Article, show

Skandál v elitním klubu

25. května 2010, 14:40 - Jiří Němeček
25. května 2010, 14:40

Evropské cenné papíry nabraly kvůli řecké krizi strmou cestu dolů. Česko, které zatím stojí mimo eurozónu, by si mohlo oddechnout, že na rychlé přijetí společné evropské měny netlačilo tak jako třeba sousední Slovensko. Odpůrci eura dostali letos do ruky opravdu silný argument.

Autor: Martin Siebert

Zatímco před ekonomickou krizí byly menší podniky obchodující se zahraničím pro rychlé zavedení eura, teď je situace výrazně jiná. Přes dvě pětiny firem změnily názor a na společnou měnu v Česku si radši několik let počkají. Na rychlém přijetí eura trvá nyní jen sedmina ­firem, vyplynulo z průzkumu mezi 250 klienty skupiny Citfin, která se specializuje na menší a střední ­firemní klientelu.

„Před finanční krizí bylo přáním většiny obchodníků co nejrychlejší zavedení eura, letos je tomu naopak. Značka euro, která do této doby byla vnímána jako něco ­jednoznačně pozitivního, nyní hodně utrpěla. Eurozóna byla považována za elitní klub, do něhož chtěl každý patřit. Nyní se ale ukazuje, že ten klub tak elitní není,“ vysvětluje ochladnutí zájmu o evropskou měnu analytik skupiny Citfin Jiří ­Šimek.

Nedůvěra k evropské měně sílí Počet odpůrců rychlého přijetí eura se podle něj nejspíš ještě zvýší, protože problémy zadluženého Řecka ještě nejsou u konce. „Navíc je otázkou, zdali stejné problémy nečekají i další země. V době krize se ukázalo, že mít vlastní měnu je mnohem výhodnější,“ dodává. Česko si termín pro přijetí eura zatím nestanovilo, podmínky pro vstup do eurozóny vyžadované Evropskou unií ovšem stejně v současnosti neplní. Problémem je hlavně deficit veřejných financí, který by měl podle požadavků Bruselu být nižší než tři procenta hrubého domácího produktu, jenže loni vystoupal na 5,9 procenta. Podle ODS by mohla Česká republika teoreticky přijmout euro v lednu 2015, ČSSD uvádí termín do roku 2016. Samotná veřejnost je ještě opatrnější – podle průzkumu společnosti SANEP z minulého týdne se skoro tři čtvrtiny populace domnívají, že na placení eurem si v Česku můžeme v klidu pár let počkat. Euro? Kdo ví kdy…a jestli vůbec Státní aparát tentokrát názoru veřejnosti jakoby nechtěně vyšel vstříc. Brusel ve zprávě o připravenosti devíti zemí Unie na vstup do eurozóny Praze vytýká nedostatek ambicí ve fiskální strategii. Tedy to, že se nijak vehementně nesnaží umazávat staré dluhy, ale dokonce plánuje nové. Někteří ekonomové a politici nyní doufají, že nás před přijetím eura řecká smůla dokonce ochrání. Analytik Vladimír Pikora ovšem připomíná, že jsme se k přijetí společné měny zavázali. Přijetí eura ale doporučuje až po roce 2020. „Řada lidí bude křičet, jaká je to škoda. Já si to nemyslím. Poslední zkušenost ukazuje, že euro se nesmí uspěchat. Jižní Evropa neměla být v eurozóně. Politici ale moc spěchali a tlačili na pilu. Proto je jih Evropy tam, kde je. My tuto chybu již nesmíme opakovat. Musíme na euro dozrát,“ míní Pikora. „Ostatně spěch není namístě i proto, že nikde není psáno, že tu za pět let ještě euro bude,“ dává naději euroskeptikům. Dlouhodobým kritikem eura je prezident Václav Klaus. „Projekt eurozóny, respektive projekt vytvoření společné evropské měny, už dávno zkrachoval, nebo (jemněji řečeno) nepřinesl efekty, které od něho byly očekávány,“ napsal na svých webových stránkách. Přesto nevěří, že by eurozóna jako taková mohla zkrachovat. „Bude pokračovat, ale za nesmírně vysokou cenu, kterou budou platit občané zemí eurozóny, ale zprostředkovaně asi i další Evropané, tedy i ti, kteří doma eurem neplatí a ponechali si svou vlastní měnu,“ dodává prezident. „Určitě jsme proto neudělali žádnou chybu, že jsme do eurozóny ještě nevstoupili,“ uzavírá. Samostatnou měnu podporuje například Štěpán Pírko, analytik společnosti Colosseum. „Na příkladu Řecka, Portugalska, Itálie či Španělska vidíme, co může způsobit přijetí měny, která je pro danou úroveň produktivity v zemi příliš silná,“ vysvětluje. Silné euro dnes tyto ekonomiky podle něj dusí. Kdyby měly tyto státy své vlastní měny, mohly by je znehodnotit i o několik desítek procent a ekonomiky by obnovily svoji konkurenceschopnost. Firmy už korunu moc nepotřebují

Ne všichni však vidí situaci eura tak černě. Zastává se ho například Tomáš Sedláček, hlavní makroekonomický stratég ČSOB. „Je to jako by americké státy začaly nadávat na dolar. Ano, euro je politický projekt. Ale která měna není,“ konstatuje.

Rovněž ekonom Jan Švejnar se eura zastává. „Jsme velmi otevřená ekonomika. Oproti Polsku i jiným zemím hodně vyvážíme, a to většinou do eurozóny. Odtud i hodně dovážíme. A když už jsme v takovém obchodním vztahu s partnery, kteří používají euro, tak je pro nás hodně nevýhodné, když ho nemáme,“ tvrdí.

„Euro není spása. Není motor ekonomiky. Neodpracuje za nás domácí úkoly a resty,“ oponuje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Připomíná, že více než rok po zavedení eura na Slovensku má náš soused stále horší čísla nezaměstnanosti, inflace, ceny práce i produktivity.

Ekonomové se ovšem shodují v jednom: domácí politici by se měli z řeckého příkladu rychle poučit o tom, že neřešení rozpočtových dluhů se jednou vymstí. Státní bankrot, který nejspíš čeká Řecko, ale české ekonomice zatím nehrozí.

„Stabilita však není předplacena navěky. Lotyšsko ani Island by ještě před pár lety nikdo neřadil mezi velmi rizikové země,“ varuje ekonom Pavel Kohout. „Naštěstí nemáme měnu navázanou na euro jako Lotyšsko a na rozdíl od Islandu máme kva
lifikované vedení centrální banky. Podobně jako Řecko však máme ekonomiku protkanou tunely na peníze,“ připomíná. Příkladů je řada. Řecko například zaplatilo o 250 procent předraženou cenu za stíhačky F-16 a Mirage. Vláda utratila 750 milionů eur za letiště, které mělo stát 220 milionů. Olympijské hry v Aténách stály třikrát více než v Sydney a tak dále. „Podobné příklady by se daly najít i u nás. Na rozdíl od Řeků pouze nemusíme kupovat ponorky, fregaty a olympijské hry snad také nehrozí,“ nabízí i pozitivní pohled na státní rozhazování Pavel Kohout.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Transfăgărășan s Mazdou MX-5 je zážitek, na jaký se jen tak…
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První majitelé se dočkají v říjnu
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Technologie
Velká aktualizace ovladačů u AMD. Mnohé novinky pro hráče, GPU Profiler pro vývojáře
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít