Seriál o vinařství 2. díl: Tajemství odrůdy

30. srpna 2009, 09:22 - Milan Ballík
30. srpna 2009, 09:22

Nebiolo, carmenere, merlot, ale i pinot blanc, chardonnay, chenin, ryzlink či veltlínské. Známé i zcela nové jsou názvy odrůd révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech světa. Abychom se co nejlépe orientovali v tom, co můžeme od toho či onoho vína čekat, měli bychom se do jejich zdánlivě nezmapovatelné škály ponořit co nejhlouběji.

Autor: Martin Siebert

Nabídka vína je dnes jednak mimořádně rozsáhlá, hlavně však v celé své škále dostupná prakticky všem – až na neprodejné klenoty v archivech sklepů či soukromých vinotékách vášnivců. Je však nemožné obsáhnout veškerou nabídku etiket, která je v současnosti k mání. Jak ale získat alespoň nezbytný orientační přehled? Pomohou nám odrůdy. Jsou jich tisíce, ale ne všechny z nich dávají vína natolik zajímavá, aby se usadila v paměti pijákově a získala jeho oblibu. Některé umožňují vzniknout svěžím lehkým vínům, jiné naopak hutným, bohatým, s vyšším podílem cukru. Ještě další nabízejí omamující vůni, nalezneme i zástupce drsných tanických rév.

Nahlédněme nyní do repertoáru odrůdové skladby vinařských zemí. A začít můžeme doma, ve vinohradech Čech a Moravy.

Naše odrůdy bílé… Státní odrůdová kniha na soupisu moštových (na rozdíl od stolních, určených k přímé konzumaci, slouží tyto k přípravě vín) obsahuje více než 40 odrůd. Zaměříme se na ty nejvíce frekventované. Veltlínské zelené a Müller Thurgau jsou nejrozšířenější. Veltlínská mají různorodý charakter, spojuje je však osobitá vůně s až medovým projevem, hlavně pak pikantní nahořklá chuť s patrnou paprikovo-pepřovou stopou. Při vyšším vyzrání příjemná kořenito-kyselinná svěžest vína ustupuje vyššímu podílu cukru, celkový dojem se stává tělnatějším, ale i trochu komerčně líbivějším. „Millerka” – rodinně důvěrné synonymum pro Müller Thurgau, to je jiný případ. Po rodičích získala výraznou muškátovou vůni s doteky světlých peckovin (sylvánské) a středně plné tělo (ryzlink). Problémem při vyšším vyzrání bývá ztráta kyselin, víno pak postrádá živoucí projev a přechází do poněkud plochého, unylého výrazu. Dobře se u nás daří i ryzlinkům, jak vlašskému, tak rýnskému. Prvně jmenované se chlubí ne až tak výrazným projevem, zato však nabízí širokou, ovocito-květinovou chuť, lehkou a příjemně svěží. Rýnské ryzlinky se v tuzemsku „zabydlely a odměňují se atraktivní vonnou kytkou, plnou ovoce a lipového květu. Chuť bývá převážně hroznovitě ovocná, často s výrazným minerálním podkresem. Ryzlinky nesou výrazný otisk terroiru, což jim propůjčuje širokou chuťovou rozmanitost. Pozapomněl jsem ještě na sauvignon, tomu se zde daří obzvlášť a „naděluje” živá, důrazná vína plná vůně luk a koření, reveně, angreštu. Chuť kopíruje „nos”, navíc se v ní objevují i atraktivní stopy jižního ovoce. Podmanivá bývají i rulandská plná a vyzrálá, bílé a šedé. Potom jsou zde ještě z Německa přišedší, zajímavý kerner, vonné a svěží sylvánské zelené, aromatický tramín či nevyzpytatelné neu-burské. Opomenout nelze ani takzvané novošlechtěnce, to jest odrůdy vykřížené u nás a optimálně přizpůsobené zdejším podmínkám. Ze všech se asi do přízně konzumentovy zapsaly pálava (tramín x müller-thurgau) – s výraznou vůní a delikátní chutí se zbytkem cukru, a muškát moravský (muškát ottonel x prachttraube), příjemná, svěží „voňavka”. Je jich ještě spousta, ale na své širší uplatnění teprve čekají. … a modré**

Těm vládnou frankovka a svatovavřinecké, které v Česku zaujímají touto odrůdou největší osázenou plochu vůbec. První až tříslovitě drsná, v chuti se stopami jádra a občas lehkým nádechem skořice, ovšem v čase krásně se harmonizující. „Vavřineček“, ten zná pohladit višňovo-švestkovým projevem kompotových tónů, příjemnou ovocitostí a uhlazeností. Modrý portugal, ještě před nedlouhou dobou zatracovaný a nyní opět vzatý na milost, je příjemným, lehčím nenáročným vínem plným ovoce různých druhů, a vůní lučních květin. Zweigeltrebe, podobné vavřineckému, jen snad o málo uhlazenější, si v moravských vinicích vede rovněž velice dobře.

V posledním čase se na řádcích českých a moravských vinic objevují „mezinárodní“, původně však povýtce francouzské révy. Především cabernet sauvignon a merlot. Díky poslednímu období nadprůměrně vysokých teplot lze mezi víny z nich nalézt velice zajímavé exempláře, přece jen však nedosahují bonity svých kolegů z jižnějších oblastí Evropy. Jinak je tomu u rulandského modrého, pinot noir, je-li vám tento název milejší. Jeho keře „bydlí“ na našich vinicích již přes šest století a vína z pinotu mají zvláštní, odrůdově věrný, přesto však odlišný charakter. Nejsou možná tak mohutná, jako ta „pravá“ z Burgundska, přítomnost červeného ovoce je však u nich jasně patrná a jistá počáteční tvrdost se časem uhladí a se zprvu dominantním tříslem srovná do příjemné harmonie.

Větší prostor, řekl bych, se otevírá – nebo by alespoň měl – zajímavým křížencům domácí provenience. Elegantní cabernet moravia (cabernet franc x zweigeltrebe), tmavý a plný chuti causu a ovoce, s provokující tříslovinou. Nebo záhadný neronet (svatovavřinecké x modrý portugal + alibernet) temné barvy a ne zcela intenzivního buketu i chuti, zdáli připomínající cabernet. V neposlední řadě pak velepopulární andré (frankovka x svatovavřinecké), vyzrávající do znamenitých kvalit. To jsou reprezentanti českého šlechtitelství s báječnými výsledky.

Zdaleka jsme neobsáhli veškerý repertoár rév, jež se hrdě pnou českými a moravskými vinohrady. Kde zůstal alibernet, temné, rurální a trochu samolibé víno s oživující kyselinou, původem z Ukrajiny? Proč nebylo blíže zmíněno veltlínské červené rané, příjemně vonící a jen s lehkou, nedůraznou kyselinou? A co chardonnay?! Hovořit by se dalo – a mělo – také o hravém, vůněmi oplývajícím irsaii, zmíněn by měl být i stále vlastně neznámý děvín, který se zrodil na Slovensku, exktraktivní s výrazně aromatickou kytkou a prý mírně hořknoucím odezněním.

Odpověď je prostá a byla již naznačena výše. Odrůd révy je jen v Česku na dvaačtyřicet a sále se objevují další (jednou z posledních je polešovický sevar). Není tedy možné na tento prostor umístit všechny. Nicméně ty nejvýznamnější jste poznali, k některým novým se ještě vrátíme.

Mohlo by vás zajímat

Finance
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
Auta
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je…
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Technologie
Facebook ovládá celý svět. Má již 2 miliardy uživatelů
Tip: Jak skrýt ikonu Windows Defenderu v oznamovací oblasti? [Windows 10]
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít