Sestřičky k nezaplacení

01. října 2008, 20:09 - Anna Klepalová
01. října 2008, 20:09

Špatný zákon a nízké příjmy jsou hlavními příčinami úbytku zdravotních sester

„Celý svět se může inspirovat kvalitou pediatrické péče v České republice,“ řekl minulý týden při setkání s novináři Bernard Poussot, nejvyšší představitel světové farmaceutické společnosti Wyeth, když navštívil dětské oddělení v Motole. Kdyby se ale mohl lépe seznámit s problémy, s nimiž se tuzemská zdravotnická zařízení každý den potýkají, jeho obdiv by asi byl ještě větší. České zdravotnictví totiž trápí katastrofální nedostatek sester a nejvíce postihl právě dětská oddělení a jednotky intenzivní péče. Nemocnice jsou proto nuceny uzavírat některá oddělení nebo redukovat jejich provoz.

Ohrožená péče

Jednou z postižených je Klinika dětské hematologie a onkologie v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Kvůli nedostatku sestřiček musela omezit provoz své transplantační jednotky, která jako jediná v zemi transplantuje dětem kostní dřeň od nepříbuzných dárců. Za poslední rok přišla klinika o více než dvacet z celkových 73 sester. „Zavření nám, myslím, nehrozí, ale hrozí významná redukce péče,“ řekl týdeníku EURO Petr Sedláček, šéf transplantační jednotky. Situace se však podle něj horší každým dnem a další úbytek sester by mohl vážně ohrozit dětské pacienty. Už nyní se termíny některých operací musejí přesouvat na později. Jednotka přitom slaví velké pokroky. Před 20 lety zde na komplikace spojené s transplantací zemřela přibližně polovina pacientů, dnes jsou to už „jen“ tři děti z dvaceti. Nemocnice se stále snaží nové posily hledat, ale k obtížné práci za tabulkové platy se nikdo příliš nehrne. „Je to opravdu náročné a sloužit osmnáct nebo dvacet ,dvanáctek‘ za měsíc je teď pro nás běžné. Chodí nám vypomáhat kolegyně z jiných oddělení, ale už i těch je málo,“ popsala situaci na oddělení staniční sestra transplantační jednotky Blanka Nagyová. Přednosta kliniky Jan Starý přiznává, že problémy s nedostatkem sester se opakují, ale tentokrát je situace horší než obvykle. Dříve si nemocnice vypomáhaly sestrami ze Slovenska, ale těm už se zde pracovat nevyplácí a odcházejí zpátky domů. Dětská onkologie je navíc velmi náročný obor. I když se motolská klinika může chlubit poměrně vysokou úspěšností léčby (sedmdesát procent dětí se jejímu týmu podaří zachránit), přesto ne každý může pečovat o umírající děti. A od sester je přitom požadováno čím dál více za stejné peníze: od vysoce specializovaných úkonů přes běžné ošetřovatelství až po práci psychologa.
„Pojišťovny nezajímá, že jsme jediná jednotka v republice. Válejí se na třiceti miliardách a odmítají se o ně rozdělit s nemocnicemi,“ spílá Miloslav Ludvík, ředitel motolské nemocnice. Vadí mu, že pojišťovny odmítají převzít alespoň částečnou odpovědnost za současný stav. Ani ministerstvo zdravotnictví neuvažuje, že by podobným pracovištím pomohlo. Jak sdělila vedoucí oddělení nelékařských povolání a uznávání kvalifikací Nina Müllerová, okamžitá opatření jsou na straně manažerů zdravotnických zařízení. Ministerstvo provede pouze revizi výkonů, které jsou v Seznamu zdravotních výkonů a „bude jednat o možnosti změny indexace práce sester,“ uvedla.

Vysoké nároky, nízké mzdy

„Odměňování sester je většinou pod hranicí průměrného výdělku,“ tvrdí Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZS), která se problematikou dlouhodobě zabývá. Největší nouzi o sestřičky mají nemocnice v Praze a Středočeském kraji. Jenom těch dětských chybí v Praze podle Jozefa Hozy z Kliniky dětského a dorostového lékařství několik desítek. Ale ani jinde není situace o moc lepší. Kromě neodpovídajícího ohodnocení je hlavním důvodem akutního nedostatku sester především změna vzdělávacího systému. Dnes musí mít zdravotní sestra vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Ze zdravotních škol vycházejí jen zdravotní asistenti, kteří mohou pracovat pouze pod dohledem zkušené sestry. Většina proto dál studuje, nebo úplně odejde ze zdravotnictví. Často tak na trhu chybí celé ročníky absolventů. „Očekáváme, že problémů s nedostatkem sester bude ještě přibývat. Ty vysokoškolsky vzdělané mají velmi široké uplatnění na trhu práce i mimo obor,“ potvrzuje Žitníková. Problém řeší i další země Evropské unie. „Tento trend vzdělávání zahájili Američané někdy kolem roku 2000 a pak se to přelilo jako vlna přes Atlantik do Evropy. Všude jsou s tím gigantické problémy. Američané si pomáhají Filipínkami, Indkami a podobně. Jenže my jsme malá země se specifickým jazykem, a to je problém,“ potvrdil týdeníku EURO ředitel Ludvík.

Vietnam, Thajsko nebo Kambodža?

Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje analýzu, která má ukázat, kolik zdravotních sester v Česku skutečně chybí a proč odcházejí mimo obor. Ministra Tomáše Julínka (ODS) o ni požádala prezidentka Českého svazu sester Dana Jurásková. Sama vidí příčinu problému v tom, že musí dělat práci i za ošetřovatelky a sanitáře. Dle jejích slov by u nás stačilo méně sester, kdyby se o pacienty v nemocnicích staral ošetřovatelský tým. V něm by byl také odborník na výživu, fyzioterapeut, sociální pracovnice a dostatek ošetřovatelek a sanitářů. „První data ukážou, zda máme opravdu nedostatek sester, nebo je máme na špatných místech. Zda například chybějí dětské sestry a přebývají jiné,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt pro ČTK. Nemocnice ale potřebují řešit problém hned, proto zkoušejí hledat i jinde. Ředitel motolské nemocnice navštívil letos v květnu Vietnam, Thajsko a Kambodžu, aby zjistil, zda by bylo možné zaměstnávat některé zdejší zdravotníky. „Má cesta odhalila, že problémů bude celá řada. Byl jsem příliš optimistický,“ přiznává Ludvík. Existují dvě veliké překážky. První je zcela rozdílná kulturně-zdravotnická úroveň. „Ve Vietnamu, a koneckonců dnes všude na světě, je hlavní ošetřovatelská péče přenesena na příbuzné. Sestry dělají jen vysoce odbornou a kvalifikovanou práci,“ vysvětluje Ludvík. Druhý zásadní problém je v jazyce. Podle českých zákonů musejí sestry složit odbornou zkoušku v češtině. Půjde tedy o poměrně dlouhý proces a minimálně rok zde budou zahraniční adeptky pracovat v nezdravotnických pozicích. Možná tedy, že v budoucnu nebudou sponzoři předávat nemocnicím šeky na high-tech přístroje, ale na špičkové zdravotní sestry.

TABULKA Průměrný plat všeobecné sestry, porodní asistentky v roce 2007 nemocnice zřizované Ministerstvem zdravotnictví*24 492 Kč
nemocnice zřizované obci a kraji*20 817 Kč
Pramen: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZS)

SOUVISLOSTI
Počet sester klesá od roku 2002. Existuje odhad u lůžkové části zdravotnických zařízení, kde bylo provedeno šetření ÚZIS o počtu chybějících sester v prosinci 2007 a červnu 2008. Počet chybějících sester činil v prosinci 2007 celkem 1887 a v červnu 2008 celkem 1726 (je však třeba odečíst počty sester, které jsou hlášeny nad plánovaný stav). Pramen: ministerstvo zdravotnictví

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče