Silná lobby ze Západu

30. ledna 2009, 12:00 - Martin Horňáček
30. ledna 2009, 12:00

Rakousko zahájilo diplomatickou ofenzívu za záchranu svých bank ve východní Evropě

Na letošní lednové konferenci Euromoney ve Vídni panovala chmurná nálada. Dlouhých čtrnáct let se zde potkávali ministři, guvernéři centrálních bank a finanční investoři ze střední a východní Evropy (CEE), aby se poplácali po ramenou a poblahopřáli si ke skvělým výsledkům. Letos tomu bylo jinak – odhady výše hospodářského růstu pro země CEE se týden co týden snižují a objevily se obavy, že se západní banky mohou z regionu úplně stáhnout. Spekulace o takovém kroku se zakládají na následující úvaze: jestliže bankovní domy, jako jsou Raiffeisen, Erste Bank či KBC, přijmou státní finanční pomoc, jejich vlády by je mohly nutit využít obdrženou podporu především v domovském státě. Přitom závislost CEE na zahraničních bankách je vysoká – pouhých šest bankovních domů ze západní Evropy zde podle údajů výzkumné společnosti Lombard Street Research poskytuje služby celkem 350 milionům lidí. Zůstanou doma? Rychle chřadnoucí hospodářství zemí CEE potřebuje podporu bank jako nikdy dříve. „Zdejší firmy nyní nemohou získat peníze na kapitálovém trhu nebo vydáním dluhopisů, zbývají jim jen bankovní úvěry,“ prohlásila Debora Revoltellaová, vedoucí analytického týmu pro CEE v UniCreditu Group. Zásadní zádrhel představuje skutečnost, že objem vkladů ve východní Evropě je nízký. Jelikož však získávat peníze na úvěry na finančních trzích je stále obtížnější, jsou dcery zahraničních bank odkázány především na své matky. Mnohé z nich však mají samy problémy s dostatkem kapitálu a náklady na financování prostřednictvím peněžního trhu rostou. Navíc na půjčky západních bank nejsou odkázány jen podniky, ale i běžní občané.
Nebezpečí hrozící finančnímu sektoru CEE přimělo dosud tvrdě soupeřící bankovní domy ke společnému postupu. Devět velkých bank aktivních v tomto regionu (BayernLB, UniCredit, Intesa Sanpaolo, Raiffeisen International, Erste Bank, Société Générale, KBC, Swedbank, EFG) vytvořilo již loni na podzim lobbistickou skupinu, která si klade za cíl dotlačit jednotlivé vlády, EU i Evropskou centrální banku (ECB) k vytvoření scénáře, jenž by vedl ke zdolání projevů finanční krize ve východní Evropě. EU a ECB by neměly podporovat jen členské země, ale i státy, jako je Srbsko, nebo dokonce Ukrajina. Jedním z hlavních iniciátorů se stal šéf Raiffeisen International Herbert Stepic, který po vytvoření bankovního balíčku pro východoevropské země volal již v prosinci.

Island pod Alpami? Obzvlášť vážná je situace pro rakouské ústavy, které ne náhodou tvoří třetinu neformální nátlakové skupiny. Banky v Rakousku totiž dle údajů tamního dozoru nad finančním trhem poskytly celých 19,5 procenta veškerých úvěrů bank z původních patnácti členských zemí Evropské unie ve východní Evropě (včetně Ruska) – tedy z částky 1,54 bilionu dolarů (viz Úvěrové sousto). Na německé ústavy, přestože tato země má desetkrát více obyvatel než Rakousko, připadá jen 15,8 procenta půjček. Problémy s nesplácením úvěrů ve východní Evropě mohou mít zásadní následky i pro rakouskou ekonomiku. Proto vláda ve Vídni neváhala a převzala iniciativu, která má vést k vytvoření bankovního balíčku pro země CEE. Nejprve vznikne aliance zemí nejvíce angažovaných v regionu, tedy Rakouska, Německa, Belgie, Francie a Itálie. Následně je třeba přimět nejvíce postižené státy - dle agentury APA Rumunsko, Bulharsko a Ukrajinu – k vytvoření vlastních záchranných plánů. Posledním krokem bude vybavení Mezinárodního měnového fondu dostatečnou likviditou, kterou v případě potřeby poskytne jmenovaným zemím. Rakušané přitom zahájili diplomatickou ofenzívu - minulou středu odletěl rakouský kancléř Werner Faymann do Berlína na jednání s německou premiérkou Angelu Merkelovou a na toto téma hovořil i o den později během návštěvy v Praze. Zároveň tento týden navštíví rakouský ministr financí Josef Pröll zmíněné tři východoevropské země. Rozsah potřebných prostředků odhaduje deník Die Presse na sto miliard eur. To však nemusí být konečné číslo - experti UniCredit spočítali, že bankovní sektor v regionu CEE včetně Ruska a Ukrajiny potřebuje přes 400 miliard eur vnější likvidity k udržení růstu.

GRAF [koláč]:
Úvěrové sousto Půjčky bank z původních 15 členských zemí EU ve východní Evropě včetně Ruska (podíl jednotlivých zemí v procentech)
Rakousko 19,5
Německo 15,8
Itálie 15,6
Francie 11,5
Belgie 9,5
Nizozemsko 8,1
Švédsko 7,2
Řecko 4,2
Velká Británie 3,0
Ostatní 5,6

Celkem 1,54 bilionu dolarů

Pramen: APA

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče