Siemens lákají ruské miliardy

05. září 2008, 18:44 - Eva Jarešová
05. září 2008, 18:44

Případná dohoda může v Německu vyvolat negativní reakce

Německý strojírenský gigant Siemens plánuje rozšířit svou investorskou základnu. Při hledání těch, kteří by do koncernu se sídlem v Mnichově a Berlíně mohli přinést nový kapitál, se přitom zaměřil na zahraniční suverénní fondy. Mezi země, o jejichž finančním vstupu do společnosti zástupci Siemensu vyjednávají, patří Rusko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Čína a Norsko. Představitelé Siemensu by mezi novými investory uvítali především Rusko. Společnost, jejíž akcie na frankfurtské burze ztratily letos 32 procent své hodnoty, si od Rusů slibuje jednak přísun nového kapitálu, ale i nové obchodní příležitosti. Jak uvedl mluvčí Siemensu pro Moscow Times, „koncern by dohodou s Ruskem získal nejen stabilního investora, ale také lepší přístup na ruský trh, kde je na několik příštích let naplánováno mnoho projektů v oblasti infrastruktury. Chceme mít v budoucnosti více příležitostí, a pokud o vás vláda (Kreml) dané země ví, je to snadnější, protože mnoho projektů je řízeno státem“.

NABÍZÍ JEN PĚT PROCENT

Rusko ukládá podle Moscow Times výnosy z vývozu ropy a zemního plynu do dvou státních fondů. Pouze jeden z nich, National Welfare Fund, disponující sumou okolo 32,7 miliardy dolarů je však oprávněn provádět korporátní investice. V druhém z fondů, označovaném jako Reserve Fund, pak má být uloženo necelých 130 miliard dolarů. Jak ale deník dodává, Siemens nehledá strategického investora. Podíl, o jehož odkoupení by se jednalo, má údajně činit maximálně pět procent. Hodnota takového podílu se na konci srpna pohybovala okolo 3,4 miliardy eur.
V současné době je šest procent akcií v držení zhruba sto osmdesáti potomků zakladatele společnosti Wernera von Siemense. Nikdo z nich se ovšem na řízení společnosti aktivně nepodílí. Zbytek cenných papírů Siemensu je veřejně obchodovatelný. Ruští investoři přitom nejsou pro Siemens náhodným cílem. Společnost už totiž v Rusku spolupracuje s obry jako Gazprom, Rosněft, Mosenergo či automobilka AvtoVAZ na několika strojírenských projektech. Siemens navíc vlastní zhruba čtvrtinový podíl v předním ruském výrobci turbín Power Machines, který mu ve firmě umožňuje blokovat důležitá rozhodnutí. Právě nakonec neúspěšný pokus Siemensu koupit před třemi lety ve společnosti Power Machines většinový podíl stál za rozhodnutím ruské vlády nastavit jasná pravidla týkající se zahraničních investic do ruských strategických odvětví. Letos v květnu tak v Rusku vstoupil v účinnost zákon, který vstup zahraničních investorů do určitých odvětví omezuje a vyžaduje k němu souhlas ruského kabinetu.

ŠPATNÉ NAČASOVÁNÍ

Jak ale uvádí magazín Der Spiegel, snaha Siemensu nepřichází v nejvhodnějším okamžiku. Současné politické klima v Německu totiž není zvyšování vlivu suverénních fondů na německou ekonomiku příliš nakloněno. Téměř ve stejnou dobu, kdy média informovala o vyjednávání Siemensu se suverénními fondy z převážně petrodolarových zemí, schválila vláda Angely Merkelové návrh zákona, podle něhož bude německá vláda schopna zabránit nákupu podílu přesahujícího 25 procent v domácích společnostech v případě, že potenciální investor pochází ze zemí mimo Evropskou unii (či Evropskou zónu volného obchodu) a transakce by mohla představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost nebo pořádek. Berlín tak rozšířil omezení, které se původně vztahovalo pouze na investice ve zbrojařském průmyslu. Podobný krok předtím učinily také Francie a Spojené státy americké. Není příliš překvapivé, že představitelé Siemensu se rozhodli tuto skutečnost nijak nekomentovat s poukazem na to, že jde o politické rozhodnutí. Krok německé vlády kritizovali také někteří reprezentanti průmyslových zájmových skupin. Podle nich může tento tah odradit potenciální investory v době, kdy Německo prochází ekonomicky obtížným obdobím. V případě Siemensu je velmi pravděpodobné, že i tehdy, pokud by případná majetková účast suverénního fondu z „rizikové“ země nepřekročila stanovených 25 procent, vyvolala by tato dohoda v Německu kontroverzní reakce.

INSPIRACE U KONKURENCE?

Podle Financial Times souvisí současné jednání Siemensu s aktivitou, kterou nedávno učinil americký konkurent General Electric (GE). Ten oznámil uzavření dohody v řádu miliard dolarů s investičním fondem Mubadala, jehož jediným akcionářem je vláda Spojených arabských emirátů. Uzavřený obchod učinil na manažery Siemensu hluboký dojem. Současný výkonný ředitel Siemensu Peter Löscher jej označil za „důležitý a chytrý tah“. Löscher, který v minulosti pro GE pracoval, stojí v čele Siemensu více než rok. Při svém nástupu do funkce přitom dostal dva hlavní úkoly: zvýšit hospodárnost a efektivnost koncernu a vypořádat se s následky velkého korupčního skandálu, kvůli němuž bylo loni nuceno svá místa opustit bývalé vedení společnosti v čele s Heinrichem von Piererem. Letos v červenci společnost oznámila, že hodlá propustit téměř 17 tisíc zaměstnanců z celkového počtu 400 tisíc. Zjednodušila rovněž svou strukturu – původních osm divizí bylo přemodelováno do pouhých tří. Podle týdeníku Economist mají tyto kroky přinést úsporu celkových nákladů ve výši 1,2 miliardy eur v roce 2010. Téměř stejnou sumu (1,3 miliardy eur) přitom společnost měla během několika posledních let použít na úplatky veřejných činitelů mimo jiné právě v Rusku, Nigérii, Libyi nebo Argentině. Tímto způsobem tak získávala přístup k veřejným zakázkám na úkor svých konkurentů.

SITUACE - Siemens hledá nové investory v řadách zahraničních suverénních fondů.
- Jedná s fondy nejen z Ruska, ale i Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Číny a Norska.
- Siemens se již v Rusku podílí na řadě strojírenských projektů a od majetkové účasti ruských suverénních fondů si slibuje lepší přístup na tamější trh.
- Případná dohoda s fondy ze zemí, které jsou považovány za „rizikové“, ovšem vyvolává mezi německými politiky obavy.
- V Německu existuje návrh zákona, který by vládě dával nástroje k omezení vstupu suverénních fondů do domácí ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče