Šesti hlasy pro snížení

11. srpna 2008, 08:00 - Martina Martinovičová
11. srpna 2008, 08:00

ÚROKOVÉ SAZBY - Centrální banka dál zatlačila na pilu a rozhodla o snížení své základní sazby. Po slovní intervenci guvernéra banky i členů bankovní rady je to druhý razantní krok proti příliš rychle sílící koruně.

Bankovní rada České národní banky minulý týden poprvé po třech letech snížilazákladní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu. Základní repo sazba, odkteré se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na 3,50 procenta. Koruna pozveřejnění tohoto rozhodnutí mírně oslabila, neboť trh i s touto variantoupočítal, i když ji nepokládal za příliš pravděpodobnou. Úrokové sazby i tak v Česku zůstávají nejnižší v Evropské unii.

Evropská centrální banka (ECB) přitom podle očekávání ponechala úrokové sazbybeze změny na 4,25 procenta. Její prezident Jean-Claude Trichet prohlásil, žebanka zůstává stále zaměřena na snížení inflace i přes zpomalení ekonomickéhorůstu. Tento tón podle hlavního analytika Atlantik FT Petra Sklenáře znamená, žedo konce roku ECB sazby nebude měnit, a to i přes zvyšující se riziko, žeekonomika směřuje do recese.

Česká centrální banka naposledy snižovala úrokové sazby na konci dubna 2005,kdy snížila základní sazbu ze dvou procent na 1,75 procenta. Předchozí letošníměnové rozhodnutí padlo na počátku února, kdy se sazba zvyšovala o čtvrtprocentního bodu. Na konci června nechali centrální bankéři sazby beze změn.

Jednomyslné rozhodnutí

Čtvrteční rozhodnutí bankovní rady bylo sice jednohlasné – na jednání chybělMojmír Hampl, známý svými jestřábími názory, který by nyní držel sazby radějivýš než níž – nicméně zřejmě poměrně složité. Ekonomika má namíchaný mixsoučasného poklesu tempa růstu, nadměrně rychle sílícího kurzu a poměrně načeské poměry vysoké inflace. Rozhodnutí bankovní rady snížit sazby svědčí o tom,že za větší riziko pro ekonomiku považuje nyní příliš silnou korunu než vysokouinflaci. Tu rada považuje za dočasnou. Všech šest přítomných členů přitomhlasovalo pro snížení sazeb.

Už před dvěma týdny vystoupil guvernér centrální banky Zdeněk Tůma se silnouslovní intervencí. Stalo se tak v okamžiku, kdy koruna dramaticky posílila ažpod 23 korun za euro. Na silný kurz upozorňovali i ostatní členové rady. Od tédoby kurz koruny vesměs spíš klesal, a nyní po snížení repo sazby se drží kolemhladiny 24,40 koruny za euro. „Většina analytiků včetně nás nepočítala s takovoupružností centrálních bankéřů a změnu sazeb nečekala, ale přesto se nedá hovořito velkém překvapení. Ve hře byly dvě velmi pravděpodobné varianty – stabilitanebo snížení o 25 bazických bodů,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek nevylučuje další snížení sazeb.„Musí se ovšem naplnit předpoklad rychlého snižování inflace v příštím roce,“uvedl. „Podle našeho názoru je především silná koruna hlavním tahounem dnešníhorozhodnutí,“ uvedl Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank.

ČNB očekává větší pokles

Česká národní banka současně minulý týden zveřejnila svůj nový odhad vývojeekonomiky. Letos i napřesrok čeká pomalejší růst. Ve své nové prognóze snížilaodhad letošního růstu hrubého domácího produktu na 4,1 procenta z předchozích4,7 procenta. Příští rok ekonomika poroste podle ČNB tempem 3,6 procenta,původní odhad činil čtyři procenta.

Odhad růstu ekonomiky je podle Petra Sklenáře překvapivě nízký , přitomv minulosti byla centrální banka spíše optimistická. „Jedním z důležitýchfaktorů v prognóze růstu se pravděpodobně stal i silnější kurz koruny, kterýtlumí exporty,“ říká Sklenář. I když ČNB zvýšila svoji „citlivost“ směrem kekurzu, očekává, že úrokové sazby zůstanou do konce roku beze změny. Inflačnírizika jsou podle Sklenáře stále vysoká a pokud by koruna dále oslabila (kúrovni 25 korun za euro), nelze vyloučit diskuze o zvyšování sazeb.

Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu se inflace v červencimeziročně zvýšila na 6,9 procenta z 6,7 procenta v červnu, což plně odpovídaloočekávání. Meziměsíčně se cenová hladina zvýšila o půl procentního bodu. Zatímto nárůstem podle analytiků stálo zvýšen cen zemního plynu pro domácnostia vyšší ceny cigaret, u nichž se s půlročním zpožděním projevuje zvýšeníspotřební daně. Po čtyřech měsících růstu poklesly ceny pohonných hmot, vlivemsilnější koruny v červenci poklesly i ceny automobilů a elektroniky. „Inflacepodle našeho názoru dosáhla svého vrcholu a do konce roku očekáváme zpomalení ažk úrovni pěti procent,“ říká Sklenář.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče