Skandál do nejvyšších pater

10. února 2011, 14:45 - Mgr. Dáša Hyklová
10. února 2011, 14:45

Kolabující Kabul Bank doplatila na nekompetentní vedení a propojení s politiky

Mělo jít o symbol nového Afghánistánu. Kabul Bank se měla stát ukázkovým příkladem pozitivních změn, kterými prošla země od roku 2001, kdy skončil režim Tálibánu. Banka, jež se mohla věnovat privátnímu bankovnictví a dalším dříve zakázaným službám „západního typu“, se brzy po svém založení v roce 2004 vyprofilovala v největší peněžní instituci země co do obratu, počtu zaměstnanců i poboček. Dnes je její název spojován spíše s největším finančním skandálem Afghánistánu a s podezřením z korupce, jež sahá až do nejvyšších pater společnosti. Dva hlavní akcionáři, dřívější předseda banky Šerchán Farnúd a bývalý výkonný ředitel Khalilullah Frozi, jsou momentálně v domácím vězení a nesmějí opustit zemi. Vyšetřovatelé zjišťují rozsah škod, chod řídí centrální banka. Mezinárodní měnový fond (MMF) – v zájmu stabilizace finančního systému země – navrhuje prodej.

Předražené vily v Dubaji

I když si pouze pět procent obyvatel chudé země může dovolit vůbec nějaký bankovní účet, Kabul Bank nestrádala. Profitovala z přílivu peněz přicházejících v rámci mezinárodní pomoci, tekly přes ni peníze z obchodu s opiem, ale také z legální ekonomiky, která přes veškeré negativní vlivy každým rokem rostla. Mezi její nejbohatší klienty patřila elitní skupinka lidí, kteří si sem ukládali zisky pocházející ze zákonných a nezákonných obchodů a také z velice rozšířené korupce. Afghánistán patří mezi nejvíce zkorumpované země světa – v loňském žebříčku Transparency International se umístil na 176. místě ze 178 hodnocených států.
Problémy Kabul Bank vybublaly na povrch před pěti měsíci, když se objevily informace o velkých ztrátách z investic v Dubaji. Jeden z partnerů, Šerchán Farnúd, totiž nakoupil na dubajském umělém ostrově Palm Džumajrá luxusní nemovitosti za nejméně 160 milionů dolarů. Psal se rok 2007 a ceny nemovitostí dosahovaly vrcholu. Rok poté však realitní bublina splaskla. S ní i hodnota luxusních dubajských vil, v nichž se mezitím zabydleli někteří členové afghánské elity, jako například starší bratr prezidenta Mahmúd Karzáí, ale také bratranec prezidenta Hášim Karzáí či Hasín Fahím, bratr nynějšího viceprezidenta. Drobné klienty banky, mezi než patřili i řadoví státní zaměstnanci, zachvátila panika. Kvůli obavám o úspory vybrali v vloni v září během dvou týdnů celkem z účtů přibližně 800 milionů dolarů. Před totálním kolapsem zachránila tehdy banku vláda, která do ní narychlo nalila 450 milionů dolarů. Nejvyšší vedení Kabul Bank bylo zbaveno funkcí a instituci převzala pod svá křídla centrální banka. Skandál tím však zdaleka neskončil. V mezidobí vyšlo najevo, že až 80 procent půjček z celkových 967 milionů dolarů čerpali její hlavní akcionáři Farnúd a Frozi. Sami, ale v mnoha případech také na jména příbuzných a známých. Přitom s jejich splácením nijak nespěchali. Vyšetřovatelé rovněž postupně rozplétají složitou síť vazeb mezi bankou a mocnými lidmi v Afghánistánu. Ukazuje se, že některé nitky vedou až do nejvyšších pater administrativy prezidenta Karzáího. Miliony dolarů měly skončit v kapsách členů vlády, některých poslanců parlamentu, z peněz banky byla údajně financována také prezidentská kampaň Karzáího v roce 2009.

Poker face jako kvalifikace

Na potíže si banka zadělala hned v úvodu. V jejím vedení rozhodně nestáli špičkoví bankéři, jak se ještě dnes chlubí internetové stránky krachující banky. Frozi kdysi obchodoval s drahými kameny a Farnúd se spíše proslavil jako světový hráč pokeru, který v roce 2008 vyhrál v Londýně jeden z turnajů světové série. Tehdy si odnesl výhru ve výši 152 867 dolarů. Mnohem více však vydělal v byznysu, který rozjel během ruské invaze do Afghánistánu s využitím kontaktů, které mu zůstaly z dob studií v Moskvě. V roce 1998 bylo deset z jeho zaměstnanců zatčeno. Kvůli obavám z vězení přesunul své aktivity z Ruska do Dubaje. Po pádu Tálibánu získal licenci na otevření Kabul Bank, v níž měl 28 procent akcií, stejně jako jeho společník Frozi. Starší bratr prezidenta Mahmúd Karzáí dostal podíl ve výši sedmi procent a bratr prvního viceprezidenta Hasín Fahím tři procenta. Mezi další kmenové zakladatele patřili také bývalý viceprezident Ahmad Zia Massoud a prezidentův bratranec Hášim Karzáí. Banku potopila špatná rozhodnutí bývalého vedení, chamtivost a politické pletky. Guvernér centrální banky zástupce MMF ujišťuje, že má pro Kabul Bank rehabilitační plán. S ním začne do konce roku opět profitovat a do roku 2014 se podaří najít i kupce. Obnova důvěry ve finanční a bankovní sektor Afghánistánu si zřejmě vyžádá mnohem delší čas. Stejně jako potlačení korupce, jež vrhá stín do nejvyšších pater politické reprezentace.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče