Severská chůze míří do Česka

27. října 2003, 00:00 - JAKUB TUREK, www.horydoly.cz
27. října 2003, 00:00

VŠICHNI CHCEME BÝT ZDRAVÍ, SILNÍ A KRÁSNÍ. ALE NADŠENÍ PŘI POMYŠLENÍ NA ZVEDÁNÍ TĚŽKÝCH ČINEK ČI HOPSÁNÍ V TĚLOCVIČNĚ MNOHÝM Z NÁS CHYBÍ. PROTO JE TU SEVERSKÁ CHŮZE.

Hůlky vám pomůžou vznášet se nad zemí

Pod pojmem Nordic Walking se skrývá kondiční chůze vyšší intenzity, která zapojuje do pohybu celé tělo. Chodí se s totiž s lyžařskými nebo teleskopickými hůlkami v rukou. Sportovci sice vypadají jako lyžaři na suchu, ale v módním oblečení se mohou cítit jako propagátoři nových možností pohybu. Není na tom nic špatného, ale měli byste vědět, že chůze s hůlkami není nic nového. Třeba vysokohorští turisté je používají už nejméně dvacet let. Do povědomí veřejnosti ovšem tento sport dostávají teprve velké sportovní firmy. Zdůrazňují, že si díky hůlkám běžci šetří kolenní klouby a zvyšují fyzickou zátěž horní poloviny těla. Navíc tuto aktivitu mohou provozovat i starší lidé.

PRO MLADÉ JE JOGGING NUDNÝ

Trochu v pozadí zůstává fakt, že pro výrobce je tento typ chůze východiskem z nouze. Všechny předchozí módní trendy se totiž vyčerpaly a je zase potřeba přijít s něčím novým. Jogging (běhání) vyšlo u mladých z módy - podle nich už běhají jen staří „páprdové“ jako Bush, Špidla či Dzurinda. Walking (rychlá chůze) je málo akční a veskrze nudná záležitost. Hiking (procházky do přírody) zabere moc času a nikdo při něm neocení nejnovější a drahé vybavení. Backpacking (turistika s batohem na zádech) je pro mladé aktivní sportovce úplně mimo, neboť kdo by se tahal s ruksakem po horách a lesích, rozdělával ohníčky a mrznul v noci ve spacáku?

„POVINNÁ“ VÝBAVA

Na Nordic Walking se dají koupit speciální hůlky (jeden pár až za několik tisíc korun), lehké běžecké boty se zpevněnou patou (za dalších pár tisíc), rukavice bez prstů (pár set korun), ponožky odsávající pot (několik set korun), funkční spodní prádlo (pár set až tisíc korun), kombinéza (tisíce korun), prodyšná a nepromokavá vesta (několik tisíc) a čepice s nápisem Nordic Walking (několik stovek). K tomu všemu se samozřejmě hodí doplňky, jako jsou sluneční brýle, batůžek s rezervoárem na vodu zvaný camel bag, ledvinka s cyklistickou lahví nebo speciální vodítko, kterým si můžete připoutat k pasu psa. Běh s hůlkami v rukou používají odnepaměti lyžaři k podzimnímu tréninku, kdy si zvykají po letní přestávce na správnou koordinaci dolních a horních končetin. Od devadesátých let minulého století s tím začali Finové i pro rekreační běhání a v posledních dvou, třech letech se severská chůze šíří jako lavina v Americe, Japonsku, Německu a Rakousku.

JAK ZAČÍT TRÉNOVAT?

Lepší než na asfaltu je začínat na louce nebo polní cestě, do které se špičky hůlek mírně zapíchnou. Při každém kroku hůlku zabodněte a opřete se o ni. Ve druhé fázi kroku se odpíchněte a posuňte se dopředu. Uvidíte, že rychlá chůze se najednou změní na příjemný běh a místy až dokonce let těsně nad zemí. Začátečníkům většinou dělá potíže přivyknout právě na využívání rukou k odrazu a pokračování v plynulém pohybu. Časem se z rovné cesty můžete dopracovat k běhu do prudkého kopce, v terénu nebo dokonce ve sněhu. Hůlky vám pomohou k novým zážitkům a usnadní vám volný pohyb v přírodě. Chůze nebo běh s hůlkami má však i své omezení. „Díky pohybu po „čtyřech končetinách“ začnete ztrácet pocit rovnováhy, když je nebudete mít v rukou,“ píše se v metodické příručce Německého alpského spolku DAV. Tento pocit zná každý lyžař, turista či horolezec, který se vrací z týdenního pobytu na ledovci nebo třeba ze zimních Vysokých Tater. Hůlky by tedy vůbec neměly používat děti do patnácti let, kterým se svalová koordinace teprve tvoří. Dospělí by je měli využívat jen občas a hlavně tento sport kompenzovat ještě jinými druhy pohybu. Vhodný je normální běh, chůze s batohem, gymnastika a všechny míčové sporty.

JAKOU DÉLKU HŮLEK PRO NORDIC WALKING?

Pro určení délky existují tři metody, ale výsledek by měl být víceméně stejný.

1. Vynásobte svoji tělesnou výšku koeficientem 0,72.

2. Od své výšky odečtěte 50 centimetrů.

3. Vezměte hůlky za držadla a ruce by vám měly svírat s tělem pravý úhel.

PŘÍBUZNÉ DRUHY POHYBU

Běžky: běh střídavý (klasika) i bruslení (skating) vyžaduje řádné zapojení rukou do odrazu.

Skialpinismus: kombinace sjezdových a turistických lyží s nalepenými stoupacími pásy na skluznicích dává zabrat celému tělu včetně rukou. Kvůli různorodému terénu se používají teleskopické (roztahovací) hůlky.

Sněžnice: kdo z nějakého důvodu nechce jezdit na lyžích, může nasadit sněžnice, vzít do rukou hůlky a vyrazit i do nejhlubšího prašanu.

Sportovní trekking: celodenní dlouhé trasy v zalesněném nebo horském terénu vyžadují vybavení batůžkem s bezpečnostními pomůckami. Součástí závodů je někdy i přespání v přírodě. Základem je orientační smysl a vytrvalá rychlá chůze v jakémkoliv terénu.

Orienteering: orientační závod, ve kterém si závodníci sami volí, kolik kontrol stihnou v časovém limitu. Na rozdíl od klasického orientačního běhu hraje velkou roli taktika a odhad vlastních schopností.

Parkový orientační závod: kratší trasy orientačního běhu situované do měst.

Canicross/mushing: běh se psem uvázaným na opasku. V létě se běhá bez hůlek, v zimě se za psem jezdí na běžkách.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče