebné a souhlasil by s výší nájmu, kterou by stát určil. Pomoc by šla jen do určitých měst, která by podporu potřebovala. Mělo by jít jen o dočasné opatření, dokud by se zcela nevyrovnala situace mezi tržním a deregulovaným nájmem a měla by se týkat podle ředitele Státního fondu rozvoje bydlení Jana Wagnera „jen zhruba několika stovek, maximálně tisíců lidí, kteří by situaci nezvládli“. Více podrobností zatím ministerstvo odmítá zveřejnit. Vláda musí nejdříve schválit, zda takovou podporu bydlení skutečně chce, a jestli na to najde ve státní pokladně peníze. Obecné teze odeslalo ministerstvo vládě ještě za předchozího ministra Čunka, kabinet o nich zatím nejednal. „Je nejvyšší čas, protože kvůli ekonomické krizi se dostane do finančních problémů mnohem víc lidí než dřív,“ míní Delin. Ale rezolutně odmítá nápady některých socialistů, aby v době krize mělo být znemožněno dát výpověď z nájmu, když nájemník přestane platit.

Návrh komunistů nemá moc šancí Ve sněmovně nyní čekají na projednání dva návrhy týkající se deregulace nájemného. Kromě lidoveckého návrhu podporovaného ministerstvem pro místní rozvoj ještě návrh komunistů na ukončení jednostranného zvyšování nájemného, o němž už poslanci dokonce začali jednat. „Návrh ukončuje jednostranné zvyšování nájemného všude tam, kde překročilo určitou hodnotu odvozenou z nákladového nájemného bytových družstev a Sdružení vlastníků bytových jednotek. Předkladatelé považují za rozhodující hranici kolem 40 korun z metru čtverečního měsíčně. Všude tam, kde již byla tato hodnota překročena, a jde hlavně o velká města, by se nájemné, dosažené v roce 2009, zvyšovalo nadále již jen jedenkrát ročně, a to pouze o inflaci,“ vysvětluje stínový ministr KSČM pro rezort bydlení František Beneš. Podle očekávání vláda s komunistickým návrhem nesouhlasí. „Navržená částka 32 korun za metr čtvereční nájemného je pro většinu bytů částkou nepostačující k dosažení hodnoty reprodukce a byla by tak zmařena snaha o přiblížení cen po ukončení regulace s cenami volného trhu,“ namítá kromě jiného vláda. Komunisté však oponují. „Jestliže bytovým družstvům a společenstvím vlastníků postačí pro dlouhodobé udržení domů a bytů v dobrém stavu vybírat měsíčně částku okolo 30 korun z metru čtverečního, pak by tato hodnota měla postačovat i všem ostatním vlastníkům. Vyšší nájemné přináší prokazatelně zisk, ale tento zisk by určitě neměl být lichvářský. Nájemní byty už ze své podstaty přece nemohou být dražší než byty vlastnické,“ tvrdí poslankyně za KSČM Milada Halíková. Komunistický návrh nemá ve sněmovně velkou šanci. I když jej podpořilo Sdružení na ochranu nájemníků. Jeho předseda – sociálnědemokratický poslanec Stanislav Křeček – už prohlásil, že vítá lidovecký návrh na rozložení nájemného do tří let a bude jej podporovat. Větší naději na schválení má tak změna předkládaná lidovci. Už proto, že ji zcela neodmítli ani občanští demokraté, kteří dosud naopak prosazovali rychlejší deregulaci nájemného. „Návrh se zcela legitimně zabývá problémem, který může přinést tento zákon v roce 2010, kdy jeho účinnost končí. Občanská demokratická strana je o tom připravena diskutovat ve vazbě na novelu občanského zákoníku,“ říká poslankyně ODS Zdeňka Horníková. Obchod ODS s lidovci?**

Rozložení deregulace nájemného za možnost výpovědi z nájmu. Tak by mohla znít dohoda občanských demokratů s lidovci, pokud budou chtít prosadit oddálení konce regulovaných nájmů. Lidovci se totiž postavili proti zásadní změně v novele občanského zákoníku, podle níž by majitel mohl dát nájemníkovi s regulovaným nájemným kdykoli výpověď, aniž by mu sděloval důvody nebo musel zajišťovat nový byt. „Nájemník může dát výpověď kdykoli, takovou možnost by měl mít i majitel. Nechceme nic jiného, než aby se vyrovnala práva a povinnosti obou stran,“ vysvětluje místopředseda sdružení majitelů domů Libor Delin. Určitou ochranou pro nájemníky by měla být dvouletá výpovědní lhůta i možnost soudního přezkumu proti zneužití.

I když nejprve lidovci nebyli proti, nakonec posílení práv majitelů domů odmítli, i když nový občanský zákoník má platit až za čtyři roky, kdy už deregulace nájmů skončí. Kvůli jejich námitkám tuto novinku ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil z návrhu vyřadil.

Jiné změny zatím v návrhu občanského zákoníku zůstaly. „V zákoně by měly být časově omezené přechody nájmů. Dnes většina nájemníků nemá uzavřeny žádné nájemní smlouvy s vlastníky domů. Během dalších dvou let by mohli bydlet v bytě bez smlouvy, za dva roky by nájemník buď uzavřel smlouvu s majitelem, nebo by si našel jiné bydlení,“ tvrdí Delin. Majitelé prosadili do návrhu také další požadavek, aby nemohlo dojít k výměnám bytů bez souhlasu vlastníka. „Nyní může souhlas vlastníka nahradit soud. To neexistuje nikde ve světě, aby si nájemníci měnili byty proti vůli jejich majitelů. Důvodem je, že si nájemníci mezi sebou vyplácejí vysoké odstupné za větší nebo lepší byt. Kšeftují tak s cizím majetkem,“ konstatuje Delin.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče