Sen o čisté vodě

24. května 2012, 13:07 - Kristýna Balajová
24. května 2012, 13:07

Do Monte Carla se opět sjeli byznysmeni z celého světa, aby se utkali o titul Světového podnikatele roku. Letos poprvé zvítězila žena.

Luxusní město, rozprostřené na skále nad mořem, jako by k pořádání takových akcí přímo vybízelo. Slunné terasy s výhledem na jachty kotvící dole v přístavu, sály honosných hotelů z dob, kdy se přepych nepodřizoval pořizovací ceně. Vše připraveno na počest devětačtyřiceti vítězů národních kol soutěže, kterou letos už pojedenácté uspořádala společnost Ernst & Young. Ve volných chvílích mezi pohovory s porotou a rozhovory s novináři se tu v uvolněné náladě konverzovalo nad ústřicemi, foie gras nebo crème brûlée. Nikdo nejspíš nelitoval, že sem vážil někdy i velmi dlouhou cestu. I když nakonec mohl vyhrát jen jeden, respektive jedna. Vítězkou soutěže se stala Olivia Lum, zakladatelka, výkonná ředitelka a prezidentka singapurské společnosti Hyflux, která se specializuje na čištění a odsolování vody. Společnost je dnes jedním z hlavních globálních hráčů v oboru. Působí po celé jihovýchodní Asii, v Číně, Indii, na Blízkém východě i v severní Africe.

Holčička z chatrče

Na pozadí monackých jaguárů, předělaných poprsí a lehce zahnívajícího nicnedělání se příběh usměvavé a skromně působící čtyřicátnice Lum obzvlášť vyjímal. Žena, která se v loňském žebříčku časopisu Forbes nejbohatších lidí Singapuru umístila na dvacátém místě, totiž pochází z velmi chudých poměrů. Navíc nikdy nepoznala své rodiče a vyrůstala u starší ženy, která ji adoptovala společně s dalšími čtyřmi sirotky. Kvůli slabosti pro hazardní hry přišla adoptivní matka Olivie Lum o dům a musela se s dětmi přestěhovat do načerno postavené dřevěné boudy bez vody a elektřiny. „Když nám bylo pět nebo šest, museli jsme začít přispívat do rodinného rozpočtu. Prodávali jsme na ulici ovoce a různé další věci,“ vyprávěla v Monte Carlu vítězka. Ve dvanácti letech měla být její školní docházka u konce, nouze si žádala, aby nastoupila do práce. Díky své píli, odhodlání a talentu ale dokázala studovat i vydělávat zároveň. Její sourozenci do školy chodit přestali. Školačka se nejdřív snažila přivydělat si sběrem kaučuku, každé ráno od čtyř do osmi pracovala na plantáži. Potom vyzkoušela výrobu košíků. „Za jeden košík jsem dostala pět malajských centů a jeho výroba mi zabrala dva dny. Bylo to opravdu tvrdé. Tehdy jsem se rozhodla, že se chci stát obchodnicí. Prodávat věci mi připadalo o hodně jednodušší,“ vzpomínala Lum. Nakonec měla štěstí v neštěstí. Její učitelka pro ni domluvila, aby mohla o přestávkách prodávat ovoce a obložené chleby ve školní jídelně. Nakonec dokázala vystudovat i singapurskou univerzitu v oboru chemie. Po škole nastoupila v Singapuru do společnosti Glaxo Pharmaceuticals, kde dohlížela na čištění průmyslem znehodnocené vody.

Není proč se bát

A právě zde konečně přišla na to, v čem chce podnikat. „Když jsem viděla, že dobře vyčistit vodu je problematické i pro tak velkou společnost, bylo mi jasné, že spousta menších výrobců v regionu znečištěnou vodu prostě vypouští zpátky do krajiny. Najednou jsem úplně přesně věděla, co chci dělat. Naivně jsem se rozhodla, že zachráním svět,“ popsala Lum své začátky v rozhovoru pro malajské New Straits Times. Rozhodnutí to bylo nezvratné, nejistota a nebezpečí neúspěchu ji nemohly odradit: „Myslím, že díky tvrdým podmínkám, ve kterých jsem vyrůstala, se mi nic nezdá jako nepřekonatelný problém. Když jsem začínala s podnikáním, říkala jsem si, že v nejhorším se zase vrátím do práce.“ Firmu založila v roce 1989 se vstupním kapitálem patnáct tisíc dolarů, které získala prodejem svého bytu a auta, a dvěma zaměstnanci. Zpočátku byla firma pouze distributorem technologie pro čištění vody. V devadesátých letech ale začala vyrábět vlastní patentované filtrovací membrány. V roce 2001 pak rychle rostoucí společnost získala veřejnou zakázku na výstavbu první převratné čističky, která je díky speciální recyklační technologii schopna vyrábět z odpadové vody přímo vodu pitnou, v Singapuru nazývanou jako „Newater“. O dva roky později firma v Singapuru, který téměř nemá vlastní zásoby vody, postavila největší továrnu na odsolování mořské vody v zemi. Technologii, která se ještě před deseti lety zdála nevyužitelná kvůli příliš vysokým nákladům, dokázal Hyflux zlevnit natolik, že dnes už je odsolování zcela reálnou variantou získávání pitné vody. Mimo jiné společnost postavila největší čínskou odsolovací centrálu ve městě Tianjin.
Hyflux dnes zaměstnává kolem 2300 lidí a jeho výnosy dosahují 450 milionu dolarů. V prvním čtvrtletí letos vykázal patnáctiprocentní růst zisků po zdanění oproti srovnatelnému období v loňském roce. Má navíc nejlepší předpoklady pro to, aby dál čile rostl. „Před dvaceti lety jsem si uvědomila, jak strašně jsou znečištěné vodní zdroje. Od té doby se to nezlepšilo, naopak, situace je ještě vážnější,“ vyjádřila Lum své obavy i podnikatelské perspektivy zároveň.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče