Sedmnáctá spolková?

20. ledna 2011, 17:12 - Miroslav Zámečník
20. ledna 2011, 17:12

Česko-německý vzájemný obchod je větší než český státní rozpočet

O současném zdraví německého hospodářství již nepochybují ani vždy spíše skeptičtí Němci. A poslední rok je díky exportu naplnil nejen nezvyklým optimismem, ale také dlouho nevídanou dávkou sebedůvěry. Češi jsou na tom se sebedůvěrou a optimismem o poznání hůř. Ne všechno je doma špatně. Kdyby Česko hypoteticky bylo sedmnáctou spolkovou zemí, jak se rádo plká, podle vývozu by ostudu nedělalo.
Vězte, že Tschechische Republik by byla z hlediska exportní výkonnosti čtvrtou až pátou nejsilnější spolkovou zemí. Za Severním Porýním-Vestfálskem, Bádenskem-Würtenberskem (Mercedes) a Bavorskem (Siemens, BMW, Audi), srovnatelnou s Dolním Saskem (VW). A sedmnáctá spolková by byla zhruba stejně významná jako všechny nové spolkové země včetně Berlína dohromady. A to prosím odečítáme celý současný český vývoz do Německa. Neboť to by se muselo považovat za vnitroněmecký obchod. Oni by ostatně museli v případě současného vývozu do Česka udělat totéž. A ten není ani zdaleka zanedbatelný, za leden až říjen loňského roku jsme byli dvanáctým největším dovozcem německého zboží na světě a jedenáctým nejvýznamnějším vývozcem do Německa.
Z hlediska celkového obratu představujeme třináctého největšího obchodního partnera, ale z této třináctky mají přebytek v obchodě s Německem pouze čtyři země včetně Česka. A ten český je relativně třetí největší, před námi je Čína a Rusko, o chlup za Českem je Holandsko. Pro představu: česko-německý vzájemný obchod je větší než český státní rozpočet. Stupeň a intenzita ekonomické integrace s Německem nemá ve světě obdoby. Dnes Němci rádi hovoří o svém industriálním profilu jako o významné hospodářské přednosti, když s rostoucí oblibou odepisují anglosaský ekonomický model založený na přefouklém finančním sektoru, který v roce 2008 tak spektakulárně splaskl, a Česko do této postkrizové sebedůvěry skvěle zapadá. Co zapadá? Je její integrální součástí! Česko-německé sousedství po roce 1989 mělo pro vytvoření hluboce integrované ekonomiky založené na průmyslu naprosto unikátní parametry. Na jedné straně sofistikovanou, kapitálově mimořádně silnou průmyslovou zemi s vysokými výrobními náklady, na straně druhé kdysi sofistikovanou, ale velmi zastaralou a kapitálově zcela vyšťavenou průmyslovou zemi s nízkými výrobními náklady.
Polsko-německé rozhraní je trochu podobné, rakousko-maďarské nebo italsko-rakousko-slovinské rozhraní také, ale nikde nebyla tato příležitost pro integraci silnější než mezi Českem a Německem. Byla beze zbytku na obou stranách využita a čísla to jenom potvrzují. Ale teď se v Česku potřebujeme odpíchnout, a posunout se na jiný „level“. Neznamená to nic jiného, než budovat své instituce, školy, vědu, hospodářství, svůj stát tak, aby s tím německým byl schopen držet krok. S Německem a „severním křídlem“ ovšem bude muset držet krok celá unie. Je to paradox, ale v důsledku bankovní krize je těžce zadlužené Irsko jedna ze tří zemí z celé sedmadvacítky (spolu s Dánskem a Německem), která z hlediska exportní výkonnosti problém neměla a nemá. Vykazuje obchodní přebytky jak v rámci EU, tak i vůči zbytku světa. Tady nejde o nějaké merkantilistické syslení obchodních přebytků a devizových rezerv, inspirované východoasijskými vzory. Jde pouze o to, že dlouhodobé deficity běžného účtu platební bilance a rozpočtové schodky přivedly řadu zemí eurozóny do velmi těžko zvládnutelné situace. Nejméně v případě Řecka pak nemůže skončit jinak než oddlužením, čili odpisem části pohledávek vůči držitelům vládních obligací.
O chorém myšlení v dnešní vyděšené unii svědčí nápady na trestání nikoli jen těch, kteří přešlapují pravidla dobrého makroekonomického managementu, ale i nátlak na ty, kteří jsou „nadměrně“ přebytkoví. Jako kdyby mohli za řeckou nebo portugalskou nekonkurenceschopnost a chyby v hospodářské politice. To je samozřejmě kolosální nesmysl: za co trestat Němce, potažmo Čechy? Za to, že mají obchodní přebytky v rámci unie? Manipulují snad kurzem? Uplatňují dovozní cla nebo netarifní bariéry? Němci i Češi dovážejí jak o život. Braňme se těmhle nápadům stejně vehementně jako Němci.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Auta
Maserati GranTurismo se dočkalo dalšího faceliftu. Nástupce…
Historicky nejrychlejší Jaguar pro běžný provoz má 600 koní a maximálně jede 322 km/h
Aston Martin DB11 dostal osmiválec 4,0 l bi-turbo od Mercedesu AMG
Galerie na středu: Vyplatí se nejoblíbenější auta s dieselem? Jen když najedete stovky tisíc km
Prohlédli jsme si nový Opel Grandland X. Jak prostorný je uvnitř? (první dojmy)
Technologie
Další velký útok ransomwaru zasáhl nezáplatované počítače. Nejvíce je postižena Ukrajina
Čtečky otisků schované v displejích přijdou příští rok. Umožní to tato technologie
Prohlížeč Vivaldi konečně dostane synchronizaci
AMD vydalo první Vegu 10, poloprofi kartu Radeon Vega Frontier Edition za 999$. Bez recenzí
Facebook ovládá celý svět. Má již 2 miliardy uživatelů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít