Severočeský Volks wagen

19. listopadu 2007, 00:00 - Robert Šimek
19. listopadu 2007, 00:00

Severočeský podnikatel Willibald Gatter měl velký sen. Chtěl sestrojit automobil, který by byl levný a přitom spolehlivý. Spolupracoval s několika firmami, nakonec se ale pustil do práce sám a slavil úspěch. Vzniklo vůbec první „lidové auto“ na světě.

Willibald Gatter Severočeský podnikatel Willibald Gatter měl velký sen. Chtěl sestrojit automobil, který by byl levný a přitom spolehlivý. Spolupracoval s několika firmami, nakonec se ale pustil do práce sám a slavil úspěch. Vzniklo vůbec první „lidové auto“ na světě.

Po levé straně frekventované silnice z Mnichova Hradiště do Mimoně leží obec s podivným názvem Kuřívody (dnes součást Ralska). Kdysi nesla honosné jméno Freistadt (Svobodné město) a založil ji již v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II.

Jeho cílem bylo vybudovat významné obchodní i společenské centrum, které by napomohlo kolonizaci sousedních panství. Lokalitu ale vybral velmi nevhodně, v okolí obce se totiž nenacházela téměř žádná voda. Bylo zde jen několik „kaluží v lese“, kolem nichž se sdružovali kurovití ptáci. Z hrdého Freistadtu se tak již v 15. století staly Kuřívody (německy Hühnerwasser) a o kolonizaci okolí nemohla být řeč.

Přesto se tato nevelká obec do historie nakonec zapsala (a to nejen jako součást vojenského výcvikového prostoru). Narodil se zde totiž podnikavý technik Willibald Gatter, který jako první na světě přišel s myšlenkou takzvaného „lidového vozidla“.

Pumpaři z Kuřívod

Sudetoněmecká rodina Gatterů se usadila v severních Čechách již koncem 17. století. Většina jejích členů mluvila plynně česky a někteří dokonce s původním obyvatelstvem po čase zcela splynuli.

To ovšem neplatilo o Josefu Gatterovi, který vlastnil na konci 19. století v Kuřívodech malou firmu na výrobu vodních pump. Veškerou korespondenci vyřizoval v němčině a k němectví se hrdě hlásil. S manželkou Marií Eiseltovou měl celkem osm dětí – sedm synů a dceru.

Nejstarší syn se narodil roku 1896 a dostal jméno Willibald. Měl se stát otcovým nástupcem ve firmě, po absolvování měšťanky v Mimoni proto začal studovat mechaniku na průmyslovce v Liberci. Jeho kariéru pumpaře však zhatila první světová válka. Maturitu v roce 1915 sice ještě složil, hned po ní ale musel nastoupit do Škodových závodů v Plzni, kde se začal podílet na výrobě velkotonážních kanonů.

U Daimlera

S plzeňskými děly se pak dostal až na italskou frontu a zúčastnil se i ofenzivy rakousko-uherské armády na Piavě (řece v severní Itálii). Do vlasti se vrátil teprve po skončení války a jeden rok skutečně vedl otcův podnik. Již roku 1919 ale odešel do rakouského Vídeňského Nového Města, kde nastoupil do firmy Austro-Daimler.

Tento podnik se navracel k předválečné výrobě automobilů a za tímto účelem najímal schopné techniky z celého Rakouska-Uherska. Pracovali zde proto také Karl Bettaque či pozdější slavný automobilový konstruktér Ferdinand Porsche.

Právě s těmito dvěma muži postavil Gatter v letech 1921 až 1922 sportovní automobil „Saša“, který se výborně umístil i v několika mezinárodních závodech. Schopní konstruktéři ale po čase začali podnik opouštět kvůli neshodám s vedením. Porsche odešel již roku 1923 do německého Stuttgartu a o dva roky později ho následoval i Gatter. Ten ale zamířil znovu do Čech.

WILLIBALD GATTER (1896-1973)

Sudetoněmecký podnikatel Willibald Gatter se narodil 12. prosince 1896 v severočeských Kuřívodech (dnešní Ralsko). Po studiích v Mimoni a Liberci zamířil do Škodových závodů v Plzni, kde se podílel na výrobě děl. Po válce pracoval v rakouské automobilce Austro-Daimler a od roku 1925 byl zaměstnancem ústecké firmy Schicht.

Jeho cílem byla konstrukce levného a kvalitního vozu. Dočkal se ale teprve roku 1929, kdy se osamostatnil. V severočeských Zákupech pak těchto „lidových aut“ vyrobil v letech 1930 až 1936 zhruba 1500.

Zemřel 14. května 1973 v německém Kirchheimu.

Auto pro mydláře

Zlákala ho nabídka ústecké firmy Georg Schicht (dnešní Setuza), která se zabývala výrobou mýdel a tuků. Kromě toho se ale pokoušela proniknout i do dalších odvětví, z nichž jedním byl právě automobilový průmysl.

Vedení společnosti nechalo Willibaldu Gatterovi naprostou volnost a dalo mu i příslib, že vůz, který navrhne, ponese jeho jméno. Gatter se tedy vrátil zpět do Kuřívod, kde začal připravovat plány pro čtyřsedadlové auto, jehož první prototyp dokončil roku 1926.

Rozjezd sériové výroby byl naplánovaný na rok 1929 a časopis „Motor-Kritik“ se o novém automobilu vyjadřoval v superlativech jako o skutečném „evropském voze“. Zůstalo však pouze u slov. Oproti původní úmluvě totiž firma trvala na značce „Schicht“ místo dohodnutého „Gatter“, s čímž se zneuznaný konstruktér nehodlal smířit. Těsně před ohlášeným zahájením výroby v dubnu 1929 proto z továrny odešel.

Lidová vozidla

Plánů na nové vozidlo, které by bylo cenou srovnatelné s motocyklem, se ale nehodlal vzdát. V konstrukci takzvaného „malého Gattera“ proto i nadále pokračoval a nakonec se rozhodl i pro jeho samostatnou sériovou výrobu.

Vhodné místo pro podnikání našel v Zákupech u České Lípy, kde roku 1930 založil vlastní automobilku Autowerk Gatter-Reichstadt. Ta v následujících šesti letech vyrobila zhruba 1500 malých vozů značky Gatter, o které byl velký zájem po celých severních Čechách.

Za úspěchem nevelké továrny stála hlavně jednoduchá a levná konstrukce. Prodejní cena jednoho automobilu byla 12 800 korun (zhruba 1000 říšských marek), což bylo o celou polovinu méně, než stály nejlevnější vozy Škoda.

Gatter pak dokázal tuto výhodu i náležitě reklamně využít. Byl to on, kdo výrobky poprvé nabízel pod označením „Volksauto“ nebo „Volkswagen“ (lidové vozidlo). Wolfsburgská automobilka začala tento název používat teprve na popud Adolfa Hitlera v roce 1938.

Poslední mohykán

I přes nesporný úspěch však Gatterova firma nefungovala dlouho. Celosvětová hospodářská krize ve 30. letech 20. století totiž citelně zasáhla většinu obyvatel Čech, kteří už neměli ani na koupi levných aut. Podnik se ještě nějaký čas pokoušel o výrobu malých nákladních vozů, roku 1936 byla ale už situace neudržitelná a automobilka ukončila provoz.

Willibald Gatter odešel do Německa, kde pracoval nejprve jako vedoucí oddělení lodních motorů firmy Gebrüder Sachsenwerk a za války byl pověřen vývojem a zkouškami vrtulí pro bojová letadla firem Junkers a Heinkel. Po roce 1945 sice ještě plánoval obnovení vlastní automobilové výroby a kolem roku 1956 postavil další cenově dostupný malý vůz. Pro nedostatek kapitálu ale k jeho sériové výrobě nikdy nedošlo.

Továrna v Zákupech časem zanikla a většina vozidel Gatter skončila ve šrotu. Do dnešních dnů se tak zachoval pouze jediný funkční exemplář této zajímavé značky. Vlastní ho Jiří Beran z Českého Dubu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče