Skláři, hoteliéři i jiní budou přispívat na cestovní ruch

14. července 2003, 00:00 - Vít Smrčka, smrcka@profit.cz
14. července 2003, 00:00

Připravuje se vznik satelitního účtu cestovního ruchuTuristika se významně podílí na tržbách mnoha oborů, opačně od podnikatelů prostředky neputují, na cestovní ruch se zapomíná.Skláři, hoteliéři, dopravci, majitelé cestovních kanceláří, pekaři, pivovarníci a podnikatelé z některých dalších odvětví asi budou muset věnovat část svých tržeb na rozvoj cestovního ruchu.

Připravuje se vznik satelitního účtu cestovního ruchu

Turistika se významně podílí na tržbách mnoha oborů, opačně od podnikatelů prostředky neputují, na cestovní ruch se zapomíná.

Skláři, hoteliéři, dopravci, majitelé cestovních kanceláří, pekaři, pivovarníci a podnikatelé z některých dalších odvětví asi budou muset věnovat část svých tržeb na rozvoj cestovního ruchu. Napovídá to studie o přípravě tzv. satelitního účtu cestovního ruchu, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle ministerstva by bylo prospěšné, aby na rozvoj turistiky přispěli právě ti, kteří se podílejí na ziscích z cestovního ruchu. „Na cestovním ruchu závisí z velké části například existence českého sklářství,“ upozorňuje ředitelka odboru realizace a rozvoje cestovního ruchu MMR Blažena Křížová. Připouštějí to i někteří představitelé podnikatelských sdružení. Při hodnocení výsledků českých pivovarů za loňský rok například představitelé českého pivovarnictví upozornili, že na rekordní loňské spotřebě 169 litrů na osobu za rok se významně podílejí zahraniční turisté. Přijíždějí, obdivují památky, ale přitom také vypijí dost chutného a poměrně levného českého piva. To pomáhá zvyšovat výstav a tržby tuzemských pivovarů.

Jednostranný tok financí

U některých oborů závislost na turistech dokonce převažuje. Podíl na tržbách vyšší než 60 procent má cestovní ruch například ve stavebnictví zaměřeném na výstavbu hotelů, ubytovacích a rekreačních zařízení, letištních terminálů, dále u malobchodního prodeje vybavení pro turisty, u provozu hotelů, motelů, kempů a tábořišť. Nad 60 procent tvoří tržby u meziměstské kolejové osobní dopravy, letecké a autobusové dopravy, cestovního pojištění, směnáren, turistických informačních kanceláří, u podnikatelů provozujících výcvik plavání, lyžování nebo potápění. Mezi 20 až 60 procenty žijí z turistů divadla, koncerty, muzea, památky, přírodní rezervace, sportovní zařízení, herny, sázkové kanceláře nebo kasina. Podobně i dalším průmyslovým odvětvím pomáhá turistika. Opačně tomu tak není. Odborníci připomínají, že tok financí je příliš jednostranný. Firmy existenčně závislé na cestovním ruchu do jeho podpory zpětně příliš neinvestují.

Miliony od baťůžkářů

Ekonomicky přínosná je i pěší turistika. Vyplynulo to ze studie, kterou si nechal udělat před dvěma roky Klub českých turistů (KČT). Až stovky milionů korun roznášejí ročně baťůžkáři po pěších turistických stezkách. Pěší turistika je zdrojem prosperity pro rychle rostoucí drobná ubytovací, restaurační a turistická zařízení. Podle studie pěší turista utratí při jednodenním výšlapu průměrně 259 korun, při dvoudenním 616 korun. Ti, kteří se vydají na čtyřdenní putování, utratí za ubytování, dopravu a stravu přes 1200 korun. Dohromady to pak podle studie KČT dělalo za rok 250 milionů korun. Pěší turisté jsou navíc v posledních letech náročnější na komfort. „Z podlah jsme se přestěhovali na palandy,“ charakterizoval proměnu turistiky předseda KČT Jan Havelka. Podle aktuálních údajů KČT roste podíl lidí, kteří se pohybují přírodou, a vznikají i evropské dálkové cesty. Při nich se objevují služby. Každý druhý člen KČT již přespává v ubytovně nebo penzionu. Na jídlo turisté stále více zacházejí do restauračních zařízení. Čtyři pětiny z nich se na start vícedenního putování dopravují autobusem nebo vlakem. Pěší turisté také přinášejí pracovní příležitosti do míst, kam často nelze ani zajet autem.

Nejvážnější překážka

Státní prostředky nemohou stačit na rozvoj cestovního ruchu. Proto satelitní účet. Jeho postupné vytvoření schválila koncepce státní politiky cestovního ruchu přijatá vládou v roce 1999. K realizaci účtu zatím nedošlo. V první fázi by měl statisticky podchytit ekonomické ukazatele vyvolané a ovlivněné aktivitami cestovního ruchu, stanovit například procenta podílu jednotlivých odvětví na profitu z turistiky. „Vznik satelitního účtu vítáme, snažíme se, aby vznikl,“ říká tisková mluvčí České centrály cestovního ruchu (ČCCR) Hana Čermáková. To, že zatím chybí, považuje za jednu z nejvážnějších překážek rozvoje cestovního ruchu v České republice. Podle studie poradenské firmy Mag Consulting přistoupilo k vytvoření satelitního účtu v různé podobě mnoho států, v současnosti dopad cestovního ruchu do ekonomiky sledují státy z Evropské unie, dále USA a Kanady. V březnu 2000 schválila jeho mezinárodní standardy komise pro statistiku OSN. Byla tak završena zhruba sedmnáctiletá výzkumná a experimentální činnost. Ke zpracování modelu satelitního účtu přistoupilo již Polsko a Slovensko. V některých státech se cestovní ruch vydělil jako samostatný rezort, rovnocenný jiným odvětvím, ministerstvu průmyslu a dalším ekonomickým rezortům.

Aby se turisté vraceli

Existence satelitního účtu umožní založení fondů na podporu cestovního ruchu, kam by přispíval stát, ale i firmy a drobní podnikatelé. Příkladem je Maďarsko, kde ze zákona zřídili fond pro rozvoj cestovního ruchu. Do něho mají přispívat jedním procentem z tržeb subjekty cestovního ruchu. „Není to nějaký desátek, protože částka, kterou firmy věnují na rozvoj cestovního ruchu se jim vrátí ve vyšších tržbách, v možnosti podílet se na projektech financovaných státem a v možnosti realizovat projekty v rámci fondů EU,“ vysvětluje Křížová příležitosti, které budou v souvislosti s připravovaným satelitním účtem cestovního ruchu otevřeny. „Je nutná například dobrá propagace, aby se k nám turisté rychle vraceli,“ dodává. Je tedy na státu, veřejné správě, ale podle ní záleží také na podnikatelích, jak naloží z úžasným potenciálem cestovního ruchu. S poměrně malými vloženými prostředky může přinést velmi pozitivní ekonomické výsledky.

Příklad z Rakouska

Podobný fond, zatím jen na základě dobrovolných příspěvků místních firem, založili v Českém Krumlově, kde vznikl první destinační management v České republice. „Příliš to zatím nefunguje,“ přiznává o dobrovolných příspěvcích na podporu turistiky Zdena Flašková z Českokrumlovského rozvojového fondu. Za příklad dává Rakousko, kde je zemskými zákony stanovena pro podnikatele daň, jejíž výtěžky jdou na podporu turistiky. „Platí i pekaři a holiči,“ upozorňuje Flašková. V Rakousku totiž platí i podnikatelé, kterým cestovní ruch přináší zisky sekundárně, některým dokonce terciálně. Každá z devíti spolkových zemí má různé daňové sazby podle významu cestovního ruchu, proto se liší platby do fondu v Tyrolsku ve srovnání například s Horním Rakouskem. Zapojit do rozvoje cestovního ruchu místní firmy se podařilo letos na Mostecku. Vzniklo zde sdružení právnických a fyzických osob „Centrum rozvoje turismu“, jehož cílem je oživit průmysl cestovního ruchu. Na vybavení kanceláře přispělo na jaře město 300 000 Kč, dalších 50 000 korun poskytla Hospodářská a sociální rada Mostecka. Sdružení chce prosazovat společné zájmy v rozvoji turistických aktivit a kulturně společenského života v regionu. Má 14 členů, kromě mostecké tripartity jsou členy společnosti provozující v Mostě autodrom a dostihovou dráhu, cestovní kanceláře, místní hoteliéři a severočeské hornické odbory.

Příjezdy zahraničních návštěvníků do ČR

(miliony osob)

1997 107

1998 102

1999 100

2000 104

2001 103

2002 97

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Devizové příjmy ČR ze zahr. cestovního ruchu

(mld. USD)

1997 3,64

1998 3,87

1999 3,15

2000 2,98

2001 3,10

2002 2,94

Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče