Šikana berňáků se stupňuje

02. července 2009, 18:54 - Táňa Králová
02. července 2009, 18:54

Výše odškodnění, kterou stát platí za chyby úředníků, prudce narůstá

Co je ještě pečlivá práce finančních úřadů a kde už začíná šikana? Stát si bezpochyby musí hlídat, jak podnikatelé plní daňové povinnosti. Leckdy se ale stane, že „berňák“ firmu prověřuje tak důkladně, až ji zlikviduje. Smrtícím kontrolám mnohdy podléhají podnikatelé, kteří nejsou žádnými podvodníky. Kdo pak úřednickou aroganci žaluje u soudu, může se po letech dočkat odškodnění. Finanční náplast za protizákonné jednání státních zaměstnanců jde ze státní pokladny. Úředník předem dobře ví, že za svou chybu většinou nezaplatí. Kdyby byl hnán k hmotné odpovědnosti, nemusela by dramaticky stoupat částka vydávaná na odškodnění žalujících osob a firem. Zatímco ještě před osmi lety stačilo na kompenzaci újmy způsobené rozhodnutím finančních úřadů 181 milionů korun, vloni to bylo téměř desetkrát tolik. Stát musel uhradit více než 1,6 miliardy korun.

Podezřelý úspěch Firmy terorizované finančním úřadem (FÚ) se obvykle se svými trampotami veřejně nesvěřují. Nikdo netouží po tom, stát se po mediální kritice pravidelným objektem daňových kontrol. Promluví většinou jen ti nejzoufalejší, které postup berního úřadu likviduje. Majitel malé firmy z Českých Budějovic má svědomí čisté. Ve vztahu k místnímu FÚ ale dospěl do fáze takové bezmoci, že už nemá moc co ztratit a o své anabázi otevřeně hovoří.
„Začalo se nám dařit, a tím jsme se rázem stali podezřelí,“ trpce konstatuje Jan Duda, jednatel velkoobchodu s výpočetní technikou PCV Computers. Do loňského září měla firma obchodní partnery převážně jen v Česku. Delší dobu majiteli trvalo, než získal odběratele v zahraničí a vyladil logistiku při exportu. Povedlo se a trochu překvapivě se rodinná firma z jižních Čech chytila na Západě místo na Východě. Od podzimu začala dodávat součástky k počítačům do Německa, Nizozemska, Belgie a na Kypr. „Jsme rychlí a spolehliví,“ vysvětluje úspěch šéf firmy, která kandidovala na titul Distributor roku 2008. S rozvojem exportu rostl obrat. Zatímco v minulém roce byl v průměru kolem tří milionů korun za měsíc, začátkem letošního roku se přehoupl přes deset milionů korun – a to bylo špatně. „Právě rychlost transakcí a počítačový sortiment jsou podle všeho pro FÚ podezřelé okolnosti. Jak symbolické pro evropský obchod 21. století,“ kroutí hlavou Duda.
S tím, jak firma navzdory ekonomické krizi zasahující počítačovou branži posilovala vývoz, nárokovala i výrazně vyšší vratku daně z přidané hodnoty (DPH) za zboží, které opustilo ČR. „Už po lednovém přiznání po nás chtěl FÚ doložit faktury, přepravní listy, příjemky a výdejky. Doklady jsme předložili a za leden ještě DPH přišlo. Za únor a březen jsme už peníze nedostali, přitom úřadu jsme opět snesli úplně všechno, co požadoval, včetně přepravy zboží k odběratelům do zahraničí, ale stále to nestačí. Přitom úředníci nám odmítají sdělit, o čem konkrétně dále pochybují. Jenom slyšíme, že dle zákona mají právo kontrolovat, a tudíž kontrolují,“ rozčiluje se Duda. Je přesvědčen o tom, že teď už úřad hledá jen další důvody pro to, aby celé řízení co nejdéle protahoval.

Rychlé vysušení Zadržování DPH – za dva měsíce je to již 3,7 milionu korun – sráží malou firmu se sedmi zaměstnanci na kolena a vrací ji na úroveň o několik let zpět. „O dlouho budované kontakty v zahraničí jsme přišli. Nemůžeme si dovolit další obchody, pokud by nám FÚ zadržoval další DPH,“ vysvětluje podnikatel. Obrat firmy prudce propadl, propustila část zaměstnanců a nebudou nejspíš poslední. „Banka nám kvůli problémům s FÚ odmítla navýšit kontokorentní úvěr. Museli jsme proto rychle přehodnotit obchodní aktivity, bohužel i slibně se rozvíjející záměry, abychom se nedostali do druhotné platební neschopnosti. To by byl náš konec,“ uvědomuje si majitel PCV Computers. Za duben a následující měsíce již problém s vratkou DPH nemá. Čím to? Už o ni nežádal, protože vývozy ustaly. Firmu vysušil berňák svým postupem velmi rychle. Na lopatky jí pomáhá i způsobem, jakým vyslýchá její obchodní partnery. „Našemu dodavateli ukázal FÚ seznam našich zahraničních odběratelů, a tím nás jako velkoobchod v podstatě vyřadil,“ rozčiluje se Duda.
„Podobné jednání finančních úřadů není nijak výjimečné. Nezajímá je, že firmy dostanou do vážných problémů,“ říká daňový poradce Jaroslav Kobík, obeznámený s případem firmy PCV Computers. Jak dodává, je jen jemný rozdíl mezi tím, jak úředníci mohou konat v rámci takzvaného vytýkacího řízení, a jak už ne. „Tedy kde je hranice mezi oprávněným prověřováním údajů, které firma uvede do daňového přiznání, a kde už úřad překračuje kompetence dané zákonem,“ poznamenává doktor Kobík, specialista na správu daní a poplatků, který tuto sekci vede v Komoře daňových poradců. Často se setkává s tím, že se mimopražské firmy stěhují do Prahy a domnívají se, že v anonymní metropoli se jim bude volněji podnikat. „To o něčem svědčí. Nebo mi klienti sdělí, že už rezignovali na spory se správcem daně a předejdou jim tím, že opustí republiku. Daně budou přiznávat a platit někde jinde, což určitě není dobré pro zájmy státu,“ konstatuje daňový poradce.

Mlčenlivý úřad Těžko říct, co se finančnímu úřadu nezdálo, když Dudově firmě odmítl vrátit DPH a přistoupil k vytýkacímu řízení. „Je vždy povinností správce daně ho zahájit, vzniknou-li pochybnosti o údajích v daňovém přiznání,“ připomíná ředitel FÚ v Českých Budějovicích Miloslav Vágner. Jaké konkrétní pochybnosti má u PCV Computers, ale odmítá sdělit. Na dotazy týdeníku EURO ředitel Vágner nejprve neodpověděl s tím, že je vázán mlčenlivostí. Sdílnější však nebyl ani tehdy, když ho firma mlčenlivosti řádně zbavila. „Bylo by v současné době velice problematické uvádět pro sdělovací prostředky konkrétní odpovědi týkající se průběhu a zejména pak výsledku vytýkacího řízení,“ reagoval Vágner.
Jenže ani majitel prověřované firmy netuší, o čem FÚ už měsíce pochybuje. Ve výzvě, jejímž prostřednictvím zahájil vytýkací řízení, sděloval jiné pochybnosti, než jaké napsal dalším finančním úřadům, které na žádost českobudějovického berňáku prověřovaly dodavatele Dudovy firmy. „Pokud FÚ opravdu váže vrácení přeplatku na dani na odstranění pochybností, o nichž podnikatele neinformoval, je takový postup v rozporu s platnou právní úpravou. A tomu nasvědčuje fakt, že vytýkací řízení dál pokračuje, i když firma předložila dostatek podkladů pro vyvrácení původně sdělených pochybností,“ říká doktor Kobík.

Kolovrátek s paragrafem Úředníci úspěšně drží bobříka mlčení. Dá se to vyčíst i ze sedmistránkového protokolu z posledního ústního jednání, které se na žádost podnikatele uskutečnilo ke konci června. Na dotazy zástupce firmy úředníci FÚ klidně odpovídají, že nebudou reagovat, nebo odkazují na své předchozí vyjádření. Šéf berňáku však dobře ví, že je povinností správce daně sdělit pochybnosti daňovému subjektu. „Ale proto, že se FÚ dokolečka odvolává pouze na paragraf 31, odstavec 2 příslušného zákona, aniž by pojmenoval své pochybnosti, nemůžeme konkrétně odpovědět,“ bezradně konstatuje Duda. Paragraf 31, odstavec 2 zákona o správě daní a poplatků, na který se českobudějovický FÚ odvolává, říká, že je povinností správce daně zjišťovat skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti co nejúplněji.
Celý spis má dnes už asi tři tisíce stran. „Jen já jsem úřadu dodal kolem tisícovky listů, včetně kompletní skladové evidence a hlavní účetní knihy. FÚ přitom oficiálně ověřuje jen přepravu zboží ve čtyřech případech v únoru a pět zásilek v březnu,“ upřesňuje majitel firmy. Je přesvědčen o tom, že „finančák“ porušuje zákon, když překračuje rámec daný pro vytýkací řízení. „Místo něj dělá hloubkovou daňovou kontrolu, při které prověřuje i naše partnery včetně jejich bankovních výpisů, dnes už dokonce i partnery našich partnerů. Vrcholem všeho je, že zkoumá i to, proč si naši zahraniční zákazníci zboží kupovali a k čemu jej použili. To já ale nemohu vědět, navíc to nijak nesouvisí s DPH v Česku,“ nechápe Duda. Do omrzení se na FÚ ptá, vznáší námitky a stížnosti, které jsou zamítány. Dovolává se také ochrany před nečinností úřadu. Zatím marně.

Jak se bránit „V takové situaci je třeba okamžitě žalovat úřad za průtahy,“ radí brněnský advokát Radek Ondruš. Zastupuje řadu firem, které si u soudu stěžují na nesprávný postup berňáků, aby se pak domohly odškodnění. „Pro daňová řízení platí základní zásady Správního řádu, i když finanční úřady mají snahu tvrdit, že se na ně nevztahují,“ vysvětluje Ondruš.
Úředníci musejí vykazovat činnost a není nic jednoduššího než se vozit po malých firmách bez ekonomického a právního zázemí. Za úplatu se také dá takto pracovat pro konkurenci. Dle zprávy Ministerstva financí ČR (MF) jsou však pracovníci FÚ čistí jako lilie. Z loňských deseti podnětů poukazujících na možné korupční jednání byl pouze jediný předán policii k prošetření. Ze 17 podání napadajících nevhodné chování úředníků a jejich jednání s daňovými poplatníky, které inspekce prošetřovala v minulém roce, shledala jako důvodné jen jedno.
„Daňová správa sice funguje, někdy ale necitlivě a nepřiměřeně,“ říká doktor Kobík. Nebo má opravdu berňák právo nevracet přeplatek na dani a firmu prověřovat tak dlouho, až zanikne, přestože spolupracuje a obratem doloží vše požadované? Je to snad běžné podnikatelské riziko, s nímž musí každý počítat? Má-li podnikatel „štěstí“ a narazí na obzvlášť pečlivého úředníka, může na vrácení daně čekat třeba i rok. Poškozuje FÚ podnikatele tím, že vyslýchá jeho partnery, rozkrývá před nimi jeho obchodní vztahy a zadržuje peníze? Výsledkem je, že přijde o odběratele, a ještě k tomu zaplatí sankce za neplnění smlouvy. Jde stále o podnikatelské riziko, nebo je to důvod pro náhradu škody? Na tyto otázky patrně odpoví soud, kam se postižený obrátí.

Neškodná škodní komise Stát však drží nad svými zaměstnanci ochrannou ruku. Kdyby po nich chtěl, aby zaplatili za „zmetky“, které vyrobí, nejspíš by se mu jich většina rozutekla. „Zákon o správě majetku České republiky ovšem ukládá vedoucím pracovníkům povinnost vymáhat po chybujících úřednících náhradu způsobené škody. Nesplnění této povinnosti je trestným činem,“ upozorňuje advokát Ondruš.
MF zřejmě pro nic za nic ustavilo šestičlennou škodní komisi, která má posuzovat odpovědnost jednotlivců za škody. Vloni zasedala desetkrát, letos třikrát. Kolik úředníků hnala k odpovědností? Od ministerstva jsme konkrétní odpověď nedostali. Jinak by asi muselo přiznat, že žádného. „V této chvíli neevidujeme žádný realizovaný nárok na regresní úhradu vůči úřední osobě z daňové správy v souvislosti s vyplacenou škodou, která měla původ v nezákonném rozhodnutí či nesprávném úředním postupu,“ vyhnul se Jakub Haas z tiskového oddělení MF odpovědi na dotaz o počtu úředníků pykajících za své přehmaty. Není nejlepší doba s takovou tolerancí vůči „zmetkovitosti“ něco udělat? Lidé si začínají vážit práce a státu se nedostávají peníze.

BOX:
Co je vytýkací řízení Jde o postup finančního úřadu, kdy po obdržení daňového přiznání vyzve podnikatele, aby odstranil pochybnosti o údajích uvedených v přiznání. V minulosti vznikaly časté spory kvůli tomu, že FÚ podnikatelům nesděloval oprávněné pochybnosti, což eliminovala legislativní úprava a judikatura Nejvyššího správního soudu. V současné době jsou problémy spíše v tom, že FÚ vytipovanou firmu prověřuje tak dlouho, že ji tím zlikviduje. „Smrtící nebezpečí vytýkacího řízení spočívá v tom, že pokud podnikatel v daňovém přiznání nárokuje nadměrný odpočet DPH a FÚ zahájí toto řízení, vydá platební výměr až po jeho skončení. Teprve pak běží 30denní lhůta pro vrácení přeplatku,“ vysvětluje daňový poradce Jaroslav Kobík. Připomíná, že dle pokynu ministerstva financí může vytýkací řízení trvat až půl roku a lhůta se může i prodloužit. Po celou dobu podnikatel marně čeká na vrácení daně, což ho ovšem neomlouvá z plnění jiných platebních povinností.

TABULKA:
Stát prohrává čím dál víc Soudní žaloby proti rozhodnutí finančních úřadů a výsledky řízení u daní
Rok*Počet případů*Zamítnuto*Vyhověno
-*-*případy*částka (tis. Kč)*případy*částka (tis. Kč)
2001*585*452*1 283 117*133*181 154
2002*911*582*1 104 872*329*310 719
2003*1026*1 876 037*281*443 534
2004*1393*936*1 246 721*457*694 221
2005*1659*2 405 501*574*831 829
2006*1351*779*869 358*536*983 642
2007*1589*705*1 024 665*733*1 195 157
2008*1354*837*739 767*1 645 930
Pramen: ministerstvo financí

BOX:
Loňská odvolání - V roce 2008 bylo podáno celkem 22 728 odvolání proti platebním výměrům vydaným správcem daně. - Drtivé většině odvolání – 18 926 – bylo vyhověno. Zamítnuto bylo 2758 odvolání, 945 bylo zastaveno.
- Zdaleka nejvíce podaných odvolání – 18 007 – se týkala DPH. V 15 881 případech bylo odvoláním vyhověno, zamítnuto bylo 1424 žádostí a 454 zastaveno.
Pramen: ministerstvo financí

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče