Silné synergie

27. prosince 2007, 17:51 - István Lékó
27. prosince 2007, 17:51

MOL je pověstný...

… tím, že jeho transakce dosud vždy prokázaly, že zvyšují hodnotu společnosti, říká exkluzivně pro týdeník EURO šéf maďarského koncernu MOL o partnerství s ČEZ

EURO: Proč se právě ČEZ stal strategickým partnerem společnosti MOL? HERNÁDI: Před více než rokem jsme se dívali na další možnosti růstu na jedné straně v rámci našeho olejářského a plynárenského odvětví, na druhé i mimo něj, ale pouze v oblastech, které mohou působit synergicky na činnost podniku MOL. Především nás zaujal rozvoj trhu s elektřinou. Nejen proto, že naše dvě rafinerie mají velkou spotřebu elektřiny a páry, které jsme doposud zajišťovali hlavně z cizích zdrojů, a tedy jsme přemýšleli o tom, že postavíme vlastní elektrárny. Naše rozhodnutí souvisí i s liberalizací trhu s elektřinou, jelikož tento proces totálně změnil ceny proudu i elektráren.
Podívali jsme se proto, kdo může být naším partnerem, a poměrně rychle jsme našli ve střední Evropě společnost, která v posledních letech - podobně jako MOL - obrovsky vyrostla, tedy ČEZ. Tento koncern se v mnoha směrech podobá podniku MOL, má podobnou strategii, hodnoty a zásady. Partnerství totiž může vzniknout jen za předpokladu, že mezi managementy obou firem v zásadních otázkách existuje porozumění. Potom už scházela jen jedna věc, zda máme stejný názor i na byznys. A jak vidíte, z podpisu dohod vyplývá, že máme.

EURO: Ale dohoda má dvě části. Kromě výstavby elektráren ČEZ kupuje sedm procent podniku MOL. Neznamená tato transakce pouze obranu vůči rakouskému OMV, které se snaží o nepřátelské převzetí společnosti MOL? Nejde pouze o to, že MOL na maximálně tři roky zaparkuje část vlastních akcií v České republice? HERNÁDI: První jednání s naším českým partnerem se uskutečnilo asi před rokem a týkalo se i nákupu majetkového podílu. (OMV svůj záměr převzít MOL ohlásilo před půl rokem - pozn. red.) Akciovou transakci vnímám jako pojistku pro ČEZ, jelikož oba společné elektrárenské podniky budou velmi závislé na firmě MOL, vzniknou totiž na jejích pozemcích. Pro ČEZ přináší jistotu, že může v koncernu MOL vystupovat v roli významného akcionáře. Nezapomeňme, že jde o partnerství. V takových případech je vždy důležité, aby existoval základní byznys, který dobře funguje, vytváří zisk, ale zároveň, je-li třeba, může se tento projekt opřít o stabilitu vlastníků. V případě společnosti ČEZ o vlastnické stabilitě nemůže být pochyb. A pro ČEZ může znamenat jistotu pro společný byznys, bude-li naším akcionářem.

EURO: Maďarské hospodářství není v dobré kondici, HDP roste nejpomaleji ze všech 27 zemí Evropské unie, přičemž inflace je vysoká. Nepoznamená tento negativní faktor společný česko-maďarský byznys? HERNÁDI: Určitě ne. Hospodářský výsledek firmy MOL je už méně než z poloviny vytvářen v Maďarsku. Nezapomeňte, že velká část hospodářského výsledku pochází ze Slovenska, jehož HDP roste ve střední Evropě nejrychleji. Takže nejsme na tom tak špatně. Závislost koncernu MOL na maďarském hospodářství je malá. Je sice pravda, že maďarský HDP nyní roste pomalu, ale v posledních letech nevykazoval špatné výsledky. Naše produkty příliš neovlivňují makroekonomická čísla, navíc v penetraci automobilů Maďarsko patří mezi přední země našeho regionu.

EURO: Všichni se ptají, komu přinese toto partnerství větší zisk? MOL, či ČEZ? Zatím to vypadá, že spíše české firmě. HERNÁDI: To rád slyším… Teď ale vážně. ČEZ má velice profesionální management, MOL v tomto ohledu také nemá špatnou pověst. Nikdo z nás by nepodepsal dohodu, ve které nevidí svůj vlastní přínos či růstový potenciál. Ale měřit krejčovskou mírou výhodnost při rozjezdu jakéhokoli společného podniku, v němž každý z partnerů vlastní 50 procent, je velice obtížné.
Osobně vidím, proč je to dobrý byznys pro MOL. A Martin Roman ví také velice dobře, proč je dobrý pro ČEZ.

EURO: Jak tedy na tom vydělá MOL? HERNÁDI: Pro nás toto partnerství přináší velmi silnou synergii. Posílíme bezpečnost dodávek elektřiny pro rafinerie. Elektřinu a páru získáme za nejvýhodnějších a nejefektivnějších podmínek. Tak funguje byznys. Nehledě na to, že společný projekt má velmi pěkný pozitivní NPV (netto present value - pozn. red.).
Za skvělou možnost považuji především to, že oba koncerny - kromě projektu dvou elektráren - budou postupovat společně na jiných trzích. A takových zemí, kde je silný MOL, ale ČEZ nikoli, a naopak, je dost. Stačí se podívat na mapu. Začali jsme v zemích, kde je MOL silnější. Ale ČEZ je silný v Bulharsku, má dobré pozice v Polsku a jinde. A přiznejme si, je silný i v České republice.
To jsou nadhodnoty, které nelze vyjádřit v číslech. Nyní dva silné managementy začaly společně přemýšlet a pracovat. Existuje projekt, který je dobrý pro akcionáře obou firem. Z toho může vzniknout cokoli. Copak ČEZ dříve přemýšlel o plynárenském či ropném byznysu? Ani MOL nepřemýšlel o tom, že bude vyrábět elektřinu.

EURO: Těch údajných osm procent, které MOL každý rok garantovaně zaplatí za americkou opci, tedy za to, že kdykoli může koupi akcie nazpět, je přijatelných? HERNÁDI: Každá opce má svou cenu. O podrobnostech bych nerad hovořil. Jde o jednu ze základních pojistek pro společný podnik. Jsem přesvědčen, že opční cena zcela odpovídá zvyklostem na trhu. Když vše půjde podle plánu a naše partnerství bude harmonické, nepředpokládám, že opci využijeme.

EURO: Co na tuto transakci řekne rakouské OMV, které podobné zaparkování akcií MOL u jiných firem již dříve kritizovalo (OMV vlastní v podniku MOL 20 procent akcií - pozn. red.). Pro Rakušany tyto transakce prý nejsou finančně transparentní. OMV také tvrdí, že podobné transakce nezvyšují hodnotu firmy MOL. Co si o tom myslíte? HERNÁDI: Management koncernu MOL se před žádnou transakcí neptá finančních investorů, takže ani OMV, zda ji můžeme, či nemůžeme udělat. Náš management je při uzavírání jakékoli transakce povinný brát v potaz zájmy všech akcionářů. Dohoda se společností ČEZ patří mezi tyto transakce. Má-li někdo z akcionářů parciální zájmy, management firmy MOL nejenže nemusí, ale ani je nesmí brát v úvahu.
Představte si, že může vzniknout situace, kdy budeme mít akcionáře, který podniká ve výrobě elektřiny z biomasy, ale MOL se rozhodl ji vyrábět ze zemního plynu. Tento akcionář může říct, že se mu to nelíbí. Na to mohu říct jen tolik, že lituji, ale MOL podniká na základě veřejného a velice dobře fungujícího hodnotového žebříčku, podle nějž investujeme a uskutečňujeme transakce.
MOL je pověstný tím, že jeho transakce dosud vždy prokázaly, že zvyšují hodnotu společnosti. Mým posláním není zkoumat, zda transakce rakouského OMV zvyšují jeho hodnotu, či nikoli. Podle mého názoru by se OMV nemělo zabývat tím, co dělá MOL, ale samo sebou.

Družební vize

Jak bude spolupráce maďarské skupiny a českého koncernu vypadat?
MOL vloží do společného podniku své elektrárny a infrastrukturu, ČEZ své know-how. V novém podniku bude každá z firem vlastnit polovinu akcií a hlasovacích práv. Do dvou úvodních projektů společnosti investují společně zhruba 1,4 miliardy eur, což je přes 37 miliard korun. Elektrárny na zemní plyn s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla o výkonu 800 megawattů vzniknou v rafinerii skupiny MOL v Bratislavě a v Maďarsku v rafinerii Dufi - Százhalombatta. Obě elektrárny by měly být uvedeny do provozu v letech 2013 či 2014. Náklady spojené se vznikem nového podniku bude ČEZ financovat s pomocí tří bankovních domů. A to ING Bank, ČSOB a italské Banky Intesa. Informaci potvrdily týdeníku EURO dva nezávislé zdroje. Součástí projektu jsou i rozšíření a modernizace současné tepelné elektrárny MOL v Bratislavě na 160 megawattů. Nové elektrárny by měly po uvedení do provozu ročně vyrobit čtrnáct terawatthodin elektřiny a deset petajoulů tepla. Přitom by měly ročně spotřebovat dvě miliardy zemního plynu. Provoz elektráren by mělo navíc zlevnit i to, že budou schopné spalovat kapalná rezidua z výroby v rafineriích MOL. Maďarská firma - její rafinerie - bude rovněž největším odběratelem nových elektráren. MOL pro své provozy odebere všechno teplo vyrobené v elektrárnách a zhruba čtvrtinu elektřiny. Zbytek proudu budou společné týmy ČEZ a MOL prodávat na volném trhu. Maďaři tvrdí, že roste spotřeba energií v celé petrochemické skupině. Přitom jen rafinerie spotřebují v roce 2013 zhruba 55 až 60 procent elektřiny z celkové poptávky skupiny MOL. Zatímco v roce 2006 skupina MOL spotřebovala 2,4 terawatthodiny elektřiny a 24 tisíc terajoulů tepla, v roce 2013 to bude 2,6 až 2,7 terawatthodiny elektřiny a 26 tisíc terajoulů tepla. Vedení MOL předpokládá, že když pokryje stále rostoucí poptávky po energiích ve skupině od podniku, ve kterém bude vlastnit padesátiprocentní podíl, výrazně ušetří. Kromě jiného i na poplatcích za distribuci elektřiny a již zmíněným spalováním kapalných reziduí z rafinace v elektrárnách. Navíc určitě vydělá na prodeji elektřiny dalším odběratelům. „Ve spolupráci hodláme pokračovat. Chceme se soustředit na čtyři klíčové trhy, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko,“ upozornil šéf ČEZ Martin Roman.
ČEZ vstoupí na trhy, kde nevlastní žádná výrobní aktiva, a navíc do regionu, v němž lze na prodeji elektřiny vydělat podstatně více než v Německu a Česku. Zatímco v tuzemsku se prodávají dlouhodobé kontrakty na dodávky elektřiny pro letošní rok za 55 až 58 eur za megawatthodinu, v Maďarsku to činí již 70 až 72 eur a ve Slovinsku dokonce až 75 eur. A vzhledem k malým výrobním kapacitám a stále rostoucí poptávce po elektřině v uvedených státech nelze ani očekávat, že by tam ceny elektřiny v nejbližších letech nějak výrazně klesaly, spíše naopak.

Vadim Fojtík

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče