Školská horská dráha Malého Dobeše

07. září 2011, 09:03 - Jaromír Bartůněk, Tomáš Vyšohlíd
07. září 2011, 09:03

Ještě před rokem by si nikdo nevsadil na to, že Josef Dobeš dostane za rok vládnutí na školském ministerském křesle na svou hlavu pravou pochvalnou korunu. To vše navíc přímo z úst prezidenta země. Přitom ale ohlédnutí za prvním rokem vládnutí Malého Dobeše, jak mu ministerští úředníci přezdívají, připomíná doslova horskou dráhu.

Foto: Profimedia.cz

Podle prezidenta Václava Klause je Josef Dobeš nejlepší polistopadový ministr školství. Prohlásil to nedávno v televizi. Dobešova reakce na sebe nenechala dlouho čekat. „Jsem z toho samozřejmě velmi potěšen, ale pýchu předchází pád, a kdyby se mi zamotala hlava, mohl by mě ten pád čekat,“ zažertoval pro server ParlamentniListy.cz ministr. „Udělalo mi to radost, protože si nesmírně vážím pana prezidenta a on slova takového typu neříká běžně,“ dodal. A má určitě pravdu. Český prezident totiž podle těch, kdo ho znají, dokáže spíše výrazně nepochválit.

Dalších jedenáct let navíc

Spekulace o tom, zda v pochvale nehraje roli také angažování Klausovi a Hradu blízkého Ladislava Bátory na ministerstvu školství, si Dobeš nepřipouští. Když ho totiž prezident chválil naposledy, řekl, že je nejlepším ministrem školství za uplynulých 10 let. A to bylo ještě před nástupem Bátory na ministerstvo. Nyní mu tak Klaus za Bátoru přidal dalších 11 let navíc.

Nutno přiznat, že právě dění kolem zmíněného úředníka ministerstva školství bylo tím nejvýraznějším, co Josef Dobeš ve své funkci musel řešit. Od jara se totiž debaty na ministerstvu školství netočí kolem školské reformy či záměrů rezortu s univerzitami, ale kolem personálních otázek spojených právě se jménem Ladislava Bátory. Ten tehdy nastoupil na post ekonomického poradce. Už to byl ale ústupek. Původně s ním měl ministr Dobeš jiné plány. Muže, který v roce 2006 kandidoval za Národní stranu a čelil i podezření z pravicového extremismu, chtěl jmenovat svým náměstkem. Na nátlak veřejnosti i premiéra Petra Nečase nakonec kariéra Ladislava Bátory na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) začala „pouze“ na postu ekonomického poradce.

Sám Dobeš při tomto jmenování dokázal udělat parádní veletoč. Ještě v únoru totiž o svém budoucím poradci mluvil takto: „Já pana Bátoru znám velmi povrchně a znám jeho nějaké názory. Nedovedu si představit, že pokud by byl někdo členem nějaké výrazně extremistické skupiny, že bych já s ním našel nějaké porozumění.“ Určité porozumění ale oba muži nakonec našli. Zejména poté, co se při dubnové vládní krizi – vyvolané úplatkovou kauzou Věcí veřejných – hroutil trojkoaliční projekt. Premiér Nečas přinesl tehdy na Hrad návrh na odvolání ministrů za VV včetně Dobeše. Prezident ovšem demise nepřijal a koaliční projekt tak podržel.

Neuplynulo víc než pár měsíců a z poradce Bátory se stal ředitel personálního odboru. Tedy osoba, která už nemá na starosti jen hospodaření s majetkem MŠMT, ale také rozhodování o tom, kdo v rezortu bude pracovat a kdo ne. Nehledě na spekulace o tom, že právě Bátora byl tím, kdo měl rozhodovat o výši odměn zaměstnanců ministerstva. Tento kariérní postup řada vládních i opozičních politiků a představitelů občanských organizací nesla nelibě. Přesto zůstávaly jejich protesty spíš ve slovní rovině.

Bátorovy čertovské růžky

Velké emoce, petiční akce, výzvy senátorů k odvolání Bátory i demonstrace ovšem vyvolal až postoj ředitele personálního odboru, který je od roku 2010 také předsedou konzervativní euroskeptické Akce D.O.S.T., k organizátorům srpnového pochodu homosexuálů v Praze. Jako představitel D.O.S.T. napsal například velvyslanci USA Normanu Eisenovi, že nesouhlasí s jeho podporou Prague Pride. Eisen totiž akci podpořil spolu s dalšími 12 velvyslanci. „Nemůžeme souhlasit s tím, že velvyslanectví USA, v jehož čele stojíte, vyjádřilo veřejnou podporu organizátorům srpnového Prague Pride, a důrazně proti tomu protestujeme. Zmíněná akce je pořádána skupinami homosexuálů a leseb, jejichž nároky vznášené vůči české veřejnosti značně přesahují rámec pouhé tolerance,“ píše se v Bátorově dopisu Eisenovi.

V podobném duchu pak pokračoval i hradní vicekancléř, který označil homosexuály za devianty a pražského primátora Bohuslava Svobodu, který akci Prague Pride podpořil, za kryptosocialistu. Ani na jednu z výzev na odvolání Bátory nereagoval ani Dobeš, ani premiér Nečas. S nátlakovou akcí vlastně neuspěl ani koaliční partner, vládní strana TOP 09, která kvůli názorům Bátory a urážce svého předsedy Schwarzenberga na sociálních sítích odmítla chodit na zasedání vlády. Nasadila tak těžký kalibr, ovšem bez úspěchu a s trapným výsledkem. Po čtrnáctidenním patu došlo k dohodě, ze které sice vyšel nažraný vlk, koza ale zůstala celá. Bátora z postu ředitele personálního odboru odchází, obsadí ale post o poznání vyšší. Bude ministrovým vicekancléřem.

A postoj jeho nadřízeného? Dobeš svou zarputilost v rozhovoru pro Profit (rozhovor naleznete zde) vysvětluje tak, že nenašel hmatatelné důkazy obvinění, která se na Bátoru v posledních týdnech snesla. „Ona zaťatost je ve svědomí,“ říká. „Jestliže vnímám, že je tu kritika, možná až hon na konkrétního člověka, dal bych mu doživotní cejch, pokud bych ho propustil nebo se od něj distancoval. Já bych ale byl ten poslední, kdo by mu to vypálil na čelo,“ dodává. Ladislav Bátora tak na ministerstvu zůstává. Celou kauzu, zdá se, vyřešila omluva jeho rezortního šéfa a ujištění, že další Bátorovo „uklouznutí“ už následky mít bude.

Demonstrace pro i proti

Začátek nového školního roku nakonec opepřily dvě demonstrace u ministerstva školství, které jsou zatím posledním dějstvím v kauze Bátora. Na první – PROTI tomuto kontroverznímu úředníkovi – přišlo protestovat 300 lidí. Na druhou – PRO něj – jich přišlo asi třicet. Prvně zmíněný protest přitom svolal na sociální síti Facebook exministr školství a současný předseda Strany zelených Ondřej Liška. „Těch, kterým Bátora vadí, jsou ve společnosti tisíce a tisíce. Nechtějí si nechat líbit, že náš stát pomalu hnědne, že se tady aktivně prezidentovi republiky i některým ministrům daří vytvářet a posilovat podhoubí pro fašizující a antisemitské tendence,“ prohlásil Liška. Ministerstvo nechtělo akci komentovat.

Státní maturita – pokus číslo dvě

Skoro to vypadá, jako kdyby dva uplynulé prázdninové měsíce daly Josefu Dobešovi šanci ukázat, že své ministerské žezlo drží v rukou pevně. Jenže zdání může klamat. Další horkou bramborou se totiž ukázaly být státní maturity. Jejich současná podoba – tedy dva povinné předměty – bude nově zafixována na rok. Třetí předmět bude zaveden až v roce 2013. Tak o tom rozhodli minulý týden poslanci, když schválili novelu školského zákona. Podle původní úpravy měly být tři předměty zavedeny už v tomto školním roce. Jenže ministr Dobeš se bál toho, že by to zdecimovalo učňovské obory. A tak ho zákonodárci vyslyšeli.

Mezitím ale sedm studentů oznámilo, že podá kvůli státním maturitám správní žalobu. Vadí jim jak nejednoznačné úlohy, tak pozdní zveřejnění správných výsledků. Neúspěšní maturanti prý také neměli dost času podat kvalifikovanou žádost o přezkoumání výsledků. Na velké množství nejednoznačných a nesmyslných otázek v testech poukazovali maturanti už během jarních ostrých zkoušek dospělosti. Lépe na tom byli podle nich ti, kteří se nad otázkou příliš nebo vůbec nezamysleli, případně problematiku do hloubky neznali. Žalobu přitom podávají jak studenti, kteří u maturity neuspěli, tak i ti, kteří ji složili úspěšně. Podle renomované pražské právní kanceláře, která je zastupuje, maturanti soudí, že ministerstvo porušilo zákon snahou utajovat zadání testů.

Ministr Dobeš bere současných sedm žalob kupodivu jako úspěch. Podle něj to vzhledem k okolnosti, že zkoušku dělalo 100 tisíc studentů, není špatný výsledek. Dotyčným studentům nicméně vzkázal, aby se místo podávání žalob raději učili. K podzimním opravným termínům půjde asi 20 400 studentů (nepřipuštěných či těch, kteří zkouškou neprošli). Ústní zkoušky začali žáci skládat na svých školách od 1. září. Písemná část se pak bude konat ve 198 spádových školách od 15. do 21. září.

Cenu prosím nesrovnávat!

Ministerstvo školství dodnes nevysvětlilo, proč je česká státní maturita víc než dvacetkrát dražší než slovenská. Jak upozornila v září vzdělávací společnost EDUin, slovenská maturita byla spuštěna v roce 2005 a roční náklady na ni se pohybují okolo 413 tisíc eur (10 milionů korun). Náklady na jeden ročník české maturity byly vyčísleny na 240 milionů korun. Dobeš slíbil snížení na 210 milionů. Novému Profitu řekl, že za výši ceny současné maturity jsou ale zodpovědní jeho předchůdci.

Co opodstatňuje jednadvacetinásobně dražší maturitu v Čechách oproti Slovensku, když počet maturujících studentů je vyšší pouze o necelých 30 procent? Na to se ministra neúspěšně ptal například Tomáš Feřtek – publicista a tiskový mluvčí EDUin. „Do státní maturity jsme už investovali částku blížící se miliardě, v příštích třech letech plánujeme utratit dalších až 800 milionů. Veřejnost by tedy měla dostat jasnou odpověď, proč je to tak drahé, proč to u sousedů umějí o tolik levněji,“ apeloval Feřtek. Má pravdu: Slovenská maturita se české podobá ve většině parametrů. Na Slovensku maturuje každoročně něco přes 60 tisíc studentů na zhruba 750 školách. V Čechách je to zhruba 85 tisíc studentů na 1 289 školách.

Z hlediska nákladů je zajímavý i detail, že na Slovensku stál v roce 2005 stroj na tištění testů jeden milion slovenských korun. V Česku jsme jen za stroje do tiskárny utratili 240 milionů a spolu s rekonstrukcí prostor stála tiskárna a distribuční centrum testů 300 milionů korun. Už v roce 2014 chce Dobeš novou maturitu – elektronickou. A tak nás čekají zřejmě nové – stamilionové – investice. Za stamiliony se tak de facto vytvořil kolos, který se nyní za podobné peníze polidští v elektronickou maturitu.

Žáky si srovnáme

Vraťme se ještě k výrokům českého prezidenta. Podle Václava Klause na tom není české školství špatně. Problémy v konkurenci se světem mají podle něj hlavně vysoké školy. Klaus to řekl v Ostravě, kde zahajoval školní rok a zároveň i provoz soukromé základní školy a gymnázia PORG svého syna Václava Klause mladšího.

Do lavic letos 1. září zasedlo 1,2 milionu dětí. Na většinu čekají už letos novinky. Ve stovce základních škol se setkají s pilotním testováním srovnávacích zkoušek v pátých a devátých ročnících, takzvaných malých maturit. Jednotné testování chce pak naostro ministr Dobeš odstartovat v roce 2013. Zkoušky zajistí soukromá firma za zhruba 150 milionů korun a testy budou žáci dělat na počítači. Otázkou je, na kterých, když po miliardovém projektu Internet do škol ve třídách téměř žádné nejsou.

Na 36 školách si také žáčci vyzkoušejí takzvané smlouvy s rodiči. Těm se začalo říkat smlouvy proti zlobení. Škola a rodiče v nich stanoví, jak budou obě strany postupovat v případě nekázně dítěte. Po internetu už kolují první parodované návrhy takových smluv. Téměř všechny se blíží podobě školy ve filmové Obecné škole. Snad se na tuzemských školách nedočkáme zavedení tělesných trestů.

Problém s počty

Střední školy budou tento rok nejvíce bojovat s poklesem počtu svých žáků. Mohou za to slabé populační ročníky. Od září do tříd nastoupilo o 23 tisíc studentů méně, než tomu bylo loni. Střední školy ale může těšit fakt, že už letos mohou začít čerpat celkem 1,5 miliardy korun z evropských fondů na zkvalitnění výuky. Aby se ale neradovaly předčasně, uvedlo MŠMT, že bude pokračovat v jejich slučování. To ostatně přinesl také začátek nového školního roku, kdy bylo zatím sloučeno několik desítek škol. Podle posledních informací z ministerstva půjde nově až o 100 vzdělávacích ústavů, přičemž rezort předpokládá, že slučování bude pokračovat ještě v následujících několika letech.

Druhý problém nastává u nejmenších. Dětí, které teprve půjdou do školky, začíná opět přibývat. Souvisí to s tím, že potomky začaly mít silné populační ročníky ze 70. let minulého století. Od ledna by proto mělo přibýt mateřských školek a ministerstvo školství také podpoří vznik firemních mateřinek. Firmy by mohly dostávat na jedno dítě ve firemní školce až dva tisíce korun měsíčně. To už ministr Dobeš považuje za dobrou investiční pobídku.

Čtyři miliardy do tarifů

Neméně diskutovaným tématem byly platy. Zvýšení platů učitelů bylo jedno z hesel Věcí veřejných, do jejichž stáje Josef Dobeš patří. I když mu ministr financí Miroslav Kalousek s řešením situace vůbec nepomohl, dokázal si Dobeš poradit. Podle statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání brali loni učitelé průměrně 25 150 korun, jsou v tom ale započítáni i ředitelé a vedoucí pracovníci škol. Od ledna naroste plat hlavně zkušeným kantorům s kvalifikací, ministr zatím ale neví o kolik. Pro učitele má připraveny čtyři miliardy, většinu jim chce rozdělit do tarifní části platu. To je novum. Původně byly finance určeny jen na motivační odměny. Podle platových tabulek teď kantoři s třicetiletou praxí berou bez odměn jen něco málo přes 24 tisíc korun. „Jestliže jsme loni zvýšili plat pro začínající učitele na 20 tisíc ze 14 500, zatímco v tom posledním řádku jsme třeba přidali 300, tak teď bychom naopak chtěli, aby to ti zkušení učitelé pocítili výrazně více,“ řekl Dobeš.

V minulém školním roce přidal jeho úřad na platy učitelů 2,1 miliardy, polepšili si ale hlavně mladí pedagogové. To vyvolalo kritiku školských odborů – podle nich je demotivující, když začínající učitel má nástupní plat 20 tisíc korun a kantor s třicetiletou praxí jen o čtyři tisíce korun více. A ministr hned přispěchal s uklidněním: „Chceme čtyři miliardy, část těch peněz dát i do povinné nárokové složky platu a část dát ředitelům na osobní ohodnocení,“ uvedl. O změnách v platových tabulkách ale ještě musí jednat s ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem. Ten chce prý také uvolnit ruce ředitelům v zařazování kantorů do tabulek.

Školníci zachráněni

Dobeš původně uvažoval o škrtech v kapitole nepedagogických pracovníků, tedy školníků a kuchařek a dalších. Po vlně kritiky se rozhodl, že chybějící čtyři miliardy vezme z prostředků na investice a administrativu. Zruší se také takzvané pastelkovné. Současně by se měly zlepšit pracovněprávní podmínky učitelů. Ministra totiž rozzlobila praxe některých ředitelů, kteří zaměstnávají pedagogy na dobu určitou a na prázdniny je pošlou na pracovní úřad. Školy se tak snaží šetřit. Dobeš se ohradil rázně proti tomu, aby s učiteli bylo nakládáno jako s „námezdními dělníky“, a propuštěné kantory vyzval, aby se třeba i anonymně obrátili na jeho úřad. Během prázdnin dostal 64 podnětů z celkem 41 škol. Na tyto školy pak zavítá v následujících dnech školní inspekce a prověří jejich hospodaření. „Můžu dát závazek, že si nedovedu přestavit, že by to některá z oněch 41 škol zkusila příští rok znovu,“ dodal.

Hledají se supermanažeři

Ministerstvo školství v poslední době také začíná připomínat spíše velkou personální agenturu. Oznámilo totiž, že připravuje pravidla pro výběr „supermanažerů“, kteří budou řídit nově vznikající vědeckovýzkumná centra, jež mají celkový rozpočet 19 miliard korun. Úřad chce tímto způsobem najít šéfy třeba pro chystaný superlaser ELI v Dolních Břežanech u Prahy nebo mezinárodní centrum klinického výzkumu ICRC v Brně. Jde také o biomedicínské centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy, Středoevropský technologický institut CEITEC v Brně a ostravské superpočítačové centrum IT4Innovations. Většina nákladů jde z programu EU na vědu.

Úspěšní kandidáti budou pobírat platy v řádech statisíců. Výběrová řízení budou mezinárodní, kandidáty bude vybírat komise složená z českých i zahraničních expertů. Server Česká pozice nedávno napsal, že Dobeš výběr kandidátů přede dvěma měsíci pozastavil. Uvedl, že měsíční plat výkonných a vědeckých ředitelů by se měl pohybovat ve výši 3 500 až 45 000 eur (asi 85 000 až 1,1 milionu korun).

Ve výběrových komisích mají zasednout přední experti z českých i zahraničních vědeckých center a univerzit spolu s odborníky na lidské zdroje a zástupci ministerstva. Národní ekonomická rada vlády (NERV)přitom varuje, že centra mohou v budoucích letech významně ovlivnit státní rozpočet a ohrozí stávající vědecké instituce. „Hrozí obrovské neefektivnosti, tlak na nesystémové řízení a obtížnou předvídatelnost situace jednotlivých výzkumných organizací včetně vysokých škol,“ upozornili experti NERVu s tím, že kvůli financování obřích center výrazně ubude peněz ostatním vědeckým institucím. Že by se výrazně zvýšil objem peněz na vědu, totiž považují za málo pravděpodobné. Podle Jakuba Hodináře, prvního náměstka ministra školství, musel ale každý z projektů předložit koncept své udržitelnosti a ukázat model vnitřní ekonomiky fungování. Všechny mají určitý podíl z veřejných zdrojů, určitý podíl z mezinárodních grantů a také partnery z privátní sféry (celý rozhovor s Jakubem Hodinářem najdete zde).

Z programu Výzkum a vývoj pro inovace může Česko mezi lety 2007 až 2013 čerpat na vědecké projekty přes dvě miliardy eur (přes 48 miliard korun). Dalších zhruba

45 miliard korun mohou získat výukové projekty z programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. V případě prvního programu se zdá, že jde zatím především o podporu stavebnictví.

Právě čerpání evropských peněz se stalo pro některé z předchůdců Josefa Dobeše kamenem úrazu. Lze tedy očekávat, že vzhledem ke všem zmíněným ambiciózním projektům ministra Dobeše a zjitřené atmosféře ve školství proběhne letos školní rok velmi bouřlivě nejen ve školních lavicích.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče