Seveřané přebírají Evropu

24. července 2006, 00:00 - FILIP ČERNOCH
24. července 2006, 00:00

FINSKÉ PŘEDSEDNICTVÍ Na začátku tohoto měsíce se předsednických otěží Evropské unie chopilo Finsko. Důraz hodlá položit na roli vědy a inovací v posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Zároveň se bude muset vypořádat s několika kostlivci ve skříni, které zdědilo po svých předchůdcích.

FINSKÉ PŘEDSEDNICTVÍ | Další rozšiřování Unie považuje finský ministerský předseda Matti Vanhenen (vlevo) za klíčové.| Na začátku tohoto měsíce se předsednických otěží Evropské unie chopilo Finsko. Důraz hodlá položit na roli vědy a inovací v posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Zároveň se bude muset vypořádat s několika kostlivci ve skříni, které zdědilo po svých předchůdcích.

Proklamovaný finský důraz na znalostní ekonomiku založenou na nejmodernějších technologiích je pochopitelný. Nakonec je samotné posunul z pozice nevýznamné země na okraji Evropy mezi nejvýkonnější ekonomiky světa. Za zmínku stojí například fakt, že asi pětimilionový stát financuje více než sto vysokých škol a přes 1500 studijních center.

Směr, který by Finsko chtělo Evropě nabídnout, dobře demonstruje komentář člena Vědecké a technologické rady Finska Esko-Olaviho Seppälä: „Je třeba přijmout konkurenci světového trhu, na což musíte mít know-how a výzkum na nejvyšší úrovni. Musíte mít nejlepší lidi na univerzitách, nejlepší společnosti a být konkurenceschopní v rámci světové vědy a technologického trhu.“

A nový předseda zjevně nehodlá marnit čas. Už druhý červencový týden proběhlo informační setkání zástupců členských států zaměřené na konkurenceschopnost, v jehož rámci finský ministr pro obchod a průmysl Mauri Pekkarinen zjišťoval postoj jednotlivých zemí k celé problematice inovací. Zároveň Finové tlačí na rychlé a bezproblémové schválení Sedmého rámcového programu, který je hlavním unijním nástrojem pro financování a koordinaci výzkumu a vývoje.

KDE STANOVIT HRANICE?

Na lámání chleba ale dojde nejspíše u otázky rozšíření pětadvacítky. Na rozdíl od skeptického Rakouska vidí Finové účast dalších zemí jako pozitivum. „Rozšiřování Unie je nejen klíčovým nástrojem upevňování stability a demokracie, ale také strategickou odpovědí Evropy na výzvy globalizace,“ zdůrazňuje ministerský předseda Matti Vanhanen.

Pravděpodobně v říjnu by se mělo rozhodnout o konečném termínu vstupu Rumunska a Bulharska. Hranice se posunou buď na počátek roku 2007 nebo 2008. Ostré debaty se ale očekávají spíše v případě Turecka, které v těchto dnech uzavřelo první kapitolu přístupových jednání. Vstup této země rozhodně nebude jednoznačně podporovaným krokem, svůj nesouhlas už vyjádřila řada států.

Navíc ani samotná Ankara stále nemá vyřešeny některé problémy komplikující jednání. Typický je více než chladný přístup ke Kypru, jehož severní část okupuje. Odmítá otevřít své přístavy a letiště jejich lodím, vyňalo také tuto zemi z protokolu o celní unii, který loni rozšířilo na deset nových členských zemí. Předseda Komise José Barroso proto ostře reagoval: „My dodržíme naše závazky a to stejné očekáváme i od Turecka. Obecně řečeno, vyjednávání stále probíhají. Ale neuplatnění tohoto protokolu dohody bude mít samozřejmě vážnou odezvu.“

Rozšiřování Unie bude nicméně velkým tématem nejen následujících měsíců, ale nejspíše i let, neboť s členstvím počítá i řada balkánských států. Nedávný rakouský návrh zvažovat u dalších potenciálních členů „absorpční kapacitu“ Unie se nesetkal s širokou podporou. Většina států je tak pro uplatňování stejných kritérií jako dosud. Ministerský předseda Vanhanen vyjádřil svůj postoj jasně: „Dnešní i zítřejší kandidátské země by neměly podléhat nějakým novým kritériím. Pravidla musí být stejná pro každého.“

DOJDE I NA ÚSTAVU

Úkol chopit se lopaty a vykopat z politického hrobu odmítnutou euroústavu sice podle politických dohod čeká až na předsednictví Německa, Finové se ale chtějí pokusit alespoň připravit jim co nejhladší cestu. Slovy ministra zahraničních věcí Erkkiho Tuomioja: „Chceme udržet proces přijímání ústavy naživu“. A podle jeho slov chtějí kromě názvu dokument měnit jen minimálně.

Stále větší starosti také vzbuzuje rostoucí sebevědomí Ruska, které dodává čtvrtinu unijního dovozu zemního plynu a nezanedbatelné množství ropy. Neoddiskutovatelná závislost na těchto dodávkách, spolu s některými kontroverzními ruskými kroky v rámci dodávek energetických surovin, znepokojuje prakticky celou Evropu. Finskou snahu o zlepšení celé situace odstartuje říjnový summit v Lahti, kterého se zúčastní i ruský prezident Putin. Zabývat se bude mimo jiné i požadavkem na ukončení monopolu na export plynu u státního Gazpromu a na větší přístup evropských firem na tamní trh. „Jde o to, aby existovala pozitivní vzájemná závislost,“ popsal obecnou strategii ministr Tuomioja.

Z Finska už také zazněl typicky skandinávský požadavek na zvýšení minimální spotřební daně na lihoviny. Je ale prakticky nulová šance, že by se nějakým způsobem dotkl Česka. Tento návrh by totiž muselo podpořit všech dvacet pět členských států, což v současné době není reálné.

Seveřané se tedy dávají do díla. V současné skeptické Unii je čeká práce až nad hlavu, nicméně výzvu přijímají zjevně s nadšením.

ÚSPĚCHY RAKOUSKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ * v zásadě schválená okleštěná verze směrnice o službách * formálně položeny základy společné energetické politiky * dohoda nad rozpočtem pro léta 2007-2013
TÉMATA FINSKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ * efektivní instituce, znalostní a inovační ekonomika * rozšíření Evropské unie * vztahy s Ruskem * práce na Ústavní smlouvě

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče