Šéfování na dvou židlích

04. března 2011, 18:32 - Pavel Pravda
04. března 2011, 18:32

Je možné být jednatelem (členem představenstva) a zároveň ředitelem?

Stav, kdy má jednatel nebo člen představenstva společnosti uzavřenu se svojí firmou pracovní smlouvu a zastává také funkci ředitele (nebo jinou vedoucí pozici, například náměstka), je v praxi celkem obvyklý. Nejedná se přitom o trend posledních let. Právě naopak - takzvaný souběh funkcí má v české kotlině dlouhou tradici. Klidný spánek takových manažerů-jednatelů/členů představenstva narušilo až prosincové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Podle rozsudku je nepřípustné, aby jednatel měl zároveň uzavřenou pracovní smlouvu jako ředitel. Pracovní poměr by pak nebyl sjednán platně. Z toho soud dovozuje, že jednatel (který byl zároveň „zaměstnán“ jako ředitel) nebyl účasten nemocenského pojištění zaměstnanců. Ministerstvo spravedlnosti sice slibuje novelu, která by měla souběh funkcí výslovně umožnit, té se nicméně nedočkáme dříve než za několik měsíců a řešení všech problémů od ní stejně nelze očekávat.

Kdy je smlouva neplatná

Média sice informovala o zmíněném soudním rozhodnutí jako o překvapivém, ale opak je pravdou. Již více než před deseti lety soudy poprvé dovodily, že funkci statutárního orgánu (tedy jednatele či člena představenstva) nelze vykonávat v pracovním poměru. Hlavním argumentem pro toto rozhodnutí je zejména výrazně vyšší rozsah odpovědnosti statutárního orgánu oproti zaměstnanci. Statutární orgán přesto může být zaměstnancem společnosti, pokud je náplní jeho práce činnost odlišná od působení statutárního orgánu. Jednatel tedy může být ve společnosti zaměstnán třeba jako vrátný, předseda představenstva jako kuchař v podnikové jídelně a podobně. Byla-li však pracovní smlouva uzavřena na výkon vedoucí funkce (například ředitele), jen obtížně se hledá okruh činností, které je povinen vykonávat zaměstnanec ve vedoucí funkci, ale které nespadají do široké kompetence jednatele či člena představenstva. Přesto taková situace není vyloučena, a to zejména u velkých společností. Na to také sázejí české podnikatelské giganty, které se souběhu funkcí rovněž nevyhnuly.

Bez nemocenské a důchodu…

Rozhodnutí NSS vyvolalo paniku hlavně proto, že důsledky neplatného souběhu byly poprvé promítnuty do veřejné sféry. Soud odepřel výplatu nemocenské, neboť ředitel-jednatel nemohl mít platně sjednán pracovní poměr, a tedy ho nebylo možno pojistit jako zaměstnance. Takový závěr vyvolává obavy, že se stejnými argumenty bude dovozována neúčast členů představenstva, kteří jsou zároveň zaměstnanci, na důchodovém pojištění (a přijít o důchod je bezesporu horší než přijít o nemocenskou). Soud se však touto otázkou nezabýval.
Nejvyšší správní soud neřešil ani případné daňové dopady. Zatímco mzda zaměstnanců (i jednatelů) je daňově uznatelným nákladem, odměna členů představenstva nikoli. Pokud tedy akciová společnost uplatňovala mzdu ředitele-člena představenstva jako daňově uznatelný náklad (čímž snižovala svůj základ daně a daňovou povinnost), vyvstává obava, zda finanční úřad pod vlivem rozhodnutí NSS následně tyto náklady neposoudí jako daňově neuznatelné a společnosti nedoměří daň. Ze stanoviska Komory daňových poradců ČR a Generálního finančního ředitelství však vyplývá, že samotná neplatnost pracovního poměru by neměla mít vliv na překvalifikaci mzdy ředitele-člena statutárního orgánu jako daňově neuznatelného nákladu a že neovlivní stávající praxi.

… a ještě bez peněz?

Každopádně není jisté, jak naložit se mzdou, která byla jednateli (členovi představenstva) vyplacena na základě neplatné pracovní smlouvy. Mzda je plnění poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. Pokud se kryje náplň činnosti statutárního orgánu s činností vedoucího zaměstnance, je pracovní smlouva neplatná a mzda takové osobě nenáleží. Statutární orgán by byl povinen mzdu vrátit společnosti jako bezdůvodné obohacení. Na druhé straně odměna vyplácená jednateli (členovi představenstva) byla zpravidla sjednána s ohledem na nadprůměrnou mzdu vedoucího zaměstnance, a tedy spíše v symbolické výši. Pokud by si byl statutární orgán vědom neplatnosti pracovní smlouvy, tuto symbolickou odměnu by zcela určitě neakceptoval. Lze tedy očekávat, že v případě sporu mezi společností a jednatelem (členem představenstva) bude společnost požadovat vrácení mzdy jako bezdůvodného obohacení. Současně jednatel (člen představenstva) bude, s odvoláním na neplatnost ujednání o odměně z titulu omylu, požadovat za výkon svojí funkce obvyklou odměnu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče