Sháním srdce, zn. spěchá!

14. ledna 2011, 03:05 - Robert Šimek
14. ledna 2011, 03:05

Česká republika patří v počtu transplantací srdce ke světové špičce. Zdejší lékaři provedli už přes tisíc těchto operací a zákrok ani nepatří k těm nejsložitějším. Přesto letos od první úspěšné transplantace srdce v Československu uplyne teprve 27 let.

Foto: Wikimedia

Dne 10. listopadu 1983 si třiačtyřicetiletý technik Josef Divina z Řepiště na Frýdecko–Místecku ještě dopřával svačinu s cigaretou. Náhle se ale zhroutil a přivolaný lékař konstatoval infarkt myokardu. V nemocnici se záchvat opakoval a přidaly se ještě oboustranný zánět plic a trombóza nohy. Do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze přivezli Divinu jako trosku a počátkem roku 1984 mu nemilosrdně sdělili: „Buď tři týdny života, nebo transplantace srdce.

Navzdory poměrně vzácné krevní skupině se pro něj brzy vhodné srdce (ženské) našlo, ale během předoperační přípravy jeden z posledních testů nevyšel. Naděje na uzdravení se blížila nule, nedlouho poté se však pádem z lešení zabil jiný pětatřicetiletý muž a k dispozici bylo rázem srdce nové.

Druhý život pro Divinu

Transplantaci provedli v noci z 30. na 31. ledna 1984 kardiochirurgové Pavel Firt a Jaroslav Hejnal, kardiolog Juraj Fabián a imunoložka Věra Hašková. Vše pod vedením tehdejšího ředitele kliniky Vladimíra Kočandrleho. Zákrok začal okolo desáté večerní a skončil zhruba dvě hodiny po půlnoci. Vše bez nejmenších komplikací, ačkoliv předtím ještě nikdo v zemích východního bloku takovou operaci nezvládl.

Po týdnech náročné rekonvalescence mohl jít Josef Divina 16. března domů a už 27. srpna se vrátil do práce, což byl tehdy světový unikát. Do dílny jezdil denně sedm kilometrů na kole, jen v zimě, kvůli možnému nachlazení, sedal raději do auta. V kondici, kterou odhadoval na zhruba 60 procent té dřívější, žil nakonec přes 13 let. Zemřel 6. června 1997 na selhání ledvin, vyvolané dlouhodobou zátěží organizmu.

Bratislavští pionýři

Úplný počátek transplantací srdce v Československu ovšem tak optimistický nebyl. O vůbec první zákrok se pokusil už 9. července 1968 v Bratislavě tým vedený profesorem Karolem Šiškou. Padesátiletá pacientka Šarlota Horváthová přišla do nemocnice v kritickém stavu. Měla těžce postižené ledviny, plíce i játra. Srdce zhruba čtyřicetiletého muže, které jí voperovali, sice začalo pracovat, ale vydrželo jen asi pět hodin.

V začátcích transplantací to nebylo nic neobvyklého. Úmrtnost byla vysoká a jen asi sedm procent pacientů přežilo déle než rok. Průlom přinesl až v 80. letech lék Cyklosporin, usnadňující nemocným přijetí cizího orgánu. Přežívání pacientů po srdeční transplantaci se tím rapidně zvýšilo. Jednoho roku od transplantace se nyní dožije 80 % pacientů, pěti let kolem 70 % a deseti let zhruba 50 % pacientů. I přes neúspěch byla ale pionýrská bratislavská transplantace považována za přelom tuzemské lékařské vědy. Zůstala také jediným pokusem až do zmíněného 31. ledna 1984.

Světová premiéra

První transplantaci srdce u člověka provedl 9. prosince 1967 Christiaan Barnard v jihoafrickém Kapském Městě. Příjemcem byl čtyřiapadesátiletý Lewis Washkansky, který zemřel 18. den po operaci na bronchopneumonii (zánět průdušek a plic). V pořadí druhý pacient, osmapadesátiletý stomatolog Philip Blaiberg, žil 18 měsíců. Zemřel na tehdy neznámou vaskulopatii (onemocnění cév). Zajímavostí bylo, že Barnard ignoroval tvrdé rasové zákony v JAR a bělochovi transplantoval srdce míšence.

Srdce nad zlato

V Česku se nyní transplantují srdce ve dvou centrech – v Praze a v Brně, přičemž IKEM si již od počátku udržuje postavení největšího pracoviště zaměřeného na srdeční operace v zemi. Od roku 1984 mají zdejší lékaři za sebou přes 700 transplantací srdce, ročně jich uskuteční 30 až 40. Velký úspěch přitom slavili roku 2007, kdy se jim podařila i první společná transplantace srdce a plic, jakých se ročně dělá po celém světě jen zhruba 80.

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně se zabývá transplantacemi od roku 1992. Na kontě má třetinu všech uskutečněných transplantací, tedy již přes 300. Ročně jich brněnští lékaři provedou kolem 20 a centrum také jako jediné v republice provádí zákroky u dětí.

Transplantace srdce je pro české kardiochirurgy už přes 20 let rutinní klinickou metodou. S počtem 4,7 transplantace na milion obyvatel se Česko řadí na osmé až desáté místo na světě. Toto číslo by přitom mohlo být i lepší, chybí ale to nejdůležitější – dárci orgánů. Až čtvrtina čekatelů se tak své transplantace nedožije.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Potřebuje Fed skutečně snižovat svoji bilanci?
Porovnání cen másla v roce 1985 a 2017. Proč stojí máslo 50 Kč?
Adopce vs. pěstounská péče: svěří vám úřady dítě do péče?
Proč je v Česku drahé volání?
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Auta
Reálná spotřeba Bugatti Chiron? Není tak strašná, jak by se…
Rolls-Royce Phantom: Vlastní platforma, přes 130 kg zvukové izolace a komfort létajícího koberce
Kvíz na pátek: Poznáte auta podle fotografie?
Toužíte po luxusní prémiové ojetině? Kalkulace nákladů vás vrátí zpět na zem
Do prodeje jde velmi speciální Honda NSX. Zájemci za ni dají minimálně 12 milionů
Technologie
Konec řízené distribuce. Creators Update byl vypuštěn na všechna kompatibilních zařízení
Ryzen Threadripper byl „delidován“ na videu. Uvnitř se schovává překvapení
WhatsApp stále roste. Denně jej používá miliarda lidí, proteče jím 55 miliard zpráv
USB 3.2 se představuje. Zrychlí na 20 Gb/s i se starými kabely, mohlo by přijít už brzy
Google po sedmi letech vypnul Instant Search. Návrhy výsledků vyhledávání se již nezobrazují
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít