Shoda vynesená korupcí

22. září 2011, 14:08 - Libor Dvořák
22. září 2011, 14:08

V předčasných parlamentních volbách překvapivě zvítězila strana reprezentující zájmy „ruské“ menšiny

V Lotyšsku se 17. září skutečně stalo něco nečekaného. Poprvé za celou dvacetiletou existenci postsovětského Lotyšska zvítězila ve volbách strana reprezentující zájmy rusky mluvícího obyvatelstva země, což jsou v podstatě etničtí Rusové či jim příbuzní Bělorusové a Ukrajinci. Strana se jmenuje Centrum shody, získala téměř 29 procent voličských hlasů a v jejím čele stojí první ruský primátor hlavního města Rigy Nil Ušakov. Budou v opozici – tvrdí ovšem o Centru shody hned většina domácích i zahraničních politických pozorovatelů, kteří horečně hodnotí, co se ve dvouačtvrtmilionovém Lotyšsku stalo. Dvě další strany v pořadí, o nichž ještě bude řeč, zahájily ihned koaliční jednání a jsou odhodlány nepustit Centrum shody za žádnou cenu k moci. Jak to dopadne, se ještě uvidí, protože pravomoc jmenovat člověka, který bude sestavovat vládu, má podle lotyšské ústavy prezident.

Rozpuštěný parlament

U zrodu předčasných parlamentních voleb stál letos v květnu bývalý lotyšský prezident Valdis Zalters. Ten jako vůbec první hlava moderního lotyšského státu využil ústavní možnosti iniciovat rozpuštění parlamentu. Prezident může tuto proceduru vyvolat, ale do dvou měsíců ji musí ve všelidovém hlasování schválit voliči. Ti tak v červnu skutečně učinili –pro rozehnání dosavadního stočlenného Sejmu se jich vyslovilo 95 procent, což je nejlepší důkaz toho, jaké pověsti se dosavadní parlament mezi Lotyši těšil.
Hodně se mluví o pohnutkách intelektuála Zatlerse k tak ráznému kroku. On sám na jaře letošního roku vysvětlil své rozhodnutí tím, že parlament je „prolezlý korupcí“ a že jediným lékem na tento stav je jeho totální obnova. Zcela konkrétně ztratil Zatlers důvěru v zákonodárce ve chvíli, kdy odmítli zbavit poslanecké imunity svého kolegu, velkopodnikatele Ainarse Šleserse, podezřelého z korupčního jednání a praní špinavých peněz. Četná lotyšská média na jaře vyzdvihovala Zatlersovu nekompromisnost – se svou iniciativou přišel krátce předtím, než parlament rozhodoval o jeho případném znovuzvolení do prezidentského úřadu. Podobná zásadovost ho tak o post hlavy státu mohla připravit. Dnes je však zřejmé, že Zatlers proti svému soupeři Andrisi Berziňšovi, který poté skutečně vyhrál, mnoho šancí neměl. Zatlers tedy založil vlastní Stranu reforem, která v těchto volbách skončila s 20 procenty jako druhá. Třetího nejlepšího výsledku dosáhla strana současného premiéra Dombrovskise Jednota s necelými 19 procenty hlasů. Obě tyto strany by s největší pravděpodobností (ale zřejmě ještě s dalším spojencem) měly vytvořit novou lotyšskou vládnoucí koalici.

Proruské pseudovítězství

Celkem zajímavé je, že ačkoli političtí oponenti mluví o straně rižského primátora Ušakova jako o proruské, a dokonce proputinské, ona sama se takto nevymezuje. Mluví o sobě jako o moderní multietnické síle, respektující levicově orientované sociálnědemokratické hodnoty. V jejím programu rozhodně není bod požadující uznání ruštiny jako druhého státního jazyka, ani návrh, aby dosavadní „neobčané“, tedy v drtivé většině případů Rusové, nemluvící lotyšsky, dostali automaticky státní občanství. Centrum shody naopak navrhuje, aby nelehké otázky rusko-lotyšské vzájemnosti byly na příští čtyři roky opuštěny, protože „hlavní problém země, tedy propadání do bídy a růstu sociální zátěže nemá ani národnost, ani jazykové zvláštnosti“. Je opravdu více než zajímavé, co a koho bude nová politická síla nakonec v Lotyšsku reprezentovat. Podle opravdu proruského politického aktivisty Andreje Tolmačova jde z hlediska početné rusky mluvící menšiny v Lotyšsku, která pro Ušakova a jeho stranu hlasovala, o pseudovítězství. Tito lidé si prý nevšimli, že právě rižský primátor se rozhodně nechystá přejmenovávat ulice, nepokouší se v metropoli zachraňovat ruské školy, a nedávno dokonce uznal fakt sovětské okupace Lotyšska. Jeho vítězství je údajně plodem snah ruských i lotyšských velkopodnikatelů, kteří doufají, že se Ušakov stane novým premiérem země. Tento záměr ovšem s největší pravděpodobností nevyjde.
Zajímavé jistě bude zkoumat, kdo vlastně tuto levostředově se tvářící politickou stranu volil. Podle názoru jejího člena a dosavadního poslance lotyšského Sejmu Sergeje Kabanova, vysloveného pro rozhlasovou stanici Golos Rossii, je voličstvo Centra shody rozděleno zhruba na tři třetiny: jednu tvoří čistí Rusové, druhou další rusky mluvící obyvatelé Lotyšska, a tu třetí prý dokonce Lotyši. Pokud by se to nějakým průzkumem veřejného mínění dalo prokázat, znamenalo by to jediné. Případní lotyšští voliči Centra shody se natolik zklamali v hlavních bytostně lotyšských politických stranách, že se rozhodli pro subjekt vlastně ruský, tedy z pohledu čerstvě historického nepřátelský.

Kdo sestaví vládu?

Důvod pro takovou volbu je jen jeden, a to je stav lotyšské ekonomiky. Země byla v letech 2003–2007 považována za „pobaltského tygra“ a její národní hospodářství bylo podle některých údajů druhým nejrychleji rostoucím na světě. V roce 2008 však Lotyšsko naplno zasáhla světová finanční a hospodářská krize a malý pobaltský stát se dostal do podobné situace jako svého času Island či Irsko anebo dnes Řecko. Tento stav prozatím trvá a není vyloučeno, že někteří voliči hledají řešení mírně řečeno nestandardní.
Co bude následovat, lze zatím jen předpokládat. Pokud by prezident Berziňš sestavením nové vlády skutečně pověřil lídra vítězné strany Nila Ušakova, byl by pro něj podle jeho poradců nejpřirozenějším spojencem exprezident Valdis Zatlers a jeho Strana reforem. Titíž poradci ovšem Ušakova varují, že pro vytvoření takovéto aliance by musel jít ještě dál, než je uznání sovětské okupace Lotyšska, což by mělo jediný důsledek – při příliš „prolotyšském“ postupu by se od něj v dalších volbách většina jeho současných příznivců odklonila, a jeho současné vítězství by tak bylo vskutku Pyrrhovo.
Jednoduché to ale nebude mít ani případný sestavovatel vlády ze stran na druhém a třetím místě, tedy dosavadní premiér Valdis Dombrovskis či bývalý prezident Valdis Zatlers. Kupecké počty ukazují, že ti by pro sestavení vlády potřebovali ultranacionalisty z koalice Vše pro Lotyšsko – Vlast a svoboda – Hnutí za národní nezávislost Lotyšska. To by ovšem znamenalo zesílení tlaku z EU, která malou pobaltskou zemi už léta kritizuje za zřízení kategorie „neobčanů“, tedy těch rusky či jinak mluvících obyvatel země, kteří neabsolvovali povinnou zkoušku z lotyštiny. Takovýchto lidí je podle statistik téměř 350 tisíc, což je skoro šestina obyvatelstva.
Sečteno a podtrženo – sestavit novou lotyšskou vládu bude skoro stejně těžké jako vyzvednout zemi ze současné hospodářské propasti.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče