Školné studenty motivuje

15. prosince 2003, 00:00 - EVA MARTÍNKOVÁ
15. prosince 2003, 00:00

V CENTRU MEDIÁLNÍHO ZÁJMU SE PRAVIDELNĚ OBJEVUJÍ ŽÁDOSTI VYSOKÝCH ŠKOL O NAVÝŠENÍ FINANCÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU. MÁLOKDO SI UVĚDOMUJE, ŽE JDE O FINANCE URČENÉ VÝHRADNĚ PRO VYSOKÉ ŠKOLY VEŘEJNÉ A STÁTNÍ. VEDLE NICH ALE EXISTUJE STÁLE VÝZNAMNĚJŠÍ SEKTOR PRIVÁTNÍ.

říká rektor soukromé vysoké školy Luboš Chaloupka

TYTO ŠKOLY NEDOSTÁVAJÍ ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU ANI KORUNU, PŘESTO VŠAK VĚTŠINOU SLUŠNĚ PROSPERUJÍ. PATŘÍ K NIM I VYSOKÁ ŠKOLA JANA AMOSE KOMENSKÉHO V PRAZE, KTEROU VEDE REKTOR LUBOŠ CHALOUPKA.

* Studenti a pedagogové z veřejných škol vyšli v minulých týdnech do ulic, aby si vymohli na státu více peněz ze státního rozpočtu. Vy peněz také nemáte nazbyt, ale protesty by vám byly zřejmě sotva co platné. Chápu protesty studentů a učitelů veřejných vysokých škol. Byly organizovány v době, kdy se projednával rozpočet a skutečně zabránily výraznějšímu krácení finančních prostředků. Forma protestu byla vtipná a poměrně decentní. Jejich akce splnily účel. Soukromé školy jsou v jiném postavení, protože finanční prostředky od státu nedostávají ani na provoz, ani na studenty. My si musíme pomoci sami. * Jaký je hlavní rozdíl v hospodaření škol soukromých a veřejných?

Veřejné vysoké školy dostávají z kapes daňových poplatníků prostředky na provoz, investice i na granty. Soukromé školy jsou plně závislé na svých aktivitách, především na školném.

* Mohou soukromé vysoké školy podnikat? Záleží na tom, jak podnikání definovat. Ony mohou organizovat další aktivity, související ovšem s programy, které mají akreditovány. Znamená to, že mohou organizovat vzdělávací kurzy, vydávat publikace. Musí se skutečně snažit, protože se nemohou spolehnout na stát.

* Do jaké míry závisí hospodaření na kvalitě manažerů, kteří stojí v čele škol? Určitě závisí, a to u škol soukromých i veřejných. Vzorem ve veřejném sektoru by mohla být Vysoká škola chemicko-technologická, kde dokáží vydělat stejný objem peněz, které jim dává ministerstvo, svou další činností, tedy na grantech a dalších aktivitách. To se samozřejmě odráží na velice dobrém vybavení této školy - prostorovém, materiálním. U soukromých vysokých škol je kvalita managementu zejména důležitá. Na něm záleží, jak dělat marketing, jak získat studenty, jak spolupracovat s praxí, s institucemi, jak budit zájem o produkty, jimiž si školy mohou vydělávat. Pak má škola více peněz, může zaměstnávat lepší učitele, lépe vybavit knihovnu atd. Řízení škol je prostě v lidech.

* Kolik studentů musí mít soukromá škola, aby dobře ekonomicky fungovala?

Alespoň tisíc studentů, my jich máme asi patnáct set.

* Takového počtu posluchačů však zatím mnohé soukromé školy nedosahují. Ano. Akreditaci do teď získalo zhruba pětatřicet soukromých škol a další budou jistě ještě vznikat. Řada z nich ale do budoucna nebude mít vytvořeny dostatečné podmínky, ať už personální nebo ekonomické, aby mohly řádným způsobem fungovat. Jejich počet se jistě začne redukovat. Dostaly šanci a teď musí ukázat, zda ji umějí využít. * U nás stále přetrvává mínění, že když si student školu zaplatí, nemusí vynaložit tolik úsilí k jejímu absolvování. Soukromé vysoké školy nejsou tak ceněny jako vysoké školy veřejné. V USA je to naopak. Co je třeba, aby se takový pohled změnil?

Řekl bych, že už se to mění. Studenti, kteří platí školné, mají daleko větší motivaci studovat, a mají také větší nároky na vybavení školy a na učitele. Za finanční prostředky, které investují, chtějí kvalitní produkty. Ve větší míře se účastní přednášek a seminářů, jsou velice aktivní a já si myslím, že kvalita soukromého vysokého školství jde velice rychle kupředu a v souvislosti se vstupem do EU se to ještě umocní. Soukromé školy jsou totiž flexibilnější a mimo jiné budou i lépe využívat možností spolupráce s partnery v zahraničí.

* Měli by se přijímat všichni zájemci o studium a selekci provádět až během studia?

Je spravedlivé dát šanci co největšímu počtu studentů. Ze své pedagogické praxe na veřejné univerzitě vím, že někdy tréma u přijímacích pohovorů zkreslí výsledky a že pilní a svědomití studenti mohou mít horší výsledky u pohovorů než inteligentní suveréni, kteří sice přijímačky zvládnou na výbornou, ale pak ze studia odejdou, protože jim chybí píle a výdrž. Takže přijmout co nejvíce studentů a pak na ně být přísný.

* Doporučil byste školné i na veřejných školách? Jistě. Je to jen otázka stanovení jeho výše a zajištění stipendií. Školné je zdravý nástroj z hlediska motivace studentů. * Jaká výše se osvědčuje na vaší škole?

Školné se u nás podle oboru pohybuje od 20 do 23 tisíc korun za semestr. Řekl bych, že při dostatečném počtu studentů takovéto školné umožňuje racionální chod školy.

* Platí ho za studenty rodiče? Nemyslím. Naši studenti na kombinovaném (tj. dálkovém) studiu pracují často ve státní správě, ve veřejných institucích, kde si chtějí upevnit pozici. Nezřídka se stává, že když začne student studovat, zařadí ho zaměstnavatel do vyšší platové třídy a jemu se vlastně školné zaplatí pracovním a finančním postupem v zaměstnání. Studenti denního studia mají nejrůznější brigády a jsou schopni si na školné vydělat jak během studia, tak o prázdninách. Je to relativně nízká částka. A pak máme studenty, za něž platí školné nadace. Jsou to romští poradci při obvodních úřadech, a to jsou moc dobří studenti. * Můžete srovnat platy na vaší škole s platy na fakultách s obdobným zaměřením ve veřejném sektoru?

Máme snahu, aby u nás pedagogové pracovali v plném pracovním poměru. Na veřejných školách mívají pedagogové více úvazků, právě kvůli nedostatečným financím, a to jejich vlastní pedagogickou činnost komplikuje, protože se na ni nemohou koncentrovat. Nejsme limitováni tím, že bychom museli mít učitele zařazeny do tabulek a kolonek, takže se je snažíme honorovat podle jejich faktického výkonu - kdo více pracuje, dostane lepší finanční ohodnocení, a toto ohodnocení je vyšší než na veřejných vysokých školách.

* Odkud získáváte pedagogy? Působíte jako „lovci mozků“? To by nebylo seriózní. Je pravda, že někteří pedagogové k nám přišli z veřejných VŠ, ale jinak se snažíme získávat vyučující z praxe. Realizujeme bakalářské programy, které musí být s praxí hodně spjaty. A také spolupracujeme se zahraničními univerzitami, jejichž pedagogové u nás přednášejí. * Pociťujete vy jako představitel privátního sektoru ve vysokém školství diskriminaci ze strany státu?

Podpora státu by neměla rozlišovat, na jakém typu školy student studuje. Student má ze zákona stejné postavení, ať studuje kdekoliv. Tak jako ve středním školství, kde peníze jdou za žákem, by měli i ve vysokém školství být podporováni studenti bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem jejich školy. Politika státu vůči studentům by měla být naprosto stejná, všem by se mělo měřit stejně.

VYSOKÁ ŠKOLA J. A. KOMENSKÉHO V PRAZE POSKYTUJE TŘI BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ OBORY:

Vzdělávání dospělých

(školné 20 900 Kč za semestr)

Speciální pedagogika - vychovatelství

(20 000 Kč za semestr)

Sociální a masová komunikace (23 000 Kč za semestr)

* Doc. PhDr. Luboš Chaloupka, CSc. (1952) * Vystudoval speciální pedagogiku na PedFUK * Působil jako vysokoškolský pedagog, nyní je rektorem VŠ JAK

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče