Šéf Britské bankovní asociace: Kvůli nové generaci se musíme změnit

Markéta Žižková 16. listopadu 2015, 06:40  -  Markéta Žižková
16. listopadu 2015, 06:40

Podoba bank za deset let se bude od té dnešní výrazně lišit. Důvodem je tlak technologických inovací na bankovní sektor i odlišná poptávka nastupující generace zákazníků. Na trh navíc vstupuje další konkurence v podobě nebankovních hráčů.

Možnost měnit se ovšem omezuje vlna regulací, která na finanční sektor míří. „Lidé ve vedení bank kvůli tomu nemají čas přemýšlet nad tím, jak se změní obchodní model bank nebo jak bojovat s inovátory ve finančních službách,“ varuje výkonný ředitel Britské bankovní asociace Simon Hills.

Banky se dnes musí vyrovnávat s technologickými změnami, tlakem ze strany inovátorů i novými požadavky klientů. Jak podle vás budou vypadat za deset let?

Domnívám se, že budou vypadat o poznání jinak než dnes. Budou muset, protože společnosti přicházejí s novými modely a ubírají bankám tu část byznysu, která je nejvýdělečnější. Příkladem jsou platební služby, ale stále viditelnější jsou třeba v takzvaném crowdfundingu nebo P2P byznysu. Banky na ně tedy budou muset reagovat a ujistit se, že svým klientům nabízejí vhodné produkty. Mění se i přístup zákazníků. Dříve bývali ke svým bankám loajální, měli s nimi určitý vztah.

I já jsem své bance oddaný už dlouhé roky. Dnešní mladí lidé si ale podle mne řeknou ne. Jednu službu si chci koupit od banky, druhou od poskytovatele a třetí od pojišťovny. Sama podstata bankovnictví se tak bude muset změnit. Po základních službách, které banky nabízejí, ale bude poptávka stále. Banky se jen budou muset snažit, aby jim nebankovní poskytovatelé neujídali z jejich koláče.

Příkladem jsou společnosti jako Google, Facebook nebo Amazon, které vyvíjejí a představují vlastní platební systémy. Je to pro banky velká konkurence?

Myslím, že je ještě příliš brzy na hodnocení. Aby měli tito poskytovatelé přístup do platebních systémů daných zemí, musí k tomu stejně využívat stávajících komerčních bank. Bude tedy potřeba najít takovou cestu, aby byl tento přístup ekonomicky výhodný pro obě strany.

Letos v létě byl ve Velké Británii představen platební systém Apple pay. Vidíte nějaké dopady na britský trh?

Je to stále příliš nové. Teprve uvidíme, jak se tato služba vyvine. Pro mladé lidi je to ale pravděpodobně poskytovatel platebního systému, kterého si rádi vyberou. Lidé ale stále potřebují provádět i další akce než jen platby.

Potřebují ukládat peníze nebo si je půjčovat, aby si koupili první byt, auto nebo cokoli jiného, co potřebují. Chtějí využívat investiční produkty. Je otázkou, kdo všechno bude tyto služby nabízet. Pokud se i jiní poskytovatelé budou tvářit jako banky a poskytovat stejné služby, měli by být na stejné úrovni i regulováni.

Jak vypadá regulace nebankovních poskytovatelů ve Velké Británii?

V současnosti nejsou příliš regulováni. Politici mají tendenci myslet na regulaci až ve chvíli, kdy situace v dané oblasti dosáhne kritické úrovně a vzniká riziko, že se něco může pokazit. Nemyslím, že bychom už byli v této fázi. Doufám, že se ani nic nepokazí. Když ale začnete půjčovat peníze, pouštíte se do byznysu, který přináší rizika, a v tu chvíli by se na vás měla vztahovat regulace na odpovídající úrovni.

Kolik času mají banky na to, aby se vyrovnaly s technologickými změnami a nebankovní konkurencí?

Změny dělají už teď. Chápou, že existuje velmi mnoho mladých společností s inovativními myšlenkami, které s nimi chtějí bojovat o zisk. A čelí přitom méně regulacím. Banky na to samozřejmě reagují. Příkladem je takzvané P2P půjčování peněz. Ve Spojených státech nebo Velké Británii je často provozováno samotnými bankami, ne individuálními retailovými investory.

Do Česka P2P půjčování mezi lidmi nebo firmami navzájem teprve proniká. Jaké jsou s ním zkušenosti ve Velké Británii?

Ve Velké Británii má P2P půjčování delší tradici. Zkušenost s ním je dobrá, zájem o ně určitě je. S úrokovými sazbami nastavenými tak nízko, jak nyní jsou, budou lidé vždy hledat způsob, jak dosáhnout extra výnosu. Nicméně si nejsem jistý, že lidé rozumějí tomu, jaké riziko při tom podstupují. Nejde o ukládání peněz, ale o investici, což s sebou přináší samozřejmě i rizika.

Banky jsou velmi komplexní instituce. Myslíte, že se do budoucna budou muset vnitřně rozdělit, aby vznikla část, která bude schopna flexibilně reagovat na novinky?

Ve Velké Británii jsme regulacemi nuceni takto postupovat už nyní. Retailová část banky, která přijímá vklady, poskytuje hypoteční úvěry a provozuje služby převodu peněz, je vyčleňována z ostatních struktur banky, stranou od investičního bankovnictví. Některé banky tak budou mít v podstatě zvláštní banku uvnitř banky, která je mnohem méně riziková, až super bezpečná.

Sami lidé ve vedení bank zmiňují, že významné inovace přicházejí od lidí mimo obor. Jsou na to banky připraveny?

Určitě to tak je, protože lidé mimo bankovnictví nejsou ovlivněni třeba dvaceti třiceti lety zkušeností s tímto sektorem. Nacházejí proto nové cesty, jak dělat staré věci. Myslím, že práce lidí ve vedení bank spočívá právě v tom přemýšlet nad vývojem a klást si otázku, jak bude má banka vypadat za deset let.

Nyní ale podle mého názoru nemají moc možností to dělat, protože přichází mnoho regulací a oni tráví většinu času přemýšlením nad nimi. Fyzicky pak nemají dostatek času přemýšlet, jak se změní obchodní model bank nebo jak bojovat s inovátory ve finančních službách.

Důležitou otázkou je také kybernetická bezpečnost.

Samozřejmě. Banky čelí kybernetickým útokům každý den. Věřím, že stejně je tomu u energetických nebo dopravních společností. Postupy jsou přitom vždy stejné. Musíme se proto spojit – možná i s vládní pomocí – a sdílet dobrou praxi i nové informace o tom, jak vypadají blížící se hrozby nebo jak na ně reagovat. Rozhodně je to případ pro spolupráci.

Co se týče inovativních služeb a využívání nových technologií, měly by je banky podle vás samy vyvíjet, nebo outsourcovat?

Myslím, že by to měly dělat samy. Měly by vycházet ze své odbornosti a ptát se zákazníků, co chtějí a co si myslí o nových produktech. Ve Velké Británii už se to děje. Banky mají své vlastní inkubační jednotky pro nové myšlenky.

Výhodou bank může být důvěryhodnost. Souhlasíte?

Důvěra a dobrá reputace jsou základním kamenem jakéhokoli byznysu. Došli jsme ale do bodu, kdy u mladých lidí, kteří ještě ani nemají zkušenost s bankami, není důvěra něčím, čeho by si vážili. Pro nové bankovní klienty je důvěra méně důležitým kritériem při rozhodování.

Nikdy nevíme, odkud přijde další problém a jak banky ovlivní.

Nemyslíte si, že regulace bankovního sektoru může pomoci tuto důvěru udržet?

Ne, s tím nesouhlasím. Nejlepším tvůrcem důvěry jsou lidé ve vedení banky. Správná kultura vychází zevnitř banky. Nemyslím, že by mohla být vnucena zvenku. Musí existovat určitá základní regulace – máte dost kapitálu, likvidity, existuje dobrý reportovací systém a bezpečné IT zázemí? Otázkou ale je, zda současná opatření nejdou příliš daleko a nedusí možnosti inovovat a sloužit různým druhům klientů. Je potřeba v tom hledat rovnováhu.

Myslí podle vás regulace i na nové formy hrozeb? Nebo pouze reagují na to, co jsme zažili během poslední finanční krize?

Od toho jsou tu zátěžové testy a přemýšlení nad tím, jakým hrozbám mohou banky v budoucnu čelit. Je potřeba myslet široce a kreativně, plánovat krizové scénáře. Myslím, že banky jsou dnes mnohem lépe připravené než dříve, protože procházejí opravdu komplexními zátěžovými testy. Nikdy ale nevíme, odkud přijde další problém a jak banky ovlivní.

Simon Hills (58)
Je výkonným ředitelem Britské bankovní asociace. Specializuje se na otázku regulací, řízení likvidity a nástrojů bankovního financování. Dříve působil jako ředitel dluhových kapitálových trhů v investiční bance Barclays de Zoete Wedd. V bance First Chicago získal zkušenosti s financováním energetických a leteckých projektů. V Praze promluvil na konferenci České bankovní asociace na téma regulace bankovního sektoru a jejich dopady na ekonomiku.

Čtěte také:

Banky vyjde příspěvek do protikrizového fondu až na tři miliardy ročně

Britové uklízí po krizi, prodali úvěry za půl bilionu ze znárodněné banky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče