Sir Frank Lampl

29. září 2003, 00:00 - MILAN KOCOUREK - spolupracovník Profitu a Radiožurnálu v Londýně Thajsku.
29. září 2003, 00:00

SIR FRANK (FRANTIŠEK) LAMPL SE MŮŽE OHLÍŽET ZPĚT S NEMALOU DÁVKOU HRDOSTI - BYL PŘEDSEDOU SPRÁVNÍ RADY JEDNÉ Z NEJVĚTŠÍCH STAVEBNÍCH FIREM A ZA JEHO ZÁSLUHY O BRITSKÝ PRŮMYSL HO KRÁLOVNA POVÝŠILA DO ŠLECHTICKÉHO STAVU.

Obdivuhodný Čech šlechticem ve Spojeném království

Sir Frank, urostlý muž s rovným pohledem a milým úsměvem, přijímá návštěvy ve svém bytě na pokraji lesoparku ve Wimbledonu na jihu Londýna. Hovor začal o jeho poválečných letech, kdy sice zdědil po rodičích statek v Sedleci u Brna, ale komunistický stát mu ho brzy po únorovém puči roku 1948 znárodnil. Ale o majetku nechtěl mluvit. Neúnavná činnost, drobná práce, v tom vidí své poslání a smysl života. „Mě ve skutečnosti vždycky bavilo všechno co jsem dělal, protože ve všem najdete něco zajímavého,“ poznamenal a hned bylo zřejmé, že má kromě svého dlouholetého manažerství na mysli také práci jako takovou, a to jak otrockou manuální dřinu na stavbě podzemní továrny BMW u Mnichova jako koncentráčník, tak neméně nucenou práci v jáchymovských dolech po komunistickém puči. „Když už to jako v mém případě musíte dělat, stojí zato najít v tom něco zajímavého.“

Z POLÍRA PŘEDSEDOU SPRÁVNÍ RADY

Po propuštění z komunistického vězení ve třiapadesátém roce to ve stavebnictví dopracoval z betonáře na vedoucí místo v Pozemních stavbách v Opavě a při večerním studiu absolvoval Vysoké učení technické v Brně, avšak vpád „bratrských“ armád Varšavského paktu v srpnu 1968 byl v životě Františka Lampla a jeho rodiny osudovým předělem. Syn Tomáš, přijatý ke studiu fyziky na Palackého univerzitě v Olomouci, pracoval o letních prázdninách v Anglii, aby se naučil anglicky. „V listopadu jsme přijeli oba, manželka a já, do Londýna s kufříkem.“ Tomáš dostal stipendium ke studiu na oxfordské univerzitě, František Lampl s manželkou Olgou našli podnájem u polské bytné v jiholondýnské čtvrti Clampham. Získat azyl s pracovním povolením tehdy nebyl žádný problém. „Nikdy v životě jsem od žádného státu nežádal žádné podpory. Jsem toho názoru, že když je člověk zdravý, tak se má živit sám a státní podpory mají být pro ty, kteří nemohou.“ Hledání místa ve stavebnictví však nebylo snadné. „Musel jsem napsat asi čtyřicet nebo šedesát dopisů všelijakým stavebním firmám, ale neuměl jsem dobře anglicky.“ Brzy našel místo v malé stavební firmě. „Dělal jsem asi osm měsíců políra. Byla to malá firma, já ale vždycky chtěl jít k větší. Pak jsem si našel místo u větší firmy, taky jako polír. Tam jsem byl asi rok a půl, pak jsem šel na místo stavbyvedoucího. Čtvrtá firma, kde jsem pracoval, byl Bovis. Tam jsem byl přijat jako Project Manager.“ Tato funkce už znamenala dohled nad více než dvěma stavbami. A u Bovise se František Lampl vypracoval na místo nejvyšší, předsedu správní rady.

ČLOVĚK NESMÍ BÝT NAFOUKANÝ

Co člověk potřebuje k úspěšnému podnikání? „Ono toho není moc. Já si myslím, že člo věk musí mít zdravý selský rozum, potom nesmí být moc nafoukaný, měl by mít smysl pro humor a také by měl mít rád lidi, s nimiž pracuje, měl by pro ně mít porozumění.“

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ STAVBY

N a otázku, na který projekt realizovaný pod jeho vedením je nejvíc hrdý, Sir Frank uvádí konferenční síň Queen Elizabeth Conference Centre v Londýně přes náměstí od parlamentu. Chodila tam během stavby i premiérka Margaret Thatcherová, protože se tam pro ni stavěla kancelář pro případ atomové války. Budovu slavnostně otevírala královna. Sir Frank dále hovoří o budově Canary Wharf ve východním Londýně, která byla na krátkou dobu nejvyšším mrakodrapem v Evropě, pak o Disney Land v Paříži a o radnici města Los Angeles v Kalifornii. V Moskvě podzemní Maněžnaja Shopping Centre, v Kuala Lumpuru dvě nejvyšší věže na světě, Petronas Towers. A co Technologický park v Brně? „Ten v Brně mě moc zajímal, protože jsem v tom viděl celou filozofii a dobře vím, že Češi jsou velice inteligentní, vysoce vzdělaní. Po sametové revoluci, když mnozí chtěli rychle získat cizí valuty a nějaké peníze, mluvilo se o bezcelních formách spolupráce, kdy by Japonci dodávali součástky a děvčata by dávala dohromady televizory. Neprošlo by to clením, tak jako je v Thajsku. Já jsem se nad tím vždycky hrozně zlobil, protože jsem byl toho názoru, že síla národa není v laciné pracovní síle. Důležité jsou právě inteligence a vzdělání. Technologický park byl projevem toho všeho. Dneska je tam sedm nebo osm zahraničních firem - Philips, IBM…, spolupracují s univerzitou. V tom jsem viděl víc než stavařinu, byla to celá koncepce, celá filozofie.“

RYTÍŘSKÝ TITUL A MONARCHIE

V roce 1990 královna pasovala Františka Lampla na rytíře za zásluhy o stavebnictví. Jak se člověk stane rytířem? Kdo ho navrhne? „Kdo vás navrhne, nevíte, to ani nesmíte vědět. Potom začnou vyšetřovat. Já jsem byl tehdy v Japonsku v hotelu a dostal jsem tam telegram od paní Thatcherové, bylo to myslím na doporučení ministerstva průmyslu. Psala něco jako „chci předložit vaše jméno královně k udělení čestného titulu rytíře, dejte mi prosím vědět, zda to přijmete a mezitím o tom nesmíte mluvit, protože kdyby to královna zamítla, bylo by to poněkud trapné. Tak jsem jí okamžitě odepsal své ano. A pak jsem z toho byl samozřejmě nervózní.“ Posílilo udělení rytířského titulu osobní sympatie Sira Franka k monarchii? „Anglická monarchie je monarchie, kterou mám rád. Já si jí vážím. Myslím, že monarchie má stabilizační hodnotu.“ Drobná práce je pro Sira Franka důležitá nejen proto, že o ní hovořil a psal T.G. Masaryk. Drobná práce je pro Sira Franka smyslem života. Jen tak mohl dosáhnout velikosti, pro kterou ho dnes mnozí obdivují, zatímco jiní mu ji mohou jen závidět.

BOVIS - JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH STAVEBNÍCH FIREM NA SVĚTĚ

Firmu Bovis založil v Londýně roku 1885 Charles William Bovis. Nyní má pobočky na všech kontinentech a hodnota projektů Bovis po celém světě činí přes 22 miliardy dolarů. Mezi stovkami realizovaných projektů Bovis jsou mrakodrap Canary Wharf v Londýně, nejvyšší budova na světě Petronas Towers v malajsijském Kuala Lumpuru, olympijský stadion v Atlantě, Galerie moderního umění v Praze, Technologický park v Brně, nádraží Waterloo International a budova Lloyds v Londýně.

Canary Wharf ve východním Londýně, stavba Bovis z 90. let, vysoká 245 metrů. Svého času nejvyšší mrakodrap v Evropě.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče