Sdružení HO.RE.KA ČR odmítá zvýšení sazby daně u stravovacích a ubytovacích služeb

04. listopadu 2002, 00:00 - Vlastimil Zima
04. listopadu 2002, 00:00

Po poslední úpravě zákona o DPH platné od 1. dubna 2000 byly po více než 7 letech zařazeny služby ubytovací a stravovací do snížené sazby. V současné době byla předložena další novela, která reaguje údajně na požadavky EU, související s procesem vstupu kandidátských zemí do EU.

V této novele jsou pak stravovací služby zařazeny mezi služby se základní sazbou. Celý zákon o DPH přitom údajně plně vychází z předpisů EU, zejména se šestou směrnicí ES (77/388/EHS) v platném znění. Podrobný rozbor, provedený pracovní skupinou HO.RE.KA ČR - Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu, však došel k poněkud jiným závěrům než předkladatelé. Pro argumentaci úprav okolo výše sazby DPH je Šestá směrnice Rady o sladění zákonů členských států čís. 77/388/EHS v platném znění (pojednává o sladění zákonů členských států týkajících se daní z obratu), společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. V preambuli zmíněné směrnice je uveden hlavní důvod: dosažení společného trhu umožňujícího spravedlivou hospodářskou soutěž, které se účastní všechny osoby, tedy i ty, které poskytují určitá plnění pouze příležitostně. Omezíme se pouze na shrnutí závěrů, které by bylo vhodné uplatnit při vstupu do EU:

1. Snížená sazba u restauračních služeb (s výjimkou alkoholu a tabákových výrobků) je naprosto legitimní, jelikož lze užít přechodná opatření popsaná v šesté směrnici EU.

2. Při veškerém posuzování je nutno prioritně dbát na rovnost a čistotu hospodářské soutěže, proto různé školní jídelny atp. poskytující služby i veřejnosti za předem nejasných podmínek hospodářské soutěže nemohou tyto služby poskytovat a musí trh okamžitě opustit.

Do vstupu naší země do EU bude v platnosti příloha č. 6. Po vstupu do EU pozbude platnosti, a tím dojde k přesunu mj. stravovacích služeb do služeb se sazbou základní. Toto je ale též v přímém rozporu s „Koncepcí státní politiky cestovního ruchu“, kde se v bodě 5.2.1. blíže specifikuje negativní dopad základní sazby u cestovního ruchu, zejména u hostinské činnosti. Aby bylo respektováno rovné prostředí pro hospodářskou soutěž, navrhujeme ponechání stravovacích služeb jako takových ve snížené sazbě. Přechodná ustanovení šesté směrnice k tomu dávají prostor. Naše připomínky vycházejí z potřeby zejména chránit náš trh a naše podnikatele, a jak jsme si výše ukázali na jasných argumentech, i při striktním dodržování směrnic pro sladění zákonů mohou být obě služby bez porušení čehokoliv ve stávající, tedy snížené sazbě. Současně bychom měli trvat na znění zákonů, které nebude možno jakkoliv obcházet nebo zneužívat a které budou mít jasná vymezení pro všechny subjekty působící na trhu. Tomu mj. velmi pomůže též snížení hranice registrace plátcovství DPH na cca 100 000 Kč měsíčně. Musí se však zabránit umělému „drobení“ firem na menší subjekty, což byl element často používaný u stravovacích služeb, pokud byly tyto zařazeny do skupiny se základní sazbou. Tato argumentační část vychází z pečlivého rozboru stávající situace. V tisku proběhly různé zprávy, ale faktem je, že kapitola „daně“ byla v Bruselu našimi vyjednávači uzavřena. Výsledek není zatím zcela zřetelný, ale je prakticky jasné, že výjimek je minimum a patrně nejsou zrovna stravovací služby. A pak se musí zákonitě vkrádat několik otázek: Proč jsou ekonomicky silnější země zvýhodněny? Proč neplatí stejná pravidla pro všechny? Neděláme větší ústupky, než je nutné? Proč zrovna spotřební daň na cigarety je „postižena“ výjimkou až do roku 2007?

Země Všeobecná sazba Ubytování Restaurační služby

Standardní Snížená v hotelu Normální Mimo Alkoholické

provoz provoz

Bary a kavárny

Normální Alkoholické

nápoje nápoje

Belgie 21 (20,5) 6/12 (6) 6 (6) 21 (20,5) 6 (6) 21 (20,5) 21 (20,5) 21 (20,5)

Dánsko 25 (25) - 25 (25) 25(25) 25 (25) 25 (25) 25 (25) 25 (25)

Finsko 22 (22) 17/8 (17 5) 8 (6) 22 (22) 17 (17 5) 22 (22) 22 (22) 22 (22)

Francie 20,5 (18,6) 5,5 (5,5) 5,5(5,5) 20,6 (18,6) 5,5 (5,5) 20,6 (18,6) 20,6 (18,6) 20,6 (18,6)

Irsko 21 (21) 12,5 (12,5) 12,5 (12,5) 12,5 (12,5) 12,5 (12,5) 21 (21) 12,5 (12,5 8) 21 (21)

Itálie 20 (19) 4/10 (4/10/16) 10 (10) 10/20 (9) 10 10 (9) 10/20 (9 7) 10 (9)

Lucembursko 15 (15) 3/12 (3) 3 (3) 3 (3) 3 3 (12/15) 3 3 (12/15)

Německo 16 (15) 7 (7) 16 (15) 16 (15) 7 (7) 16 (15) 16 (15) 16 (15)

Nizozemí 17,5 (17,5) 6 (6) 6 (6) 6 (6) 6 (6) 17,5 (17,5) 6 (6) 17,5 (17,5)

Norsko 23 (23) 0 0 (0) 23 (23) 23 (23) 23 (23) 23 (23) 23 (23)

Portugalsko 17 (17) 5/12 (5) 5 (5) 12 (17) 12 (17) 12 (17) 12 (17) 12 (17)

Rakousko 20 (20) 10 (10) 10 (10) 10 (14) 10 (10 4) 20 (20) 10 (10 4) 20 (20

Řecko 18 (18) 8 (8) 8 (8) 8 (8) 8 (8) 18 (18) 8 (8) 18 (18)

Španělsko 16 (16) 7 (4/7) 7 (7) 7 (7) 7 7 (16) 7 (7 9) 7 (16)

Švédsko 25 (25) 6/12 (12/21) 12 (12) 25 (25) 12 (21) 25 (25) 25 (25) 25 (25)

Švýcarsko 6,5 (6,5) 3/2 (2) 3 (6,5) 6,5 (6,5) 2 (2/6,5 6) 6,5 (6,5) 6,5 (6,5) 6,5 (6,5)

Velká Británie 17,5 (17,5) 5 (8 1) 17,5 (17,5) 17,5 (17,5) 17,5 (17,5 2) 17,5 (17,5) 17,5 (17,5) 17,5 (17,5)

Maďarsko 25 (25) 12 (12) 12 (12) 12 (12) 12 (12) 25 (25) 25 (25) 25 (25)

Česko 22 (22) 5 (5) 22 (22) 22 (22) 22 22 (22) 22 (22) 22 (22)

1 pouze tuzemské palivo

2 prodej studených pokrmů přes ulici pro spotřebu je předpokladem osvobození od DPH, pokud jsou prodávány jako individuální položky

3 některé cukrovinky a občerstvení mají sazbu 17,5 %

4 20 % pro nealkoholické nápoje ostatní - jako káva a čaj a alkoholické nápoje

5 od 1. 1. 1998; DPH 12 %, donáška domů 22 %

6 dodávka restaurací do domu 6,5 %, dodávka od stravovací společnosti, obchodu atd. 2 %, noční kluby 19 %

7 u luxusních zařízení je výše 19 %

8 u nočních klubů 21 %

9 u nočních klubů 16 %

Pramen: www.horeka.cz

Závažnost změn dokládá též skutečnost, že v důvodové zprávě - bod 6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah je otevřeně konstatováno, že změnou dojde ke zvýšení daňového zatížení, což bude znamenat zvýšení příjmů do státního rozpočtu. Rozšířením okruhu zboží a služeb, u něhož se uplatňuje základní sazba, bude mít za následek zvýšení cenové úrovně představující 1,553 %, z toho nejvíce u stravovacích služeb cca 1 % a u telekomunikačních služeb 0,34 %. Při prostém porovnání je vidět, že jistá skupina podnikatelů ponese na svých bedrech téměř 66 % absolutního zvýšení daňové hladiny.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče