Šest procent a dost

30. dubna 2007, 00:00 - MARTINA MARTINOVIČOVÁ
30. dubna 2007, 00:00

ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ FIREM Kalouskova daňová reforma může zdražit firemní úvěry. Navrhuje totiž zpřísnit podmínky pro započítávání úroků z úvěrů do daňového základu. Odečíst bude možné pouze úroky s maximálně šestiprocentní roční úrokovou sazbou.

ÚVĚROVÉ FINANCOVÁNÍ FIREM Kalouskova daňová reforma může zdražit firemní úvěry. Navrhuje totiž zpřísnit podmínky pro započítávání úroků z úvěrů do daňového základu. Odečíst bude možné pouze úroky s maximálně šestiprocentní roční úrokovou sazbou.

Součástí vládou navržené daňové reformy je i opatření, které má zpřísnit podmínky pro daňové uznání úroků z úvěrů. Návrh změny paragrafu 25 zákona o dani z příjmů, který lze najít například na webu ministerstva financí, totiž obsahuje ustanovení o tom, že do daňového základu si budou moci firmy dát úroky z úvěrů pouze do výše šesti procent roční sazby.

„Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů lze uznat celkem finanční náklady z úvěrů a půjček maximálně do výše 6 procent roční sazby z průměrné výše skutečně čerpaných úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky,“ uvádí návrh zákona.

Znamená to, že dražší úvěry by musely firmy v účetnictví vnímat rovněž jako šestiprocentní. Zbylá procenta by si do základu daně dát nemohly. Což by jim úvěry zdražilo. Přitom problém by měly menší a střední firmy, jimž většinou banky nabízejí úvěry s mírně vyšší sazbou než velkým firmám. Například společnost s ručením omezeným zřejmě stěží od banky získá kontokorent se sazbou do šesti procent.

„Ano, navrhujeme toto opatření. Týká se pouze daně z příjmů právnických osob,“ říká náměstkyně ministra financí Dana Trezziová. Dodává, že ministerstvo při stanovení limitu vychází ze statistik České národní banky, podle nichž činí průměrná úroková sazba u těchto typů úvěrů pět procent. Důvodem je podle ní srovnat podmínky pro financování firem, protože ty, které do rozvoje investují z vlastních zdrojů, žádné daňové výhody nemají.

MÍL: AŤ ROZHODNE REPO SAZBA

„Úrokové sazby jsou v Česku zatím nízké, nicméně považuji za vhodnější stanovit tento limit v návaznosti například na repo sazbu centrální banky,“ upozorňuje šéf Svazu průmyslu Jaroslav Míl. „Za vhodnější limit považuji pevně stanovenou odchylku od repo sazby, od které banky odvozují výši svých úroků. Nebo ještě lépe absolutní limit pro výši úvěrového financování ve vztahu k základnímu kapitálu firmy,“ řekl Profitu předseda Výboru pro finanční trh Jiří Rusnok. Výbor je poradním orgánem bankovní rady ČNB.

Minulý čtvrtek výbor na mimořádném jednání dospěl k jednoznačnému závěru, že používat v zákoně absolutní čísla není šťastné. „Doporučil pozměnit text navržené novely tak, aby limit byl pohyblivý a byl navázán na repo sazbu centrální banky,“ uvedl Jiří Rusnok po zasedání výboru pro týdeník Profit.

Dana Trezziová uvádí, že konstrukce tohoto limitu se bude ještě diskutovat. Nebrání se ani variantě navázání na repo sazbu, případně základní sazbu Evropské centrální banky.

ODNESOU TO ZÁKAZNÍCI

Podle České bankovní asociace je takto navržená změna zákona v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády o podpoře podnikání. Navíc by měla negativní dopad na efektivitu financování podnikatelských subjektů, a v důsledku i na hospodářský růst v České republice.

Novela by se podle bankovní asociace promítla ve zdražení cen zboží a služeb s negativním dopadem na běžného občana-spotřebitele, a to ve všech sektorech národního hospodářství. „Důvodem je zdražení úvěrových zdrojů financování podnikatelských subjektů,“ uvádí asociace s tím, že by se dotkla nemalé části podnikatelské sféry v České republice, zejména středních a velkých podniků, které patří mezi největší zaměstnavatele na trhu práce.

Podle asociace budou podnikatelé muset až pětinový nárůst ceny úvěrového financování přenést na konečného zákazníka. A pokud v důsledku takového zvýšení konečných cen poklesne poptávka po zboží a službách, může to v důsledku vést k útlumu výrobních kapacit podnikatelských subjektů. Navíc s odpovídajícím dopadem do nárůstu nezaměstnanosti, poklesu HDP i následného snížení daňových výnosů státního rozpočtu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče