Šichtařová: Eurozóna se dohodla na řízeném defaultu Řecka

22. července 2011, 13:30 - MediaFax
22. července 2011, 13:30

Výsledky čtvrtečního mimořádného summitu zemí eurozóny o pomoci zadluženému Řecku podle ředitelky Next Finance Markéty Šichtařové jen pojmenovaly současnou situaci. Agentuře Mediafax analytička řekla, že jde řízený default (bankrot) Řecka, ať se tomu říká jakkoliv.

Foto: Profimedia.cz

Eurozóna se včerejším rozhodnutím pouze připravila na řízený bankrot Řecka. Vzhledem k tomu, jakým způsobem zapojila do řešení situace soukromý sektor, tak můžeme mluvit o takzvaném selektivním defaultu. Prodloužila se totiž splatnost jen u některých dluhopisů,“ poznamenala šichtařová.

Podle ní teď představitelé evropských zemí s napětím očekávají, jak na dohodu zareagují ratingové agentury. “Pokud by řekly všechny to samé, co já, tedy že jde o selektivní default Řecka, tak by to byl velký problém. Řecko by tím totiž přišlo o likviditu a další pomoc by byla takřka nemožná. Nejspíš ale jedna z nich (ratingových agentur - pozn. red.) toto neřekne, protože obrazně řečeno na současnou situaci nebude mít tabulku. Jde totiž o nestandardní situaci. Řecko se tak nejspíš hromadnému bankrotu vyhne jen omylem,“ soudí analytička.

Na ostatní země eurozóny, které se potýkají s velkými dluhy, čtvrteční summit podle šichtařové nebude mít velký vliv. “Účastníci summitu se sice dohodli, že každá země by měla mít otevřenou úvěrovou linku od Evropského fondu finanční stability (EFSF). Pokud by tak země pocítila jakýkoliv problém, tak může hned požádat o pomoc. Pro trh by to mohlo přinést zklidnění. Bohužel ale nedošlo k navýšení rozpočtu tohoto fondu, takže má stále málo finančních prostředků. Kdyby měly problém dvě země naráz, tak by to stejně nepomohlo,“ podotkla šichtařová, podle které je rozhodnutí o EFSF pouze kosmetickou úpravou, “která přesto nejspíš uklidní trhy“.

Země eurozóny se ve čtvrtek večer dohodly, že Řecko může v letech 2011 až 2014 čerpat druhý záchranný balíček ve výši 109 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun). Soukromý sektor by se na tom měl podílet 37 miliardami eur (903 miliard korun). K této částce je navíc nutné připočíst dalších 12,6 miliard eur (307,5 miliardy Kč), které Řecko získá díky zpětnému odkupu dluhopisů. V letech 2011 až 2019 tak celkový příspěvek soukromého sektoru dosáhne zhruba 106 miliard eur (2,6 bilionu korun). Do záchrany Řecka by se podle stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye měl zapojit i Mezinárodní měnový fond (MMF). ESFS také Řecku poskytne dlouhodobější úvěr s nízkou úrokovou sazbou 3,5 procenta. Splatnost půjčky se protáhne ze 7,5 roku na minimálně 15 až 30 let.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče