Silný kurz export neohrozí

13. února 2006, 00:00 - PETR BÝM
13. února 2006, 00:00

ZPEVŇOVÁNÍ KORUNY Kurz české měny v posledních týdnech láme rekordy. Jedno euro lze pořídit v rozpětí 28 až 29 korun. Exportéři se tradičně obávají oslabení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Podle makroekonomických prognóz ale zbytečně.

ZPEVŇOVÁNÍ KORUNY Kurz české měny v posledních týdnech láme rekordy. Jedno euro lze pořídit v rozpětí 28 až 29 korun. Exportéři se tradičně obávají oslabení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Podle makroekonomických prognóz ale zbytečně.

Silný a stabilní kurz je považován za jeden ze základních parametrů zdravé ekonomiky. Zpevňování koruny vůči hlavním světovým měnám ovšem u řady domácích ekonomů vyvolává spíše znepokojení. Své obavy neskrývá ani centrální banka. „Posílení koruny v posledních dvou měsících bylo značné. Nedovedu si představit, že by takové tempo bylo udržitelné,“ vyjádřil se před časem guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.

Domácnosti se sice z levného eura radují, avšak exportéři mohou kvůli zdražování svého zboží přijít o zakázky. Drahá koruna prý rovněž není ideálním lákadlem pro zahraniční investory či turisty.

ZA VŠE MŮŽE VÝVOZ

„Nejvíce zajímá kurz měny společnosti obchodující se zahraničím, jenže devizové toky související s obchodem zbožím a službami mají největší vliv na platební bilanci,“ vysvětluje Martin Kujal ze společnosti Atlantik-Kilcullen Asset Management. Dalším faktorem ovlivňujícím kurz je pak investiční kapitál, přesněji řečeno -jeho příliv v podobě nových investic.

V loňském roce vykázalo Česko poprvé ve své historii obchodní přebytek v hodnotě 42 miliard korun (export dosáhl hodnoty 1,87 bilionu, import 1,83 bilionu korun). Tranzitivní ekonomiky, mezi které patří i ta česká, potřebují především vyvážet. A to se tuzemským exportérům evidentně daří. I přes jejich občasné stížnosti na vysoký kurz koruny, který jejich zboží na zahraničních trzích prodražuje.

Devítiprocentní růst exportu je zásluhou především strojírenského průmyslu. Na celkovém vývozu se stroje a hlavně dopravní prostředky (především osobní automobily z produkce mladoboleslavské Škodovky a kolínské TPCA) podílely 51 procenty.

Přes „kurzovní“ nepřízeň je většina zahraničněobchodních prognóz pro tento rok optimistická. Podle některých se obchodní přebytek zvýší na dvojnásobek. Zásluhu na tom nepochybně budou mít i díky silné koruně nižší ceny veškerého dováženého zboží včetně ropy (tady vzestup kurzu do značné míry tlumí vzestup její ceny).

IVESTICE NEUBYLY

Oblast zahraničních investic skýtá podobný obraz. Loni byl jejich příliv více než silný a pro letošek se očekává podobný vývoj. Především je na spadnutí nová automobilka na severu Moravy. Česká pobočka jihokorejského Hyundaie bude pro českou ekonomiku, respektive její platební bilanci, představovat inkaso ve výši 1,3 miliardy korun.

A do třetice se očekává pozitivní vývoj také v oblasti cestovního ruchu. Zahraničních návštěvníků do Česka loni přijelo o pět procent více než v roce předchozím a posílili devizové příjmy země útratou ve výši 80 miliard korun. Nárůst jejich počtu a tedy i příjmů se očekává i letos - podle odhadů agentury CzechTourism do Česka přijede 6,6 až sedm milionu, zahraničních turistů.

JISTOTA NEJISTOTY

„Spolehlivě předvídat vývoj měnového kurzu se příliš nedaří,“ konstatuje Martin Kujal. Ve hře je příliš mnoho faktorů, navíc vedle těch objektivních také nemálo subjektivních, včetně třeba očekávání trhu. Ta lze ovšem předvídat jen s velkými obtížemi. Seriózní předpovědi se proto opírají jen o „tvrdá“ data, tedy zejména o předpokládaný vývoj makroekonomických ukazatelů.

Ten v Česku indikuje spíše další posilování koruny. Standardně střízlivá Centrální banka nedávno změnila svůj odhad síly inflačních tlaků i celkového hospodářského růstu. V prvním případě směrem dolů (letos byla podle centrální banky míra inflace neměla překročit 3,8 procenta), v druhém naopak nahoru - ekonomika by měla růst o 3,3 až 4,5 procenta. To v unijním kontextu představuje vysoké tempo. Spolu s optimistickými výhledy zahraničního obchodu, přílivu zahraničních investic a vyššímu počtu turistů by to všechno dohromady mluvilo ve prospěch dalšího vzestupu koruny.

Protože ČNB by takový vývoj zjevně nevítala, ke slovu mohou přijít úpravy úrokových sazeb. Od nich se odvíjejí výnosy z korunových depozit, a tedy i zájem o korunu na finančních trzích. Loni v říjnu došlo ve vývoji úroků ke zvratu a po dlouhé době začaly stoupat. Dlouho se předpokládalo, že tak začalo období růstu.

Poslední vývoj kurzu ale vedení ČNB vedl k přehodnocení někdejších postojů. Zvýšení sazeb by totiž nepochybně atraktivitu, a tedy i kurz, koruny zvedlo. V nejbližších šesti měsících tak nejspíš bude úrok stabilní, přičemž očekávané zvýšení sazeb v Unii i USA by podobnou stabilitu mohlo přinést i korunovému kurzu. Do úvahy připadá ovšem i další posílení. „V průběhu tohoto roku očekáváme dvou až tříprocentní posílení kurzu koruny k euru,“ říká Martin Kujal z Atlantik-Kilcullen. 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče