Šikovní proměnili krizi v příležitost

16. srpna 2011, 08:39 - Tomáš Stingl
16. srpna 2011, 08:39

V seriálu o letošním ročníku Exportní ceny DHL UniCredit tentokrát přinášíme rozhovor s Martinem Růžičkou, manažerem společnosti Coface Czech, která je odborným garantem soutěže. Podle něj si český vývoz může udržet dobré tempo, protože odbyt evropské produkce potáhne hlavně poptávka ve střední a východní Asii.

Foto: Coface Czech

Nejnovější čísla o obchodní bilanci České republiky jsou velice příznivá, vývoz roste. Domníváte se, že tento trend bude pokračovat?

Český export je z 85 procent směřován do zemí Evropské unie, takže jeho úspěšný vývoj je z velké části závislý právě na vývoji Unie. Téměř 30 procent exportu pak směřuje do Německa, které je v současné době v dobré kondici a udává ve značné míře takt vývoji našemu exportu. Přestože krátkodobě může dojít k určité korekci současného tempa růstu exportu, nedomnívám se, že by došlo k radikální změně ve střednědobém horizontu. Vycházím z faktu, že celá řada našich exportérů je nyní v pozici subdodavatele velkých evropských firem, které své aktivity nasměrovaly do zemí střední a východní Asie. Tato oblast má ve střednědobém horizontu potřebu nákupu investičních celků při budování své nové infrastruktury.

Na které regiony by se podle vás měli v současnosti čeští exportéři zaměřit především?

Je to například zmiňovaná Asie, kam se ale malým a středním firmám proniká obtížněji. Nabízí se využít růstu ekonomik zemí Společenství nezávislých států a faktu, že české firmy i značky mají v těchto zemích historicky dobré jméno. Pro menší a střední firmy je jazyková příbuznost s ruštinou a kulturní porozumění výhodou oproti našim západním konkurentům. Stále častěji ale naši exportéři musí brát v potaz, že z minulosti a dobrého jména nelze čerpat do nekonečna a současný zákazník ze zemí SNS má již na výběr z více kvalitních dodavatelů.

Které obory jsou pro české vývozce v současnosti nejperspektivnější?

Vzhledem k tomu, že struktura našeho exportu se mění a některé tradiční obory, jako jsou výroba skla, textilu a obuvi, téměř zanikly, je potřeba se podívat na obory, kde se úspěch staví na nových nápadech a na inovacích. Jako příklad bych uvedl vývoz softwaru, kde se naše firmy etablují v mezinárodní konkurenci velmi úspěšně, což například potvrzuje i umístění společnosti AVAST Software na druhém místě v kategorii střední firma v loňském ročníku Exportní ceny. Tradičně máme dobré výsledky ve vývozu strojů a zařízení a dopravních prostředků. Je zbytečné asi zmiňovat náš silný automobilový sektor.

Ing. Martin Růžička

Působí ve funkci Country Manager společnosti Coface Czech.

Současně má v přímé gesci pražskou organizační složku úvěrové pojišťovny Coface Austria Kreditversicherung A. G., přičemž právě v oblasti úvěrového pojištění je považován za odborníka v oboru. Působí v něm již více než 16 let.

Společnost Coface Czech zajišťuje odborný dohled nad soutěží Exportní cena DHL UniCredit již třetím rokem. Databáze, kterou firma disponuje, obsahuje celosvětově přístup k více než 50 milionům záznamů o společnostech s oceněním jejich rizikovosti a informacemi o jejich dosavadním vývoji včetně predikce platebního selhání. Databáze je nástrojem při hodnocení exportních úspěchů firem přihlášených do soutěže.

V loňském ročníku Exportní ceny se poprvé výrazněji prosazovaly i firmy exportující služby. Bude podle vás podíl služeb na exportu růst? V čem jsou výhody takového vývozu?

Vývoz služeb je určitě perspektivním oborem, protože obvykle nevyžaduje velké počáteční investice. Ovšem například v případě vývozu peněžních služeb nebo pojišťovnictví je nutné vzít v úvahu různé vstupní bariéry ve formě regulace daného státu. Vzhledem k tomu, že u vývozu služeb jde o vývoz duševního vlastnictví či know–how, je často úskalím nedostatečná znalost právního prostředí nebo zvyklostí v zemi příjemce služeb. Pokud v kostce vezmeme klady a zápory respektive potenciální výnosy a rizika u vývozu služeb, mám za to, že se jedná o perspektivní oblast. Je však jednoznačně odvislá od kvality vzdělávacího systému a systému prohlubování kvalifikace. Jinak řečeno čím chytřejší a šikovnější lidi budeme získávat z našich škol, tím více si budeme vytvářet předpoklady pro úspěšný export v oblasti služeb.

Exportní cena DHL UniCredit je zajímavá mimo jiné tím, že sleduje meziroční růst exportu českých firem, a díky tomu mohou v soutěži uspět i menší podniky. Jaká je v současnosti jejich pozice – pořád hlavně v roli subdodavatelů velkých koncernů, nebo se naopak budou prosazovat stále víc samy díky své flexibilitě?

To, jestli se podniky uplatní samostatně, či jako subdodavatelé, záleží z velké míry na oboru, ve kterém podnikají, a na jeho stupni globalizace. Pokud jsme například hovořili o asijských trzích, uplatňují se na nich stále více nadnárodní koncerny a zde se samozřejmě vytváří příležitost pro subdodavatelské zakázky více než pro samostatné pronikání na trh. Při pronikání na zcela nový trh je z pohledu rizika zprvu výhodnější dodávat jako subdodavatel velkého koncernu a minimalizovat tak rizika neplacení.

Takže volba role subdodavatele nebo přímého dodavatele může být obdobně jako volba regionu odvislá od vyhodnocení rizikovosti a dostupnosti zajišťovacích instrumentů plateb. Fakt rizika nezaplacení exportní zakázky zdůrazňuji proto, že se v oblasti pojišťování exportních rizik pohybuji dlouhou dobu a vím, že ne vždy se o rizicích hovoří v počátečních krocích vývozního případu. Ono takové nezaplacení zahraničním partnerem totiž může mít pro malou a střední firmu až likvidační dopad…

Exportní cena

Firmy se mohou do letošního ročníku soutěže Exportní cena DHL UniCredit hlásit až do uzávěrky 21. října. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne 22. listopadu 2011 v panoramatickém sále ZOOM v Kongresovém paláci v Praze. Více informací naleznete na adrese www.exportnicena.cz.

Vzpomenete si na příklady úspěšných firem z předchozích ročníků Exportní ceny, které vás zaujaly nějakým netradičním tovarem nebo metodou obchodování?

Obecně se mi Exportní cena jako projekt líbí už řadu let. Umožňuje totiž firmám zviditelnit své úspěchy v oblasti růstu exportu a podpořit si tak svůj vlastní růst. Všechny firmy, které se v rámci soutěže zúčastňují, tak zaslouží obdiv a zmínkou o jedné nebo dvou bych nechtěl poškodit ostatní. Celkově jsem obdivoval všechny vítěze loňského ročníku, který byl specifický tím, že se do soutěže hlásily firmy, které období krize dokázaly zpracovat pozitivně jako příležitost. Dosáhly tak obchodních úspěchů v období, kdy ostatní řešili existenční prob-

lémy, a proto o nich hovořím s velkým respektem.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče