Sedmnáctá spolková?

20. ledna 2011, 17:12 - Miroslav Zámečník
20. ledna 2011, 17:12

Česko-německý vzájemný obchod je větší než český státní rozpočet

O současném zdraví německého hospodářství již nepochybují ani vždy spíše skeptičtí Němci. A poslední rok je díky exportu naplnil nejen nezvyklým optimismem, ale také dlouho nevídanou dávkou sebedůvěry. Češi jsou na tom se sebedůvěrou a optimismem o poznání hůř. Ne všechno je doma špatně. Kdyby Česko hypoteticky bylo sedmnáctou spolkovou zemí, jak se rádo plká, podle vývozu by ostudu nedělalo.
Vězte, že Tschechische Republik by byla z hlediska exportní výkonnosti čtvrtou až pátou nejsilnější spolkovou zemí. Za Severním Porýním-Vestfálskem, Bádenskem-Würtenberskem (Mercedes) a Bavorskem (Siemens, BMW, Audi), srovnatelnou s Dolním Saskem (VW). A sedmnáctá spolková by byla zhruba stejně významná jako všechny nové spolkové země včetně Berlína dohromady. A to prosím odečítáme celý současný český vývoz do Německa. Neboť to by se muselo považovat za vnitroněmecký obchod. Oni by ostatně museli v případě současného vývozu do Česka udělat totéž. A ten není ani zdaleka zanedbatelný, za leden až říjen loňského roku jsme byli dvanáctým největším dovozcem německého zboží na světě a jedenáctým nejvýznamnějším vývozcem do Německa.
Z hlediska celkového obratu představujeme třináctého největšího obchodního partnera, ale z této třináctky mají přebytek v obchodě s Německem pouze čtyři země včetně Česka. A ten český je relativně třetí největší, před námi je Čína a Rusko, o chlup za Českem je Holandsko. Pro představu: česko-německý vzájemný obchod je větší než český státní rozpočet. Stupeň a intenzita ekonomické integrace s Německem nemá ve světě obdoby. Dnes Němci rádi hovoří o svém industriálním profilu jako o významné hospodářské přednosti, když s rostoucí oblibou odepisují anglosaský ekonomický model založený na přefouklém finančním sektoru, který v roce 2008 tak spektakulárně splaskl, a Česko do této postkrizové sebedůvěry skvěle zapadá. Co zapadá? Je její integrální součástí! Česko-německé sousedství po roce 1989 mělo pro vytvoření hluboce integrované ekonomiky založené na průmyslu naprosto unikátní parametry. Na jedné straně sofistikovanou, kapitálově mimořádně silnou průmyslovou zemi s vysokými výrobními náklady, na straně druhé kdysi sofistikovanou, ale velmi zastaralou a kapitálově zcela vyšťavenou průmyslovou zemi s nízkými výrobními náklady.
Polsko-německé rozhraní je trochu podobné, rakousko-maďarské nebo italsko-rakousko-slovinské rozhraní také, ale nikde nebyla tato příležitost pro integraci silnější než mezi Českem a Německem. Byla beze zbytku na obou stranách využita a čísla to jenom potvrzují. Ale teď se v Česku potřebujeme odpíchnout, a posunout se na jiný „level“. Neznamená to nic jiného, než budovat své instituce, školy, vědu, hospodářství, svůj stát tak, aby s tím německým byl schopen držet krok. S Německem a „severním křídlem“ ovšem bude muset držet krok celá unie. Je to paradox, ale v důsledku bankovní krize je těžce zadlužené Irsko jedna ze tří zemí z celé sedmadvacítky (spolu s Dánskem a Německem), která z hlediska exportní výkonnosti problém neměla a nemá. Vykazuje obchodní přebytky jak v rámci EU, tak i vůči zbytku světa. Tady nejde o nějaké merkantilistické syslení obchodních přebytků a devizových rezerv, inspirované východoasijskými vzory. Jde pouze o to, že dlouhodobé deficity běžného účtu platební bilance a rozpočtové schodky přivedly řadu zemí eurozóny do velmi těžko zvládnutelné situace. Nejméně v případě Řecka pak nemůže skončit jinak než oddlužením, čili odpisem části pohledávek vůči držitelům vládních obligací.
O chorém myšlení v dnešní vyděšené unii svědčí nápady na trestání nikoli jen těch, kteří přešlapují pravidla dobrého makroekonomického managementu, ale i nátlak na ty, kteří jsou „nadměrně“ přebytkoví. Jako kdyby mohli za řeckou nebo portugalskou nekonkurenceschopnost a chyby v hospodářské politice. To je samozřejmě kolosální nesmysl: za co trestat Němce, potažmo Čechy? Za to, že mají obchodní přebytky v rámci unie? Manipulují snad kurzem? Uplatňují dovozní cla nebo netarifní bariéry? Němci i Češi dovážejí jak o život. Braňme se těmhle nápadům stejně vehementně jako Němci.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které Vás ochrání před otravnými telefonáty
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5…
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Technologie
Xbox One X bude stát 13 500 Kč. Do obchodů půjde i limitovaná edice Scorpio
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít