Sex, smích a špenát

20. srpna 2010, 14:36 - Benjamin Kuras
20. srpna 2010, 14:36

Několik rad pro udržení přiměřené váhy

O špenátu, s nímž spolu už pár měsíců cestujeme po světě, jsem se právě dověděl něco nového, co souvisí s lehkou dietou. Ze všech zelenin je prý nejvíce nadlehčující, tedy nejvhodnější dieta na hubnutí. Prý proto, že obsahuje největší množství vláknin, které pomáhají tělu zbavovat se tuku. Sděluje to gastronomická a zdravotní redakce britského listu The Daily Mail, a ta takovýmto věcem rozumí. Mezi jejími dalšími hubnoucími radami (které si nebudeme všechny vypočítávat, protože je většinou známe) si všimněme tří důležitých, které se často zanedbávají. Jednak člověk nemá jíst sám, protože osamělé jedení svádí z čiré nudy nejen k přejídání, ale taky k rychlému jedení, a tudíž špatnému trávení, zvlášť když se při tom třeba díváme na televizi nebo do počítače. Lepšímu trávení naopak napomáhá vyprávění a poslech zajímavých příběhů se zajímavými pointami a myšlenkami a se zajímavými lidmi. A důsledně vsedě, žádné snacky v chůzi či ve frontě na tramvaj. Pro pány je prý důležité jíst spolu s dámami, neboť prý v jejich společnosti zcela nevědomky konzumují míň, jedí pomaleji, takže líp zažívají, a mají-li k dámě navíc ještě erotický vztah (bez ohledu na to, zda opětovaný), pracuje jim v těle energie, která jim pomáhá spalovat při trávení až o třetinu více kalorií. Na zažívání dámské prý působí pánští soustolovníci stejně, ač z jiných příčin: většina dam, i těch náruživých jedlic, nerada na muže působí žroutsky, a jí proto střídmě až upejpavě. K lepšímu spalování tuků v jídle i tuků, které se již stihly usadit pod kůží, přispívá silný hlasitý smích. Každá minuta smíchu prý spálí jednu extra kalorii.
A zatřetí se doporučuje zvýšit čas věnovaný sexu, ať už před jídlem nebo po jídle, nejlépe mimo jídelní stůl. Spaluje se jím sedm kalorií za minutu. Průměrná délka sexuálního aktu u lidí v aktivně sexuálním věku se v dnešní uspěchané západní civilizaci odhaduje na tři až třináct minut, přičemž se provozuje průměrně jednou za měsíc. Cokoli častějšího se pokládá ne-li za deviaci, tak chamtivost, přinejmenším promrhaný čas. Takto ušetřený čas se pak může věnovat intelektuálně náročnějším, pro stále rostoucí počet vzdělanců, i zábavnějším (sex je přece taková nuda, a navíc nemravná), endorfiny stimujícím alternativám jako jogging, kolečkové brusle nebo poskakování na místě ve fitcentru. Je to vlastně jakási obdoba fast foodu. Takže ke zdraví shrnuto: Jezme špenát s veselými ženami, hodně se při tom chechtejme a mimo jídelní stůl více holdujme sexu. A máme vystaráno. Na špenátovém putování světem teď přeskočíme z Etiopie do Jemenu, který má velmi osobitou a vynalézavou kuchyni, dnes velmi populární i v Izraeli. Je hodně pikantní. Zaměřuje se na dušení mnoha kombinací mas a zelenin a trochu i sušeného ovoce, například datlí, s bohatým repertoárem koření, vonného i ostrého. Směsi koření se často připravují předem a přidávají se do dušenic hotové. Tvoří se drcením v hmoždíři (nejprve každá ingredience zvlášť, pak znovu všechny dohromady). Dvě nejpopulárnější jsou skhug a hilbe. Skhug se drtí z těchto ingrediencí: čerstvé ostré papričky, semínka koriandru, kumín čili římský kmín, arabsky džíra, černý kuličkový pepř, kardamom, kurkuma, česnek, hřebíček, mořská sůl a čerstvá nať koriandru. Po rozdrcení se přidáváním vody hněte vše na kašičku. Její přesné složení a poměr ingrediencí je individuální a každý kuchař si je dolaďuje podle své chuti. Skhug se může podávat ke griládám nebo vmíchávat do polévek a dušenic. Hilbe se dělá stejně ze semínek řeckého sena (fenugreek), česneku, natě koriandru, ostré papričky, mořské soli a citronové šťávy. A my zde máme jednu dobrotu špenátovou, která v Izraeli zdomácněla pod jménem „marak tajmani“ čili jemenská polévka. Podle poměru vody či zeleninového vývaru se podává buď řídce jako polévka, v hustější formě jako zeleninová dušenice, na způsob indického zeleninového karí. Kromě špenátu obsahuje několik dalších zelenin a připravuje se tak, jak píšeme u obrázku.

Jemenská špenátová polévka Na olivovém oleji podusíme jemně posekanou cibulku, mrkev, celer, brambor, dýni, česnek a přes noc předem rozměklou cizrnu. Dusíme za častého míchání asi deset minut. Přidáme skhug a promícháme, asi pět minut. Přidáme loupaná posekaná rajčata a promícháme. Zalijeme vývarem nebo vařící vodou a uvedeme celé do varu, pak žár zmírníme, přikryjeme a dovařujeme do úplného změknutí cizrny. Po změknutí cizrny přidáme posekaný špenát a dovařujeme za častého míchání, přibližně čtvrt hodiny. Této polévky nebo dušenice můžeme navařit i velký kotel, druhý den chutná lépe než za čerstva, v ledničce vydrží dlouho a dá se i zmrazit.
Může se jíst s rýží, burgulem nebo kuskusem, ale nejautentičtější je k ní tradiční jemenská placka zvaná „malawach“ nebo „maluy“. Dělá se z mouky (často směs pšeničné a ječné) uhnětené s vodou, solí, trochou kvasnic nebo prášku a máslem nebo olejem (někdy se přidává jogurt). Asi na půlhodinu těsto odložíme a pak roztlačené na placičky do křupavého nahnědla osmažíme na pánvi z obou stran.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče