Shell utíká do ropných písků

20. března 2008, 15:55 - Pavel Matocha
20. března 2008, 15:55

Nové technologie mají být odpovědí na surovinový nacionalismus

Největší evropská petrolejářská společnost Royal Dutch Shell chce v příštích letech zpětinásobit produkci ropy z kanadských ropných písků, aby kompenzovala vysychání starých polí s ropou a surovinový nacionalismus mnoha producentských zemí. Na výroční strategické konferenci minulý týden v Londýně prezentoval Shell svoje plány na několik příštích desítek let. „V současnosti investujeme do 50 nových projektů, které by měly v následujícím desetiletí zajistit růst naší produkce o dvě až tři procenta ročně. Značně investujeme nejen do nových nalezišť, ale také do výzkumu a vývoje technologií. Jde o bezprecedentní fázi rozvoje naší společnost, která by nám měla zajistit zdroje uhlovodíkových paliv na příštích 55 let,“ řekl v Londýně generální ředitel Shellu Jeroen van der Veer. Do zmíněných 50 projektů bude Shell investovat 25 miliard dolarů, což je v současnosti největší investiční program v ropném průmyslu.

Ochranka v hotelu Hilton

Býčí zátylky, velmi krátce střižené vlasy a určitě více než sto kilo živé váhy měl každý z mnoha viditelných členů ochranky, která minulé pondělí kontrolovala londýnský hotel Hilton. Topmanagement největší evropské petrolejářské společnosti Royal Dutch Shell zjevně bezpečnostní otázky nepodceňuje. Před novináře a finanční analytiky totiž předstupuje pět šéfů koncernu včetně generálního ředitele, finančního ředitele a výkonných ředitelů pro těžbu i průzkum nových ložisek.
Otázky osobní bezpečnosti zaměstnanců ostatně Jeroen van der Veer považuje za hlavní ze čtyř priorit firmy. Například z Nigerie je prý Shell připraven odejít, kdyby se tamní bezpečnostní situace nezlepšila.
Hlavní část konference však byla věnována otázkám zdrojů ropy a zemního plynu a investic do jejich těžby i zpracování. „V příštích dvaceti letech spotřeba energie celosvětově poroste a musíme si přiznat, že přístup k levné ropě už nikdy nebude takový, aby tuto poptávku pokryl,“ uvedl šéf Shellu van der Veer. Do roku 2025 stoupne podle van der Veera spotřeba energie ve světě o 50 procent.

Shell investory nepřesvědčil

V minulém roce Shell přišel o významné těžební podíly na jedněch z největších zdrojů ropy a zemního plynu na světě. V projektech Sachalin 2 a Kašagan byl ruskou a kazašskou vládou dotlačen k tomu, aby jim předal větší podíly v těžebních aliancích, než bylo původně domluvené.
„V kanadské provincii Alberta máme těžební právo na 125 tisíc hektarů půdy. V současnosti tam denně produkujeme 155 tisíc barelů ropy. Máme licenci na celkem 470 tisíc barelů denně a žádáme ještě o dalších 300 tisíc,“ řekl výkonný ředitel Bob Routs, odpovědný za vytěžování ropných písků.
Současné prokázané zásoby ropy a jejích ekvivalentů, kterými Shell disponuje, jsou 11,9 miliardy barelů. Otázku, jak se toto číslo bude díky kanadským ropným pískům a investicím do nových nalezišť vyvíjet v příštích letech, ale Shell nezodpověděl. „Nemůžeme poskytnout žádná čísla pro vývoj od letošního roku do roku 2010, protože čelíme velmi nejisté situaci v Nigerii a většina nových projektů je teprve v počáteční fázi. Po roce 2010 očekávám roční růst našich rezerv o dvě až tři procenta,“ řekl generální ředitel Shellu Jeroen van der Veer.
Nejasné odpovědi na vývoj prokázaných zásob ropy Shellu mohly zneklidnit investory, kteří mají ještě v živé paměti rok 2004, kdy přiznal své nadhodnocené zásoby ropy. Vývoj na burze pak potvrdil, že management Shellu na svém výročním strategickém mítinku investory nepřesvědčil. Akcie společnosti v pondělí spadly z pátečního kurzu 22,47 na 22,21 eura. V úterý ztratily skoro tři procenta a uzavíraly na 21,66 eura a v pádu pokračovaly i ve středu.

Obří investice do výzkumu

Mohou soukromé ropné koncerny ještě konkurovat státním ropným firmám zejména na jejich domácích teritoriích? Není současná fáze surovinového nacionalismu, který vidíme například v Rusku, Kazachstánu, Venezuele či Bolívii, jen jedním z prvních kroků uzavírání energetických zdrojů před zahraničními těžaři? „Věřím, že máme co nabídnout, abychom zůstali ve hře,“ říká van der Veer. Klíčem jsou podle něho moderní technologie pro těžbu v obtížných oblastech, jakými jsou třeba právě arktické podnebí na Sachalinu nebo hluboká moře či získávání ropy z nekonvenčních zdrojů, například ropných písků. Státní těžební společnostmi v Rusku či Kazachstánu těmito technologiemi podle něho nedisponují.
Největší těžební projekty má Shell v Rusku (Sachalin), Kazachstánu (Kašagan), Kanadě (Alberta), Kataru (Pearl) a v Nigerii. Naději na nové významné zdroje Shell hlásí i v USA, Austrálii a Norsku.
Kromě těžby investuje i do zpracování ropy a prodeje ropných produktů (rafinerie a sítě čerpacích stanic), do závodů na zkapalňování zemního plynu (LNG), kde již nyní disponuje největší kapacitou na světě, do produkce biopaliv a do větrné energetiky, v níž se zatím soustřeďuje především na Severní Ameriku.
Zároveň Shell meziročně prudce zvyšuje investice do výzkumu a vývoje nových technologií. Zatímco v roce 2002 dal na výzkum a vývoj necelý 500 milionů dolarů, v roce 2005 to bylo skoro 600 milionů a v loňském roce 1,2 miliardy dolarů. To je výrazně více, než do této oblasti investují jeho konkurenti ExxonMobil, BP, Chevron či Total.

Zelený viceprezident Shellu

Právě investice do technologií a obnovitelných zdrojů jsou tím, co by měli Shell a ostatní především dělat. A k tomu přidat omezení spotřeby energie a pořádné poplatky za emise oxidu uhličitého. Tlačí nás k tomu nejen klesající zásoby ropy a zemního plynu, ale zejména zhoršující se životní prostředí. To nejsou slova ekologického aktivisty, ale přesvědčení viceprezidenta Shellu Jeremyho Benthama, který věří v globální oteplování a vidí je jako jedno ze zásadních nebezpečí pro lidstvo.
„Klimatické změny a globální oteplování jsou evidentní. Je o nich přesvědčená naprostá většina vědců, takže to bude pravda,“ říkal v Londýně viceprezident společnosti Shell. Skleníkový efekt a konkrétně používání uhlovodíkových energetických zdrojů lidmi jsou podle něho viníky klimatických změn. „Uvědomte si, že pro Shell by bylo výhodnější globální oteplování či jeho souvislost s emisemi CO2 popírat. Jestliže to přiznáváme jako zásadní problém a prosazujeme, aby se nějak řešil, pak na tom přece něco bude,“ přesvědčoval Jeremy Bentham týdeník EURO.
Klíčové podle něho bude vyvinout a celosvětově rozšířit efektivní technologie pro zadržování a ukládání oxidu uhličitého a také rozvoj alternativních zdrojů energie, zejména sluneční a větrné. Naopak viceprezident Shellu nevěří, že bude růst podíl jaderné energetiky: „Mnoho jaderných elektráren se nyní blíží ke konci své životnosti. Dlouhá léta byla jaderná energetika celosvětově v útlumu, průmysl a jeho inženýři v podstatě zmizeli a vybudovat vše znovu nějakou dobu potrvá. Jsem přesvědčen, že současný růst zájmu o tento sektor zvládne pokrývat maximálně uzavírání starých elektráren a že se podíl jaderné energetiky na celosvětové energetické produkci do roku 2050 proti současnému stavu nezvýší.“

Pavel Matocha, Londýn

Graf:
Investice největších ropných společností do výzkumu a vývoje nových technologií v letech 2002-2007 (v milionech dolarů)

Rok ExxonMobil BP Chevron Total Shell
2002 640 380 220 640 480
2003 620 350 240 750 580
2004 650 450 250 780 550
2005 700 500 300 840 580
2006 740 400 480 700 900
2007 810 550 550 1200

Pramen: Royal Dutch Shell

Investiční strategie Shellu

Technologie a práva na těžbu v obtížných oblastech (hluboká moře) a z nekonvenčních zdrojů (ropné písky).
Zpracování ropy a prodej ropných produktů (rafinerie a sítě čerpacích stanic).
Závody na zkapalňování zemního plynu (LNG).
Produkce biopaliv.
Větrná energetika.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče