Šetřit, šetřit, šetřit!

20. srpna 2009, 15:18 - Luděk Bednář
20. srpna 2009, 15:18

Většina manažerů s vyšší sazbou DPH kvůli snížení deficitu rozpočtu ČR nesouhlasí

Myslíte si, že zvýšení sazby DPH je optimálním nástrojem k naplnění státní pokladny?

  • Ano 43,9 %
  • Ne 50,3 %
  • Nevím 5,8 %

Ministr financí Eduard Janota představil v neděli 16. srpna v Otázkách Václava Moravce iniciativu na seškrtání výdajů státního rozpočtu. Dle Janoty by měl být deficit státního rozpočtu v roce 2010 zhruba 230 miliard korun. Janota by jej chtěl snížit o více než 70 miliard korun. Jedním z jeho opatření je zvýšení dolní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z devíti na jedenáct procent a horní z devatenácti na dvacet. S tímto opatřením nesouhlasí 50,3 procenta manažerů.
Patří k nim i tento respondent: „Nemyslím, ale nikoli jednoznačně. Dnes je nezbytné uplatnit všemožná opatření na straně příjmů i výdajů státního rozpočtu. Proto by se měly zvýšit daně – nejen DPH. A také snížit výdaje ve všech kapitolách státního rozpočtu. Na rozdíl od ministra Janoty si myslím, že by se měly snižovat i výdaje, které budou mít ,malý‘ efekt – například sáhnout na ústavní orgány a činitele.“
Jiný názor zaznívá v kladné odpovědi: „Z návrhů řešení narůstajícího státního dluhu je zatím nejlepší návrh od ministra Janoty. Zasahuje totiž všechny vrstvy obyvatel a odstraňuje antagonistický vztah v české společnosti rozpolcené na lidi vytvářející hodnoty a na ty, kteří pouze čerpají. Podnikatelé a lidé s vyššími příjmy budou ochotní platit vyšší daně (nejen DPH), pokud uvidí, že tyto peníze nebudou rozdané na sociální dávky. Lidé, jejichž příjmy závisejí na státním rozpočtu, spíše akceptují zmrazení či snížení příjmů, pokud uvidí, že ,bohatší‘ část společnosti víc přispívá do státní pokladny. Politici z celého spektra by konečně měli lidem vysvětlit, že si nemohou donekonečna půjčovat peníze na udržení životního standardu od dětí, vnoučat a pravnoučat.“
Opačné stanovisko zaujímá tento respondent: „Problémy se státním rozpočtem jsou důsledkem rozhazovačné politiky vlád. Cožpak mnohokrát nezaznělo varování, že za rychlého růstu je třeba vytvářet rezervy na horší dobu? Zvýšení DPH by jen umožnilo pokračovat v nezodpovědné politice a v dalších neopodstatněných předvolebních slibech. O zvýšení DPH s časově omezenou platností lze uvažovat až po restrukturalizaci výdajové části rozpočtu. Pokud se zvýší jakékoli daně, je nutné vázat takto získané zdroje na prorůstová opatření, například na vytváření nových pracovních míst, podporu vyspělých technologií, růst technické vzdělanosti a tak dále. Cokoli jiného slouží jen k naplnění krátkodobých mocenských cílů a osobního prospěchu nezodpovědných politiků, kterých, jak se zdá, máme nadbytek.“
Svojí odpovědí mu oponuje jiný manažer: „DPH je snadno vybíratelná daň postihující rovnoměrně všechny spotřebitele. Malé zvýšení daně přinese státu hodně peněz a daňové úniky jsou v podstatě malé. Rozhodně je to férovější a efektivnější než zvýšit daně a sociální pojištění ,bohatým‘ – tedy úspěšným, vzdělávajícím se a pracovitým – a tvářit se, že to státní pokladnu spasí. Je však třeba ji nejen plnit, ale i ucpávat díry, kterými peníze neužitečně unikají. Prostě šetřit, šetřit a šetřit – tedy propouštět ve státní správě, osekat zbytečné výdaje a drahé rozvojové projekty, nemít předražené zakázky, udělat skutečnou reformu penzí a zdravotnictví, proškrtat zbytečně velkorysou státní podporu kdekomu na kdeco a tak dále.“
Nesouhlasí s ním tento respondent: „Zvýšení DPH, tedy cen, může mít negativní dopad na spotřebu. Důsledkem toho paradoxně může být snížení příjmů státního rozpočtu. Možná by se už někdo měl zamyslet nad snížením výdajů státního rozpočtu. Daně lze zvyšovat jen do určité míry. A co pak? Politická elita by se měla snažit o snížení mentální závislosti obyvatel na státu, který ,se postará‘. Stát, který je ,technically bankrupt‘, se však nepostará. Už teď pochybuji, že by byl schopen splatit dluh. Při tomto tempu zadlužování se brzy dostaneme do situace, za níž jen úroky ze státního dluhu začnou ,požírat‘ velkou část rozpočtu. Pak buď stát ztratí schopnost hradit závazky vůči obyvatelstvu (důchody, sociální dávky, státem financovaná část zdravotnictví) nebo bude muset omezit aparát či se odehraje jedna ze dvou osvědčených forem ožebračení obyvatel. Dle vzoru Argentiny nebo na základě řízené inflace, která postupně sníží zadlužení v důsledku znehodnocení pohledávek věřitelů. Je ještě třetí možnost: zázrak. Nemám však pocit, že by jej některý z českých politických šamanů dokázal zajistit.“

Odpovídalo 140 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít