Schopný šéf: úzkoprofilové zboží

31. března 2011, 18:32 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
31. března 2011, 18:32

Ve světě manažerů přetrvává zostřená konkurence

Ve světě manažerů přetrvává zostřená konkurence, ti nejlepší si ale mohou diktovat podmínky

I když už se trh s náborem manažerů téměř rozhýbává, dá se říci, že zlaté časy pro české manažery jsou pryč. „Společnosti nyní realizují odkládaná rozhodnutí o obsazení manažerských pozic. Na nejvyšších místech je ale mnohem tvrdší konkurence než před krizí. Zároveň se firmy již jen tak nespokojí s průměrnými manažery,“ zdůrazňuje ředitel headhunterské společnosti SpenglerFox Czech Republic and Slovakia Alex Monestier. Firmy nejčastěji vybírají vhodné kandidáty na posty generálních ředitelů, na obchodní pozice, IT developery či vysoko postavené personalisty. Například strojírny Wikow Industry hledaly v posledním roce výrobního, technického a personálního ředitele, podniky ČKD Group zase obsazovaly několik pozic od obchodních manažerů až po výrobního ředitele a plzeňská Škoda či telekomunikační společnost T-Mobile potřebovaly nového generálního ředitele. Velký zájem je také o špičkové odborníky na digitální marketing a prodej. „On-line kanál zažívá velký zájem, protože je významně lacinější a přesnější v cílení na konkrétního zákazníka. Do toho patří i efektivnější využití sociálních sítí, kde má řada firem velké rezervy,“ upřesňuje majitel headhunterské firmy Bubeník Partners Jan Bubeník. Hledají se také manažeři na rozvojové pozice, IT developeři či lidé do retailu v bankovnictví.

Oběti nemají šanci

Ale pozor – do stavu roku 2008 a předchozích se pohyb manažerů nevyšplhal. K dispozici je jich sice spousta, ale šanci mají jen ti výjimeční. „Trh s manažery se posouvá z ,komoditního‘ trhu na trh vyžadující práci na míru více než v minulosti. Nehledají se standardní pozice, ale řešení do velice specifických situací. Týká se to všech oborů, v nichž působíme. Přináší to s sebou ten fenomén, že mnoho kandidátů v určitých pozicích od generálních ředitelů přes finanční a personální ředitele sice práci hledá, ale na místa, jež obsazujeme nyní, se nehodí,“ dokresluje situaci ředitelka personální společnosti Accord Group Jana Martinová. Například ČSOB si stěžuje, že obtížně se hledají kandidáti do IT, na obchodnické pozice v regionech či vysoce specializované pozice. „Myslíme, že najít opravdu kvalitní a vhodné kandidáty na pozici top manažerů není vůbec lehké. Jejich ochota přestěhovat se do Ostravy je dle našich zkušeností stále malá,“ míní mluvčí oceláren ArcelorMittal Ostrava Ivo Štěrba. Tato firma měla velké obtíže konkrétně v oblasti financí. Potřebovala totiž kandidáta se zkušenostmi z velkých korporací. ArcelorMittal se ale nemusela spokojit jen s nabídkou českého trhu. „Na pozice, které nejsme schopni sami obsadit, můžeme využít kandidáty z jiných jednotek skupiny nebo ze světa. Pro tento typ executive search máme svůj vlastní tým v Londýně, který manažery externě i interně vyhledává, testuje a doporučuje. Je to velice efektivní,“ pochvaluje si Štěrba. Ostravské ocelárny nejsou zdaleka jedinou firmou, která neváhá hledat vhodné lidi do vysokých pozic za českými hranicemi. „Najít vysoce kvalifikovaného manažera s řídicími a jazykovými schopnostmi je téměř nemožné. Takového technického ředitele jsme hledali a našli v zahraničí,“ říká generální ředitel podniku Wikow Industry Antonín Růžička.
Firmy totiž nyní požadují zcela jiný profil kandidátů než dříve. „Manažerů, kteří jsou schopni zvládnout skutečný leadership nové pokrizové doby s perspektivou budoucnosti nikoliv v setrvání v zaběhlých kolejích, je velmi málo. Nádech inspirace, novátorství se dlouhá léta příliš nenosil. Nejprve vše šlo samo, později na to nebyly myšlenky, spíše se hasily požáry a přednost dostala operativa. Trh takové profily nové doby nevybudoval, protože takovou potřebu neměl. Pozice oběti typu ,já nemohu nic měnit‘ či ,musím žít, jak řekne centrála‘ budou mít stále menší a menší příležitosti, protože firmy s takovou filozofií budou umírat,“ varuje šéfka agentury Anderson Willinger Lucie Teisler.

Diktát vyvolených

Zaměstnavatelé si především stěžují na nedostatek zkušených technicky vzdělaných manažerů. „Trvale je velmi obtížné najít vhodné kandidáty na specializované technické profese – projektanty, vývojové pracovníky, projektové a site manažery, ale také zkušené obchodníky s dobrou znalostí zahraničních trhů. Špičkoví lidé těchto profesí, kteří mohou nabídnout odpovídající zkušenost, jsou v takové pozici, že si mohou diktovat podmínky svého působení ve firmě,“ potvrzuje personální ředitelka ČKD Group Jaroslava Raisová. Podobně mluví i personální ředitelka Skupiny ČEZ Hana Krbcová či mluvčí společnosti Bosch Group Pavel Roman. Firmy ale jen nerady přiznávají, že by si nějaký typ manažerů mohl přímo určovat podmínky, za jakých nabízenou pozici přijme. „Vždy jde o hledání podmínek přijatelných pro obě strany. I kandidáti na důležité pozice si uvědomují, že nejsou ve výběrových řízeních sami,“ upozorňuje personální ředitel skupiny Siemens ČR David Vaněk. Česká spořitelna také cítí oživování pracovního trhu, a tedy i konkurenční boj o ty nejlepší lidi na trhu, včetně přetahování mezi firmami. „A to ve všech oblastech, o které se zajímáme – obchod, finance, human resources či IT,“ vypočítává mluvčí spořitelny Vendula Voláková. Podle headhuntera Bubeníka je na trhu obecně větší balanc mezi nabídkou a poptávkou, takže firmy většinou nemusejí platit prémii za přestup. To ale neplatí u špiček v určitých oborech, které mají své jisté a firmy se o ně i dnes perou. „Tito šéfové si stále mohou diktovat podmínky. Nebo také třeba ,nedostatkoví‘ specialisté na sociální média,“ zdůrazňuje Bubeník. Mluvčí Seznamu.cz Irena Zatloukalová říká, že nejhůře se hledají lidé na seniorní IT pozice. Těchto odborníků je podle ní v Česku omezený počet a navíc jsou konzervativní a neradi mění zaměstnavatele. Podobně náročné je sehnat lidi, kteří mají současně jak technické a odborné, tak i obchodní dovednosti. Seznam.cz takto loni například hledal business development manažera.

Pozice pro pozice padly

Po naprostém útlumu v krizových letech přesto začínají dosud intenzivně šetřící firmy opět obsazovat manažerské pozice i jiných než „úzkoprofilových“ oblastí. Ovšem zatím v sobě neprobudily apetit z dob hojnosti. Vysoká konkurence mezi manažery, kteří ještě nedávno brali i místa daleko od svých bydlišť a neváhali jít s platovými požadavky dolů klidně i o třicet procent, stále přetrvává. „Všeobecně je cítit oživení trhu, firmy začínají nabírat více než v posledních dvou letech, ale jsou stále hodně opatrné a zdaleka se neobnovují všechna místa, která byla dříve zrušena. Hodně se sází na efektivitu, což v praxi znamená, že se práce zvládá s menším počtem lidí, než se dělala do té doby. Také padly různé regionální pozice a ,pozice pro pozice‘, které byly zbytečným luxusem,“ vysvětluje šéfka personální firmy Touchdown Barbora Tomšovská.
A její slova potvrzují i některé velké české společnosti. „Konkurence mezi kandidáty vzrostla. Zejména nadnárodní firmy v době krize sdružovaly své regionální aktivity, přičemž klesal počet řídicích funkcí. Zároveň se na čas zpomalil rozvoj hospodářství, čímž se zpomalil i přesun manažerů mezi společnostmi. Celkově je nyní otevřeno méně zajímavých pozic než před krizí,“ zdůrazňuje Vaněk ze Siemensu.
Tomšovská doplňuje, že například i v automobilovém průmyslu, přes jeho nesporné oživení, je nábor stále opatrný. „Stagnuje stavebnictví a na něj navázané obory. Ale v některých firmách se majitelé rozhodli obměnit šéfy, kteří nezareagovali dostatečně rychle a účinně,“ upozorňuje Bubeník.

Váhavé Česko

Krize přinesla u čelných představitelů firem mnohem větší požadavky na jejich flexibilitu, kreativitu a schopnost čelit měnícím se podmínkám propadajícího se byznysu. Ti, kteří se takovým výzvám nedokázali postavit, museli odejít. Spolu s dalšími, kteří o posty přišli v důsledku utahování podnikových opasků, tvoří dlouhou frontu zájemců o dobré místo. V některých oblastech proto mají naopak zaměstnavatelé nabídek přehršle. „U pozic spojených s marketingem je možné doslova si vybírat z kvalitních lidí,“ potvrzuje Zatloukalová ze Seznamu.cz. Vyšší počet kvalitních manažerů, kteří jsou na trhu práce k dispozici, vnímá třeba i personální ředitelka RWE Jitka Adámková. „Na český trh přichází řada lidí, kteří ukončili své působení v zahraničí, kde řada firem mění strategie, a také protože všechny firmy zvyšují svou výkonnost a efektivitu a často se jejich kroky dotýkají i topmanažerských pozic,“ dodává personální ředitelka Skupiny ČEZ Hana Krbcová. Ředitel podniku Wikow ovšem na základě svých zkušeností míní, že konkurence vzrostla hlavně v zahraničí, protože se jim do výběrových řízení hlásilo dost cizinců. Díky tomu se podle něj objevují lidé s výborným vzděláním a poměrně dlouhou kvalitní praxí.
Pracovní trh s manažery se totiž začal v USA a západní Evropě zvedat již v roce 2009. „Dle statistik mezinárodní asociace executive search firem (AESC) loni byznys rostl o třicet procent a trend pokračuje. Jedna statistika nedávno říkala, že příjmy jsou jen o 19 procent nižší než na podzim 2008. V ČR je trh váhavější, ale například Polsko, kterému HDP rostlo i v krizi, mělo dobré dva roky v executive search byznysu. Nejvíce rostl průmyslový a IT sektor, méně spotřebitelské obory a finance,“ vysvětluje Alice Punch, která ze Švýcarska obsluhuje trh Evropy, Středního východu a Afriky v oboru spotřebního zboží pro společnost Korn/Ferry International.

Přiškrcené požadavky

Samozřejmě že vysoká konkurence a menší ochota firem nabízet více manažerských pozic přinášejí určitý tlak na platy. I když doby největšího šetření již pominuly, platy se jen pomalu vydávají zpět na předkrizovou úroveň. „Platová očekávání kandidátů na manažerské pozice hodnotím v poslední době jaké přiměřená a celkově určitě nižší než například v roce 2008,“ říká hlavní personalistka skupiny ČKD Raisová. Přitakává jí i její kolegyně z RWE Adámková, která pozitivně hodnotí i snížení počtu kandidátů s přemrštěnými nároky. „Lidé jsou nyní – po krizi – střídmější ve svých platových požadavcích. Platí to i o benefitech,“ dodává Zatloukalová ze Seznamu.cz. Rovněž Česká spořitelna i přes částečný růst považuje mzdová očekávání za realistická. „Platy stagnují, dá se říci, všeobecně. Vždy jsou případy, kdy je nabídka pro nového manažera vyšší než jeho současný plat, ale obecně platy nerostou ani v Česku, ani v západní Evropě. Expatriotským odměnám rovněž odzvonilo,“ potvrzuje Alice Punch. Jak už ale bylo řečeno, existuje úzká skupina odborníků, kteří mohou požadovat štědré odměny. „Na trhu je stále nedostatek vysoce kvalifikovaných manažerů, a to určuje i jejich cenu,“ připomíná Štěrba z ostravského ArcelorMittalu. Stejně tak mluvčí Letiště Praha Michaela Lagronová míní, že u některých pozic se plat již vrací do úrovně z dob hojnosti. „Nejlepší manažeři jsou nyní stejně drazí nebo i dražší než dříve. Na druhou stranu jsou ti, kteří nemohou najít vhodnou práci, ochotni přizpůsobit svá očekávání a srovnat krok s konkurencí,“ vysvětluje headhunter Alex Monestier. Jak ale dodává Jana Martinová, i když zaměstnavatelé očekávají, že kandidáti budou požadovat spíše nižší plat, při konečném rozhodnutí pro konkrétního kandidáta nakonec peníze nehrají hlavní roli.

Dvacítka zavedených

I když naprostá většina oslovených firem dává přednost obsazování manažerských postů z interních zdrojů, a některé, jako třeba Letiště Praha či Seznam.cz, jejich služeb nevyužívají téměř vůbec, mnohé se přesto najímání lovců hlav nevyhnou. Řada z nich přitom pozitivně hodnotí očistný vliv krize na tyto služby. „Headhunterské společnosti se nyní snaží za stejnou cenu nabízet více služeb, klesly i jejich nároky na exkluzivitu pro obsazení otevřené pozice. Jsou také aktivnější, oslovují nás s nabídkami vhodných potenciálních kandidátů průběžně. Stoupla i kvalita zpracovaných kandidátských profilů,“ míní Vaněk ze Siemensu. Ani ostatní zaměstnavatelé si na nabídku executive search firem nestěžují. „Krize situaci v tomto segmentu mírně pročistila a firmy jsou flexibilnější zejména v oblastech takzvaných záruk a platebních milníků,“ dodává ředitel personálního úseku pojišťovny Kooperativa Jan Březina. Kvůli omezené poptávce po nabírání lidí ubylo agenturám práce a některé musely samy propustit své konzultanty. Některé to přežily za cenu dramatického snižování nákladů, některé nepřežily vůbec. „Na trhu je spousta firem one man show, které chvíli fungují a pak zaniknou. Kandidáti jsou proto často zmatení a nevědí, na koho se obrátit. V tomto smyslu je trh roztříštěn. Ovšem nikoli z pohledu firem. Tam je to poměrně konsolidované a na důležitých zakázkách pro velké klienty pracuje do dvacítky zavedených agentur,“ vysvětluje Barbora Tomšovská z personalistické firmy Touchdown. Zanikla hlavně řada firem z oblasti náboru středního managementu. I když silnější agentury získávají větší podíl na trhu, například Jan Bubeník zásadnější akvizice v tuzemsku nezaznamenal. Ze světové desítky vyhlášených hledačů talentů ovšem v Česku zůstal po odchodu Korn/Ferry International jen švýcarský Egon Zehnder a americký Spencer Stuart. Jana Martinová, šéfka Accord Group, míní, že vyhrávají velké mezinárodní značky, ať už operují z Prahy či odjinud a zároveň menší, flexibilní struktury. „Model executive search konzultanta operujícího z domova se však neprosadil a někteří z profesionálních nezávislých odborníků se zase integrovali do větších firem,“ dodává. I na mezinárodním poli se trh především v ranku globálních firem konsoliduje. Například přední světový hledač talentů Korn/Ferry koupil v roce 2009 jednoho z největších britských headhunterů Whitehead Mann. „Některé lokální či butikové firmy dobu nepřežily. A zároveň někteří špičkoví kozultanti přešli ke konkurenci, neboť silnější firmy dobu využily ke svému posílení,“ shrnuje stav globálního trhu Alice Punch.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče