Siouxové neboli Lakotové se odtrhli od USA

08. dubna 2008, 22:06 - Amalia Zamora
08. dubna 2008, 22:06

Indiánské kmeny už nechtějí žít pod koloniálním dohledem Američanů

Představitelé indiánských kmenů Lakota - pravé jméno Siouxů - loni 17. prosince jednostranně vypověděli smlouvy svých předků se Spojenými státy americkými z let 1851 a 1868 uzavřené ve Fort Laramie ve státě Wyoming. A to s okamžitou platností a nevratně. Zástupce indiánů Russell Means, mimo jiné herec, který hrál ve filmu Poslední Mohykán, označil tento den za „historický pro celý lakotský kmen“ a dodal: „Koloniální choutky USA skončily.“ Na tiskové konferenci na konci minulého roku ve Washingtonu prohlásil: „Nejsme již obyvateli USA.“ Nová Lakotská republika vydává na svém území vlastní pasy a řidičské průkazy všem obyvatelům, kteří se vzdají americké státní příslušnosti. Občané nového státu také nebudou platit daně - tedy když nezůstanou občany USA. Nová republika se rozkládá na území států Nebraska, Wyoming, Montana a Severní a Jižní Dakota - jde tedy o velmi velkou oblast.

BOJ ZA NEZÁVISLOST O své uznání bojují Lakotové již od roku 1973 a nejznámějším výsledkem této snahy je zatím asi odsouzení a uvěznění Leonarda Peltiera, jednoho z vůdců lakotského povstání z roku 1973, za údajné zavraždění agentů FBI. Lakotové nikdy svá území neprodali ani se jich jinak nevzdali. Vždy o ně byli připraveni byrokratickými a dle nich protiprávními zásahy. S USA uzavřeli 33 smluv, které však nebyly nikdy dodržovány a plněny. Lakotové jsou dnes zcela bezvýznamní. Nemají možnost vést původní život ani se začlenit do dnešní reality. Dožívají se průměrného věku 44 let, trápí je jedna z nejvyšších dětských úmrtností a svým jazykem v podstatě přestali mluvit - v tom se velmi podobají jiným skupinám původních obyvatel obou Amerik. Jejich dějiny v moderní době se stále opakují - po každé válce přišlo jednání, každá domluva byla porušena, poté následoval protest a po něm masakr. Po masakru se dostavila válka, po níž se vedla jednání a tak dále. Poslední dva masakry, v roce 1890 a v roce 1973, se uskutečnily na stejném místě – ve Wounded Knee. Dnes je příslušníků kmene Siouxů asi 160 tisíc. Výpověď smlouvy s USA a vyhlášení nezávislosti a vlastního státu se opírá o článek šest Ústavy Spojených států (hovoří o její dočasné a lokální nadřazenosti), o Vídeňskou úmluvu z roku 1980 a o nezávaznou deklaraci Organizace spojených národů o právech indiánů, respektive původních obyvatel, přijatou loni. (USA však hlasovaly proti ní, protože se jim nezamlouvalo, že její text požaduje pro původní obyvatele právo na sebeurčení, na půdu a na naleziště nerostných surovin na ní).
Letos 19. února požádala Lakotská republika o uznání všechny státy světa. A žádost podepsal Russell Means jako zástupce prozatímní vlády Lakotské republiky.

EMANCIPACE NA POSTUPU Dle některých zdrojů Rusko zvažuje, že uzná Lakotskou republiku kvůli vyhlášení nezávislosti Kosova. Potomci Sedícího býka a Bláznivého koně jednají také s velvyslanectvími Jihoafrické republiky, Venezuely, Bolívie a Chile. Vláda USA však bude mít v tomto případě jednoduchou odpověď. Means totiž nepředstavuje žádného, a už vůbec ne demokraticky zvoleného zástupce kmene Lakotů. Ostatně kdo jsou to Lakotové? Siouxové, jak je známe z filmů o Posledním Mohykánovi a o Buffalu Billovi? Akce Lakotů však není v poslední době ojedinělá. O emancipaci indiánů již nějakou dobu usiluje nejen mexické hnutí Zapatistická armáda národního osvobození, ale tuto snaha lze pozorovat i jinde ve světě. Na tomto úsilí se odhaluje určitá neslučitelnost života indiánů se zastupitelskou demokracií. Indiány nelze institucionalizovat z hlediska národních států, a proto jim nemohou být přiznaná žádná práva (často například nemají trvalé bydliště).

OBĚTI CIVILIZACE Všechny státy v obou Amerikách se chovají k indiánům příkladně. Když je objevena nějaká neznámá indiánská vesnice, nejprve se k ní kvůli komunikaci s okolním světem vybuduje silnice, která slouží k zásobování Coca-Colou a bramborovými lupínky. Poté přijedou univerzitní studenti poučovat indiány o antikoncepci a hygieně. Předtím, než dosud zdraví indiáni začnou podléhat nemocem, stanou se oběťmi vzdělávání, které je vyžene do měst a učiní z nich nezaměstnané. Až poté se stávají plnoprávnými občany s volebním právem a ti šťastnější z nich se mohou ucházet o práci kopáčů na stavbách rekreačních či těžebních komplexů tam, kde dříve měli svá bydliště. Zpráva o vyhlášení Lakotské republiky sice působí poněkud bizarně, ale ukazuje se na ní problém, který i evropští politici a média pečlivě utajují. Současné pojetí lidských práv je v globalizovaném světě naprosto nedostatečné, neboť je založené na instituci národního státu.

Popisek: „Nejsme již obyvateli USA,“ říká herec Russell Means, zástupce indiánských kmenů Lakota

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče