Schikaneder, Myslbek, Mathey, Godin...

28. dubna 2003, 00:00 - Petr Bým, bym@profit.cz
28. dubna 2003, 00:00

Trojský zámekDílo Jakuba Schikanedera je u nás dnes velmi populární. Tomuto zájmu vychází vstříc tematická výstava "Tak jasně jsem ji zřel", věnovaná Schikanaderovým obrazům žen. V pražském zámku Trója je k vidění do 31. října.

Trojský zámek

Dílo Jakuba Schikanedera je u nás dnes velmi populární. Tomuto zájmu vychází vstříc tematická výstava „Tak jasně jsem ji zřel“, věnovaná Schikanaderovým obrazům žen. V pražském zámku Trója je k vidění do 31. října.

Několik desítek pláten - od monumentální Vraždy v domě po komorní U dívčina lože - poskytuje poměrně jasnou představu, jak malíř vnímal roli žen ve společnosti své doby (žil v letech 1855-1924). Už názvy řady pláten napovídají: Mrtvá dívka, Poslední pomazání či Utonulá. Schikanederovy ženy nejsou ani veselá, ani krásná stvoření, spíše bytosti drcené osudem, odpovědností a nelítostným světem. Ten, koho do Tróje přilákal Schikaneder, na cestě za jeho obrazy chtě nechtě musí projít ještě další výstavou - stálou expozicí českého malířství 19. století. Pro leckoho vrcholná doba domácí malířské tvorby je prezentována jmény slavnými (např. Mařák), i méně proslulými (např. Hellich) a celou plejádou stylů od romantické krajinky, přes realistické portréty, až po historický realizmus. A ani to není všechno - prohlídková trasa je na závěr okorunována malou, ale zajímavou výstavou moderní české plastiky, reprezentovanou díly J. V. Myslbeka i Olbrama Zoubka. Trochu pozornosti si zaslouží i sám Trojský zámek - barokní stavba z přelomu 17. a 18. století, jejímž autorem byl francouzský architekt J. B. Mathey. Jde o komplex několika budov a rozlehlé zahrady francouzského stylu, které ani loňské povodně příliš neponičily. Méně zasvěcené poněkud zarazí přemíra čistých, přímých linií hlavní budovy, které trochu kontrastují s klasickým barokním dvouramenným schodištěm a připomínají spíše období klasicistní a empírové architektury. Stavba totiž vznikla jako letní sídlo hraběte ze Šternberka a její tvůrce se inspiroval antikou a římskými předměstskými vilami, proto také dostal „antické“ jméno Trója. Později se stalo také názvem obce, na jejímž katastru se zámek nalézá a která byla původně nazývána Ovenec. Antické motivy se také staly (vedle aktuálních událostí, jako byly boje s tureckým impériem, historie rodu Šternberků a glorifikace habsburské dynastie) hlavními motivy bohaté vnitřní výzdoby zámku. Pečlivě restaurované stropní a nástěnné malby od antverpského malíře Godina a italských bratrů Marchettiových jsou zážitkem samy o sobě.

Jakub Schikaneder: Bylinářka

FOTO: ARCHIV

Trojský zámek

FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče