Šéf sdružení autodopravců: kamion není váš nepřítel

25. března 2009, 00:00 - Tomáš Johánek
25. března 2009, 00:00

Množstevní slevy na mýto a vyřešení problematiky s platbou mýta za automobily do 12 tun, které mají závěsné zařízení. To jsou jen dva z několika problémů, jejichž řešení požadují silniční dopravci na ministerstvu dopravy.

Autor: Profit - Martin Siebert

Podle generálního tajemníka sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia Martina Špryňara si ale ministerstvo hraje na mrtvého brouka a pomoc autodopravcům stále odkládá.

Recese hýbe českou ekonomikou, výběr mýta klesl v lednu meziročně o pětinu. Jak následky krize pociťují autodopravci?

Čísla za leden jsou nižší nejen ve srovnání s loňskem, ale dokonce nižší než v roce 2007. Pro dopravce ale nebyly lednové výsledky žádným velkým překvapením, protože krize v sektoru dopravy se začala projevovat již na podzim loňského roku. Jelikož doprava je úzce spojena s ekonomikou, pokles zakázek pocítili dopravci dříve, než na krizi začali upozorňovat analytici.

Ještě na podzim se vláda vyjadřovala v tom smyslu, že je všechno v pohodě, ale v silniční dopravě už to moc v pohodě nebylo. Pokles se pohybuje na průměrné úrovni 20 procent. V některých segmentech, jako je třeba automotive, může být ještě větší. Dopravci cítí krizi podle toho, z jakého segmentu je většina jejich zákazníků.

Které dopravce postihuje krize více. Větší, nebo menší?

Já si myslím, že krize postihuje všechny dopravce, samozřejmě menší postihuje možná trochu jinak než ty větší. Firmy mají rozdílné finanční zázemí a strukturu nákladů, ale špatně na tom jsou téměř všechny.

DNA JSME SE JEŠTĚ NEDOTKLI

Když se loni rozšiřovaly úseky zpoplatněné elektronickým mýtem, říkal jste, že hrozí krach menších firem. Teď přišla krize. Nastane masový zánik menších dopravců?

Některé firmy už určitě nezvládají financovat svůj provoz a opouštějí trh. Je otázka, jak to bude v blízké budoucnosti, protože si myslím, že jsme se ještě nedotkli pomyslného dna. Uvidíme teď na jaře, budeme mít přesnější čísla.

Svaz dopravy i vaše sdružení si často stěžují, že někteří dopravci ničí trh tím, že jezdí za dumpingové ceny. Můžete s tím něco dělat?

Bohužel, trh je stejně jako jinde v Evropě poměrně značně roztříštěn. Zhruba 80 procent všech firem podniká s vozovým parkem do pěti vozidel, sektor je rozbitý na velmi mnoho malých subjektů. My, jako sdružení, s cenovou politikou firem nic neuděláme, nemůžeme vstupovat do jejich obchodních vztahů. Můžeme pomoci pouze osvětou, pořádáme kurzy na kalkulaci nákladů a ekonomické řízení dopravních firem. Na druhou stranu je tady velmi zanedbána role státu a státního dozoru. V některých oblastech, jako je například vyplácení diet a podobně, by lepší státní odborný dozor mohl nepoctivé firmy dostat z trhu.

Nyní se rozevírají nůžky mezi nabídkou a poptávkou po dopravě. Přibývá firem, které nabízejí dumpingové ceny?

Každá firma se dnes snaží přežít, jak se dá. Trh je krizí ještě více zdeformován a je to určitě větší problém než v loňském roce. Některé firmy se snaží urvat zakázku za každou cenu, bez ohledu na základní ekonomické vzorce. Mnohé ceny, za něž se jezdí na dnešním trhu, prostě nemohou pokrývat veškeré náklady spojené s přepravou zboží. Někdy podle našeho mínění nemohou pokrývat ani náklady na pohonné hmoty.

Na nedostatečný státní dozor si stěžujete prakticky neustále. Myslíte si že to ministr Petr Bendl dokáže změnit?

To kdybychom věděli. V tomto směru jsem ale trochu skeptický, protože ministrů dopravy jsme za poslední léta zažili poměrně hodně, a do každého jsme vkládali naděje. Většinou byly bohužel plané. Každý ministr nastupuje do funkce s mnoha plamennými projevy a vizemi, jak se všechno zlepší, ale po pár týdnech či měsících se vše vrátí do starých kolejí.

Tohle je zrovna jedna z oblastí, kde se zatím nepokročilo o mnoho dál. Pokud neberu klasický výkon státního dozoru na silnicích prostřednictvím mobilních kontrol ministerstva dopravy, kde pokrok nastal. V ostatních oblastech, jako je třeba vyplácení diet, stát svou roli stále neplní.

AKTUÁLNÍ VĚCI PRO BENDLA

Co si vůbec slibujete od nového ministra, který má vlastně jen o něco delší než roční mandát? Jednoznačně si slibujeme, že dotáhne do konce minimálně dvě aktuální věci, které nás nyní trápí. V září nám premiér Mirek Topolánek a bývalý ministr dopravy Aleš Řebíček slíbili, že budou v České republice zavedeny množstevní slevy na mýto pro dopravní firmy. Bohužel dodnes se v tomto směru nic nestalo. Pan ministr se zatím vyjadřuje, že o tom neví, doufáme ale, že to dopadne dobře. Druhou věcí, kterou po ministru dopravy chceme, je to, aby dotáhl do konce problémy s fungováním elektronického mýta. Zejména kauzu táhnoucí se více než dva roky, a to nezákonně vybírané mýtné od vozidel pod 12 tun jenom kvůli tomu, že mají závěsné zařízení. V srpnu loňského roku jsme se dočkali rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, že ministerstvo dopravy skutečně vybírá mýto od těchto vozidel nezákonně. Čekali jsme, že ministerstvo zaujme nějaký postoj, že mýtné postiženým firmám vrátí, nebo alespoň očistí postižené řidiče. Ministerstvo zatím na toto rozhodnutí soudu nereagovalo. Věřím, že se situace změní. Snad žijeme v právním státě. Znamená to, že mýtné se i nadále vybírá za vozidla do 12 tun se závěsným zařízením? Dnes nikdo vlastně neví, co má dělat. Ministerstvo dopravy na rozhodnutí soudu nijak nereagovalo. Podle našich informací vydala celní správa svůj interní pokyn, aby tyto přestupky nebyly postihovány. Ale to není konečné řešení, to musí udělat ministerstvo dopravy. Existuje nějaký konkrétní návrh na množstevní slevy na mýto? My jsme se loni v září s premiérem dohodli na zavedení slev a na základě této domluvy jsme zpracovali kompletní materiál včetně návrhů nařízení vlády. Tento materiál jsme předali na ministerstvo dopravy, aby s tím příslušní úředníci neměli příliš mnoho práce. Tím to ale skončilo. Materiál leží na ministerstvu. Je připraven, stačí jen, aby si ministr dopravy ověřil existenci dohody, a může jej předložit do vlády. Pak se to musí dát na vědomí Evropské komisi a u provozovatele systému elektronického mýta udělat změnu software tak, aby účetní systém byl schopen registrovat dohodnuté změny. Hovořil jste o tom, že současný systém výběru mýta má nedostatky. Jaké? A pracuje se na jejich odstranění? Řešíme to od začátku, tedy dva roky, a stále se nic neděje. Na konkrétních případech jsme dokladovali, kde systém nefunguje. Jde například o to, že dopravní firma není dnes schopna standardními prostředky zjistit, zda náhodou někde nedluží něco na mýtném. Může se stát, že mýtná brána má na chvíli výpadek, může se stát, že mýtná krabička chvíli nefunguje, aniž to řidič zaznamená. Na kontaktním místě nejsou schopni informovat o případném nedoplatku. Navíc nedoplatky se dají řešit jen v krajských městech. Dopravce se tak musí složitě dopátrat, kolik dluží, a pak kvůli tomu jet třeba sto kilometrů. ING. MARTIN ŠPYŇAR (*1969) Je generálním tajemníkem Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia, které v současné době reprezentuje více než dva tisíce podnikatelských subjektů s téměř 20 tisíci vozidly. Po vysokoškolském studiu absolvoval kurz MBA, ve sdružení ČESMAD Bohemia pracuje od roku 1995. Jeho koníčky jsou sport a cestování. Systém předpokládá, že všichni dopravci jsou podvodníci a chtějí jej oklamat. Podle toho jsou nastaveny parametry systému, které vůbec nejsou příznivé a zbytečně administrativně i finančně zatěžují dopravce. Snažíme se to změnit dva roky a zatím se nám to stále nedaří. KAMIONY V CENTRECH MĚST Vaše sdružení loni založilo Institut silniční dopravy, který měl mimo jiné vychovávat nové řidiče. Ti dnes nejsou potřeba. Jaký tedy bude jeho osud?

Institut silniční dopravy stále funguje, je ale pravda, že někdy na přelomu září a října loňského roku se situace s řidiči úplně změnila. Do té doby jsme evidovali mnoho poptávek ze strany našich členů na nové řidiče, od října se nám naopak databáze plní šoféry, kteří shánějí práci.

Zájem o řidiče momentálně není, nicméně práce institutu rozhodně nekončí. Dostal do vínku mnoho dalších cílů, které by měl plnit, nejen agenturní zprostředkování práce. Podílí se například na našem dlouhodobém projektu zavedení učebního oboru řidič, spolupracuje se školami zaměřenými na výukuautomechaniků. Institut také participuje na projektech financovaných z Evropské unie. Určitě má práce dost a rozhodně není závislý na tom, zda momentálně jsou či nejsou potřeba řidiči.

Nový ministr dopravy se také nechal slyšet, že vyžene kamiony z center měst. Registrujete v současné době kvůli snahám dopravců ušetřit každou korunu více případů objíždění mýtných bran?

Toto je zrovna jedna z věcí, které bychom rádi probrali s ministrem dopravy osobně, takže nechci posílat nějaké ostré vzkazy přes média. Nicméně, podíváte-li se do center měst, tak tam moc kamionů nepotkáte. Je to takový strašák. Lokálně to třeba někde problémy způsobovat může, ale rozhodně to není žádný celoplošný problém. Nejsem přítelem silných prohlášení bez patřičných analýz. Neviděl jsem ještě jedinou studii, která by dokladovala, kolik kamionů centry měst jezdilo před zavedením mýta, a kolik jich tam jezdí nyní.

Rád se vždy bavím nad konkrétními čísly, která tady ale chybějí. Tam, kde je problém, je obvykle řešitelný velmi jednoduše, a to zákazovými značkami. Možná by městská policie místo měření rychlosti za stromem mohla kontrolovat nákladní vozidla s tím, že by do center mohla pouze auta, která tam mají místo nakládky nebo vykládky, či sídlo firmy.

Stále probíhají jednání o zákazu pátečních jízd kamionů. Je na stole nějaký kompromis?

Situace je taková, že v Poslanecké sněmovně stále leží dva návrhy. Jeden takzvaný vládní, i když je to spíše návrh ministra životního prostředí Martina Bursíka, a druhý paní poslankyně Věry Jakoubkové. Oba návrhy se z časových důvodů ani nedostaly na program jednání sněmovny. Myslím si, že je to věc, která už i v Poslanecké sněmovně začíná poslance a poslankyně unavovat.

Začíná převažovat názor, že případné omezení, které ale kvůli krizi a poklesu intenzity provozu nemá už vůbec žádné opodstatnění, by se mělo řešit jinými sazbami elektronického mýta. Měla by být možnost diferencovat platbu mýta podle jednotlivých dnů v týdnu, a tím se snažit nějak regulovat dopravu.

Jak se díváte na rozhodnutí zatím nezpoplatňovat menší dodávky od 3,5 tuny na zpoplatněných úsecích?

V tomto směru máme také již několik let konzistentní názor. Stále říkáme, že zpoplatnění vozidel nad 3,5 tuny a do budoucna i výkonové zpoplatnění osobních vozidel je spravedlivé. Nejsme proti zavedení mýta u vozidel nad 3,5 tuny, ale zároveň říkáme, že dodnes nikdo nepředložil analýzu efektivity tohoto systému. A to se netýká jen zpoplatnění vozidel nad 3,5 tuny, ale i rozšíření zpoplatnění na celou síť silnic, tedy včetně silnic druhých a třetích tříd.

Dodnes jsme neviděli, aby někdo seriózně spočítal, že se tyto kroky vyplatí. A já o tom silně pochybuji. Když se dnes podíváte na dálnice, tak tam zase až tolik dodávek nejezdí, protože dodávky slouží většinou k lokální dopravě. Obávám se, že výnosy by nepokryly náklady na rozšíření systému. Mám strach, abychom z výnosů mýta za nákladní vozidla nedotovali experimenty ministerstva dopravy.

Nedávno jste představili projekt Rok smíření, který má změnit vnímání kamionů širokou veřejností. Můžete jej trochu představit?

Dva roky bojujeme nejen proti rozšíření zákazu jízd kamionů a jsme už trochu vyčerpáni tím, že se pořád bráníme. Nechceme jen defenzivně odvracet útoky ze všech stran. Rozhodli jsme se proto, že letos na to půjdeme trochu jinak. Chtěli jsme nějakým způsobem vyjádřit, že jsme schopni sebereflexe. Že netvrdíme, že silniční doprava je pouze pozitivní a profesionální řidiči jsou andílci.

Cestou našich školení chceme k řidičům dostat určité preventivní zásady, jak by se měli na silnicích chovat, aby ostatní řidiče co nejméně omezovali. Na každý měsíc vyhlašujeme nějakou bezpečnostní prioritu. V lednu to byla ani jeden kamion bez zimní výbavy, a v únoru ani jedna kalamita vinou kamionu, což bylo velmi těžké vzhledem k poměrně dramatickým klimatickým podmínkám. Chceme prostřednictvím školení a letáků říkat řidičům, jak se mají chovat. Chceme také do celého projektu zapojit veřejnost, aby nám řekla, co motoristům na silnicích nejvíce vadí. Nechceme ale, aby se to smrsklo jen na vytištění letáčků. Vše ale záleží i na financích, neboť na takové projekty se dnes velmi těžko shánějí peníze.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče