Siouxové neboli Lakotové se odtrhli od USA

08. dubna 2008, 22:06 - Amalia Zamora
08. dubna 2008, 22:06

Indiánské kmeny už nechtějí žít pod koloniálním dohledem Američanů

Představitelé indiánských kmenů Lakota - pravé jméno Siouxů - loni 17. prosince jednostranně vypověděli smlouvy svých předků se Spojenými státy americkými z let 1851 a 1868 uzavřené ve Fort Laramie ve státě Wyoming. A to s okamžitou platností a nevratně. Zástupce indiánů Russell Means, mimo jiné herec, který hrál ve filmu Poslední Mohykán, označil tento den za „historický pro celý lakotský kmen“ a dodal: „Koloniální choutky USA skončily.“ Na tiskové konferenci na konci minulého roku ve Washingtonu prohlásil: „Nejsme již obyvateli USA.“ Nová Lakotská republika vydává na svém území vlastní pasy a řidičské průkazy všem obyvatelům, kteří se vzdají americké státní příslušnosti. Občané nového státu také nebudou platit daně - tedy když nezůstanou občany USA. Nová republika se rozkládá na území států Nebraska, Wyoming, Montana a Severní a Jižní Dakota - jde tedy o velmi velkou oblast.

BOJ ZA NEZÁVISLOST O své uznání bojují Lakotové již od roku 1973 a nejznámějším výsledkem této snahy je zatím asi odsouzení a uvěznění Leonarda Peltiera, jednoho z vůdců lakotského povstání z roku 1973, za údajné zavraždění agentů FBI. Lakotové nikdy svá území neprodali ani se jich jinak nevzdali. Vždy o ně byli připraveni byrokratickými a dle nich protiprávními zásahy. S USA uzavřeli 33 smluv, které však nebyly nikdy dodržovány a plněny. Lakotové jsou dnes zcela bezvýznamní. Nemají možnost vést původní život ani se začlenit do dnešní reality. Dožívají se průměrného věku 44 let, trápí je jedna z nejvyšších dětských úmrtností a svým jazykem v podstatě přestali mluvit - v tom se velmi podobají jiným skupinám původních obyvatel obou Amerik. Jejich dějiny v moderní době se stále opakují - po každé válce přišlo jednání, každá domluva byla porušena, poté následoval protest a po něm masakr. Po masakru se dostavila válka, po níž se vedla jednání a tak dále. Poslední dva masakry, v roce 1890 a v roce 1973, se uskutečnily na stejném místě – ve Wounded Knee. Dnes je příslušníků kmene Siouxů asi 160 tisíc. Výpověď smlouvy s USA a vyhlášení nezávislosti a vlastního státu se opírá o článek šest Ústavy Spojených států (hovoří o její dočasné a lokální nadřazenosti), o Vídeňskou úmluvu z roku 1980 a o nezávaznou deklaraci Organizace spojených národů o právech indiánů, respektive původních obyvatel, přijatou loni. (USA však hlasovaly proti ní, protože se jim nezamlouvalo, že její text požaduje pro původní obyvatele právo na sebeurčení, na půdu a na naleziště nerostných surovin na ní).
Letos 19. února požádala Lakotská republika o uznání všechny státy světa. A žádost podepsal Russell Means jako zástupce prozatímní vlády Lakotské republiky.

EMANCIPACE NA POSTUPU Dle některých zdrojů Rusko zvažuje, že uzná Lakotskou republiku kvůli vyhlášení nezávislosti Kosova. Potomci Sedícího býka a Bláznivého koně jednají také s velvyslanectvími Jihoafrické republiky, Venezuely, Bolívie a Chile. Vláda USA však bude mít v tomto případě jednoduchou odpověď. Means totiž nepředstavuje žádného, a už vůbec ne demokraticky zvoleného zástupce kmene Lakotů. Ostatně kdo jsou to Lakotové? Siouxové, jak je známe z filmů o Posledním Mohykánovi a o Buffalu Billovi? Akce Lakotů však není v poslední době ojedinělá. O emancipaci indiánů již nějakou dobu usiluje nejen mexické hnutí Zapatistická armáda národního osvobození, ale tuto snaha lze pozorovat i jinde ve světě. Na tomto úsilí se odhaluje určitá neslučitelnost života indiánů se zastupitelskou demokracií. Indiány nelze institucionalizovat z hlediska národních států, a proto jim nemohou být přiznaná žádná práva (často například nemají trvalé bydliště).

OBĚTI CIVILIZACE Všechny státy v obou Amerikách se chovají k indiánům příkladně. Když je objevena nějaká neznámá indiánská vesnice, nejprve se k ní kvůli komunikaci s okolním světem vybuduje silnice, která slouží k zásobování Coca-Colou a bramborovými lupínky. Poté přijedou univerzitní studenti poučovat indiány o antikoncepci a hygieně. Předtím, než dosud zdraví indiáni začnou podléhat nemocem, stanou se oběťmi vzdělávání, které je vyžene do měst a učiní z nich nezaměstnané. Až poté se stávají plnoprávnými občany s volebním právem a ti šťastnější z nich se mohou ucházet o práci kopáčů na stavbách rekreačních či těžebních komplexů tam, kde dříve měli svá bydliště. Zpráva o vyhlášení Lakotské republiky sice působí poněkud bizarně, ale ukazuje se na ní problém, který i evropští politici a média pečlivě utajují. Současné pojetí lidských práv je v globalizovaném světě naprosto nedostatečné, neboť je založené na instituci národního státu.

Popisek: „Nejsme již obyvateli USA,“ říká herec Russell Means, zástupce indiánských kmenů Lakota

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým…
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
Technologie
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
GPS, laser a bohatá sklizeň: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Postrach fotografů a fotobank. Google umí perfektně odstranit vodoznak
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít