Silná koruna že není problém?

13. dubna 2008, 17:55 - Karel Zaoral
13. dubna 2008, 17:55

Českým exportérům se nelíbí výroky náměstka ministra financí Ivana Fuksy

Náměstek ministra financí Ivan Fuksa před nedávnem v rozhovoru (EURO 14/2008) uvedl, že čeští exportéři už nemají problém se stále sílící korunou. „Zúčastnil jsem se jednání se zaměstnavateli a exportéry a také s ČNB a Světovou bankou, všichni mají v současné době větší problém s nedostatkem zaměstnanců než s eurem. I z toho pohledu, že většina exportérů má poměrně dlouhodobé kontrakty. Navíc dokážou ošetřit silnou korunu tím, že celé transakce probíhají v eurech,“ tvrdí Fuksa. To je ovšem docela radikální názor a mezi firmami vzbudil značnou pozornost. „Ani ODS to s averzí k euru nemůže tolik přehánět. Spousta členů strany a hlavně voličů každý rok kvůli rostoucí koruně chudne. Výroky náměstka mi znějí, jako kdyby přicestoval z alternativní reality,“ tvrdí jeden z drobných podnikatelů živících se exportem. Může za to ČEZ? Přestože ministr financí Miroslav Kalousek obsazuje náměstkovské posty pravděpodobně jinou metodou než vyvoláváním bytostí z jiných úrovní reality, postoje náměstka Fuksy do té naší příliš nezapadají. Škoda Auto přišla v roce 2006 kvůli silné koruně o miliardy korun. Za loňský rok bude údajně toto číslo podobné, přestože firma podle mluvčího Jaroslava Černého využívá všech možností, jak se zajistit proti pohybu kurzu. „Má to navíc negativní vliv na plánování a investice do Česka,“ doplňuje Černý. Stejně vyznívají názory šéfa svazu exportérů Jiřího Grunda nebo majitele táborského Brisku Mojmíra Čapky, jehož silná koruna ročně připraví asi o sto milionů korun. Zmíněné pány určitě nepotěšil ani ČEZ, který coby polostátní podnik hezky potichu ve snaze zajistit si forwardovými obchody vlastní kurz na několik příštích let pomohl vyhnat korunu do extrémních výšin. Ostatní české podnikatele tak připravil možná až o několik miliard korun.
„Sedmdesát miliard korun je dost vysoké číslo na to, aby ovlivnilo kurz,“ říká na adresu operací ČEZ analytik Patria Finance Tomáš Vlk. Vezmeme-li v potaz objem ročního obchodování s korunou, který dosahuje až sedmi set miliard korun, je podíl ČEZ na tvorbě kurzu opravdu významný. Ovšem analytik Atlantiku FT Petr Sklenář s potenciálním vlivem energetické firmy na kurz koruny příliš nesouhlasí. „I když se jedná o velmi velkou zajišťovací operaci, nepovažujeme ji pro kurz koruny za zásadní vzhledem k hloubce devizového trhu a pohybům měn v regionu,“ komentoval pro server iHNed.cz Sklenář. Určitý podíl na dramatickém růstu kurzu nicméně přiznává. Otázkou je, proč centrální banka po celý rok „udiveně“ pozorovala „neopodstatněný“ růst měny. I laik si totiž dokáže spočítat, že operace ČEZ by vždy byla minimálně impulzem, který by růst udržoval, i kdyby ostatní fundamentální faktory měly neutrální vliv.

Ještě podnikáš? Zajišťovací epizoda ČEZ však není až tak důležitá, koneckonců forwardovými nákupy se v současnosti jistí podstatná část exportérů. Meritum věci spočívá zejména v rétorice ministerstva financí, potažmo náměstka Fuksy. „Vliv růstu koruny, podotýkám a zdůrazňuji nepřetržitého a silného růstu, se promítá přímo do každodenního běhu firmy. Vstupy třeba v mé společnosti jsou nejméně z osmdesáti procent v korunách a příjmy zase z devadesáti procent v dolarech a eurech. Pád dolaru o téměř padesát procent za tři roky a eura o více než šestnáct procent se přímo projevuje nejen v zisku, ale i v prostředcích na investice, v nízkém růstu mezd, v plánech na rozvoj společnosti, prostě ve všem,“ říká Čapka. Pozastavuje se také nad kvalifikací Fuksy coby náměstka na ministerstvu financí. „Spatřuji v tom určité prizma. Takový člověk, který dříve úředničil někde na radnici, neví o podnikové ekonomice evidentně vůbec nic, jinak by prosazoval přijetí eura okamžitě. Zastává prázdné ideologicky motivované postoje, aniž by si uvědomoval jejich každodenní tragický dopad na sedmdesát procent českých podnikatelů,“ nešetří ostrými slovy Čapka.
Náměstek Fuksa svůj výrok na přímý dotaz týdeníku EURO poněkud relativizoval. „Tlumočil jsem v rozhovoru stanovisko, u jehož zaznění jsem byl přítomen. Jednak šlo o mítink s guvernérem ČNB Tůmou před Vánocemi, kde byli přítomni zaměstnavatelé z gumárenského průmyslu, a pak setkání s viceguvernérem Evropské centrální banky. Ta stanoviska nezněla, jako že je koruna netrápí vůbec, spíš že mají větší problém s nízkou nezaměstnaností,“ tvrdil týden po otištění rozhovoru náměstek.
Těžko říci, zda nešlo o jakousi sondáž, co všechno ještě čeští exportéři snesou. Této alternativě by ale nasvědčoval fakt, že výrok o nepřijetí společné měny, respektive o „delším čase na zavedení eura“, padl z úst náměstka a ne ministra financí. V praxi se tak nic nemění na současném statusu quo. Exportéři už několik let touží alespoň po jasném termínu zavedení společné měny, navíc většina z nich je přesvědčená, že bychom k euru mohli přejít během jednoho roku – jen kdyby existovala politická vůle. Z úst vlády se ale naopak šíří výroky, podobné větám náměstka Fuksy, čas od času okořeněné centrální bankou a jejími exotickými termíny typu rok 2019. „V takové situaci, v níž se nacházíme už několik let, a pevná země na obzoru není stále vidět, se mě ptají moji známí pokaždé, když se potkáme: Tak co, ještě podnikáš?“ glosuje rozhněvaný Čapka.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče