Šéf Applu Jobs: kultem jablka ovlivnil svět

13. července 2009, 00:00 - Jan Němec
13. července 2009, 00:00

Jeho poznávacím znamením se staly modré džíny, černý rolák a sportovní boty. Když v tomto neformálním oblečení na konferenci firmy Apple Computer oznamuje uvedení nového produktu, s očekáváním ho sledují miliony lidí po celém světě.

Autor: Profimedia

Zakladatel firmy Apple Computer Steve Jobs v minulých týdnech opět pronikl na přední stránky novin. Tentokrát to však nebylo jen (jako tradičně) u příležitosti očekávaného uvedení nové „bomby“ z dílen Apple na trh, ale kvůli spekulacím o jeho zdraví. Steve Jobs totiž zmizel na několik měsíců z čela vedení firmy. Na konci června si ale všichni akcionáři Apple Computer i jeho fanoušci mohli oddychnout. Steve Jobs se po transplantaci jater vrátil do práce. V příštích měsících chce ale pracovat jen na částečný úvazek.

Guru, kterého nezajímají peníze

Více než úspěšný byznysmen sedí v případě Stevea Jobse označení guru či vizionář. Dokazuje to mimo jiné i jeho životní krédo. Vychází z citátu, který pronesl legendární hokejista Wayne Gretzky: „Nebruslím tam, kde je puk právě teď, ale tam, kde teprve bude.“ Steve Jobs v minulosti prokázal neuvěřitelný „čich“ na budoucí směřování technologií. Pochopitelně ani jeho intuice nebyla vždy stoprocentní, přesto je výčet jeho inovací impozantní. Mimo jiné předpověděl s mnohaletým předstihem dnešní obrovský význam internetu, otevřením webového obchodu s digitální hudbou a uvedením přehrávače iPod změnil celý hudební průmysl, iPhonem uskutečnil revoluci na trhu mobilů a se studiem Pixar nastartoval i nynější rozmach digitálně animovaných filmů.

Přestože firma Apple Computer, kterou Steve Jobs spoluzakládal, nevévodí žebříčkům prodejů počítačů, patří její logo s nakousnutým jablkem mezi nejznámější a nejcennější firemní značky světa. Na rozdíl od Billa Gatese, s nímž bývá často srovnáván, Jobs nikdy neměl zájem dostat své počítače do každé domácnosti. Místo kvantity se zaměřil na kvalitu. Odtud pochází špičkový design produktů Apple. Ojedinělý je i vztah zákazníků k „jeho“ firmě. Mnoho z lidí, kteří si některý z produktů Apple pořídili, totiž nejsou obyčejní spotřebitelé, ale doslova fanoušci. Jak jinak si vysvětlit mnohasethlavé fronty ve městech po celém světě při uvádění některé z novinek, pořadníky na nedostatkové výrobky či často naprosto nekritickou chválu na vše označené nakousnutým jablkem?

Podle letošního žebříčku světových miliardářů patří Jobsovi s odhadovaným majetkem ve výši 3,4 miliardy dolarů 178. příčka. Peníze ale pro Steva Jobse nikdy nebyly tou hlavní hnací silou. Potvrzuje to i jedno z jeho slavných prohlášení: „Když mi bylo třiadvacet, cenili si mě na milion dolarů, o rok později na deset milionů a v pětadvaceti na sto milionů. To ale není vůbec důležité – já jsem svou práci pro peníze nikdy nedělal.“

Buddhismus, Hare Kršna a LSD Steve Jobs se narodil 24. února 1955 v americkém San Franciscu. Biologičtí rodiče ho dali k adopci, a tak vyrůstal v rodině Paula a Clary Jobsových. Důvod byl prostý – biologická matka chtěla pro svého syna to nejlepší, a jednou z podmínek adopce bylo, že mu náhradní rodiče umožní vystudovat vysokou školu, kterou si ona nemohla dovolit financovat. Po absolutoriu střední školy splnili adoptivní rodiče svůj slib a Steve Jobs nastoupil na univerzitu. Vybral si Reed College v Portlandu. Studium ovšem nemělo dlouhého trvání – pouhý jeden semestr. Pak se Jobs rozhodl „oficiální“ docházku do školy ukončit. Při svém proslovu k absolventům Stanfordu v roce 2005 vzpomínal, že jedním z důvodů byl fakt, že by jeho rodiče utratili za školné své celoživotní úspory. Nebyl to však důvod jediný. „Nevěděl jsem, co udělám se svým životem, a neviděl jsem způsob, jakým by mi to pomohla vyřešit vysoká škola,“ prohlásil Jobs. Přestože oficiálně skončil, navštěvoval Jobs podle svých slov přednášky na Reedské univerzitě ještě dalších osmnáct měsíců. Tento druh samostudia si nemohl vynachválit. „Zjistil jsem, že díky vyhazovu můžu místo povinných přednášek, které mě nudily, chodit na přednášky, které mě skutečně zajímají,“ konstatoval budoucí zakladatel Apple. Dobrovolné kurzy, jako například kaligrafie, se prý odrazily i v jeho pozdější kariéře. „Kdybych neukončil studium a nechodil na přednášky typografie, Macy by nikdy neměly tolik hezkých fontů. A vzhledem k tomu, že Windows jen kopírují Macy, neměl by je ani žádný osobní počítač,“ pošťouchl Jobs svého věčného konkurenta Gatese na přednášce na Stanfordské univerzitě. Toto životní období ale přesto mělo daleko k romantické bezstarostnosti. Podle svých vzpomínek neměl Jobs vlastní bydlení a přespával u kamarádů. Aby si vydělal na jídlo, vracel v supermarketech lahve od koly. Po pěti centech za kus. „Když jsem si jednou týdně dopřál opravdové jídlo, musel jsem kvůli němu jít více než deset kilometrů pěšky na farmu vyznavačů Hare Kršny,“ vzpomíná. Právě zde se poprvé setkal s východními náboženstvími. Zaujala ho natolik, že se rozhodl vydat se do Indie. Peníze na letenku si našetřil při práci v počítačové firmě Atari. Při cestě za nalezením duševní rovnováhy nepohrdl ani experimenty s drogami, konkrétně LSD. Za své psychedelické zážitky se nicméně nestydí. V jednom z rozhovorů naopak ochutnání LSD označil za jednu z nejdůležitějších věcí, které ve svém životě udělal. Z nuly na dvě miliardy za deset let Po návratu z Indie Jobs pokračoval v práci pro Atari, zakrátko ale firmu opustil a společně se svým kamarádem Stephenem Wozniakem založili firmu Apple Computer. Jejich vztah byl symbiotický – zatímco Wozniak byl založením technik a vývojář, Jobsovou specialitou byly vize a také byznys. Poprvé se to projevilo ještě v době před Apple. Wozniak vymyslel chytrou krabičku, kterou se daly ošidit telefonní automaty a volat zadarmo. Podle jeho názoru měl tento objev pomoci telekomunikačním firmám zlepšit zabezpečení. Jenže Steve Jobs přišel s jiným nápadem – krabičky prodávat. Na každé z nich pak dvojice vydělala přes sto dolarů. Také ve společné firmě Apple Computer byly role jasně rozděleny: Jobs byl vizionář a byznysmen, Wozniak pak „ten vzadu“, který představy realizoval. Společnost Apple Computer se na trhu počítačů rychle usadila. Už v roce 1980 měla firma přes tisíc zaměstnanců, prorazila i za hranicemi Spojených států a vstoupila na burzu. Ve veřejné nabídce akcií generovala nejvíce kapitálu od rekordního úpisu akcií firmy Ford Motor Company v roce 1956. V následujících letech Steve Jobs přišel s nápadem najmout schopného marketingového manažera. Vyhlédl si Johna Sculleyho, který v té době působil u Pepsi. Vedle nabídky milionového platu údajně Sculleyho zlomila Jobsova památná věta: „Chceš do smrti prodávat slazenou vodu dětem, nebo dostat příležitost změnit svět?“ Další milník Apple Computer se odehrál v roce 1984. Společnost připravila nový počítač s názvem MacIntosh a na vědomí o něm dala legendární reklamou režírovanou Ridleym Scottem v přestávce Super Bowlu. Zpočátku se zdál první Mac výhrou. Jenže ani ne za rok se prodeje začaly prudce snižovat. Jobs se dostal do ostrých sporů se Sculleym. Výsledkem dusné atmosféry byl odchod Wozniaka a Jobsův pokus o převzetí kontroly nad firmou během Sculleyho cesty do Číny. Jobs však neuspěl, byl odstaven od vývoje MacIntoshe II a nakonec k úlevě obou stran souhlasil s odchodem z Apple Computer. Obloukem přes NeXT zpět do Apple Steve Jobs považuje období po nuceném odchodu z Apple za jedno z nejtěžších ve svém životě. „Několik měsíců jsem opravdu nevěděl, co dělat. Přišel jsem o všechno, pro co jsem do té doby žil,“ vzpomíná Jobs. Nakonec ale podle svého zvyku prohlásil i tuhle událost za to nejlepší, co se mu mohlo stát. Založil další počítačovou firmu NeXT Computer. Jako boční projekt také koupil grafickou firmu Pixar. Ta později vyrobila první čistě počítačově animovaný film Toy Story, proslavila se a Jobs ji v roce 2006 prodal studiu Disney za více než sedm miliard dolarů. Apple Computer mezitím prodělával nejhorší období v historii – propadal se do ztráty a prohrával souboj s rychle rostoucím Microsoftem a osobními počítači. V roce 1996 firma nakonec za půl miliardy dolarů koupila Jobsovu společnost NeXT Computer a Jobs se triumfálně vrátil, a to rovnou na místo šéfa Apple. Od té doby se křivka zase začala obracet směrem vzhůru. Firma přišla s novinkami, které v mnohém opravdu změnily svět: internetový obchod s digitální hudbou iTunes, na něj napojený přehrávač iPod, nové řady stolních i přenosných počítačů a také mobilní telefon iPhone. Pod znovunalezeným šéfem Apple Computer pokračuje dál v původní filozofii „kvalita nad kvantitu“. Přestože se pouští do souboje jak s výrobci počítačů, tak s výrobci digitálních přehrávačů nebo mobilů, portfolio výrobků Apple není zdaleka tak velké jako u konkurence. Jobs to vysvětluje tím, že je občas potřeba umět dobrý nápad i odmítnout. „Ve skutečnosti jsem stejně pyšný na mnoho věcí, které jsme neudělali, jako na ty, které jsme udělali,“ vysvětluje svou filozofii. „Hodný“ a „zlý“ Steve Steve Jobs si v technologickém světě získal pověst vizionáře. Vedle toho se ale stal také postrachem zaměstnanců. Ačkoliv na pruďase na první pohled nevypadá, podle vyjádření mnoha lidí, pracujících v současnosti i minulosti pro Apple Computer, je totiž jeho manažerský styl tvrdý, emocionální a jeho nároky extrémně vysoké. Co na tyto pověsti říká sám Jobs? „Mojí prací není být na lidi hodný. Mojí prací je dostat z nich to nejlepší.“ Žurnalista Alan Deutschmann, který spolupracoval na Jobsově biografii, tvrdí, že při jednání s lidmi existují vlastně dva lidé: hodný Steve a zlý Steve. Hodný Steve je podle Deutschmanna šarmantní a charismatický, schopný lidi přesvědčit a nadchnout pro své nápady. Tak ho zná veřejnost třeba z pravidelných akcí, kde představuje novinky Apple Computer. Když ale na někoho hodný Steve neplatí, dokáže se prý během chvilky rozzuřit k nepříčetnosti a neloajálního, chybujícího či neschopného zaměstnance doslova vyrazit ze dveří. Další „libůstkou“, kterou by si spolehlivě znepřátelil zaměstnance ve většině firem, je jeho záliba v nekonečných pondělních poradách. Ty trvají mnoho hodin a zabývají se v podstatě všemi činnostmi firmy. Dvakrát na prahu smrti**

Jisté kontroverze lze najít i v soukromém životě Stevea Jobse. Od roku 1991 je ženatý s Laurene Powellovou, s níž má tři děti. Vedle toho má ale ještě jednu dceru, kterou počal v roce 1973 během krátkého vztahu s malířkou Chrisann Brennenovou. Ptáte se, co je v dnešní době kontroverzního na nemanželském dítěti? V případě Jobse především to, že dlouhou dobu odmítal uznat otcovství a podle biografie Alana Deutschmanna tvrdil, že je sterilní.

Jobs vlastní řadu nemovitostí. Mezi nejzajímavější patřil už prodaný byt v newyorské budově The San Remo, kde přechodně bydleli třeba Tiger Woods, Steven Spielberg, Demi Mooreová nebo Dustin Hoffman. Jobs se ale na jednu z nejlepších adres na světě nikdy nenastěhoval a po mnoha letech úprav ji prodal Bonu Voxovi z U2. Další netradiční nemovitost si Jobs už v roce 1984 pořídil v Kalifornii. Jednalo se o historické sídlo z dob španělské kolonizace o rozloze více než 1600 čtverečních metrů. Podle svědectví několika lidí, kteří měli šanci do budovy nahlédnout, si Jobs vyzdobil obývací pokoj starým motocyklem BMW a vybavení nechal v původním, historickém stavu. Jak je mezi miliardáři dobrým zvykem, i Jobs si pořídil soukromý tryskáč: patnáctisedadlový Gulfstream 5.

Až do roku 2004 působil Steve Jobs jako dítě štěstěny. Na co sáhl, to se mu povedlo. V roce 2004 na něj ale dopadla tvrdá rána. Lékaři mu diagnostikovali rakovinu slinivky. „Doktoři mi předpověděli maximálně půl roku života. Řekli mi, abych šel domů a dal všechny svoje věci do pořádku. Jinak řečeno, abych se připravil na smrt,“ vzpomíná. Nakonec se však podařilo nádor operativně odstranit. „Tehdy jsem byl smrti nejblíž a doufám, že to bylo na několik desetiletí naposledy,“ přál si Jobs. Bohužel se mu to nesplnilo.

Od loňského podzimu se začal stále méně objevovat na veřejnosti a jeho pohublost vyvolala spekulace o návratu rakoviny. Situaci vyhrotila i agentura Bloomberg, která loni na konci léta omylem publikovala Jobsův nekrolog. Letos v lednu nicméně Jobs oznámil, že trpí hormonální disbalancí a na čas přenechal vedení firmy Timu Cookovi, který „zaskakoval“ i při prvních zdravotních problémech.

Nakonec se ukázalo, že během půlroční pauzy šéf Apple prodělal transplantaci jater. Zatím se zdá, že úspěšnou: Jobs se na konci června vrátil do práce. Pohyby cen akcií, kopírující spekulace o Jobsově nemoci, nicméně opět dokázaly, že je pro Apple Computer zřejmě opravdu nepostradatelný.

Mohlo by vás zajímat

Oblast kolem Kremlu, Moskva

Putin vyhání Microsoft. Moskva nahradí Outlook ruským programem

ilustrační foto

Kdo se o nás postará? Naděje pro české důchody je v nedohlednu

 Severokorejský vůdce Kim Čong-un

Kim a jeho parta. Je Kim Čong-un nepříčetný?

 Senátor Jan Veleba.

Jenda už jede. Prezidentův fanoušek Veleba má vysoké cíle

 Budova Deutsche Bank v Jungmannově ulici na Praze

Akcie Deutsche jsou na novém minimu, šéf banky vyzývá ke klidu

Deutsche Bank

Americké úřady jednají s Deutsche Bank o pokutě 5,4 miliardy USD

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče